59 A 29/2026
č. j. 59 A 29/2026-15
V PLATNOSTIPlný text
USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a soudců Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: X, narozený dne X t. č. X sídlem X proti žalované: Vězeňská služba ČR, Vazební věznice Liberec sídlem Pelhřimovská 373/3, 460 62 Liberec o žalobě proti rozhodnutí vedoucího oddělení výkonu vazby a trestu žalované ze dne 29. 6. 2026, č. j. VS-125795-5/ČJ-2026-800930-KŘP, takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 7. 2026 se žalobce domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí žalované, kterým byl žalobci podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „ZVTOS“), uložen kázeňský trest spočívající v umístění do uzavřeného oddílu na dobu 7 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, neboť se žalobce dopustil porušení § 28 odst. 1 ZVTOS, které stanoví, že odsouzený je povinen dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců Vězeňské služby a chovat se slušně k osobám, se kterými přichází do styku.
2. Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Zjistil, že žalobu nemůže věcně projednat, a to z následujících důvodů.
3. Dle ustanovení § 5 s. ř. s. se lze ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon, pokud nestanoví tento nebo zvláštní zákon jinak. Jedná se o projev zásady subsidiarity soudního přezkumu. Řízení ve správním soudnictví je totiž koncipováno až jako následný prostředek ochrany veřejných subjektivních práv, který by neměl nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy. Žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. tak lze napadat přímo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně jen tehdy, je-li výjimečně správní řízení konstruováno jako jednostupňové. Není-li tomu tak, potom má nevyčerpání dostupných řádných opravných prostředků žalobcem za následek nepřípustnost žaloby za podmínek stanovených v § 68 písm. a) s. ř. s. Podle tohoto ustanovení je žaloba nepřípustná tehdy nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Takovou žalobu proti rozhodnutí správního orgánu soud odmítne podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
4. Vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. Účastník správního řízení tak musí zásadně vyčerpat všechny řádné prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici ve správním řízení, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivních veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, či ze dne 29. 8. 2018, č. j. 9 Afs 110/2017-37).
5. Žalobce má v daném případě k dispozici řádný opravný prostředek proti napadenému rozhodnutí (o čemž byl i v závěru rozhodnutí řádně poučen), a to stížnost podle § 52 odst. 1 ZVTOS. Z vyjádření žalovaného i předloženého rozhodnutí o stížnosti ze dne 3. 7. 2026, č. j. VS-125795-5/ČJ-2026-800930-KŘP, uplatněné proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, přitom vyplývá, že žalobce tento řádný opravný prostředek proti žalobou napadenému rozhodnutí využil a stížnost dne 30. 6. 2026 podal. Není sporu ani o tom, že do podání žaloby nebylo o stížnosti nadřízeným správním orgánem rozhodnuto. Nejde tedy o případ, kdy by žaloba byla podána až po doručení rozhodnutí o opravném prostředku a žalobce pouze nesprávně označil jako žalobou napadené rozhodnutí rozhodnutí vydané v prvním stupni. Soud tedy nebyl povinen věcně přezkoumat rozhodnutí o opravném prostředku, které tvoří s rozhodnutím vydaným v prvním stupni jeden celek (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2008, č. j. 5 As 4/2008-77, či ze dne 19. 11. 2009, č. j. 1 Afs 88/2009-48). Ve vztahu k rozhodnutí o stížnosti soud připomíná, že žalobce se může domáhat jeho přezkoumání soudem ve stejném rozsahu, v jakém je takový přezkum možný v řízení o přestupku podáním žaloby do dvou měsíců po oznámení rozhodnutí, o čemž byl ostatně již poučen ve věci rozhodujícími správními orgány.
6. Krajský soud uzavírá, že žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, jeho žaloba směřuje proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, proti němuž je přípustná stížnost. Žaloba je tudíž nepřípustná dle § 68 písm. a) s. ř. s.
7. Krajský soud proto žalobu odmítl v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
8. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Liberec 16. července 2026 Mgr. Karolína Tylová, LL.M. předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.