36 CO 340/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Soltanové a soudců JUDr. Barbory Jodasové a Mgr. Ondřeje Matoucha ve věci nezletilých: jméno příjmení, narozená dne datum jméno příjmení, narozená dne datum jméno příjmení, narozená dne datum jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa zastoupeny kolizním opatrovníkem městem Nový Bor sídlem adresa dětí rodičů: jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa. jméno příjmení sídlem adresa jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo, PSČ obec o zvýšení výživného, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 30. 11. 2021, č. j. 20 P 12/2015-510,

I. Odvolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I rozhodl, že otec je povinen na výživu nezletilé jméno přispívat od datum 4 500 Kč měsíčně, na výživu nezletilé jméno od datum 5 000 Kč měsíčně, na výživu nezletilé jméno od datum 4 500 Kč měsíčně a od datum 5 000 Kč měsíčně, na výživu nezletilé jméno od datum 5 000 Kč měsíčně, od datum 6 000 Kč měsíčně k rukám matky bez změn podmínek splatnosti. Otci nedoplatek na výživném, z titulu zpětného z výšení výživného za dobu od září 2021 do datum na nezletilou jméno a na nezletilou jméno za dobu od datum do datum nevznikl. Otec je povinen nedoplatek na výživném, vzniklý z titulu zpětného zvýšení výživného, na nezletilou jméno za dobu od září 2021 do datum ve výši 6 897 Kč a na nezletilou jméno za dobu od září 2020 do datum ve výši 4 250 Kč je povinen uhradit k rukám matky ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Výrokem II tím v příslušné části změnil rozsudky Okresního soudu v České Lípě, č. j. 20 P 12/2015-41, ze dne 18. 6. 2015 a, č. j. 20 P 12/2015-70, ze dne 12. 12. 2016. Výrokem III nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

2. Okresní soud rozhodoval o návrhu matky na zvýšení výživného, matka požadovala zvýšit výživné počínaje dnem datum na částku 6 000 Kč na jméno, 5 000 Kč na jméno, 5 000 Kč na jméno a 4 500 Kč na jméno, a to k přímé spotřebě. Otec setrval na svém požadavku zvýšení výživného na jméno na 6 000 Kč, jméno a jméno 5 000 Kč, jméno 4 500 Kč, přičemž na jméno a jméno navrhl výživné zpětně nezvyšovat, na jméno a jméno zvýšit od září 2019, nedoplatek na každou vyčíslit 5 000 Kč, dále navrhl uložit povinnost matce, aby z běžného výživného dětem spořila 500 Kč měsíčně na spořicí účet. Po provedeném dokazování okresní soud dospěl k závěru, že došlo k podstatným změnám, které odůvodňují zvýšení výživného, uplatnil zákonnou fikci o příjmu otce a shledal podmínky pro zvýšení výživného u jméno na částku 4 500 Kč měsíčně od datum, kdy nastoupila do první třídy základní školy, u jméno na částku 5 000 Kč měsíčně od datum, kdy přestoupila na druhý stupeň základní školy, u jméno na částku 5 000 Kč od datum, kdy byla žákyní druhého stupně základní školy a dále od datum na částku 6 000 Kč měsíčně, kdy studuje na střední škole, u jméno na částku 4 500 Kč měsíčně od datum, kdy byla žákyní prvního stupně základní školy a dále od datum na částku 5 000 Kč měsíčně, kdy přestoupila na druhý stupeň základní školy. Okresní soud zohlednil, že otec poskytuje dcerám nad rámec stanoveného výživného věcná plnění, rovněž zohlednil novou vyživovací povinnost otce k nezletilé příjmení narozené dne datum. Požadavek otce, aby matka z části poskytovaného výživného vytvářela dětem úspory, okresní soud neshledal důvodným s ohledem na odůvodněné potřeby dětí, příjmovou situaci matky i výši výživného. Zohlednil, že otec má disponibilní prostředky, neboť již od května 2021 na vkladový účet stavebního spoření, jehož je majitelem, poukazuje v průměru 24 000 Kč měsíčně. Okresní soud rozhodl o nedoplatcích na výživném a podle § 23 z. ř. s. o náhradě nákladů řízení.

3. Proti rozsudku, do výroku I., se včas odvolal otec. Navrhl, aby odvolací soud napadený výrok změnil a upravil vyživovací povinnost otce v souladu se zjištěnou příjmovou situací otce. Nesouhlasí s tím, že okresní soud aplikoval zákonnou fikci jeho příjmu, předložil daňová přiznání, má za to, že skutková zjištění soudu o stavu financí otce na jednotlivých účtech jsou vytržena z kontextu, nesouhlasí s tím, že okresní soud na základě své volné úvahy zvýšil výživné 3 roky zpětně. Otec nezletilým zakoupil a nadále poskytuje velmi hodnotná plnění nad rámec vyživovací povinnosti. S odkazem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 4057/18, namítá, že okresní soud řádně nezdůvodnil navýšení výživného jednotlivě u každé nezletilé dcery.

4. Otec vzal při ústním jednání před odvolacím soudem odvolání v celém rozsahu zpět, a to poté, kdy matka potvrdila, že považuje nedoplatek na výživném vzniklý z titulu zpětného zvýšení výživného pro na nezl. jméno za dobu od září 2021 do datum ve výši 6 897 Kč a pro nezl. jméno za dobu od září 2020 do datum ve výši 4 250 Kč, za uhrazený.

5. Dle ust. § 207 odst. 2 o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Bylo proto rozhodnuto výrokem I tak, že se odvolací řízení se zastavuje.

6. Nákladový výrok II usnesení odpovídá tomu, že došlo-li k zastavení odvolacího řízení dle § 207 odst. 2 o. s. ř., postupuje se v souladu s § 224 odst. 1 o. s. ř. podle zásad uvedených v § 23 z. ř. s., když krajský soud neshledal žádné okolnosti případu, jež by odůvodňovaly přiznání jejich náhrady některému z účastníků řízení. Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.