36 CO 57/2020

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Barbory Jodasové a soudců Mgr. Ondřeje Matoucha a JUDr. Hany Horákové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zrušení vyživovací povinnosti, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 36 C 119/2018-170 ze dne 18. 10. 2019

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I mění tak, že s účinností od datum do datum se výživné, které je žalobce povinen platit ve stávající výši částka měsíčně, snižuje na částku částka měsíčně a dále tak, že počínaje dnem datum se vyživovací povinnost žalobce k žalované zrušuje.

II. V části výroku I, kterým byla žaloba zamítnuta co do snížení výživného o dalších částka měsíčně za období od datum do datum, se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

III. Tím se mění v příslušné části rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 3. 2016, č. j. 15 C 2018/2015-95, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22. 9. 2016, č. j. 29 Co 213/2016-11.

IV. Ve výroku II se rozsudek okresního soudu mění tak, žalobce je povinen nahradit žalované náklady právního zastoupení v řízení před okresním soudem, které nesl stát, a to ve výši částka, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v České Lípě.

V. Ve výroku III se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

VI. Zástupci žalované příjmení jméno jméno, advokátovi v obec, se přiznává odměna za zastupování žalované v řízení před odvolacím soudem částka 970, částka, která bude vyplacena po právní moci tohoto rozhodnutí z účtu Okresního soudu v České Lípě.

VII. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady právního zastoupení v řízení před odvolacím soudem, které nesl stát, a to ve výši částka, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v České Lípě.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu o zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované. Výrokem II rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady právního zastoupení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v České Lípě. Výrokem III přiznal zástupci žalované příjmení jméno jméno odměnu za zastupování ve výši částka, která mu bude vyplacena po právní moci rozhodnutí z účtu Okresního soudu v České Lípě.

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě ze dne datum na zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované, která byla naposledy upravena rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 3. 2016, č. j. 15 C 218/2015-95, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22. 9. 2016, č. j. 29 Co 213/2016-119, na částku částka měsíčně s účinností od datum. Žalobce tvrdil, že nemá žádné příjmy a žalovaná má dostatečné možnosti se podílet na své výživě osobním přičiněním. Je třeba přihlédnout i k vysokým příjmům matky žalované. Okresní soud vycházel z toho, že žalovaná je studentkou obec školy chemicko-technologické v obec a vzhledem k náročnosti studia nemá možnost přivýdělku. Majetkové poměry žalobce jsou dobré, vlastní rodinný dům, který rekonstruoval. Po provedeném dokazování okresní soud dospěl k závěru, že poměry žalobce se oproti poslednímu rozhodování změnily, žalobce ohlásil na příslušném živnostenském úřadě přerušení provozování živnosti od datum do datum, exekucí byl postižen jeho účet u právnická osoba, na který je mu poukazován výsluhový příspěvek vyplácený anonymizována dvě slova ve výši částka měsíčně, jde o exekuci pro dlužné výživné. Žalobce nedoložil tvrzené anonymizováno problémy ani skutečnost, že pečuje o svou matku. Vykonává jako jednatel a vlastník obchodní společnosti 1. právnická osoba podnikatelskou činnost, tato činnost nepřináší žádný zisk, ale žalobce má vysokoškolské vzdělán a nečiní vše, aby měl příjmy. Podle nabídky volných pracovních míst vhodných pro žalobce plyne nabídka zaměstnání za mzdu 25 000 až částka měsíčně. Okresní soud na straně matky žalované vycházel z toho, že nepodávala daňové přiznání jako podnikající osoba v letech 2016 až 2018, průměrný čistý měsíční výdělek matky žalované činil v období 5/ 2018 až 4/ 2019 částku částka (v období 8/ 2018 až 1/ 2019 byla ve stavu anonymizováno), v období 2 až 4/ 2019 činil její průměrný čistý měsíční výdělek částka, v období 3 až 8/ 2019 činil tento výdělek částka, matka nadále vlastní a společně se žalovanou obývá rodinný dům ve obec, neměla a nemá ani jiný příjem než výdělek z pracovního poměru. Okresní soud dospěl k závěru, že nebyly zjištěny okolnosti odůvodňující zrušení vyživovací povinnosti či pro snížení výživného a žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že žalované byl podle § 30 o. s. ř. ustanoven zástupcem advokát Mgr. jméno jméno, okresní soud podle § 140 odst. 2 o. s. ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, zástupci přiznal odměnu ve výši částka a podle § 148 odst. 1 o. s. ř. okresní soud uložil žalobci povinnost tyto náklady nahradit na účet Okresního soudu v České Lípě.

3. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalobce a navrhl, aby krajský soud napadený rozsudek změnil tak, že jeho návrhu na zrušení vyživovací povinnosti počínaje dnem od datum vyhoví. Namítá, že napadený rozsudek není podepsaný rozhodující soudkyní Mgr. Alenou Turaiovou. Odvolání žalobce obsahuje řadu invektiv vůči žalované a advokátovi Mgr. jméno jméno, vůči matce žalované i soudkyni Mgr. jméno příjmení. Žalobce má napadený rozsudek za nespravedlivý, podjatý, porušující zákony, anonymizováno i nálezy Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 2121/14 a sp. zn. I. ÚS 2306/12, ve kterých je uvedeno, že každý, kdo ukončí odborné vysokoškolské studium vysokoškolským diplomem s titulem, se může sám živit, neboť disponuje potřebným odborným vzděláním a nemá právo na další výživné. Žalovaná dosáhla plné kvalifikace a získala titul Bc. v červenci 2018 s tím, že své další odborné vzdělávání si může samofinancovat, žádat prospěchové stipendium, podnikové stipendium. Další pobírání výživného má za nemravné a nezákonné. Žalobce namítá, že žalovaná není jeho dcera, neboť s ním a jeho rodinou odmítá kontakt, zájem dokládala pouze jedním nedoručeným dopisem. Přístup žalované má za„ parazitování“ na jeho osobě. Namítá, že potvrzení o studiu nebylo podrobeno grafologickému posudku a že samosoudkyně se vyjadřovala k jeho anonymizováno stavu, ač nemá odborné vzdělání. Žalobce nesouhlasí s tím, že žalované byl ustanoven advokát a jemu nikoli. Nesouhlasí s žalovanou předloženými náklady na osobní spotřebu a jejími výdaji na nezbytné učební pomůcky. Zdůrazňuje péči o svou těžce anonymizováno 82letou matku, která je na jeho pomoci závislá, od datum nemá prostředky na svou obživu, neboť má exekuci výsluhy příspěvek a je mu neoprávněně strháváno částka měsíčně na účet žalované. Ke dni sepisu odvolání mu žalovaná dluží částka, jež požaduje zpět. Nesouhlasí se závěrem okresního soudu ohledně jeho možnosti využít nabídky Úřadu práce k získání zaměstnání, když tím by ohrozil zdraví a život své těžce anonymizováno matky. V této souvislosti upozorňuje rovněž na své zdravotní problémy (chronickou artritidu, bolesti zad, v minulosti podstoupené anonymizováno a další) a na to, že byl pravomocně nezákonně odsouzen Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci k podmíněnému trestu odnětí svobody, je mu zabráněno doložit anonymizováno bezúhonnost, nemá licenci pojišťovacího agenta. Namítá, že plat matky žalované byl zjištěn neúplně, když chybějí měsíce červen 2019 a prosinec 2018, kdy byly vypláceny odměny. Dovozuje, že v potvrzení zaměstnavatele matky žalované jsou uvedeny zkreslené příjmy, chybí zde další benefity. V odvolání se vyjadřuje k nabytí nemovitého majetku matkou žalované v obec s kupní cenou částka s tím, že tato neprokázala původ těchto peněz. Dále nesouhlasí s úhradou nákladů advokáta žalované, neboť by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Namítá, že advokát předkládal křivé důkazy, opakovaně, úmyslně uváděl soud v omyl. Žalobce upozorňuje na to, že jej v minulosti sám zastupoval a zneužil informace ze spisů týkající se jeho osoby. Rovněž poukazuje na to, že tyto náklady advokátem do vynesení rozsudku nebyly vyčísleny a že žalobce sám nebyl dotazován na jeho náklady.

4. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla žalobu zamítnout, pokud jde o období do datum. Za další období souhlasila se zrušením vyživovací povinnosti žalobce.

