60 A 11/2026

Rubrum

č. j. 60 A 11/2026 - 69 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci žalobce: X, narozen dne X bytem X zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2026, č. j. OSH 210/25- 2/67.1/25066/ŘeRg, KULK 19091/2026 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje M. P. 2 60 A 11/2026

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalobce se domáhá přezkumu shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Železný Brod (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 21. 1. 2025, č. j. MUZB-OD-899/2025-HUSR.

2. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítnul jako nedůvodné námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a potvrdil provedený záznam 12 bodů ke dni 9. 12. 2024 podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“).

II. Žaloba

3. Žalobce uvedl, že žalovaný řádně nereflektoval na odvolací důvody, nezabýval se předloženými důkazy. Odkázal na rozhodnutí v obdobných věcech, konkrétně rozhodnutí Městského úřadu Hlučín ze dne 6. 1. 2020, č. j HLUC/00590/2020/OD/Vo, Městského úřadu Černošice ze dne 26. 3. 2019, č. j. MUCE 20786/2019, Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 13. 2. 2020, č. j. KUCJK-24343/2020 či Magistrátu města Kladna ze dne 18. 3. 2019, č. j. ŘP/741/19-16/Ka, (které soudu spolu s dalšími rozhodnutími správních orgánů předložil), z nichž, jakož i dalších rozhodnutí tohoto odvolacího orgánu, vyplývá praxe správního orgánu, který v prakticky shodných věcech posuzoval, zda i jednotlivé podklady (rozhodnutí vydaná v blokových řízeních) mohou být způsobilým podkladem pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Z hlediska právní jistoty považoval žalobce za nemyslitelné, aby tytéž správní orgány v jiné místní působnosti postupovaly a rozhodovaly způsobem odlišným.

4. Následně žalobce uplatnil žalobní námitku, která směřovala do nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Nesouhlasil se závěrem žalovaného jako odvolacího orgánu, že nemůže posuzovat jednotlivé podklady, když, jak uvedl dříve, správní praxe je odlišná. Žalovanému vytýkal, že jako jediné důkazy, které posuzoval, byla oznámení od oddělení policie o spáchání přestupku, která však podle žalobce nemohou být dostatečným důkazem, a mají být porovnána s předmětným rozhodnutím. Žalobce předložil spolu s žalobou rozhodnutí v blokových řízeních týkajících se jiných přestupců, kdy tato rozhodnutí mají sloužit jako důkaz praxe vyplňování bloků z hlediska jejich náležitostí. Například série X č. bloku X a série X č. bloku X nesplňují dostatečnou individualizaci skutku podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, naproti tomu z rozhodnutí v blokovém řízení série X č. bloku X plyne dodržení zákonem stanovených požadavků. V rozhodnutí č. j. KRPL-57063-4/ČJ-2023-0200DP, které zrušilo původní rozhodnutí policejního orgánu, byl vysloven názor, že rozhodnutí formou příkazového bloku bylo vydáno v rozporu s právními. Dalším rozhodnutím č. j. KRPT-82262-5/ČJ-2023-0700 DB bylo odvolacím policejním orgánem vysloveno, že absence formy zavinění v případě fyzické nepodnikající osoby je porušením zákona.

5. K tomuto žalobnímu bodu následně žaloba v obecné rovině rozvedla, za jakých okolností není pokutový blok způsobilým podkladem pro záznam bodů. Žalobce identifikoval případy, kdy z rozhodnutí není patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit, upozornil na nepřípustnost použití zkratek, ze kterých nelze dostatečným způsobem seznat vytýkané 3 60 A 11/2026 jednání, uvedl, jak má být správně popsáno porušení povinnosti řidiče spočívají v překročení nejvyšší povolení rychlosti a dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, tedy v případě porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem, kdy musí být jasné, že přestupek spáchal řidič, nikoli spolujezdec.

6. K jednotlivým pokutovým blokům pak žalobce uplatnil následující výhrady:

7. K pokutovému bloku ze dne 9. 12. 2024 žalobce namítal, že v kolonkách týkajících se osoby přestupce není přesně zajištěna osoba přestupce, údaje jsou částečně nečitelné a nejsou zde přesně vypsány, např. nebyl naplněn požadavek na uvedení rodného čísla a data narození. Rovněž ověření totožnosti není dostačující.

