47 C 1/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl předsedou senátu Mgr Pavlem Suchým jako samosoudcem v právní věci žalobce: ; jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa za účasti: ; jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa o povolení vkladu výmazu věcného břemene do katastru nemovitostí,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal povolení vkladu výmazu věcného břemene užívání a doživotního bydlení pro žalovanou k pozemku – stavební parcele p. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba v [adresa], stojící na parcele St. [číslo], pozemku – pozemkové parcele p. [číslo] pozemku – pozemkové parcele p. [číslo] jak zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], vedeném v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 3. 3. 2021 domáhal povolení vkladu výmazu věcného břemene užívání a doživotního bydlení pro účastnici [jméno] [příjmení] k pozemkům: p. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba v [adresa], stojící na parcele St. [číslo], pozemku – pozemkové parcele p. [číslo] pozemku – pozemkové parcele p. [číslo] jak zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], vedeném v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Uvedl, že [stát. instituce], [stát. instituce], pochybil, pokud návrh žalobce na vklad výmazu práva věcného břemene zamítl. Žalobce uvedl, že věcné břemeno bylo zřízeno v době, kdy účastníci byli manželé (sňatek uzavřeli dne [datum]), avšak v době vzniku věcného břemene byly nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobce. Na základě smlouvy o rozšíření společného jmění manželů dle ust. § 716 a násl. o. z., vyhotoveného formou notářského zápisu sepsaného notářkou [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], se nemovitosti staly předmětem společného jmění manželů účastníků. Dle žalobce pak v důsledku splynutí oprávněného a povinného v jedné osobě muselo dojít k zániku věcného břemene ve prospěch [jméno] [příjmení]. Zdůraznil, že notářským zápisem se oprávněná z věcného břemene stala vlastníkem předmětných nemovitostí, tj. osobou povinnou z věcného břemene a současně oprávněnou. Dle žalobce není správný ani požadavek katastrálního úřadu, aby návrh na vklad výmazu práva věcného břemene podepsal rovněž oprávněný z věcného břemene, neboť k zániku věcného břemene nedošlo na základě projevu vůle, ale na základě právní skutečnosti, kterou již oprávněný nemusí podpisem na návrhu potvrzovat.

2. Účastnice řízení [jméno] [příjmení] se žalobou nesouhlasila, když manželství se žalobcem již bylo rozvedeno a dle jejího názoru rozhodl katastrální úřad správně. 3. [stát. instituce], [stát. instituce], ve svém vyjádření k žalobě setrval na svém závěru, že nejsou splněny podmínky pro povolení vkladu výmazu věcného břemene, když odkázal na § 66 odst. 1 písm. b/ vyhl. č. 357/2013 Sb. (katastrální vyhláška), dle které v případě, že právo zaniká na základě určité právní skutečnosti nezávisle na zápisu do katastru nemovitostí, lze provést zápis do katastru na základě potvrzení o zániku práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno. Podpis osoby, která potvrzení vydává, musí být úředně ověřen.

4. Krajský soud z důkazů žalobcem předložených a z obsahu spisu katastrálního úřadu zjistil, že žalobce a účastnice řízení [jméno] [příjmení] uzavřeli dne [datum] smlouvu o rozšíření společného jmění manželů, na základě které se nemovitosti, které ke dni uzavření této smlouvy byly ve výlučném vlastnictví žalobce, konkrétně pozemky parc. č. St. [číslo], jejíž součástí je stavba [adresa] v [obec], parc. [číslo] trvalý travní porost, parc. [číslo] zahrada, vše v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], staly součástí společného jmění manželů. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že v žalobě uvedené nemovitosti jsou ve společném jmění manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o rozšíření společného jmění manželů ze dne [datum] s právnímu účinky vkladu ke dni [datum] a že tyto nemovitosti byly nabývány smlouvami darovacími a smlouvou o převodu vlastnictví, vždy ve prospěch obou účastníků. Dne 11. 1. 2021 podal žalobce návrh na vklad práva do katastru nemovitostí a navrhl výmaz věcného břemene, když žalobce podepsal potvrzení o zániku práva odpovídajícímu věcnému břemeni. Dne 5. 2. 2021 zamítl [stát. instituce], [stát. instituce], žalobcův návrh rozhodnutím ze dne 5. 2. 2021, [číslo jednací]. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřeli manželství. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene doživotního bydlení a užívání nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce prohlásil, že je výlučným vlastníkem parc. č. St. [číslo], jejíž součástí je stavba [adresa] v [obec], parc. [číslo] trvalý travní porost, parc. [číslo] zahrada, vše v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], a zřídil oprávněné [jméno] [příjmení], jako oprávněné, věcné břemeno doživotního bydlení v domě [adresa] a užívání veškerých nemovitostí uvedených v této smlouvě. Dne 17. 6. 2013 byl podán návrh na vklad práva věcného břemene z této smlouvy u příslušného katastrálního úřadu.