5. Krajský soud při nařízeném jednání přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je částečně důvodné.

6. Vzhledem k tomu, že řízení v dané věci bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním, krajský soud projednal odvolání žalobce podle uvedených právních předpisů (čl. II bod 2 přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.).

7. Odvolací soud se nejdříve se zabýval námitkou podjatosti vznesenou žalobcem proti soudkyni Okresního soudu v České Lípě Mgr. jméno příjmení. Námitku podjatosti odůvodnil žalobce tím, že soudkyně znevažovala v řízení objektivní důkazy předložené žalobcem, nadřazovala důkazy předložené žalovanou, které byly nevěrohodné, polopravdivé či zcela neověřené, upřednostnila je před důkazy objektivními a očividně se snažila při rozhodování o nadržování žalované, nevyhověla jeho žádosti o ustanovení advokáta, došla k nesprávnému závěru, že se u žalobce nezměnily poměry a rozhodovala účelově.

8. Mgr. jméno příjmení se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že žádné důvody pro vyloučení její osoby z projednání a rozhodnutí věci dány nejsou, nemá žádný vztah k věci, k účastníkům ani nebo jejich zástupcům.

9. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni soudci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odst. 4 téhož ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

10. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). K takové výjimce (mající dopad na všechny účastníky řízení nejen na účastníka, který o vyloučení soudce žádá), proto lze přistoupit jen ze skutečně závažných důvodů, které objektivně mohou bránit soudci v nestranném rozhodování. Vyloučení soudce pak zakládá zákon na existenci určitého důvodu, který je vymezen takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, které zpochybňují soudcovu nepodjatost. Musí existovat určité objektivní skutečnosti, v jejichž světle může být nepodjatost soudce zpochybněna (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 71/06).

11. V daném případě námitka podjatosti spočívá výhradně v procesním postupu soudkyně v probíhajícím jednání a je založena pouze na kritice tohoto postupu soudu. Procesní postup v řízení, byť třeba i nesprávný, důvodem pro vyloučení soudce být nemůže, jak plyne přímo ze shora citované úpravy vyloučení soudců. Možnost obrany účastníka, který takovou nesprávnost v postupu soudu spatřuje, je totiž dostatečně zajištěna právem podat proti rozhodnutí ve věci (popřípadě i proti procesnímu rozhodnutí v průběhu řízení, pokud není zákonem vyloučeno) odvolání a nechat procesní postup přezkoumat odvolacím soudem. Žalobce neuvádí žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno usuzovat na vztah soudkyně k věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům. Jeho námitky se týkají pouze způsobu vedení řízení ze strany soudkyně. Takové výtky však sami o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Protože ani z vyjádření dotčené soudkyně nevyplynulo, že by vztah k věci, účastníkům či jejich zástupcům zakládající pochybnosti o její nepodjatosti měla, rozhodl krajský soud o této odvolací námitce tak, že není důvodná a soudkyně Mgr. jméno příjmení není vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci.

12. Žalobce dále vznesl při ústním jednání před odvolacím soudem dne datum námitku podjatosti soudkyně JUDr. jméno příjmení, která se stala členkou odvolacího senátu anonymizována dvě slova dle anonymizováno číslo anonymizováno práce Krajského soudu v Ústí nad Labem pro rok 2022, účinného od 1. 4. 2022, z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti předsedkyně senátu JUDr. jméno příjmení.

13. Námitku odůvodnil tím, že soudkyně JUDr. jméno příjmení rozhodovala ve věci 29 Co 213/2016 o zvýšení výživného žalobce a vyneseným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22. 9. 2016, č. j. 29 Co 213/2016-119, žalobce poškodila a uvrhla jej do živoření. V důsledku uložení povinnosti platit výživné byl žalobce nespravedlivě odsouzen v anonymizováno řízení za spáchání anonymizováno činu zanedbání povinné výživy. Žalobce podal na soudkyni JUDr. jméno příjmení trestní oznámení, trestní stíhání bylo odloženo, ale žalobce trvá na vyloučení soudkyně JUDr. jméno příjmení z projednání a rozhodování věci.

14. V daném případě se námitka podjatosti vůči soudkyni JUDr. jméno příjmení se rovněž týkala výlučně procesního postupu soudkyně v řízení. JUDr. jméno příjmení, která se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že žádné důvody pro vyloučení její osoby z projednání a rozhodnutí věci jí nejsou známy, nemá žádný vztah k věci, k účastníkům ani nebo jejich zástupcům.

15. Vzhledem k tomu, že námitka podjatosti spočívá výhradně v procesním postupu soudkyně v probíhajícím jednání a jde o námitku založenou pouze na kritice postupu soudkyně v daném řízení, nemůže být důvodem k vyslovení podjatosti dle citovaného ustanovení § 14 odst. 1o. s. ř. a ze své podstaty důvodná. Odvolací soud, vzhledem k tomu, že námitka byla uplatněna v průběhu jednání před odvolacím soudem, při němž věc byla rozhodnuta a námitka je zcela nedůvodná, nepředložil námitku nadřízenému soudu (§ 15b odst. 1 a 2 o. s. ř.) a přistoupil k přezkoumání napadeného rozhodnutí.

16. Pokud jde o aplikaci hmotného práva, dne datum nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.). Rodinné právo je upraveno v § 655 až § 975 o. z.

17. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o. z při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se, popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

18. Podle § 923 odst. 1, 2 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Jak plyne z citovaného ustanovení zákona, rozhodnutí soudu o výživném pro nezletilé děti je možno změnit pouze při změně poměrů. Přitom se musí jednat o změnu poměrů a skutečností, na základě kterých bylo vydáno předchozí rozhodnutí.

19. Žalobce podal dne datum návrh na zrušení vyživovací povinnosti naposledy upravené rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne datum na částku částka měsíčně s účinností od datum. Zrušení vyživovací povinnosti se domáhal s účinností od datum. Žalobce tvrdil, že nemá žádné příjmy a žalovaná má dostatečné možnosti opatřit si prostředky na živobytí jak osobním přičiněním, tak mohla požádat o bezúročnou studentskou půjčku, je třeba přihlédnout také k aktuálním vysokým příjmům matky žalované. Žalobce dále tvrdil, že jeho podnikání skončilo neúspěšně, o finanční prostředky jej připravili podvodníci a soudy, po zásazích exekutorů zůstal od března 2018 zcela bez finančních prostředků, nadto má sám zdravotní potíže a pečoval o starou a nemohoucí matku. Žalobce pobírá pouze výsluhový příspěvek, na němž jsou exekuce, a poukázal na značný rozsah dalších exekucí vedených na jeho majetek. Získat práci mu brání i trestní stíhání s následným odsouzením pro anonymizováno čin zanedbání povinné výživy.

20. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť poměry se od poslední úpravy vyživovací povinnosti žalobce nezměnily. Je nadále studentkou obec školy chemicko-technologické v obec a vzhledem k náročnosti studia nemá možnost přivýdělku vyjma letních brigád. Ukončila bakalářské studium a pokračuje ve studiu magisterském, náklady na živobytí hradí její matka a prarodiče.

21. V daném případě jde o sporné řízení a okresní soud správně při posuzování nároku vycházel ze zjištěného skutkového stavu, který účastníci svojí aktivitou určili. Účastníci byli okresním soudem poučeni o koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř., jak vyplývá z protokolů o jednání před okresním soudem. Důsledkem této skutečnosti je, že účastníci následně již nemohou uplatňovat skutečnosti a důkazy, ohledně kterých byli řádně poučeni před okresním soudem, s výjimkou skutečností a důkazů uvedených v poslední větě ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. Tento důsledek platí rovněž pro odvolací řízení. Účastníci tedy mohou v odvolacím řízení uplatňovat ty skutečnosti a důkazy, o kterých nebyli řádně poučeni před okresním soudem, dále ty, které uplatnili již v řízení před okresním soudem nebo ty, které nastaly po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně. Soud může také provést jiné než účastníky navržené důkazy v případě, že jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 o. s. ř.).

22. Ohledně skutkového stavu odvolací soud proto vycházel ze skutkových zjištění okresního soudu, která jsou správná, a v celém rozsahu na ně odvolací soud pro stručnost odkazuje. Dále vycházel ze zjištění, která učinil v řízení odvolacím.

