36 CO 324/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbory Jodasové a Mgr. Ondřeje Matoucha ve věci nezletilého: osobní údaje nezletilého zastoupený kolizním opatrovníkem Městem Frýdlant - OSPOD sídlem adresa syna rodičů: jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa příjmení příjmení , narozený datum bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o návrhu na vydání předběžného opatření o změně péče, o odvolání otce proti usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 16. listopadu 2021, č.j. 8 P 6/2016-240, ve znění opravného usnesení ze dne 26. listopadu 2021, č. j. 8 P 6/2016-247

I. Usnesení okresního soudu se ve výroku I mění tak, že návrh matky na vydání předběžného opatření se zamítá.

II. Usnesení okresního soudu se ve výroku II a III mění tak, že řízení o nařízení předběžného opatření ve věci povinnosti matky a otce platit výživné pro nezl. [jméno] se zastavuje.

1. Napadeným usnesením (ve znění v záhlaví uvedeného opravného usnesení) okresní soud nařídil předběžné opatření, dle kterého je otec povinen předat nezletilého [jméno] matce (výrok I), matka není povinna platit po dobu účinnosti tohoto předběžného opatření otci výživné pro nezletilého [jméno] ve výši 1 500 Kč měsíčně (výrok II), a výživné určené otci pro nezletilého [jméno] rozsudkem Okresního soudu v Liberci č. j. 8 P 6/2016-173 ze dne 13. 7. 2020 ve výši 2 200 Kč měsíčně se počínaje právní mocí tohoto opatření zvyšuje na nezbytnou míru 6 500 Kč měsíčně (výrok III).

2. Okresní soud vycházel z toho, že nezletilý byl rozsudkem ze dne 13. července 2020, č. j. 8 P 6/2016-173, svěřen do střídavé péče obou rodičů s týdenním střídáním, matce bylo uloženo platit výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně k rukám otce, otci ve výši 2 200 Kč měsíčně k rukám matky. Dne [datum] požádala matka o svěření nezletilého do své péče a podala návrh na vydání předběžného opatření. Kolizní opatrovník doporučil na základě pohovoru s nezletilým návrhu matky vyhovět, odkázal na vyjádření nezletilého, podle něhož se u otce necítí dobře, důvodem jsou narážky přítelkyně otce na jeho osobu, na sestru [jméno] i [anonymizováno] matku, táta mu nedovoluje chodit na tréninky k hasičům a na soutěže. Okresní soud shledal, že je třeba zatímně upravit poměry nezletilého do doby rozhodnutí ve věci samé, neboť nezletilý je u matky a k otci se nechce vrátit. V souvislosti s tím upravil i vyživovací povinnost.

3. Okresní soud opravil usnesením ze dne [datum] zjevnou chybu ve výroku II usnesení, kde bylo ve vztahu k vyživovací povinnosti chybně uvedeno jméno nezletilé [jméno] namísto nezletilého [jméno].

4. Proti tomuto usnesení podal otec včasné a přípustné odvolání. Uvedl, že matka trpí závažnou [anonymizováno] poruchou – bipolární afektivní poruchou, musí užívat medikaci, značnou část dne prospí. Nezletilý je v důsledku toho bez dohledu do nočních hodin. Matka se příliš nestará o domácnost, pořádek nyní narušuje nově pořízený pes. [jméno] zbytečně zameškává školní výuku, v červnu tohoto roku měl několik neomluvených hodin. Matka se o školní prospěch nezajímá, nekontroluje plnění domácích úkolů a dalších školních povinností, otec je s nezletilým dodělává v době, kdy je u něho. [příjmení] [jméno] se sestrou [jméno] je konfliktní, u matky mají společný pokoj, kde jsou během víkendu oba dva. Není pravdou, že by otec bránil [jméno] navštěvovat hasičské tréninky a soutěže. Otec upozornil na zjevnou chybu v psaní ve výroku II napadeného usnesení, kde bylo namísto jména nezletilého [jméno] uvedeno jméno nezletilé [jméno]. Dále otec napadá rozhodnutí o vyživovací povinnosti, neboť výživné ve výši 6 500 Kč měsíčně je nepřiměřeně vysoké, neodpovídá příjmům otce a nesplňuje znaky výživného v nezbytné míře. Otci bylo výživné uloženo původním rozsudkem, otec tuto povinnost plní, okresní soud ničím nepodložil obavu ze zhoršení situace. Z uvedených důvodů otec navrhuje zrušení napadeného usnesení. Pokud by odvolací soud napadené usnesení ve výroku I potvrdil, žádá úpravu styku s nezletilým nejméně v rozsahu víkendu od pátku 17 hodin do neděle 18 hodin v každém sudém týdnu.

