36 Co 343/2003
V PLATNOSTIKrajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci potvrdil usnesení okresního soudu, které odmítlo podání žalobců o doplnění výroku o nákladech řízení. Soud uvedl, že žalobci se domáhali přiznání náhrady nákladů právního zastoupení za úkon prováděný před výročním rozhodnutím. Soud se opřel o § 157 odst. 2 a § 169 odst. 1 o.s.ř., podle nichž rozsah nákladů řízení vyplývá z odůvodnění výroku. Protože žalobci podali žádost po uplynutí odvolací lhůty, její přijetí nebylo možné. Soud rozhodnutí okresního soudu považoval za věcně správné a závěr o opoždění podání odvolání potvrdil.
Plný text
Žalobci P.A. a A.A. se proti žalované B.S. domáhali přivolení k výpovědi z nájmu bytu. Okresní soud svým usnesením zastavil řízení poté, co žalobci vzali žalobu zpět za stavu, kdy mezi účastníky došlo k dohodě o skončení nájmu. O nákladech řízení rozhodl podle § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř. a přiznal žalobcům náklady v částce 3 800,-- Kč. Ti podáním došlým soudu po uplynutí lhůty k podání odvolání navrhli, aby bylo vydáno doplňující usnesení, jímž by jim byla přiznána též náhrada nákladů právního zastoupení za návrh na vydání předběžného opatření v průběhu řízení. Okresní soud posoudil toto podání podle jeho obsahu jako odvolání proti výroku o nákladech řízení a protože bylo podáno po uplynutí odvolací lhůty, odmítl je jako opožděné. Krajský soud k odvolání žalobců potvrdil svým usnesením napadené usnesení a v důvodech uvedl mimo jiné: Úspěch žalobců v řízení o předběžném opatření se nepromítl do výroku o nákladech řízení. Žalobci se domnívají, že nebylo-li dosud rozhodnuto o nákladech předběžného opatření, neexistuje dosud výrok, který by mohli odvoláním napadnout, a proto navrhli vydání doplňujícího usnesení. Okresní soud postupoval správně, když podání žalobců posoudil podle jeho obsahu jako odvolání. Žalobci se totiž nedomáhají přiznání samostatného nároku o němž by soud opomenul rozhodnout. I odměna zmocněnce z řad advokátů za zastupování při podání návrhu na vydání předběžného opatření v již zahájeném řízení ve věci samé je jednou ze složek odměny za zastupování ve smyslu § 137 odst. 1 o.s.ř. a § 11 vyhl.č. 177/96 Sb. Rozsah přiznaných nákladů řízení vždy plyne z odůvodnění rozhodnutí ve výroku o nákladech řízení (§ 157 odst. 2, § 169 odst. 1 o.s.ř.). Nezahrnul-li soud některý z úkonů právní služby či odměny zmocněnce úspěšného účastníka do výkonu o nákladech řízení, může takto dotčený účastník napadnout rozhodnutí soudu I. stupně ve výroku o nákladech odvoláním. Žalobci tak mohli učinit do 15 dnů od doručení napadeného usnesení. Odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že lhůta k podání odvolání marně uplynula (stalo se tak 27.6.2002) a bylo-li odvolání podáno až 31.10.2002, bylo podáno opožděně ve smyslu § 208 odst. 1 o.s.ř. Odvolací soud proto usnesení okresního soudu jako věcně správně potvrdil. Za správnost vyhotovení: JUDr. Karel Lukáš v.r. Kamila Kovářová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.