23. Okresní soud takto správně zjistil, že vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované byla naposledy stanovena rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 3. 2016, č. j. 15 C 218/2015-95, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22. 9. 2016, č. j. 29 Co 213/2016-119, na částku částka měsíčně s účinností od datum. Již tehdy žalobce s žalovanou nežil ve společné domácnosti a nestýkal se s ní. Žalobce žil sám, měl jednu vyživovací povinnost, byl vlastníkem rodinného domu adresa v obec, podnikal se ztrátou a pobíral výsluhový příspěvku částka měsíčně od ulice ČR. Odvolací soud v tehdejším rozhodnutí vycházel z potencionálního příjmu žalobce, kterého by mohl dosahovat výši částka měsíčně, neboť k výsluhovému příspěvku je třeba připočítat potencionální příjem žalobce z pracovního poměru ve výši minimálně částka hrubého, kterého by mohl dle nabídky volných pracovních míst v okrese obec v období roku 2015 dosahovat. Žalovaná byla již tehdy studentkou vysoké školy, měla náklady zejména na dojíždění do obec, na ubytování a na studium. Okresní soud správně zjistil, že se poměry žalobce oproti poslednímu rozhodování podstatným způsobem nezměnily, žalobce nadále nemá příjmy z podnikání ani nenastoupil ani do žádného zaměstnání, naopak ohlásil na příslušném živnostenském úřadě přerušení živnosti do datum. Nadále má exekuce. Žalobce neprokázal, že se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, aby mu bránil ve výkonu práce ani to, že pečuje o nemohoucí matku. Žádné podstatné změny od poslední úpravy výživného nebyly prokázány. Okresní soud proto žalobu zamítl.

24. Odvolací soud doplnil důkazní řízení ke skutečnostem, které nastaly či mohly nastat po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně, a které tedy žalobce nemohl uplatnit v řízení před okresním soudem a dále k tvrzení žalobce, že se zhoršil jeho zdravotní stav, k tvrzení že v důsledku péče o těžce nemocnou matku není schopen opatřovat si žádné finanční prostředky a k tvrzení, že žalovaná se již soustavně nepřipravuje studiem na budoucí povolání. Okresní soud sice uzavřel, že žalobce tvrzení o povinnosti celodenní péče o matku neprokázal, avšak v tomto směru žalobce dostatečně nepoučil o důkazní povinnosti a důsledcích neunesení důkazního břemene. Odvolací soud proto žalobce vyzval, aby k tomuto tvrzení nabídl důkazy, stejně jako k tvrzením o skutečnostech, které nastaly či mohly nastat po rozhodnutí okresního soudu.

25. Žalobce v průběhu odvolacího řízení ke svým aktuálním osobním a majetkovým poměrům uvedl, že jsou stále tíživější, je nadále postižen exekucemi, žije s matkou, o kterou celodenně pečuje, nemá žádné příjmy z pracovního či obdobného poměru ani z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ani z podnikání či z jiné samostatně výdělečné činnosti, má nadále pozastavenu podnikatelskou činnost, nepobírá důchod ani dávky anonymizováno pojištění, dávky státní sociální podpory ani dávky pomoci v hmotné nouzi, nemá příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu ani žádné jiné příjmy, stále vlastní rodinný dům v hodnotě asi 2,4 mil. Kč, který je zatížen zástavním právem ve prospěch právnická osoba, kdy čerpal úvěr ve výši částka, který byl použit na rekonstrukci rodinného domu, dále čerpal úvěr ve výši částka od právnická osoba, rovněž na rekonstrukci rodinného domu, nemá výdaje na daních, na anonymizováno a sociálním pojištění, na poplatcích, na nájemném a nemá vůbec žádné příjmy, což odůvodňuje tím, že se stal obětí lichvářských firem a jejich nezákonného vymáhání, včetně žalované, která neoprávněně po něm požaduje výživné, jsou proti němu vedeny exekuce, což jej psychicky vyčerpává, zhoršuje se jeho zdravotní stav, nadto se zhoršuje i zdravotní stav matky, o kterou pečuje. Žalobce tvrdil, že nepožádal o sociální dávky, má dlouhodobé zdravotní problémy, od roku 1993 se léčil s pohybovým aparátem, v roce 2009 měl těžký úraz, utrpěl zlomeninu krčku levého kyčelního kloubu, od roku 2012 řeší soudně několik vlastních pohledávek vůči jeho dlužníkům, má deprese, trpí ztrátou životní energie, byl okraden různými podvodníky, k tomu se v roce 2015 přidala žalovaná. V důsledku psychického vypětí, stresu a péče o matku není schopen si sehnat žádné zaměstnání ani zajistit si jakékoliv příjmy pro svou obživu.

26. Odvolací soud doplnil důkazní řízení anonymizováno zprávami MUDr. jméno příjmení o zdravotním stavu žalobce a zdravotním stavu matky žalobce jméno příjmení, úmrtním listem matky žalobce, sdělením obec školy chemicko-technologické v obec o trvání a náplni studia žalované, potvrzením obec školy chemicko-technologické o vyplaceném stipendiu za roky 2017 až 2020, přehledem volných pracovních míst Úřadu práce v obec, zprávou nemocnice v obec a nemocnice, anonymizováno zprávou neurologa MUDr. jméno příjmení, sdělením Ministerstva obrany ČR o výši výsluhového příspěvku žalobce v období let 2019 a 2020, úmrtním listem matky žalobce, zprávou zaměstnavatele matky žalované příjmení služby České republiky, výpisy z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí žalobce a matky žalované, trestním rozsudkem Okresního soudu v České Lípě č. j. 32 T 39/2018-157 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci č. j. 31 To 479/2018, screenshoty webových stránek obec školy chemickotechnologické o studijních oborech a plánech a pracovním uplatnění studenta oboru vodíkové a membránové technologie, sdělením realitní kanceláře REMAX o ceně nemovitosti žalobce, lékařskou zprávou MUDr. jméno jméno, lékařskou zprávu kliniky IKEM obec, oznámením o vyřízení pojistné události žalobce, výpisy z účtů matky žalované a výpisy z účtů žalovaném, výslechem svědkyně jméno příjmení, datum narození, matky žalované, výslechem žalované jako účastnice řízení. Dále byl proveden důkaz sdělením právnická osoba, o zůstatku na účtu číslo PSČ 00 číslo v letech 2018 až 2020, výpisem z účtu GE příjmení příjmení číslo o stavech účtů k datum, 2019 a 2020. Z exekučního spisu Okresního soudu v České Lípě sp. zn. 9 E 17/2017 byl proveden k důkazu znalecký posudek o ceně nemovitostí žalobce, přečteno usnesení o ceně nemovitostí žalobce a výši vymáhaného dluhu žalobce na výživném, dále bylo přečteno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci sp. zn. 9 E 17/2017, v právní moci dne datum, o zamítnutí návrhu žalobce na zastavení exekuce.

27. Z výše jmenovaných důkazů odvolací soud zjistil následující skutečnosti:

28. Z nabídky volných pracovních míst Úřadu práce obec odvolací soud zjistil, že v roce 2020 byla volná pracovní místa na pozici technika do přípravy výroby s místem výkonu práce v obec a nástupní mzdou od částka do částka měsíčně hrubého, minimální stupeň vzdělání je maturita. Dále je volné místo stavebního technika v obec od částka hrubého, radiologického asistenta od částka hrubého či stavebního technika a přípraváře s místem výkonu v obec od částka hrubého měsíčně.

29. Ze sdělení Ministerstva obrany České republiky odvolací soud zjistil, že v roce 2017 měl žalobce výsluhový příspěvek částka, v roce částka, v roce částka, v roce částka a v roce částka.

30. Z potvrzení anonymizována tři slova ze dne datum odvolací soud zjistil, že matka žalované měla od září 2019 do února 2020 čistý měsíční příjem částka, od března 2020 do srpna částka, od září 2020 do února 2020 měla příjem částka čistého měsíčně. Dne datum byl s matkou žalované rozvázán pracovní poměr dle § 52 odst. 1 písm. c) zákoníku práce z důvodu organizačních změn, v březnu 2021 jí bylo vyplaceno odstupné a celkový příjem matky v březnu 2021 v důsledku vyplaceného odstupného byl částka.

31. Z potvrzení obec školy chemicko-technologické v obec ze dne datum odvolací soud zjistil, že žalovaná byla v akademickém roce 2019 2020 studentkou denního studia magisterského studijního programu na anonymizováno chemické technologie, studium úspěšně zakončila obhajobou diplomové práce a státní závěrečnou zkouškou dne datum a získala titul Ing., studium v oboru„ vodíkové a membránové technologie“ zlepšuje absolventce lepší uplatnění na trhu práce a časová náročnost studia v prezenční formě je značná, měření v laboratořích zabere 30 hodin týdně a dále je časově náročná i domácí příprava. V akademickém roce 2020 2021 pokračuje žalovaná prezenční formou ve studiu doktorského studijního programu na anonymizováno chemické technologie.

