54 A 16/2026

Rubrum

č. j. 54 A 16/2026-28 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci žalobce: P. Z., narozen X bytem X zastoupen JUDr. Radkem Bechyněm, advokátem sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2026, č. j. KUUK/077298/2026/ DS/Hac, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, takto:

Výrok

I. Žalobě se přiznává odkladný účinek.

II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 22. 4. 2026, č. j. KUUK/077298/2026/DS/Hac, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Most, kterým byly námitky žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů zamítnuty jako nedůvodné a provedený záznam dvanácti bodů byl potvrzen jako správný.

2. Žalobce v žalobě současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Svůj návrh odůvodnil především tím, že se dostal do stavu, kdy jeho osobě hrozí nenapravitelná újma. Touto nenapravitelnou újmou je v případě žalobce ztráta možnosti výkonu zaměstnání, neboť žalobce je zaměstnán u společnosti Esmont servis s.r.o. na pracovní pozici stavbyvedoucí/technik/elektrikář, přičemž náplní jeho práce je každodenní výkon servisních a montážních činností na stavbách v různých lokalitách. Výkon této práce je přitom zásadně podmíněn možností řídit motorové vozidlo, neboť řízení motorových vozidel tvoří přibližně 50–70 % jeho pracovní náplně. Bez možnosti řídit motorové vozidlo není žalobce schopen svou práci vykonávat, a v případě ztráty řidičského oprávnění by došlo k okamžitému znemožnění výkonu jeho pracovní činnosti. Ztrátou řidičského oprávnění by tak žalobci vznikla nenapravitelná újma, neboť jen těžko bude nacházet uplatnění i v jiném oboru, ve kterém by nebyla vlastní mobilita vyžadována. S ohledem na socioekonomickou situaci v regionu bude pro žalobce ztráta zaměstnání Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. 2 54 A 16/2026 nepochybně znamenat existenční problémy. Dále žalobce upozornil na možnou finanční újmu, kdy by případné úkony spojené s navrácením řidičského oprávnění (přezkoušení v autoškole, absolvování dopravně-psychologického vyšetření) pro něj v případě ztráty zaměstnání, a tedy jakýchkoli příjmů, znamenaly nepřiměřenou finanční zátěž. Žalobce je toho názoru, že přiznání odkladného účinku nebude mít vliv na práva třetích stran ani tím nebude ohrožen vážný veřejný zájem.

3. Žalovaný v písemném vyjádření nesouhlasil s přiznáním odkladného účinku žalobě žalobce.

4. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Předmětný § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.

5. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce. Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. 3 54 A 16/2026 6. Soud veden shora uvedeným testem po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě lze vyhovět.

7. Výkon napadeného rozhodnutí žalovaného by pro žalobce v souladu se zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpis, znamenal pozbytí řidičského oprávnění, a tedy i s tím související povinnost odevzdat řidičský průkaz. Soud zdůrazňuje, že žalobce je dle potvrzení společnosti Esmont servis s.r.o. ze dne 4. 5. 2026 zaměstnán u této společnosti na pracovní pozici stavbyvedoucí/technik/elektrikář; náplní jeho práce je každodenní výkon servisních a montážních činností na stavbách v různých lokalitách, přičemž řízení motorových vozidel tvoří přibližně 50–70 % jeho pracovní náplně. Z povahy výše popsané pracovní pozice je zjevné, že pro výkon tohoto zaměstnání je potřeba, aby byl žalobce držitelem řidičského oprávnění. S ohledem na charakter zaměstnání žalobce může pozbytí tohoto oprávnění podle názoru soudu vést k faktické ztrátě možnosti žalobce vykonávat předmětné zaměstnání po nezanedbatelně dlouhou dobu. To může způsobit zásadní propad či úplnou ztrátu výdělkových možností žalobce. Z právě uvedeného je pak podle názoru soudu zřejmé, že neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí by žalobci hrozila zásadní újma podle § 73 odst. 2 s. ř. s. spočívající v případném omezení jeho výdělkových možností či dokonce ztrátě zaměstnání. Ve světle těchto skutečností je proto soud přesvědčen, že u žalobce byla splněna první podmínka podle § 73 odst. 2 s. ř. s., jež je nezbytným předpokladem pro přiznání odkladného účinku žalobě.

8. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s., soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť napadené rozhodnutí se „toliko“ týká žalobce. Soud má za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.

9. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s.

10. Soud nijak nepředjímá správnost skutkového zjištění správních orgánů, neboť tato otázka je předmětem jedné ze žalobních námitek. Soud je v této fázi řízení nicméně takového názoru, že přiznání odkladného účinku žalobě, což bude mimo jiné znamenat, že žalobce nebude muset odevzdat řidičský průkaz, neboť mu nebude odňato řidičské oprávnění, není takového charakteru, aby bylo možno konstatovat, že další používání motorového vozidla žalobcem bude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soud v této souvislosti hodnotil závažnost jednotlivých přestupkových jednání, za která byly žalobci podle obsahu napadeného rozhodnutí zaznamenány body v registru řidičů (řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci a porušení zákazu předjíždění), a shledal, že závažnost těchto jednání nedosahuje takové intenzity, která by založila rozpor přiznání odkladného účinku žalobě s důležitým veřejným zájmem. V porovnání s újmou, která by žalobci hrozila v důsledku ztráty řidičského oprávnění a povinnosti ve stanovené lhůtě odevzdat řidičský průkaz, se tudíž nejeví jako nepřiměřené narušení důležitého veřejného zájmu, pokud žalobci zůstane zachováno řidičské oprávnění do doby, než soud rozhodne o jeho žalobě. V tomto okamžiku tedy převážil zájem, aby žalobce do doby rozhodnutí soudu mohl užívat motorové vozidlo, a to nad zájmem, aby Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. 4 54 A 16/2026 osoba, jež v důsledku porušení jejích povinností při provozu na pozemních komunikacích dosáhla v registru řidičů počtu dvanácti bodů, pozbyla řidičské oprávnění a musela odevzdat řidičský průkaz.

11. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl výrokem I. usnesení podané žalobě odkladný účinek přiznal.

12. Výrokem II. tohoto usnesení soud žalobci zároveň uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V daném případě vzniká poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), per analogiam, až dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli (žalobci) uložena povinnost soudní poplatek zaplatit; tedy ukládá se až tehdy, pokud je o návrhu rozhodnuto (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost předmětného poplatku poté byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

13. Soudní poplatek je žalobce povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 5449001626.

Poučení

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Ústí nad Labem 1. července 2026 Mgr. Ladislav Vaško v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.