36 Co 228/2003
V PLATNOSTIKrajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci zamítl odvolání povinné proti usnesení nařizujícímu exekuci. Soud uvedl, že odvolání neobsahuje skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce podle § 44 odst. 10 exekučního řádu. Základní podmínky pro nařízení exekuce, včetně existence vykonatelného rozhodnutí a shody návrhu s výrokem, nebyly v odvolání zpochybněny. Exekuční příkaz vydaný exekutorem je výlučnou pravomocí exekutora a není předmětem soudního přezkumu.
Plný text
Okresní soud k návrhu oprávněné Č.P. a.s. v P. proti povinné V.O. v C. nařídil svým usnesením exekuci a pověřil jejím provedením exekutora JUDr. S.K. v L. s tím, že po doručení usnesení nesmí povinná nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a věcí ve společném jmění manželů s výjimkou běžné obchodní činnosti, uspokojování životních potřeb a správy majetku se sankcí neplatnost právních úkonů, jež by se tomu příčily. Proti tomuto usnesení se odvolala povinná a vytkla, že podle exekučního příkazu vydaného exekutorkou pod sp.zn. Ex 337/2002 se vede exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinné u ČSOB a.s., kde je uložena její mzda včetně nezabavitelné části. Navrhla proto, aby napadené usnesení bylo změněno a exekuční příkaz zrušen. Krajský soud posoudil podání povinné podle jeho obsahu jako odvolání do usnesení nařizujícího exekuci s návrhem na jeho změnu a zamítnutí návrhu. Odvolání svým usnesením odmítl s tím, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Z odůvodnění: Krajský soud po přezkoumání napadeného usnesení zjistil, že odvolání neobsahuje žádné skutečnosti, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce (§ 44 odst. 10 exekučního řádu). Rozhodnými skutečnostmi jsou míněny dvě základní podmínky, které musí být splněny, aby exekuce mohla být nařízena (§ 52 odst. 1 exekučního řádu, § 251 o.s.ř.). První z nich je existence vykonatelného rozhodnutí, na jehož základě má oprávněný vymahatelnou pohledávku, druhou obsahová shoda návrhu na nařízení exekuce s vykonatelným výrokem rozhodnutí. V odvolání povinná nezpochybňuje existenci citovaných podmínek pro nařízení exekuce a proto nezbývá, než její odvolání odmítnout podle § 44 odst. 10 exekučního řádu. Podle § 47 odst. 1 exekučního řádu je zcela v pravomoci exekutora jaký způsob vedení exekuce zvolí. Pouze on může vydat exekuční příkaz. Proti němu není přípustný opravný prostředek (§ 47 odst. 3 exekučního řádu) a proto nepřísluší soudu přezkoumávat exekuční příkaz. Za správnost vyhotovení: JUDr. Karel Lukáš v.r. Kamila Kovářová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.