32. Ze sdělení Úřadu práce v obec ze dne datum odvolací soud zjistil, že žalobci byl poskytován příspěvek na péči o nemohoucí matku od října 2020 do března 2021, od dubna 2021 byla výplata dávky zastavena z důvodu úmrtí matky žalobce. Příjemcem příspěvku ve výši částka měsíčně byl žalobce.

33. Ze zprávy MUDr. jméno příjmení ze dne datum odvolací soud zjistil, že žalobce se poprvé do její ordinace dostavil dne datum, udával dušnost a bolest na hrudi, byl objednán z důvodu vyšetření poruchy srdečního rytmu na elektrickou kardioverzi na datum (krátký anonymizováno zákrok, jímž se pomocí léků či elektrošoku upravuje srdeční rytmus), výsledek bude patrný po kardioverzi, zdravotní stav se může normalizovat, aktuálně je omezen ve výkonu práce sníženou výkonností, ale po kardioverzi toto omezení již být nemusí. V době od ledna 2016 do července 2020 nebyl anonymizováno nijak omezen ve výkonu jakékoliv práce. Od července 2020 do září 2020 byl schopen lehké administrativní práce. Žalobce byl odeslán k anonymizováno do nemocnice v obec, kde byla zjištěna porucha srdečního rytmu – fibrilace síní. Pacient podepsal negativní reverz a byla nasazena medikace, odmítl nasazení antikoagulační léčby anonymizováno. Byl objednán na srdeční katetrizaci, byla provedena 14. až datum na kardiologii v nemocnice na anonymizováno, bez patologického nálezu, nasazena antikoagulační terapie anonymizováno datum provedena v nemocnice kardioverze a nastolen sinusový rytmus. Dne datum na EKG opět arytmie – fibrilace síní.

34. Z propouštěcí zprávy nemocnice na anonymizováno, oddělení kardiologie, odvolací soud zjistil, že žalobce zde byl hospitalizován anonymizováno datum údaj o čase anonymizována dvě slova datum údaj o čase anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizováno, nízkocholesterolová dieta a 7 dní šetřit intervenovanou končetinu. Dle souhrnu anonymizováno jsou věnčité tepny bez významných zúžení, nevýrazné nerovnosti, dále perzistující fibrilace síní s primozáchytem v srpnu 2020 nejasného stáří, léčbu lékem anonymizováno pacient odmítá, podezření na infekční chorobu covid-19 neprokázáno.

35. K aktuálnímu zdravotnímu stavu žalobce i k důvodům odročování jednání před odvolacím soudem provedl odvolací soud důkaz propouštěcí zprávou kardiologické ambulance nemocnice na anonymizováno ze dne datum, z níž zjistil, že žalobce byl opět hospitalizován na oddělení od datum do datum za účelem echokardio vyšetření z důvodu fibrilace síní. Následně byl odeslán do léčby kardiologické ambulance pro přetrvávající fibrilaci síní. Ve zprávě je uvedeno, že žalobce nepřinesl žádnou lékařskou zprávu a dle dostupných informací lékaře snad ani žádná recidiva nebyla zachycena. I přes negativní argometrii byl žalobce objednán na další vyšetření, nález je nejasný.

36. Z výpisu z katastru nemovitostí odvolací soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem domu adresa v obec se stavebním pozemkem a přilehlou zahradou, nemovitosti jsou zatíženy exekucemi pověřených soudních exekutorů JUDr. jméno příjmení, Mgr. jméno příjmení, JUDr. jméno příjmení, JUDr. jméno příjmení, JUDr. jméno příjmení, Mgr. jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení, na nemovitostech váznou exekuční příkazy k prodeji. Ze sdělení realitní kanceláře anonymizováno odvolací soud zjistil, že přibližná prodejní cena nemovitostí žalobce zapsaných na list vlastnictví pro k. ú. obec se může pohybovat v roce 2021 na úrovni částka. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne datum, v právní moci dne 11. 11. 2017, č. j. 9 E 17/2017-53, byla nařízena exekuce prodejem nemovitých věcí povinného pro dlužné výživné od datum do datum ve výši částka a od datum do datum ve výši částka.

37. Z usnesení o ceně nemovitostí adresa s pozemky v obci a k. ú. obec u ulice jezera ze dne 14. 12. 2020, č. j. 9 E 17/2017-580, odvolací soud zjistil, že Okresní soud v České Lípě pro účely exekučního řízení určil cenu uvedených nemovitostí žalobce na částka.

38. Z výpisu v katastru nemovitostí odvolací soud zjistil, že matka žalované jméno příjmení, datum narození, vlastní dům adresa v obec se zahradou na základě darovací smlouvy ze dne datum, dle svědecké výpovědi matky žalované zde bydlí její otec, a dále je vlastnicí domu adresa ve obec, který zakoupila dne datum, v této nemovitosti matka žalované bydlí.

39. Z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 17. 10. 2018, č. j. 32 P 39/2018-157, odvolací soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným, že od datum do datum neplatil řádně výživné po dobu delší než 4 měsíce, čímž se dopustil anonymizováno zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. Zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 30 měsíců.

40. Z výnosu obec školy chemicko-technologické v obec č. anonymizováno číslo 2020 odvolací soud zjistil, že výuka začínala v akademickém roce 2020 2021 dne datum a končila datum, zimní semestr končí 18. 12., zkouškové období je od 4. 1. do 12. 2., letní semestr začíná datum a zkouškové období začíná datum a končí datum. Z náplně studia anonymizována tři slova obec školy chemicko-technologické v obec odvolací soud zjistil, že obor chemické technologie zajišťuje pro studenta získání znalostí vycházejících z nejnovějších teoretických poznatků vědy, výzkumu a vývoje v oblasti chemických technologií. Student bude schopen samostatné tvůrčí činnosti a aplikace nabytých znalostí při řešení konkrétních úkolů v průmyslové či firemní praxi nebo může pokračovat v doktorandském studiu. Na začátku studia je možno vybrat si ze tří specializací, a to technologie organických látek a chemické speciality, vodíkové a membránové technologie nebo základní a speciální anorganické technologie. Pokud jde o specializaci vodíkové a membránové technologie, student bude specialista po dokončení studia pro oblast membránových procesů a vodíkových technologií. Základem studia jsou předměty z oblasti přípravy a charakterizace materiálů určených k výrobě membrán, v průběhu studia pak je orientace na separační membránové procesy anebo membránové procesy zaměřené na konverzi energie, uplatnění je jako vedoucí v průmyslových podnicích a firmách, jako firemní výzkumné týmy, dále v základním a aplikovaném výzkumu, v oblasti konverze a skladování energie, ve státní správě či možnost pokračovat v doktorandském studiu.

41. Z potvrzení obec školy chemicko-technologické v obec ze dne datum odvolací soud zjistil, že žalované bylo průběžně vyplaceno během studia v akademických letech 2017 2018 až 2019 2020 celkem částka na bankovní účet číslo (za 36 měsíců je to průměrně částka měsíčně).

42. Ze zprávy právnická osoba, odvolací soud zjistil, že žalobci bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši částka za likvidaci pojistné události ze dne datum číslo vandalismus, k čemuž žalobce uvedl, že se jednalo o zásah Okresního soudu v České Lípě, při které mu vznikla škoda na jeho majetku. 43. právnická osoba ze dne datum odvolací soud zjistil, že na vkladovém účtu žalované číslo byly zůstatky ke dni datum částka, ke dni datum ve výši částka a ke dni datum ve výši částka. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum odvolací soud zjistil, že na účtu číslo měla žalovaná ke dni datum zůstatek částka ke, ke dni datum ve výši částka a ke dni datum ve výši částka.

