35 Co 33/2026

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudců Mgr. Michala Marka a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 141 882 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 6 C 315/2024–105 ze dne 15. 10. 2025,

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I, kterou byla zamítnuta žaloba co do částky 33 526,80 Kč, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 33 526,80 Kč, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude rozsudek právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

II. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I, kterou byla žaloba zamítnuta co do částky 108 355,20 Kč, co do úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 141 882 Kč od 22. 9. 2024 do zaplacení a co do úroku 50 % ročně z částky 141 882 Kč od 22. 9. 2024 do zaplacení, potvrzuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 624 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu o zaplacení částky 141 882 Kč s příslušenstvím a výrokem II žalobci uložil povinnost zaplatit žalované v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč.

2. Žalobce se v řízení domáhal zaplacení částky 141 882 Kč se smluvním úrokem ve výši 50 % ročně a se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně, vždy od 22. 9. 2024 do zaplacení, ze smlouvy o zápůjčce. K uzavření smlouvy mělo dojít přes platformu na webu Anonymizováno provozovanou zprostředkovatelkou zápůjčky, společností právnická osoba, IČO IČO, se adresa (dále jen „společnost Anonymizováno“), s níž měl žalobce uzavřenu smlouvu o spolupráci. Smlouvou z datum, kterou nejen žalobce, ale i žalovaná, potvrdili zadáním unikátního podpisového kódu, se žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 75 000 Kč a téhož dne přes účet společnosti Anonymizováno žalované převedl na její účet 66 268,80 Kč, když rozdíl mezi částkami tvořila odměna společnosti Anonymizováno určená v souladu se smlouvou. Žalovaná se smlouvou zavázala zápůjčku se smluvním úrokem 50 %, celkem 174 624 Kč, vrátit ve 48 splátkách po 3 638 Kč, sjednán byl i úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý den prodlení z dlužné částky. Okresní soud obsah smlouvy, kterou hodnotil jako smlouvu o zápůjčce, zjistil shodně s tvrzními žalobce, za prokázané vzal její uzavření zadáním jedinečných podpisových kódů účastníky dne 19. 10. 2023 a uzavřel, že nebylo prokázáno, že by žalobce ve smluvním vztahu vystupoval jako podnikatel, neboť není osobou, která poskytuje úvěry soustavně za účelem dosažení zisku. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaná obdržela datum na svůj účet 66 268,80 Kč z účtu společnosti Anonymizováno. Na tento účet společnosti Anonymizováno byla téhož dne přijata částka 75 000 Kč s variabilním symbolem var. symbol, číslem proti účtu č. účtu a se zprávou pro příjemce „Jméno žalobce“. Protože z potvrzení o platbě částky 75 000 Kč na účet společnosti Anonymizováno nelze učinit závěr o majiteli protiúčtu č. č. účtu a k dostatečné identifikaci plátce částky nepostačuje samotná shoda ve výši platby, dataci, zprávě pro příjemce nebo variabilním symbolu, když jednak tyto údaje vyplňuje plátce, jednak nevypovídají nic o původu převáděných prostředků, neprokázal žalobce, že by žalované odevzdal předmět zápůjčky a neunesl důkazní břemeno ohledně vzniku reálného závazku, kterým smlouva o zápůjčce je. Nezabýval se proto okresní soud dalšími námitkami. Úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů spočívající ve dvou paušálních náhradách výdajů po 300 Kč za písemné vyjádření (odpor) a účast u jednání soudu.