8. V kolonce č. 5 z popisu přestupkového jednání nevyplývá doba spáchání přestupku, údaje jsou nečitelné. Údaj o místu spáchání přestupku není úplný, název obce i ulice jsou v nesrozumitelné zkratce. Absentuje právní kvalifikace povinnosti stanovené zákonem, z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačně skutková podstata, ani její propojení s porušenou povinností. Právní kvalifikace přestupkového jednání byla uvedena zkratkovitě, kdy byl uveden konkrétní paragraf, ale ne už body ustanovení atd. Ze zápisu vyplývá porušení § 6 zákona o silničním provozu, ale ne jakého písmena či bodu.

9. V kolonce č. 6 je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, opět vyplývá pouze označení paragrafu konkrétní právní normy, nikoli ostatní body, což znemožňuje přesné určení jednání, a tedy i odpovědnosti žalobce, a znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce. Zápis týkající se protiprávního jednání je vágní a neodborný a také částečně nečitelný, což potvrzuje nesprávnost napadeného rozhodnutí.

10. V kolonce č. 7 není uvedeno, zda byly přestupkové jednání spácháno úmyslně či z nedbalosti.

11. V kolonce č. 8 nebyla uvedena výše sankce, není možné ověřit, zda výše sankce uvedená číslem a slovy koresponduje. Údaj o výši sankce chybí, či není úplný.

12. V kolonkách č. 9 až 11 nebylo jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno, nelze přezkoumat, zda jsou uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, a to včetně jejího podpisu. Rovněž data vyhotovení a převzetí rozhodnutí účastníkem jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost daného rozhodnutí. Z rozhodnutí také není zřetelný podpis účastníka, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení.

13. Pokud jde o pokutové bloky ze dne 5. 8. 2023 a 5. 8. 2021 uplatnil žalobce zcela shodné výhrady, jaké formuloval vůči bloku ze dne 9. 12. 2024. Nedostatky, které měly mít jednotlivé kolonky pokutových bloků, byly uvedeny zcela shodně.

14. K pokutovému bloku ze dne 5. 2. 2024 a posledně zpochybňovanému pokutovému bloku ze dne 14. 8. 2020 žalobce ve vztahu k jednotlivým kolonkám namítal v podstatě tytéž nedostatky s tím rozdílem, že v kolonce č. 5 jde o nedostatek právní kvalifikace ve vztahu k § 18 zákona o silničním provozu.

15. Podle žalobce tedy není bez důvodných pochybností patrné, komu, zejména kdy a kde a také za jaký skutek byly pokuty v blokových řízeních uloženy. V tomto směru se žalobce dovolával rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39 (všechny rozsudky NSS dostupné na www.nssoud.cz). 4 60 A 11/2026 16. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.

III. Vyjádření žalovaného

17. V písemném vyjádření k žalobě se žalovaný odvolal na napadené rozhodnutí, v němž se ke způsobilosti podkladů pro záznam bodů vyjádřil. K žalobním námitkám žalovaný více neuvedl.

18. Žalovaný navrhoval, aby soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl s tím, že náhradu nákladů řízení neuplatňuje.

IV. Zjištění ze správního spisu

19. Dne 20. 12. 2024 podal žalobce námitky do oznámení správního orgánu I. stupně o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. V odůvodnění námitek žalobce požadoval doplnit spis o způsobilé podklady k zápisu bodů, citoval příslušnou judikaturu NSS, která se vztahuje k nutnosti mít za určitých okolností k dispozici nejen oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, ale i jednotlivé pokutové bloky. Žádal o poskytnutí těchto rozhodnutí.

20. Správní orgán I. stupně měl k dispozici výpis z evidenční karty řidiče a rovněž výpis z jeho bodového hodnocení, dále jednotlivá oznámení o uložení pokuty příkazem na místě. Vyžádal si kopie jednotlivých pokutových bloků a žalobce vyzval, nechť se k podkladům správního spisu vyjádří. Žalobce obecně uváděl, jaké náležitosti musí mít způsobilý podklad pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, požadoval prohlášení záznamů za nezpůsobilé, v opačném případu nechť správní orgán u každého jednotlivého rozhodnutí prokáže jeho způsobilost pro záznam bodů a přezkoumatelným způsobem se s tím v rozhodnutí vypořádá.

21. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 21. 1. 2025 byly námitky žalobce zamítnuty podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů ke dni 9. 12. 2024 byl potvrzen. Správní orgán I. stupně konstatoval, že všechny vyžádané pokutové bloky (ze dne 9. 12. 2024, 5. 2. 2024, 5. 8. 2023, 5. 8. 2021, 14. 8. 2020, 19. 9. 2019, 4. 10. 2017 a 25. 11. 2016), které jsou založeny do spisu, obsahují veškeré požadované náležitosti dle § 92 odst. 1 a 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Následně se vždy ve vztahu ke každému pokutovému bloku zabýval také tím, zda byl za porušení příslušné zákonné povinnosti stanoven správný počet bodů do bodového hodnocení řidiče v registru řidičů. Objasnil, že skartace pokutových bloků z roku 2016 a 2017 není na překážku záznamu bodů, a to s odkazem na rozsudek NSS ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 298/2017-23. Zohlednil současně, že žalobce dne 30. 8. 2021 absolvoval kurz bezpečné jízdy, za což mu byly odečteny 3 body. Také přihlédl k odečtu 4 bodů po uplynutí 12 měsíců ke dni 6. 8. 2022. Zkontroloval, že údaje v oznámení, které byly podkladem pro záznam bodů, korespondují s údaji zaznamenanými na vyžádaných pokutových blocích. Připomenul, že žalobce si byl spáchání přestupků vědom, příkazové bloky s uvedením právní kvalifikace vždy přijal a za přestupky převzal osobní odpovědnost. Žalobce pak nepředložil žádný důkaz, které by přidělení bodů dle přílohy zákona o silničním provozu zpochybňoval. 5 60 A 11/2026 22. Žalobce podal odvolání, ve kterém zopakoval, z jakých obecných důvodů nemohou být jednotlivé podklady způsobilé pro záznam bodů, dovolával se závěrů rozsudku NSS ze dne 25. 7. 2019, č. j. 1 As 353/2018-52. Ve vztahu k jednotlivým pokutovým blokům ze dne 9. 12. 2024, 5. 2. 2024, 5. 8. 2023, 5. 8. 2021 a 14. 8. 2020 uplatnil shodné námitky jako v žalobě.

23. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 20. 3. 2026 žalovaný odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Podle žalovaného správní orgán I. stupně zajistil ke všem přestupkům řešeným příkazem na místě jejich kopie, nezjistil rozpor. Příkazy obsahují požadované náležitosti, žalobce na nich připojil vlastnoruční podpis, čímž stvrdil, že přestupky jsou spolehlivě zjištěny a souhlasí s jejich vyřízením na místě. Žalovaný neměl po zhodnocení předložených podkladů o záznamu bodů žádné pochybnosti. Pokud jde o námitky žalobce, že se přestupku dne 5. 10. 2022 nedopustil, odkázal žalovaný na závěry judikatury NSS, že v řízení tohoto typu správní orgán nepřezkoumává zákonnost a správnost aktů, na jejichž základě byl záznam bodů proveden. K námitce týkající se odečtu bodů uvedl, že ode dne 5. 10. 2022, kdy byly žalobci připsány body, by běžela nová roční lhůta pro odečet bodů. Přestupkem však dovršil 12 bodů, proto následuje postup podle § 123b a násl. zákona o silničním provozu, podáním námitek se přerušuje pouze lhůta pro odevzdání řidičského průkazu.

V. Posouzení věci krajským soudem

24. Žaloba byla podána osobou oprávněnou, v zákonné lhůtě, má zákonem stanovené náležitosti, soud tedy přistoupil k přezkumu napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, v řízení dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů podle § 75 odst. 2 s. ř. s., v duchu dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s.

25. Předmětem soudního přezkumu jsou správní rozhodnutí vydaná ve věci námitek proti záznamu 12 bodů v registru řidičů uplatněných podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče (odst. 2). Shledá-li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (odst. 3).

26. V obecné rovině soud nejprve připomíná, že rozsah řízení o námitkách vymezil již NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, podle něhož: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, 6 60 A 11/2026 než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci)“. V řízení o námitkách tedy správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Tomu pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tedy správní orgán ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě (srov. rozsudek NSS ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010-59). Z judikatury NSS (srov. např. rozsudky ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20; či ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39) ve spojitosti s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000 (usnesení Nejvyššího soudu dostupné na www.nsoud.cz), plynou hlediska, ze kterých je třeba zkoumat jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení (pokutové bloky), aby mohl být učiněn závěr o zákonném podkladu pro záznam bodů v registru řidičů. Nepochybně tyto závěry lze vztáhnout také k příkazovým blokům vydaným od 1. 7. 2017 dle § 92 zákona o odpovědnosti za přestupky.