44. Z anonymizováno zprávy MUDr. jméno příjmení z anonymizována dvě slova právnická osoba, obec, odvolací soud zjistil, že matka žalobce jméno příjmení prodělala v roce 2012 anonymizováno v anonymizováno, následně utrpěla frakturu pravého lokte a je v léčbě kardiologické ambulance. Je nejistá při chůzi, dne datum se stav zhoršil, je orientována, má lehkou nestabilitu chůze, v otáčkách je nejistá, trpí na opakované pády. Ze zprávy oddělení léčebné rehabilitace nemocnice s poliklinikou v obec ze dne datum odvolací soud zjistil, že matka žalobce udávala pocity nestability při chůzi a bolesti v oblasti páteře, byla odkázána na vyšetření, dne datum si matka žalobce ztěžuje na bolesti v kyčli a motání hlavy, chodí s vycházkovou holí. Objednána na denzitometrii. Z lékařské zprávy MUDr. jméno příjmení o zdravotním stavu matky žalobce ze dne datum odvolací soud zjistil, že matka žalobce trpěla senilní osteoporózou s mnohočetnými lokalizacemi, subjektivně udávala bolesti zad a kostí, doporučena zdravá strava a přiměřená fyzická aktivita, prevence pádu, nezvedat těžká břemena. Z potvrzení neurologa MUDr. jméno příjmení odvolací soud zjistil, že žalobce přivedl na vyšetření svou matku jméno příjmení, datum narození, pro blokádu páteře, na rentgenu zjištěna skolióza, běžný nález, byly provedeny obstřiky a medikace. Z lékařské zprávy MUDr. jméno jméno ze dne datum, oddělení ortopedie nemocnice s poliklinikou v obec, odvolací soud zjistil, že matka žalobce seděla na sluníčku a pak vstala a upadla, bouchla se do hlavy, utrpěla tržnou ránu ve vlasové části hlavy. Z úmrtního listu odvolací soud zjistil, že matka žalobce jméno příjmení, zemřela dne datum. Žalobce k tomu uvedl, že zemřela na covid.

45. Žalobkyně jako účastnice řízení před odvolacím soudem ke svým aktuálním osobním a majetkovým poměrům vypověděla, že pokračuje ve anonymizováno studiu na obec škole chemicko-technologické v obec, v akademickém roce 2018 2019 začala studovat magisterské studium anonymizována tři slova, plynule navázala na stejný obor, jaký studovala v bakalářském studiu v předchozích akademických letech. Matka jí platí výživné na výživu měsíčně částka, v letech 2017 2020 obdržela od vysoké školy stipendium a příspěvky v celkové výši částka, což zahrnovalo i ubytovací stipendium částka denně a ve zbytku se jednalo o různá účelová stipendia. V létě 2018 a 2019 pracovala na brigádě ve právnická osoba, což je analytická firma na rozbor vody, kde získávala zkušenosti pro budoucí uplatnění na trhu práce. Za měsíc si vydělala částka čistého. Její životní náklady jsou částka měsíčně, z toho částka platí koleje, dále platí pračku asi částka měsíčně, jinak se výdaje oproti předchozímu řízení před soudem I. stupně nezměnily. V 5. ročníku si pořizovala nový notebook za částka. Otce v poslední době nenavštívila, otec je na ni vulgární, nemají dobré vztahy, nikdy si v minulosti nepřáli ani k svátku ani k narozeninám, a to od roku 1997. Účet číslo je spořicí účet k jejímu účtu u obec spořitelny, byl tam zůstatek částka měsíčně, jiné účty nemá.

46. Matka žalované jméno příjmení jako svědkyně v řízení před odvolacím soudem uvedla, že dceři platí vše, co potřebuje, jedná se o částku asi částka měsíčně. V roce 2020 jí její otec daroval rodinný dům v obec, který je asi sto let starý a v dezolátním stavu. Ona je vlastnicí rodinného domu ve obec, který pořídila v roce 2014 za částka. Žádná rozsáhlá rekonstrukce tam neproběhla, pouze běžná údržba. Její otec jí daroval podíl v bytovém družstvu v obec, ale byt prodali, neboť otec tam nechtěl bydlet. Jediné příjmy, které má, jsou od anonymizováno služby, žádnou podnikatelskou činnost v letech 2018 až 2020 neprovozovala. Žalobce dlouhodobě platil na dceru výživné minimální, když dcera začala studovat vysokou školu, požádala žalobce o zvýšení výživného, slib nesplnil, na výživném je dluh částka. S žalobcem nežijí ve společné domácnosti od roku 1997. Žalobce se o dceru přestal zajímat. Byt v obec pořídili za částka, částku naspořila celá rodina, neboť v bytě měl bydlet její otec, nakonec to odmítl a byt prodali. V bytě byl podnájemník jméno příjmení, platil za užívání bytu částka měsíčně, tato částka pokrývala náklady, které platila bytovému družstvu. Dále užívá penzijní účet číslo spořicí účet číslo.

47. Odvolací soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrhy žalobce na provedení důkazů z anonymizováno spisu Okresního soudu v České Lípě sp. zn. spisová značka o skutečnostech týkajících se let 2001 až 2003, a to zvukovým záznamem z hlavního líčení v uvedené trestní věci a obsílkou žalobce k hlavnímu líčení, dále obsahem spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci sp. zn. 29 Co 213/2016 k tvrzení, že žalovaná nevyrozuměla žalobce o přijetí na vysokou školu, ve věci sp. zn. 32 T 38/2018, potvrzením o všech příjmech matky žalované od zaměstnavatele anonymizováno služby České republiky, kupními smlouvami matky o nákupu a prodeji všech nemovitost a doložení všech nákladů vynaložených matkou na jejich rekonstrukce. Uvedené důkazy jsou nadbytečné, neboť skutkový stav byl již náležitě objasněn a všechny rozhodné skutečnosti prokázány. Ze stejných důvodů byl zamítnut návrh žalobce na provedení důkazu zdravotní dokumentací žalobce vedené od roku 1994 a všech výpisů o jeho léčbě od anonymizováno zdravotní pojišťovny, stejně jako důkaz dotazem u obec školy chemicko-technologické v obec, zda umožňuje vysoká škola dálkové studium, kdy byla zrušena prezenční výuka a probíhala distanční výuka v souvislosti s pandemií COVID, kdy byly termíny pobytu žalované v laboratořích, zda a jaké zahraniční stáže žalovaná absolvovala, zda studenti mají dostatek učebnic. Pro nadbytečnost byl dále zamítnut důkazní návrh zprávou laboratoří anonymizováno o příjmech žalované, neboť žalovaná zde neměla stálý příjem, šlo o brigádu v létě 2018 a v létě 2019, v létě 2020 se žalovaná připravovala na státní závěrečnou zkoušku a na brigádě již nebyla. Dále byl pro nadbytečnost zamítnut důkazní návrh na zjištění veškerých finančních transakcí na účtech žalované a matky žalované, stejně jako důkazní návrh veškerými kupními smlouvami, které kdy matka žalované uzavřela. Majetkové poměry matky žalované byly dostatečně prokázány její svědeckou výpovědí, výpisy z katastru nemovitostí a zprávami zaměstnavatele. Pro nadbytečnost zamítl odvolací soud i důkazní návrh na zjištění, zda matka žalované čerpala dotaci ulice úsporám.

48. Na základě takto zjištěného skutkového stavu odvolací soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

49. Rozhodným obdobím, po které je třeba se zabývat trváním a rozsahem vyživovací povinnosti žalobce, je období od datum, které vymezil žalobce ve svém návrhu, do datum, kdy žalovaná souhlasí se zrušením povinnosti žalobce, neboť v srpnu 2020 ukončila státní zkouškou magisterské studium a za další období výživné nepožaduje.

50. Pokud jde o trvání vyživovací povinnosti žalobce v uvedeném období, odvolací soud má z potvrzení vysoké školy za prokázané, že žalovaná se v přezkoumávaném období řádným studiem připravovala na budoucí povolání a nebyla schopna se živit vlastní prací. Žalovaná studovala prezenční formou náročný obor, což jí neumožňovalo obstarávat si prostředky k obživě. Odvolací soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. II. ÚS 3113/10, podle něhož schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny potřeby, a to jak hmotné, kulturní a další, včetně bytové. Žalovaná dosud studium na vysoké škole neukončila, postupně studovala bakalářský obor, následně navazovalo studium magisterské a následně doktorandské. Judikatura opakovaně vykládá schopnost dítěte se živit tak, že to neznamená pouze dokončení určitého stupně vzdělávání, ale je akceptováno i navazující studium, za předpokladu, že je zvyšována kvalifikace dítěte a že jeho uplatnění na trhu práce bude výrazně lepší, to vše samozřejmě s přihlédnutím ke konkrétní situaci a k poměrům jak dítěte, tak rodiče (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne datum, II. ÚS 2623/2009). Kritérium neschopnosti sám se živit Ústavní soud definoval v nálezu sp. zn. II. ÚS 2121/14 ze dne datum tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří, nedostačují pro úhradu jeho osobních potřeb. Ojedinělý příjem dítěte, například v době školních prázdnin, které se jinak připravuje studiem na budoucí povolání, podle judikatury neovlivňuje zpravidla vyživovací povinnost rodičů (srovnej např. rozhodnutí 6 Co 676/67).