3. Proti rozsudku okresního soudu se odvolal žalobce. Namítá, že k předání zapůjčené částky došlo v souladu se smlouvou bezhotovostním převodem prostřednictvím společnosti Anonymizováno. adresa Anonymizováno Kč žalobce odeslal 19. 10. 2023 na bankovní účet společnosti Anonymizováno, která tyto prostředky snížené o provizi ve výši 5 % téhož dne odeslal na účet žalované. Judikatura přitom připouští různé způsoby předání peněz při zápůjčce, včetně bezhotovostního či na účet třetí osoby. Neodůvodněným omezením autonomie vůle smluvních stran by bylo nepřipustit, aby k předání peněz došlo prostřednictvím třetí osoby, zde společnosti Anonymizováno. Sám zákon rovněž neomezuje způsoby předání zápůjčky. Zákon rovněž nevymezuje požadavky na identifikaci bezhotovostní platby. Ad absurdum, vycházeno ze závěrů okresního soudu, by jakákoli bezhotovostní platba vyžadovala ke své určitosti přiložení potvrzení o vlastnictví bankovního účtu. Žalobce je vlastníkem předmětného účtu, přičemž platba byla označena též variabilním symbolem, který se shoduje s podpisovým kódem žalobce, jímž podepsal smlouvu o zápůjčce. Údaj tak dostatečně identifikuje platbu provedenou právě podle této smlouvy, nikoli platbu náhodnou, bez vazby na určitý právní vztah. Správným není ani závěr, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spolupráci mezi žalobcem a společností Anonymizováno. Nikdo to ostatně nerozporoval, přičemž k uzavření smlouvy došlo elektronicky. Podle smlouvy také obě strany postupovaly, o čemž svědčí právě uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovanou. Navrhuje proto žalobce, aby byl napadený rozsudek změněn tak, že žalobě bude zcela vyhověno.

4. Žalovaná navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu potvrzen, když s jeho rozhodnutím se zcela ztotožňuje. Nedokázal žalobce doložit, zda finanční prostředky žalované poskytl, či nikoli. Prostředky poskytnuty byly, ale není zřejmé kým. Má žalovaná i za to, že pokud bylo sjednáno úročení 50 % sazbou, jde z jejího pohledu o podnikatelskou činnost. Pokud by odvolací soud přeci jen došel k závěru, že peníze poskytl žalované žalobce, nechť provede další důkazy směřující k tomu, že žalobce jí poskytl úvěr za účelem dosažení zisku a s ohledem na výši úrokové sazby v rozporu s dobrými mravy, proto by měla žalované náležet ochrana spotřebitele plynoucí ze zákona o spotřebitelském úvěru.

5. Odvolací soud rozsudek okresního soudu včetně jemu předcházejícího řízení přezkoumal a po zopakování dokazování výpisy z bankovního účtu žalované a výpisem z centrální evidence exekucí ohledně osoby žalované dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen z části a jsou zde proto důvody pro částečné potvrzení rozsudku, jinak pro jeho změnu. Věc projednal při jednání konaném dne datum v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., § 211 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků (jejich zástupců), kteří se z účasti u jednání, aniž by žádali jeho odročení, omluvili.

6. Bylo listinnými důkazy, řádně provedenými před okresním soudem, správně objasněno, že mezi žalobcem a žalovanou byla přes platformu na webu Anonymizováno provozovanou společností Anonymizováno a za jejího zprostředkování datum uzavřena smlouva č. hodnota, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 75 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala zápůjčku se smluvním úrokem 50 %, celkem 174 624 Kč, vrátit ve 48 splátkách po 3 638 Kč, sjednán byl i úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý den prodlení z dlužné částky. Smlouvou bylo dále dohodnuto, že 5 % z částky zápůjčky bude činit odměna pro společnost Anonymizováno, o níž bude částka poskytnutá žalované ponížena. Smlouvu obě strany potvrdily datum zadáním unikátního podpisového kódu zaslaného jim společností Anonymizováno, a to žalobce kódem Anonymizováno, žalovaná kódem Anonymizováno.

7. Objasnil dále okresní soud, že na účet žalované byla z účtu společnosti Anonymizováno zaslána dne 19. 10. 2023 částka 66 268,80 Kč (částka 75 000 Kč ponížená o 5 % odměnu zprostředkovatele). Žalobce dále předložil již před okresním soudem potvrzení banky, že na tentýž účet společnosti Anonymizováno byla rovněž dne 19. 10. 2023 zaúčtována příchozí platba ve výši 75 000 Kč opatřená variabilním symbolem var. symbol a zprávou pro příjemce „Jméno žalobce“. Není z potvrzení ale patrné, kdo je majitelem protiúčtu s číslem č. účtu. Žalovaná na účet společnosti Anonymizováno zaslala v období od 15. 11. 2023 do 7. 8. 2024 celkem 9 splátek po 3 638 Kč, tedy 32 742 Kč.