5. Předně soud konstatuje, že žaloba, pokud se žalobce domáhal povolení vkladu zástavního práva, byla u něj podána v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 247 odst. 1 o. s. ř.), neboť správní rozhodnutí bylo, jak vyplývá z obsahu správního spisu, bylo doručeno dne 9. 2. 2021 a žaloba byla u soudu podána dne 3. 3. 2021. Žaloba byla podána k tomu oprávněnou osobou (§ 246 odst. 1 o. s. ř.) a splňuje zákonem předepsané náležitosti (§ 246 odst. 2 o. s. ř.) Po přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

6. K posouzení toho, zda v posuzované věci byly splněny všechny předpoklady, jež jsou předvídány pro zápis zástavního práva k nemovitosti, je třeba předně vycházet z verifikačních limitů, které speciální zákon stanoví jako obligatorní rozsah, v němž je katastrální úřad povinen (oprávněn) zkoumat jemu napadlou vkladovou věc. Tento věcný (přezkumný) rozsah je taxativně vymezen v ust. § 17 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), který stanoví, že katastrální úřad ve vkladovém řízení zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin. Katastrální úřad tyto skutečnosti zkoumá ke dni podání návrhu na vklad (§ 17 odst. 5 katastrálního zákona).

7. Dle § 1 odst. 1, 2 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen katastrální zákon) katastr nemovitostí (dále jen„ katastr“) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen„ nemovitost“) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. Katastr je zdrojem informací, které slouží a) k ochraně práv k nemovitostem, pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně životního prostředí, k ochraně nerostného bohatství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické, b) pro tvorbu dalších informačních systémů sloužících k účelům uvedeným v písmenu a).

8. Dle § 17 odst. 1 odst. písm. a/ katastrálního zákona, ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru.

9. Dle § 66 odst. 1 písm. b/ vyhl. č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, v případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti nezávisle na zápisu do katastru, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, ani listinu, která tuto změnu potvrzuje, nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází, případně pro tuto listinu nestanoví náležitosti potřebné pro zápis do katastru, lze provést zápis do katastru na základě potvrzení o zániku nebo promlčení práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé nebo promlčené právo dosud v katastru zapsáno (dále jen„ potvrzení o zániku práva“).

10. Dle § 17 odst. 2 katastrálního zákona, pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; odstavec 1 písm. g) se použije obdobně.

11. Krajský soud sdílí závěr katastrálního úřadu, že v daném případě vkladová listina, tj. smlouva o rozšíření společného jmění manželů ze dne [datum] a potvrzení o zániku práva věcného břemene podepsané žalobcem (tj. osobou povinnou z věcného břemene) nesplňují náležitosti pro zápis do katastru nemovitostí. Předně je třeba uvést, že na základě téže listiny byl proveden vklad práva k nemovitostem a tyto nemovitosti se staly součástí společného jmění manželů, když návrh na povolení tohoto vkladu neobsahoval rovněž návrh na výmaz práva odpovídající věcnému břemeni. Dle krajského soudu obsah této veřejné listiny neodůvodňuje výmaz práva odpovídajícímu věcnému břemeni. Žalobcův závěr o splynutí nelze věcně přezkoumat v rámci řízení dle části páté občanského soudního řádu, když tento věcný přezkum přesahuje rámec tohoto řízení, které v zásadě slouží k přezkumu správnosti postupu katastrálního úřadu v rámci jeho pravomoci. Krajský soud neshledal v postupu katastrálního úřadu pochybení, pokud zamítl návrh na vklad výmazu vlastnického práva, když potvrzení o zániku nepodala oprávněná z věcného břemene (§ 66 odst. 1 písm. b/ vyhl. č. 357/2013 Sb.) a smlouva o rozšíření společného jmění manželů směřovala ke vzniku společného jmění manželů, tj. její obsah neodůvodňoval výmaz věcného břemene (§ 17 odst. 2 katastrálního zákona).

12. Z uvedeného vyplývá, že správní rozhodnutí je správné, a že vklad výmazu práva odpovídajícího věcnému břemeni v katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem neměl být povolen. Soud proto žalobu na povolení vkladu výmazu práva odpovídajícímu věcnému břemeni zamítl (§ 250i o. s. ř.).

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je důsledkem procesní situace, kdy žalobce byl zcela neúspěšný (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), ale účastnici nevznikly žádné náklady tohoto řízení. Soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.