51. V posuzovaném případě došlo k situaci, kdy žalovaná po skončení bakalářského studia nastoupila do navazujícího oboru studia magisterského, rovněž dvouletého, přičemž se nejedná o stejný typ vzdělání, ale prohloubení kvalifikace a navazující studium téhož oboru, které splňuje kritéria zvyšování kvalifikace a lepšího uplatnění žalované na trhu práce. Pro posouzení této situace odvolací soud dále konstatuje, že žalovaná na vysoké škole studovala řádně, měla vynikající výsledky, šlo o náročné studium, školou byla velmi kladně hodnocena, účastnila se různých kurzů a o obor má evidentně zájem. Vzhledem k tomu, že tento obor studuje jen několik málo studentů, najde žalovaná velmi dobré uplatnění na trhu práce. Z faktického hlediska se v tomto případě jedná velmi kvalitní zvyšování kvalifikace žalované (potvrzení obec školy chemicko-technologické).

52. Jak bylo zjištěno z potvrzení vysoké školy, od roku 2017 se žalovaná zapojovala i do placené studijní činnosti a v létě jsem si přivydělávala na brigádách. Tyto ojedinělé příjmy však nemohly zajistit žalované dostatek finančních prostředků pro její obživu. Přivýdělek žalované, který obdržela od vysoké školy v průměrné výši částka měsíčně ani přivýdělek o letních brigádách v červenci a srpnu, nemůže mít vliv na schopnost žalované se živit vlastní prací. Je tedy zřejmé, že v důsledku prezenčního studia na vysoké škole žalovaná nebyla schopna se plně zapojit do práce a nenastala tedy situace, že by žalovaná v době pokračující přípravy na budoucí povolání měla k dispozici takové prostředky, ze kterých by byla schopna sama se živit, aniž by to ovlivnilo kvalitu jejího studia a možnost přípravy v prezenční formě. Odvolací soud tedy uzavírá, že vyživovací povinnost žalobce k žalované trvala do datum, kdy žalovaná ukončila státní závěrečnou zkouškou magisterský obor a za další období doktorandského studia v prezenční formě výživné již nepožadovala. V daném případě je třeba zohlednit také to, že denní studium v daném oboru klade na žalovanou velké časové nároky a obtížnost studia vylučuje, aby vedle tohoto studia žalovaná pracovala na plný úvazek. Nejedná se přitom o studium samoúčelné, kterým by si žalovaná tzv. prodlužovala mládí.

53. Odkaz žalobce na nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2121/14 a sp. zn. I. ÚS číslo 12 není přiléhavý, neboť i zde Ústavní soud zdůrazňuje, že objektivní nemožnost dítěte živit se samostatně nemůže být přičítána k tíži dítěte, jež má podle čl. 32 odst. 4 Listiny základní právo na rodičovskou výchovu a péči. Vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu. Při posuzování zániku vyživovací povinnosti je třeba brát v úvahu vždy širší souvislosti a konkrétní specifika dané věci, zejména vztah mezi současným studiem a dosud vykonávaným povoláním a případně předchozím studiem, důvodem přerušení studií a vzájemnou návazností jednotlivých studií s přihlédnutím k preferovanému zájmu na zvýšení kvalifikace dítěte. Odvolací soud si je vědom toho, že studium dítěte nemůže být nekonečné, ale je třeba brát v úvahu všechny souvislosti a preferovat společenský zájem na zvýšení kvalifikace dítěte, vyhodnotit návaznost na dosavadní zkušenosti a vzdělání a umožnit dítěti rozvinout jeho schopnosti a nadání v nově nastoupeném studijním oboru. V daném případě žalovaná pokračovala v magisterském studiu, které zvyšuje úroveň jejího vzdělání a tím i její šance na pracovním trhu, jedná se o soustavnou přípravu na budoucí společensky prospěšné povolání.

54. Pokud jde o možnosti a schopnosti žalobce plnit vyživovací povinnost, vycházel odvolací soud ze správných skutkových zjištění okresního soudu doplněných v řízení odvolacím. Okresní soud ve svém rozhodnutí také správně a přiléhavě citoval právní úpravu, podle které se rozhodnutí o výživném řídí, a krajský soud na tuto část odůvodnění rozsudku okresního soudu pro stručnost odkazuje. Dle § 915 odst. 1 o. z. má dítě k výživě oprávněné právo na zásadně shodnou životní úroveň s jeho rodiči, přičemž toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Při tomto hodnocení se nevychází pouze z fakticity příjmů povinného, ale z potenciality a z reálných majetkových poměrů (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1356/16 ze dne datum).

55. Po doplnění důkazního řízení se odvolací soud ztotožnil se závěrem okresního soudu, že žalobce neprokázal, že by jeho poměry doznaly oproti období poslední úpravy výživného v roce 2016 podstatných změn, vyjma skutečnosti, že žalobce v srpnu 2020 si u lékaře poprvé stěžoval na zdravotní potíže jako tlak na hrudi a dušnost. Příjem žalobce v roce 2018 představoval výsluhový příspěvek od ulice České republiky ve výši částka měsíčně, v roce 2019 ve výši částka měsíčně a v roce 2020 ve výši částka měsíčně. Okresní soud správně poukázal i na to, že žalovaná je jedinou osobou, vůči níž žalobci trvá zákonná vyživovací povinnost. Správně okresní soud poukázal také na to, že žalobce dlouhodobě nevyužívá svůj potenciál najít si zaměstnání, dlouhodobě nedosahuje žádných příjmů, a to ani ze závislé činnosti ani z podnikání. Okresní soud správně poukázal na to, že žalobce má možnost najít si práci, neboť na trhu práce je dostatečná nabídka volných pracovních míst odpovídajících profesi žalobce (provozní inženýr).

56. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi konstantně vyžaduje reflektovat při určení výživného potencialitu příjmů povinného a vycházet při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů nejen z fakticity příjmů povinného, resp. z reálných majetkových poměrů povinného, ale z potenciality příjmů povinného (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1356/16). V potencialitě opatřovat si prostředky k obživě se od poslední úpravy nic podstatného nezměnilo. Žalobce přerušil podnikatelskou činnost od datum do datum, nenastoupil do žádného zaměstnání ani se v rozhodném období neevidoval na úřadu práce, nedoložil omezení pracovní způsobilosti, nepožádal o přiznání důchodu, dávek nemocenského pojištění či státní sociální podpory. Žalobce dle potvrzení lékařky MUDr. příjmení nebyl v době od ledna 2016 do července 2020 omezen ve výkonu jakékoliv práce, v srpnu 2020 byl omezen dle jeho výpovědi dušností, mohl však vykonávat lehké práce, např. administrativní, domácí práce, práce v call-centru apod. V přezkoumávaném období tak žalobce neprokázal, že by byl omezen v pracovní schopnosti do té míry, že by nebyl schopen najít si práci odpovídající jeho vzdělání, zkušenostem a zdravotnímu stavu. Žalobce mohl s přihlédnutím k tvrzeným zdravotním potížím v srpnu 2020 vykonávat minimálně administrativní práce, lékařka nepotvrdila omezení žalobce v žádném směru až do července 2020, v měsíci srpnu 2020 se jednalo pouze o podezření na omezení pracovní způsobilosti. Potencialita příjmů žalobce se tak oproti stavu zjištěnému v předchozím rozhodnutí až do července 2020 významně nezměnila a v srpnu 2020 mírně poklesla.

57. Odvolací soud tak nepřisvědčil odvolací námitce žalobce, že v rozhodném období byl důvodem jeho tíživé finanční situace jeho špatný zdravotní stav. Žalobce odkazoval na lékařské zprávy, z nichž lze zjistit, že k primozáchytu určitých anonymizováno potíží žalobce došlo v srpnu 2020, kdy žalobce udával dušnost a tlak na hrudi, do té doby k lékaři nedocházel. Žalobce byl hospitalizován v říjnu 2020 za účelem kardioverze. V období od datum do datum žalobce neprokázal žádné relevantní skutečnosti, které by žalobce zcela omezovaly v pracovní způsobilosti do té míry, že by žalobce nemohl získat zaměstnání s příjmem alespoň částka čistého měsíčně.