8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Právě smlouvu o zápůjčce mezi sebou účastníci uzavřeli. Namítala mimo jiné v průběhu řízení před okresním soudem žalovaná, že smlouva nebyla podepsána. Správně však okresní soud uzavřel, že smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky v písemné formě a účastníky podepsána, neboť je zachycen obsah smlouvy i určeny jednající osoby, tedy žalobce a žalovaná. Jedinečný podpisový číselný kód zadaný oběma stranami při podpisu smlouvy totiž ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. právně jednající osobu dostatečně individualizuje, přičemž uzavření smlouvy právě tímto způsobem bylo sjednáno.

10. Protože v případě smlouvy o zápůjčce jde tradičně o tzv. reálný kontrakt, tj. závazek, kde se ke vzniku smlouvy vyžaduje vedle souhlasných projevů vůle stran i reálné přenechání věci, správně se okresní soud zabýval i tím, zda došlo ze strany žalobce jako zapůjčitele k předání předmětu zápůjčky žalované. Nevylučuje právní úprava, aby k „přenechání“ předmětu zápůjčky došlo bezhotovostně a třeba i prostřednictvím třetí osoby. Smlouvou bylo sjednáno, že veškeré platební toky (jak čerpání zápůjčky, tak i splátky či další platby) mezi stranami budou probíhat přes účet zprostředkovatele, společnost Anonymizováno, ve smlouvě označený jako „účet“ č. č. účtu (srovnej články 2.2, právnická osoba.2, 3.4, 3.8 smlouvy). Z tohoto účtu společnosti Anonymizováno byla žalované zápůjčka na její účet připsána. I okresní soud pak vyšel z toho, že právě na tento účet společnosti Anonymizováno byla téhož dne připsána částka 75 000 Kč z účtu č. účtu. Měl však za to, že není-li v potvrzení o platbě identifikován majitel účtu odesílatele, nelze mít ze strany žalobce za prokázané, že peníze poskytl žalované právě on. Za nedostatečné pro individualizaci platby ale nesprávně považoval další údaje při bezhotovostním převodu použité. Platba byla totiž opatřena variabilním symbolem (2202310047) odpovídajícím unikátnímu podpisovému kódu žalobce pro podpis samotné smlouvy. Již to platbu zcela dostatečně individualizuje v tom smyslu, že jde o prostředky zaslané žalobcem zprostředkovateli (společnosti Anonymizováno) za účelem jejich poskytnutí žalované. Přistupuje-li k tomu i to, že ve zprávě pro příjemce je uvedeno jméno a příjmení žalobce, částka je převedena v den sjednání zápůjčky a výše převáděné částky odpovídá částce sjednané ve smlouvě, k jejímuž podpisu užitý variabilní symbol sloužil, nemá odvolací soud pochybností, že šlo o peněžní částku poukázanou žalobcem, a to za účelem poskytnutí dojednané zápůjčky žalované. V tom případě lze oproti okresnímu soudu uzavřít, že žalobce vedle elektronického uzavření smlouvy o zápůjčce prokázal i přenechání peněz žalované (v hodnotě 66 268,80 Kč) převodem na její bankovní účet prostřednictvím bankovního účtu společnosti Anonymizováno.

11. Okresní soud při odmítnutí další námitky žalované obsahově spočívající v tom, že závazkový vztah mezi účastníky založený předmětnou smlouvou o zápůjčce podléhal režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), respektive že se na žalovanou vztahuje veškerá ochrana osoby v postavení spotřebitele, vyšel jen z toho, že žalobce ve vztahu nevystupoval jako podnikatel, přičemž podnikatele z něj nedělá, že případně poskytl zápůjčku i jiné fyzické osobě.