27. První žalobní bod, který se týká nereflektování odvolacích důvodů, v podstatě kopíruje žalobní námitky uplatněné již v žalobách projednávaných zdejším soudem pod sp. zn. 59 A 15/2015, sp. zn. 59 A 34/2015, sp. zn. 59 A 64/2015, sp. zn. 59 A 65/2015 či sp. zn. 59 A 68/2015, sp. zn. 59 A 118/2017, z poslední doby např. pod. sp. zn. 59 A 46/2018 či sp. zn. 59 A 63/2018, sp. zn. 59 A 86/2018 nebo sp. zn. 59 A 89/2018, sp. zn. 59 A 18/2024, 59 A 39/2024. Žaloba v tomto směru neobsahovala žádné žalobní výhrady, které by žalobcův případ individualizovaly a směřovaly do konkrétních částí napadeného rozhodnutí žalovaného a opomenutí konkrétních odvolacích námitek.

28. K uplatněnému žalobnímu bodu soud shodně jako v předchozích rozhodnutích v shora označených věcech uvádí, že je samozřejmě povinností žalovaného jako odvolacího orgánu svoje rozhodnutí řádně odůvodnit v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu, včetně vypořádání odvolacích námitek. Tuto povinnost současně nelze absolutizovat a chápat ji jako striktní požadavek na podrobné vypořádání každé dílčí námitky a argumentace, je-li z odůvodnění rozhodnutí seznatelné, jak o odvolacích důvodech žalovaný uvážil a na základě jakého skutkového stavu, právních úvah a důvodů tak učinil. Některé výtky mohou být vypořádány i tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje správní orgán názor odlišný od žalobcova, který přesvědčivě zdůvodní. Tím se s námitkami účastníka řízení vždy minimálně implicite vypořádá.

29. Soud má za to, že napadené rozhodnutí se plně vypořádalo s odvolacími námitkami, které byly uplatněny jak v obecné rovině a týkaly se náležitostí podkladů pro záznam bodů, tak s výhradami, které se týkaly 5 konkrétně označených bloků na pokutu. Odůvodnění je strukturováno obdobně jako bylo formulováno doplnění původně blanketně podaného odvolání. Soud považoval v daném případu rozhodnutí žalovaného za srozumitelné, přezkoumatelné, řádně odůvodněné. Rozhodnutí rovněž obsahovalo citace relevantní judikatury NSS, o kterou své závěry žalovaný opřel. Žalobce pak námitku, že nebyly řádně vypořádány odvolací námitky, vznesl víceméně v obecné rovině, bez zohlednění vlastní reakce žalovaného na jednotlivé odvolací námitky.

30. Odvolává-li se žaloba znovu v úvodní části na rozhodnutí jiných správních orgánů, které mají dokládat praxi při přezkumu pokutových bloků k uplatněným námitkám řidiče, uvádí 7 60 A 11/2026 soud, že nepovažoval ani v projednávané věci za potřebné se jimi zabývat pro účely posouzení žalobních námitek. Žalobce nenavrhoval těmito listinami doplnit dokazování, neuváděl ani, jaké skutečnosti by jimi mohly být podloženy, kromě správní praxe toho kterého správního orgánu. K tomu lze jen poznamenat, že případná jiná praxe správního orgánu či rozsah odůvodnění jiných rozhodnutí bez dalšího nemůže vést k závěru o nezákonnosti rozhodnutí žalovaného. Lze dodat, že žalovaný oznámení o přestupcích (uložení pokuty příkazem na místě, uložení pokuty v blokovém řízení), resp. oznámení o projednání přestupku nepovažoval za jediné dostatečné důkazy, reflektoval, že správní orgán I. stupně měl k dispozici také kopie k blokům na pokutu, které byly v řízení vyžádány. Závěr, že se jednalo o dostatečné podklady pro zápis bodů, žalovaný neopřel výhradně o zjištění, že na příkazový blok žalobce připojil souhlas.

31. Další částí žaloby žalobce brojí (pozn. soudu opět shodně jako v žalobách podaných stejným právním zástupcem v již dříve projednávaných věcech) v obecné rovině proti nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů v registru řidičů. S tezemi, které žaloba ve vztahu k rozhodnutím o přestupcích a rozhodnutím vydaným v příkazním (dříve blokovém) řízení soudu předestřela, lze v obecné rovině souhlasit. Je-li podkladem pro záznam bodů pravomocné rozhodnutí správního orgánu o přestupku [ve smyslu § 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu], správní orgán již nepřezkoumává jeho správnost a zákonnost či dokonce kvalifikaci skutku, jak už bylo řečeno v úvodní části argumentace soudu, ale soustředí se k vzneseným námitkám na to, zda jde o řádný podklad pro záznam, zda byl zaznamenán správný počet bodů. Ve vztahu k příkazovému (pokutovému) bloku [v návaznosti na oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě dle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu ve znění od 1. 7. 2017, resp. ve znění do 30. 6. 2017 v blokovém řízení] lze ve stručnosti shrnout, že je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového, resp. příkazového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového, resp. příkazního řízení, jak je stanoví zejména § 84 a § 85 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, resp. od 1. 7. 2017 § 92 zákona o odpovědnosti za přestupky, přičemž povaze příkazního, resp. blokového řízení korespondují strohé a zkratkovité formulace, pokud je z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v řízení uložena, je-li zároveň konkrétní jednání v příkazovém (pokutovém) bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, aby nebylo zaměnitelné s jiným (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, nebo ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39).