58. Spolu s mírně zvýšeným výsluhovým příspěvkem (v roce 2020 již ve výši částka) lze proto v období od datum do datum vycházet pro účely výše výživného z příjmové hladiny částka čistého měsíčně (částka potencialita a částka výsluhový příspěvek).

59. Nedůvodná je i odvolací námitka žalobce, že mu v pracovním uplatnění bránila péče o nemocnou matku, která byla dle jeho tvrzení zcela nesoběstačná a vyžadovala trvalou přítomnost jeho osoby. Toto tvrzení ani po poučení odvolacím soudem žalobce rovněž neprokázal. Z lékařských zpráv, které žalobce předložil, bylo zjištěno, že matka žalobce trpěla osteoporózou, avitaminózou, demence, depresemi, ale nejednalo se o anonymizováno ženu. V anonymizováno zprávách bylo doporučováno anonymizováno, aby byla aktivní, byly jí doporučovány lázně, vitamíny, měla dávat pozor při chůzi, neboť trpěla na motání hlavy. Nemohoucnost matky neprokazují ani občasné pády při chůzi či pohybu na balkoně. Žalobce byl poučen, aby prokázal tvrzení, že stav matky vyžadoval celodenní péči, a proto nemohl nastoupit do žádného zaměstnání, to se žalobci nepodařilo prokázat. O příspěvku částka měsíčně pro žalobce jako pečující osobu bylo rozhodnuto v říjnu 2020, což je mimo rozhodné období. Avšak ani v případě, že by byl žalobci přiznán příspěvek na péči již v období od datum do datum, nebylo by možno uvažovat o snížení výživného z tohoto důvodu, neboť příspěvek převyšuje i případný potenciální příjem žalobce ve výši částka měsíčně. Skutečnost, že si žalobce v rozhodném období příspěvek neobstaral, svědčí buď o jeho neopodstatněnosti, nebo o přístupu žalobce, který nemůže jít k tíži žalované, ke které má žalobce zákonnou vyživovací povinnost. Matka žalobce nadto pobírala starobní důchod až do její smrti v roce 2021 a tím se podílela na nákladech bydlení v domě žalobce.

60. Při rozhodování o výživném je vždy nutné zohlednit nejen fakticky dosahované příjmy povinného, ale i celkovou hodnotu jeho movitého a nemovitého majetku a jeho životní úroveň (srov. např. usnesení ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 3624/11). Schopnosti a možnosti rodičů jsou dány jednak jejich příjmy a jednak jejich majetkovými poměry. Majetkové poměry žalobce se od poslední úpravy výživného nezměnily. Žalobce je vlastníkem nemovitosti adresa v obci a k. ú. obec s přilehlými pozemky v atraktivní lokalitě ulice jezera, není nemajetný. Rodinný dům nákladně rekonstruoval z úvěrů poskytnutých bankami ve výši částka a částka, nemá výdaje na daních, na zdravotním a sociálním pojištění, na poplatcích, na nájemném. K vedení exekucí na majetek žalobce přihlížet nelze, neboť jde především o vymáhání výživného ve prospěch žalované na základě pravomocných soudních rozhodnutí. Pokud se tedy zhoršily poměry žalobce v tom, že nemovitosti jsou zatíženy exekučními příkazy a dále v tom, že byl odsouzen za trestný čin zanedbání povinné výživy, stalo se tak zaviněním žalobce, který neplnil své povinnosti, což nelze přičítat k tíži žalované. Kdyby tomu tak bylo, pouhým neplacením výživného by se povinná osoba mohla tímto způsobem zprostit zákonné povinnosti platit výživné. Žalobce tak neprokázal, že by byl v období od datum do datum významně omezen v pracovní schopnosti, ať už v důsledku jeho anonymizováno stavu, tak v důsledku celodenní péče o nemohoucí matku či z jiných důvodů. Žalobci objektivně nic nebránilo obstarat si finanční prostředky k obživě v odpovídajícím zaměstnání. Pokud žalobce trpěl finanční nouzí, je to důsledek způsobu života, který si sám zvolil.

61. Lze však přisvědčit žalobci, že je třeba zohlednit některé skutečnosti na straně žalované. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře uvádí, že situace je odlišná u dítěte, které dosáhlo zletilosti, a u dítěte nezletilého, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje, zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče. U dítěte zletilého již lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se okolnosti, které tomu zcela či částečně brání (srov. např. nálezy sp. zn. II. ÚS 2155/2009, sp. zn. II. ÚS 3113/2010 či sp. zn. II. ÚS 2121/14). Z této premisy vycházel odvolací soud při určení rozsahu vyživovací povinnosti žalobce, kdy vzal za prokázané, že žalovaná ukončila dne datum magisterské studium, v roce 2020 dosáhla věku 25 let a v přezkoumávaném období si již přivydělávala. V letech 2017 až 2019 se zapojovala do placené studijní činnosti, ze které měla příjem ve výši částka, což představuje přibližně částku částka měsíčně, dále si přivydělávala o letních prázdninách na brigádě v roku 2020, kdy se připravovala na státnice. Tyto ojedinělé příjmy nemohly zajistit žalované dostatek finančních prostředků pro její obživu, ale je třeba k nim přihlížet při určení výše výživného.

62. Potřeby žalované jako dospělé ženy zcela nepochybně převyšují částku částka měsíčně, a to i za situace, kdy žalovaná má od matky výživné ve výši částka měsíčně. V poměrech matky nenastaly žádné podstatné změny, pro něž by měl být zvýšen její podíl na zajištění výživy žalované (výpisy z katastru nemovitostí, sdělení zaměstnavatele a svědecká výpověď matky). Žalovaná má náklady na stravu, dojíždění a na zajišťování ostatních běžných potřeb včetně péče o zdraví, na pořizování studijních pomůcek a učebnic, pořídila si notebook. Žalovaná by mohla využít vyšší výživné na nákup oblečení, literatury, na kulturu, sport, cestování apod. Potřeby oprávněného jsou však pouze jedním z hledisek při určení výše výživného.

63. K odvolací námitce žalobce, že výživné je v rozporu s dobrými mravy odvolací soud uvádí, že rovněž tuto námitku neshledal důvodnou. Hledisko dobrých mravů je i přes změnu právní úpravy nadále významným kritériem při rozhodování o výživném. Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 sice výslovně nepřevzal zásadu uvedenou v § 96 odst. 2 zákona o rodině účinného do 31. 12. 2013, podle které výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy, ale i v novém občanském zákoníku dle ust. § 2 odst. 3 platí, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Ustálená judikatura Ústavního soudu uvádí, že skutkový závěr o jednání dítěte v rozporu s dobrými mravy závisí na konkrétních okolnostech případu, obecně jde o takové situace, kdy se dítě k rodiči chová způsobem neslučitelným s morálními pravidly společnosti, například dítě projevuje k výživou povinnému rodiči zjevnou neúctu. Při posuzování závadnosti jednání dítěte vůči rodiči je nutné zvažovat způsob nejen intenzitu jeho chování, ale také jeho důvody. Nelze tak vyloučit situaci, kdy dítě se sice nechová ke svému rodiči zcela vhodným způsobem, avšak pouze z důvodu předcházejícího závadného chování povinného rodiče k dítěti. V takovém případě lze důvodně očekávat, že by chování dítěte bylo shledáno oprávněným a výživné zcela v souladu s dobrými mravy.

64. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jejich vztah je chladný a že se dlouhodobě nestýkají. Z podání žalobce je patrno, že má k žalované velmi negativní vztah, jeho podání obsahují velmi hrubé urážky osoby žalované, což odráží osobnostní nastavení žalobce a nevypovídají nic o žalované. Urážky žalobce v jeho podáních značně přesahují hranice běžné lidské slušnosti. Obdobně negativní vztah má žalobce k matce žalované, vůči které vznáší finanční požadavky z titulu zaniklého společného jmění manželů. Tyto skutečnosti rovněž nelze přičítat k tíži žalované, se kterou se žalobce nestýká od roku 1997, kdy byly žalované dva roky a nemohla tak vztah s otcem nijak ovlivnit. Pokud byla žalovaná v důsledku konfliktu rodičů vyloučena ze styku s otcem, nelze z toho obviňovat žalovanou, ale její rodiče, přiznání výživného i přes absenci kontaktu tak není v rozporu s dobrými mravy. Takto se vyjádřil např. Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 5 Co 2661/1999, na jehož rozhodnutí odkázal i Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. Zn. III. ÚS 606/04. Pokud se tedy nezletilé dítě s rodičem nestýká, nemůže tato skutečnost sama o sobě být důvodem pro nepřiznání výživného pro rozpor s dobrými mravy.