12. Pominul však zcela, že v procesu uzavírání smlouvy vystupovala jako prostředník (ten, kdo jako podnikatel spotřebitelský úvěr zprostředkovává) v rámci svého podnikání společnost Anonymizováno. To plyne jak ze smlouvy o spolupráci, kterou měl žalobce podle vlastních tvrzení se společností Anonymizováno uzavřít a která měla být podkladem i pro poskytnutí zápůjčky žalované, tak i ze samotné smlouvy o zápůjčce (čl. 3.8., 4.2, 4.3) a konečně i ze samotného působení společnosti Anonymizováno při uzavření smlouvy (uzavření smlouvy na jejím portálu, vygenerování podpisových kódů, ověření úvěruschopnosti) i poskytnutí a splácení zápůjčky prostřednictvím jejího účtu.

13. Podle 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Co se rozumí zprostředkováním spotřebitelského úvěru stanoví § 3 odst. 1 písm. b) ZSÚ, přičemž činnost společnosti Anonymizováno shora uvedenou lze podřadit pod zde mimo jiné vyjmenované nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr, předkládání návrhů na sjednaní spotřebitelského úvěru či provádění přípravných prací směřujících k jeho sjednání (body právnická osoba.).

14. Ustálila se přitom judikatura na závěru přijatém při posuzování povahy tzv. „peer-to-peer“ půjček, tj. půjček peněz mezi fyzickými osobami prostřednictvím online platformy provozované podnikatelem, v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2919/2022 ze dne 28. 3. 2023, uveřejněném za účelem sjednocení judikatury dle § 24 zákona č. 6/2002 Sb. ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 30/2024, že „o spotřebitelský úvěr jde vždy, je-li věřitelem ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, poskytovatel (ten, kdo jako podnikatel spotřebitelský úvěr poskytuje). Stejně tak jde o spotřebitelský úvěr, jestliže v procesu úvěrování spotřebitele vystupuje jako prostředník zprostředkovatel (ten, kdo jako podnikatel spotřebitelský úvěr zprostředkovává), i když věřitelem ze smlouvy, ve které se tento úvěr sjednává, není poskytovatel ve výše uvedeném smyslu“. Neobstojí vedle tohoto sjednocujícího rozhodnutí Nejvyššího soudu žalobcem označené a akcentované rozhodnutí odvolacího senátu Krajského soudu v Plzni vystavěné sice na odlišné argumentaci, aniž by se však vyrovnalo právě s dřívějšími závěry sbírkového rozhodnutí, jehož závěry jsou obecně přijímány (srovnej např. rozsudky Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 11 Co 10/2025 či Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 47 Co 17/2024).

15. Protože se vztahují na předmětnou smlouvu o zápůjčce ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, předpokladem platnosti dané smlouvy je i to, že ze strany žalobce jako poskytovatele byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena tzv. úvěruschopnost žalované.

16. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ, ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Tvrdil žalobce, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce prostřednictvím společnosti Anonymizováno dostatečně prověřil, když zjistil, že žalovaná jako dlužník neprochází centrální evidencí exekucí (k tomu předložil odpovídající výpis). Dále již měl k dispozici k posouzení příjmů a skutečných výdajů žalované jen výpisy z běžného účtu žalované za měsíce 7–9/2023. Z těch odvolací soud zjistil, že v červenci 2023 činil obrat na účtu žalované kreditní 138 622 Kč a debetní 145 681 Kč, což vedlo ke snížení zůstatku na účtu ze 7 210 Kč na 151 Kč, v srpnu činil obrat kreditní 158 383 Kč a debetní 158 518 Kč, čímž se zůstatek snížil na 16 Kč a v září činily obraty kolem 164 0000 Kč a došlo ke zvýšení zůstatku na 644 Kč. Běžný příjem ze zaměstnaneckého poměru žalované přitom podle výpisů činil 39 až 45 tisíc Kč za měsíc. Z výpisů je pak zřejmé, že žalovaná splácela řadu úvěrů či půjček, popřípadě takto získávala další prostředky. Vedle toho, že umořovala 2 úvěry (ve výši přes 28 000 Kč a 24 000 Kč) přímo bance vedoucí běžný účet, v měsíci červenci splácela úvěr u právnická osoba. (částka), u právnická osoba (6 000 Kč a 500 Kč), čerpala či splácela úvěr u Anonymizováno (2 887 Kč a 4 329 Kč), čerpala úvěr u Anonymizováno (1 600 Kč a 7 000 Kč), u právnická osoba. (1 000 Kč) a čerpala půjčku u jméno FO (20 000 Kč), v měsíci srpnu splácela úvěr u právnická osoba. (částka), čerpala či splácela úvěr u Anonymizováno (7 702 Kč) a čerpala úvěr u Anonymizováno částka a částka), v měsíci září čerpala úvěr u právnická osoba. (27 434 Kč), u právnická osoba (15 000 Kč), u právnická osoba (částka), u Anonymizováno (částka a částka), splácela úvěr u právnická osoba. (částka), u právnická osoba (částka) a čerpala či splácela úvěr u Anonymizováno částka a částka). Vedle toho výpisy obsahují celou řadu neidentifikovatelných příjmů a výdajů neodpovídajících příjmům žalované a rovněž časté tzv. ověřovací platby ve výši částka.