5. Krajský soud přezkoumal bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) usnesení okresního soudu napadené odvoláním matky a jemu předcházející řízení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Kromě skutečností uvedených okresním soudem v odůvodnění jeho usnesení, na které krajský soud pro stručnost odkazuje, z obsahu spisu dále vyplývají následující relevantní údaje:

7. Rozsudkem ze dne 13. července 2020, č.j. 8 P 6/2016-173 byla schválena dohoda rodičů, kterou byl nezletilý [jméno] svěřen do střídavé péče obou rodičů s týdenním střídáním. Dne [datum] podala matka návrh na změnu úpravy péče ze střídavé na její výhradní péči a na nařízení předběžného opatření. Uvedla, že nezletilý se jí před 14 dny svěřil, že uvažuje o změně péče, protože současný stav mu nevyhovuje, ještě si nechá čas na rozmyšlení. S otcem si rozumí stále méně, s jeho ženou vůbec, nemá u nich žádné kamarády. V den podání návrhu nezletilý matce řekl, že stav u otce se zhoršuje a chce zažádat o změnu péče, k otci se nechce vrátit, chtěl by se s ním stýkat po předchozí domluvě.

8. Kolizní opatrovník provedl v den podání návrhu na předběžné opatření s nezletilým pohovor, při kterém nezletilý uvedl, že by chtěl být více u matky, protože s otcem a jeho přítelkyní má občasné konflikty, týkající se výhrad vůči jeho dennímu režimu. Vadí mu, že otec a přítelkyně několikrát zmínili, že se podobá své matce, a to v negativním smyslu. Vztah s otcem má dobrý, vadí mu výroky otcovy přítelkyně, ke kterým se někdy otec přidá. Když je u táty, nemůže chodit na tréninky k hasičům do [obec], kvůli tomu, že je tma nebo že by přijel pozdě domů. Nyní je u matky, přestože by měl být u otce, nechce se k němu vrátit, aby do něj otec s přítelkyní nerýpal. Od doby, kdy byla sestra [jméno] svěřena matce, ho otec a přítelkyně začali více přirovnávat k sestře a matce. Matka ho v těchto rozhodnutích nijak neovlivňuje. S otcem se stýkat chce, ale ve dnech, které si společně domluví (protokol o ústním jednání ve věci nezletilého ze dne [datum] sepsaný kolizním opatrovníkem, čl. 230).

9. Matčin [anonymizováno] stav nepříznivě ovlivňuje bipolární afektivní porucha – lehká až středně těžká se smíšenou úzkostnou a depresivní poruchou s panickými záchvaty. Jedná se o středně těžké postižení, depresivní epizody středně těžké, dostatečně dlouhé remise, značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit omezen. Platnost tohoto hodnocení posudkový lékař stanovil jako trvalou, neboť nepředpokládá výrazné zlepšení [anonymizováno] stavu (posudek o invaliditě vydaný OSSZ Liberec dne [datum], čl. 225).

10. Výše uvedená skutková zjištění krajský soud hodnotí tak, že nezletilý je od srpna 2020 ve střídavé péči rodičů se střídáním po týdnu. Nevyjadřoval žádné výhrady až do listopadu tohoto roku, kdy matce sdělil, že mu stávající stav přestává vyhovovat. Důvodem je nižší úroveň porozumění si s otcem, výhrady vůči jeho manželce. Vztah s otcem nezletilý popsal jako dobrý s tím, že špatně nese některá vyjádření otce a jeho manželky, kterými ho přirovnávají v negativním smyslu k matce a sestře. Vnímá též jako omezení, že u otce nemá kamarády a nemůže se účastnit některých zájmových činností. Matčin zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý vzhledem k [anonymizováno], které má trvalý charakter.

11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu krajský soud posoudil věc z právního hlediska. Okresní soud v napadeném rozhodnutí cituje právní úpravu vztahující se na projednávanou věc správně a přiléhavě a krajský soud na ni proto odkazuje. Nad rámec tohoto odkazu připomíná, že soud může nařídit předběžné opatření, je-li po zahájení řízení třeba zatímně upravit poměry účastníků. Při nařízení předběžného opatření musí být prokázána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků. Skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením, musí být alespoň osvědčeny (§ 102, § 75c o. s. ř.).

12. Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně, tedy v tomto případě stav ke dni [datum] (§ 75c odst. 4 o. s. ř.). K tomuto dni bylo osvědčeno, že nezletilý byl před vydáním napadeného předběžného opatření ve střídavé péči obou rodičů, nevyjadřoval nespokojenost nebo výhrady. Matka v návrhu uvádí, že nezletilý poprvé sdělil své úvahy o možnosti změnit dosavadní model střídavé péče dva týdny před tím, než podala návrh. Hlavní důvody, které nezletilý uvádí pro změnu svého vztahu k otci, jsou občasná negativní vyjádření otce a jeho manželky na adresu nezletilého. Popsaná situace podle krajského soudu nevyjadřuje hluboký a zásadní rozvrat vztahu nezletilého a jeho otce, který by vyžadoval zatímní úpravu v podobě předběžného opatření. Nezletilý je ve věku 13 let, tedy v době vymezování se vůči rodičovské autoritě. Je běžné, že v této době mají nezletilí konflikty s některým z rodičů. Těmto střetům je nutné věnovat pozornost a snažit se o jejich řešení, zejména v rodinách, kde rodiče nezletilých nežijí společně. Bylo by však předčasné a nesprávné narušovat vybudované vazby mezi nezletilým a jeho otcem pouze na základě krátkodobých neshod, jejichž příčiny zatím nejsou prokázány a objasněny. Krajský soud má za osvědčené, že matka datuje vznik nespokojenosti nezletilého dva týdny před podáním návrhu. Nezletilý při pohovoru s kolizním opatrovníkem výslovně popsal svůj vztah s otcem jako dobrý. Přestože k tomuto vyjádření připojil výhrady, že mu vadí některé slovní výroky ze strany otcovy manželky a následně i otce, z celkového kontextu pohovoru je zřejmé, že nezletilý má k otci normální vztah, nic nenasvědčuje existenci trvalého a vážného narušení či přítomnosti jevů neslučitelných s výkonem řádné rodičovské péče.