65. Na základě shora uvedeného dospěl odvolací soud k závěru, že počínaje dnem datum došlo ke změně poměrů na straně žalované spočívající v dosažení vyššího věku (23 let v průběhu roku 2018) a ke změně poměrů žalované v souvislosti s obstaráním si menších přivýdělků formou placené studijní činnosti a formou letních brigád. Na straně žalobce došlo k mírnému poklesu jeho pracovního potenciálu v souvislosti s jeho postupně se zhoršujícím zdravotním stavem a anonymizováno omezeními jeho nemocné matky, a to vše jistě doléhalo i na psychiku žalobce a jeho energii něco změnit. Uvedené skutečnosti komplexně a nikoli v jednotlivostech odůvodňují částečné snížení stávajícího výživného ve výši částka na částku částka měsíčně počínaje dnem datum. Počínaje dnem datum byla zejména s ohledem na ukončení magisterského studia i souhlasné stanovisko žalované vyživovací povinnost žalobce k žalované zrušena.

66. Odvolací soud proto výrokem I rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. v části výroku I změnil tak, žalobce je povinen s účinností od datum do datum platit výživné ve výši částka měsíčně a dále tak, že počínaje dnem datum se vyživovací povinnost žalobce k žalované zrušuje.

67. Výrokem II odvolací soud potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný rozsudek okresního soudu v části výroku I, kterým byla zamítnuta žaloba co do snížení výživného o dalších částka měsíčně za období od datum do datum.

68. Výrokem III odvolací soud deklaroval, že se tímto rozhodnutím mění v příslušné části rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 3. 2016, č. j. 15 C 2018/2015–95, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22. 9. 2016, č. j. 29 Co 213/2016-11.

69. Žalobce napadl odvoláním i výrok II rozsudku okresního soudu, kterým soud I. stupně přiznal zástupci žalované příjmení jméno jméno odměnu za zastupování žalované ve výši částka. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 12. 2. 2019, č. j. 36 C 119/2018–27, které nabylo právní moci dne datum, byl žalované ustanoven podle § 30 o. s. ř. zástupcem advokát Mgr. jméno jméno, důvody pro ustanovení zástupce trvaly po celé řízení, neboť její osobní a majetkové poměry se nezměnily, žalovaná je stále studentkou vysoké školy a studuje v prezenční formě. Žalobce namítal, že Mgr. jméno jméno je při zastupování žalované ve střetu zájmů a není oprávněn žalovanou zastupovat, neboť v průběhu řízení využil ve prospěch žalované informace o žalobci, které získal z předchozího řízení ve věci péče o tehdy nezletilou žalovanou. S touto námitkou se již vypořádal odvolací soud v rozsudku ze dne 22. 9. 2016, č.j. 29 Co 213/2016-119, v němž dospěl k závěru, že námitka je nedůvodná. Odvolací soud se proto touto námitkou nezabýval a v podrobnostech odkazuje na odůvodnění uvedeného rozsudku.

70. Podle § 140 odst. 2 o. s. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. Okresní soud v souladu s uvedeným ustanovením přiznal Mgr. jméno odměnu dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT), a to za 5 úkonů právní služby po částka (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne datum, ze dne datum na výzvu soudu, účast na jednání soudu dne datum, datum) z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 2 písm. ve spojení s § 12a odst. 1 AT (tarifní hodnota předmětu sporu byla v řízení před okresním soudem pětinásobek ročního plnění, tedy 5 x 12 x částka = částka), odměna za jeden úkon právní služby v plné výši by činila částka, snížená o 20% činí částka, dále náleží zástupci paušální náhrada věcných výdajů za 5 úkonů právní služby po částka za úkon dle § 13 odst. 3, 4 AT, a 21% DPH dle § 14a AT (částka), celkem částka. Výrokem V proto odvolací soud potvrdil jako věcně správný výrok III rozsudku okresního soudu, kterým byla přiznána zástupci žalované odměna za zastupování.

71. Podle § 224 odst. 2 o. s. ř. při změně rozsudku okresního soudu bylo na místě opětovně rozhodnout o nákladech řízení u soudu I. stupně. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení byla procesně více úspěšným účastníkem žalovaná, neboť měla úspěch co do 66,66 % nároku žalobce a žalobce byl úspěšný co do 33,33 % žalovaného nároku, kdy se domáhal zrušení vyživovací povinnosti ve výši částka měsíčně, přičemž výživné bylo sníženo o částka měsíčně, tj. o 33,33 %. Rozdíl mezi úspěchem žalobce a úspěchem žalované je 33,33 % ve prospěch žalované, která má v tomto rozsahu právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

72. Podle § 149 odst. 2 o. s. ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Žalobce je proto povinen v rozsahu 33,33 % nahradit žalované na účet státu náklady vzniklé mu úhradou právních služeb ustanoveného advokáta, tj. částku částka (33,33 % z částky částka).

73. Výrokem IV proto odvolací soud změnil výrok II napadeného rozsudku o nákladech řízení před soudem I. stupně tak, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady právního zastoupení v řízení před okresním soudem, které nesl stát, a to ve výši částka, ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v České Lípě Lhůtu k plnění určil odvolací soud dle § 160 o. s. ř. s ohledem na osobní a majetkové poměry žalobce, když nelze očekávat od žalobce s ohledem na již probíhající exekuční řízení splnění dluhu ve splátkách (§ 160 o. s. ř.).

74. Výrokem VI odvolací soud přiznal podle § 140 odst. 2 o. s. ř. zástupci žalované příjmení jméno jméno odměnu dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT) za zastupování žalované včetně náhrady hotových výdajů a daně z přidané hodnoty v celkové výši částka, která bude vyplacena po právní moci tohoto rozhodnutí z účtu Okresního soudu v České Lípě.

75. Náklady v řízení před odvolacím soudem tvoří odměna za sepis vyjádření k odvolání dne datum po částka, za sepis písemného podání včetně porady s žalovanou dne datum po částka, 3 x zastoupení u jednání před odvolacím soudem ve dnech datum, datum a datum po částka, zastoupení u jednání před odvolacím soudem trvající déle než 2 hodiny (13:15 – 15:30 hodin) 2 úkony po částka, kdy s účinností od datum byl zrušen § 12a advokátního tarifu omezující výši odměny na částku částka. K těmto úkonům právní služby náleží 7 režijních paušálů po částka, celkem částka, náhrada za promeškaný čas cestou k úkonu za 16 půlhodin po částka v celkové výši částka, dále cestovné za cestu zástupce ze sídla advokátní kanceláře v obec do obec a zpět 3× v roce 2021 za ujetých 108 km a ceně pohonných hmot včetně amortizace částka km, což je 3× částka, tj. částka a dále cestovné za cestu dne datum při ujetých 108 km po částka km, tj. částka, dále daň z přidané hodnoty ve výši částka, tj. celkem částka částka. Odměna advokáta byla vypočtena z žalovaného plnění, které představuje částku částka (částka měsíčně za 28 měsíců v období od května 2018 do srpna 2020). Odměna za 1 úkon právní pomoci činila dle § 12 písm. a) advokátního tarifu 5 000 Kč, po novele zákona č. 177/1996 Sb. s účinností od datum činí odměna částka.

76. V řízení byla procesně více úspěšným účastníkem žalovaná, neboť měla úspěch co do 66,66 % nároku žalobce a žalobce byl úspěšný co do 33,33 % žalovaného nároku, rozdíl mezi úspěchem žalobce a úspěchem žalované je 33,33 % ve prospěch žalované, která má v tomto rozsahu právo na náhradu nákladů řízení i v řízení odvolacím.

77. Výrokem VII proto odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady právního zastoupení v řízení, které nesl stát, a to ve výši částka, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v České Lípě (33,33 % z částky 56 970, částka). Lhůtu k plnění určil odvolací soud dle § 160 o. s. ř. s ohledem na osobní a majetkové poměry žalobce, když nelze očekávat od žalobce s ohledem na vedená exekuční řízení plnění dluhu ve splátkách. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání ani dovolání (§ 30 z. ř. s.).