20. Řádné posouzení úvěruschopnosti podle § 86 ZSÚ mělo by vyústit v jednoznačnou odpověď na otázku, zda spotřebitel bude schopen dostát závazkům ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Takové posouzení zahrnuje zejména zjištění příjmů, skutečných výdajů, existujících závazků a dosavadní platební morálky spotřebitele. Poskytovateli úvěru by mělo umožnit vytvoření reálné bilance příjmů a výdajů ve vztahu ke konkrétní výši a podmínkám úvěru. Informace získávané při posuzování poskytovatelem měly by být spolehlivé (ověřené). Poskytovatel je povinen počínat si v tomto směru s odbornou péčí a obezřetně (k povinnostem poskytovatele při posuzování úvěruschopnosti viz např např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27. 9. 2023 či sp. zn. 33 Cdo 1056/2025 ze dne 28. 1.2026). Není vyloučeno, aby se v konkrétní věci posouzení úvěruschopnosti spotřebitele opíralo i jen o výpisy z jeho bankovního účtu a skutečnost, že spotřebitel není veden jako dlužník v evidenci exekucí. Tak tomu bude ale spíše výjimečně a v situacích, kdy takový výpis poskytne zcela důvěryhodný obraz o poměrech spotřebitele a bez pochybností osvědčí jeho schopnost dostát závazkům z předpokládané smlouvy.

21. V daném případě byť i jen zběžné prostudování doložených výpisů z běžného účtu objektivně zakládalo významné pochybnosti o schopnosti žalované budoucí zápůjčku ve výši desítek tisíc řádně splácet. Problematičnost jejího hospodaření signalizovaly již měsíční obraty na účtu, výrazně neodpovídající výši měsíční mzdy, ve spojení s víceméně nulovým zůstatkem na konci měsíce. K tomu přistupovalo, že žalovaná, ač pobírala relativně vysokou mzdu, uzavírala (u různých poskytovatelů) větší množství smluv úvěrových či o zápůjčce, a to převážně u nebankovních ústavů a ve formě obecně vysoce nevýhodných jednorázových či tzv. mikropůjček. Rizikovost jejího finančního chování se navíc zvyšovala, když za měsíc září 2023 již převzala nové úvěry v částce v souhrnu převyšující 74 000 Kč. To minimálně naznačovalo možnost, že žalovaná zvládá splatné závazky hradit zřejmě jen za pomoci dalších a dalších úvěrů či zápůjček.

22. Nemohl se za popsaných okolností žalobce prostřednictvím zprostředkovatele spokojit s takto tvrzenými a doloženými údaji o výdajích žalované, nýbrž měl minimálně požadovat vysvětlení a doložení, jaké konkrétní příjmy a výdaje tvoří vysoké a mzdě žalované neodpovídající obraty na jejím běžném účtu. Měl rovněž vyžadovat vysvětlení, na co (na jaké výdaje) jsou vynakládány prostředky z ostatních zápůjček či úvěrů.

23. Žalobce, respektive zprostředkovatel, jehož tato povinnost stíhala, však nepostupoval s odbornou péčí (§ 75 ZSÚ) a rezignoval na porovnání skutečných příjmů a výdajů spotřebitele, stejně jako se nezabýval způsobem plnění jeho dosavadních dluhů, obé ve smyslu § 86 odst. 2 ZSÚ. Jestliže tak neučinil, nedostál své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 ZSÚ, neboť objektivně existovaly pochybnosti, zda bude schopna zápůjčku splácet.