13. Krajský soud zdůrazňuje, že je v nejlepším zájmu nezletilého, aby měl pevné vztahy s oběma rodiči a oba dva byli trvalou součástí jeho života. V řízení nebyly osvědčeny relevantní důvody pro vyloučení otce z péče o nezletilého. Krátkodobé neshody nemohou vést k přerušení vazeb nezletilého a otce, jejichž důležitost je v projednávané věci zesílena i dlouhodobě nepříznivým [anonymizováno] stavem matky. Matčina rodičovská odpovědnost není [anonymizováno] dotčena, ale vyplývají z něho objektivní i potenciální omezení, která může ve vztahu k nezletilému nejlépe vyrovnávat právě otec. Krajský soud proto vyhodnotil předběžné opatření, kterým nařídil otci povinnost předat nezletilého matce, jako neopodstatněné, nepodložené prokázáním potřeby zatímní úpravy. Je nutno konstatovat, že okresní soud v tomto směru své odůvodnění zanedbal, neboť pouze odkázal na doporučení kolizního opatrovníka, které však nedoplnil vlastním hodnocením.

14. Odvolací soud proto uzavřel, že nejsou splněny podmínky pro zatímní úpravu poměrů dle § 102 odst. 1 o.s.ř., a napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm.a) o. s. ř. ve výroku I změnil tak, že se návrh matky na vydání předběžného opatření zamítá.

15. Ve výrocích II a III usnesení okresního soudu odvolací soud změnil podle § 220 o. s. ř. tak, že se řízení o nařízení předběžného opatření ve věci povinnosti matky a otce platit výživné pro nezl. [jméno] zastavuje pro nedostatek podmínky řízení dle § 103 o. s. ř., neboť absentuje podání návrhu na zahájení řízení dle § 76 odst. 1 písm. a) o. s. ř. či vydání usnesení o zahájení řízení dle § 13 z. ř. s .

16. Odvolací soud vycházel z toho, že řízení o výživě nezletilého dítěte podle § 466 písm. c) z. ř. s. lze zahájit i bez návrhu podle § 13 odst. 1 z. ř. s., ve kterém může soud rozhodnout odlišně od návrhu účastníků, tedy může jim přiznat i více než bylo navrhováno, případně může v rozsahu daném předmětem řízení účastníkům uložit i jiné než navrhované povinnosti, ale ani v těchto řízeních však soud nemůže vybočit z předmětu řízení vymezeného v návrhu nebo v usnesení o zahájení řízení bez návrhu (shodně viz [anonymizováno] soudní řád, [anonymizována dvě slova], [příjmení], [anonymizováno] a kolektiv, C. H. Beck, 3. vydání, 2021). Za situace, kdy předběžné opatření o určení výživného matce a otci nebylo navrhováno a toto řízení okresní soud sám nezahájil postupem dle § 13 odst. 1 z. ř. s., nebylo možno o povinnosti matce a otci platit výživné rozhodnout, neboť nebyla splněna podmínka řízení podle § 103 o. s. ř., tedy že toto řízení bylo zahájeno. Řízení o výživném formou předběžného opatření a řízení o zatímní úpravě ve věci péče jsou rozdílné instituty, což vyplývá přímo z § 76 o.s.ř., dle jehož písm. a) může být účastníku uloženo zejména platit výživné v nezbytné míře, a dle písm. e), aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

17. Na základě uvedeného krajský soud v souladu s výše uvedeným změnil napadené usnesení okresního soudu ve výrocích II a III postupem dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. per analogiam.

18. Krajský soud zdůrazňuje, že rozhodnutí o předběžném opatření představuje jen prozatímní a dočasnou úpravu práv a povinností účastníků, aniž by tím soud předurčoval průběh procesu samotného nebo prejudikoval rozhodnutí ve věci. Jedná se o kompromisní řešení do doby, nežli bude pravomocně rozhodnuto ve věci samé. Krajský soud apeluje na oba rodiče, aby se snažili stabilizovat jeho vztah s otcem. Ze strany otce je namístě brát vážně výhrady, které nezletilý vznesl k některým jeho výrokům, neboť necitlivé zpochybňování druhého rodiče či sourozence je v rozporu s řádným výkonem rodičovské odpovědnosti a dlouhodobě by mohl vést k citelnému oslabení vztahu s nezletilým. Úlohou matky je naopak zdůrazňovat nezletilému potřebu zdravého vztahu otce a syna.