24. Je tudíž nutno uzavřít, že smlouva o zápůjčce č. hodnota z datum je dle § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná a na posuzovaný vztah je třeba aplikovat ustanovení § 2993 věty prvé o. z., podle kterého plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Současně se uplatní § 87 odst. 1, věta poslední, zák. o spotřebitelském úvěru, dle nějž se takto vrací (jen) jistina spotřebitelského úvěru. Neplatnou smlouvou sjednané úroky (50 % ročně) a úroky z prodlení (0,1 % denně) žalobci nenáleží. Byť podle smlouvy měly být předmětem zápůjčky finanční prostředky ve výši 75 000 Kč, žalované byla poskytnuta jistina této zápůjčky pouze ve výši 66 268,80 Kč. Rozdíl uvedených částek měl tvořit odměnu pro zprostředkovatele spotřebitelského úvěru (zápůjčky), při absolutní neplatnosti smlouvy však žalované povinnost k úhradě této odměny nevznikla. Protože částku odpovídající rozdílu žalobce žalované neplnil, nemůže požadovat její vrácení.

25. Z částky částka žalobcem poskytnuté mu žalovaná vrátila částka. Má proto žalobce proti žalované nárok na zaplacení rozdílu, tj. částky ve výši částka, a to s ohledem na speciální úpravu její splatnosti v § 87 odst. 1, 2 ZSÚ bez úroků z prodlení, když žalovaná se dosud s vrácením uvedené částky v prodlení neocitla.

26. V požadavku převyšujícím uvedený nárok, tj. v požadavku na zaplacení částky částka, úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně a úroku ve výši 50 % ročně, vždy z částky 141 882 Kč od 22. 9. 2024 do zaplacení, proto odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

27. Splatnost nároku na vrácení peněz poskytnutých dle smlouvy o spotřebitelském úvěru neplatné pro vadné posouzení úvěruschopnosti je upravena speciálně v ustanovení § 87 odst. 1, 2 ZSÚ a je dána buď dohodou účastníků neplatné smlouvy nebo rozhodnutím soudu, jež by v tomto směru mělo respektovat možnosti spotřebitele (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2026). Lze v posuzované věci dovodit konsensus stran na zaplacení dluhu ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, neboť žalovaná úhradu nevrácené jistiny v takových splátkách navrhla s tím, že vyšší splátku si nemůže dovolit (podání z 30. 12. 2024), žalobce potom s úhradou dluhu v pravidelných splátkách po 1 000 Kč, pod ztrátou výhody splátek, souhlasil (podání z 9. 2. 2025, shodně odvolací návrh).

28. V části výroku I, kde byla žaloba zamítnuta i co do částky 33 526,80 Kč, proto odvolací soud rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. změnil tak, že byla žalované uložena povinnost k její úhradě, a to právě ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy nabude rozsudek právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

29. Protože byl napadený rozsudek, byť z části změněn, je třeba rozhodnout o nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o.s.ř.). S ohledem na výsledek řízení byla žalovaná převážně (co do 76 % předmětu řízení) úspěšná, a má proto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. (v odvolacím řízení za užití § 224 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu 52 % (76–24) svých v řízení účelně vynaložených nákladů. Ty spočívají v paušální náhradě hotových výdajů účastníka, jenž nebyl zastoupen či byl zastoupen jiným zástupcem, podle § 151 odst. 3 o.s.ř. Ta činí podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za úkon 300 Kč, od 1. 1. 2025 potom 450 Kč (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 ze dne 18. 11. 2025). V daném případě jde v souladu s § 1 odst. 3 této vyhlášky o celkem 3 úkony, vyjádření k žalobě (300 Kč), účast u jednání okresního soudu a vyjádření k odvolání (po 450 Kč), tj. celkem 1 200 Kč. Uložil proto odvolací soud žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 624 Kč (52 % z částky 1 200 Kč) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, podané u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, je vyjma výroku o nákladech řízení přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatel musí být až na výjimky stanovené § 241 o.s.ř. zastoupen advokátem.