32. Teprve v další části žalobního bodu žalobce uvádí konkrétní výhrady vůči pokutovým blokům (pozn. soudu žalobce nereflektuje, že po 1. 7. 2017 jde o příkazové bloky). Soud zdůrazňuje, že žalobce tak činí, aniž by zároveň správním orgánům rozhodujícím v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů vytýkal, že záznam bodů byl nesprávný, přestupku se nedopustil, s vydáním bloku na pokutu nesouhlasil, nepodepsal ho apod.

33. Příkazové bloky ze dne 9. 12. 2024, 5. 2. 2024, 5. 8. 2023, 5. 8. 2021 a 14. 8. 2020 obsahují všechny údaje potřebné k identifikaci žalobce, tj. jeho jméno a příjmení, datum narození, údaj o trvalém bydlišti, údaj o čísle občanského průkazu, dle kterého byl ztotožněn. Uvedení rodného čísla není nezbytnou součástí příkazového bloku, žádné pochybnosti o totožnosti žalobce jako přestupce nevyvstaly. 8 60 A 11/2026 34. U příkazového bloku ze dne 9. 12. 2024 byla doba spáchání přestupku uvedením údaje „dne 09.12.2024 v 15:hod.“ určena dostatečně. Stejně jako označení místa přestupku uvedením údaje „sil. č. 7/10, u č.p. X X“ s doplněním „směr jízdy od Plavů“. Časově i místně tedy bylo přestupkové jednání žalobce dostatečně zachyceno podle § 92 odst. 2 písm. e) zákona o odpovědnosti za přestupky. Právní kvalifikaci „§125c/1f) (12) zák. č. 361/2000 Sb.“ a předchozí označení povinnosti „§ 6/1a) zák. č. 361/2000 Sb.“ v rámci popisu skutku považuje soud za postačující, v souladu s § 92 odst. 1 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky. Z uvedené zkratky právní kvalifikace je nade vše zřejmé, že žalobcovo jednání bylo kvalifikováno podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 12 zákona o silničním provozu za porušení povinnosti dle § 6 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona, tedy povinnosti řidiče být za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Tomu odpovídá popis skutku slovy „řidič OA nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem“. Z těchto formulací běžně užívaných při vyplňování bloků vyplývá, jakou konkrétní právní normu a povinnost žalobce jako řidič motorového vozidla porušil a jak byl jeho přestupek právně kvalifikován.

35. U příkazového bloku ze dne 5. 2. 2024 byla doba spáchání přestupku uvedením údaje „dne 5. 2. 2024 v 9:56 hod“ určena dostatečně. Stejně určité je označení místa přestupku uvedením údaje „ulice Tanvaldská, Liberec“. Časově i místně tedy bylo přestupkové jednání žalobce dostatečně zachyceno podle § 92 odst. 2 písm. e) zákona o odpovědnosti za přestupky. Právní kvalifikaci „§125c//F/3 zák. č. 361/2000 Sb.“ a předchozí označení „naměřena rychlost … na 50/73/70“ v rámci popisu skutku považuje soud za postačující, v souladu s § 92 odst. 1 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky. Z uvedené zkratky právní kvalifikace je nade vše zřejmé, jak bylo žalobcovo jednání podle zákona o silničním provozu kvalifikováno, je zřejmé, že skutková podstata přestupku spočívala v porušení povinnosti dodržet nejvyšší dovolenou rychlost v obci 50 km/h. Tomu odpovídá popis skutku slovy „naměřena rychlost OA … na 50/73/70“. Z těchto formulací běžně užívaných při vyplňování bloků vyplývá, jaká nejvyšší dovolená rychlost platila v místě měření v obci Liberec, jakou rychlostí žalobce jel a jaká byla rychlost jeho vozidla konkrétní uvedené registrační značky po odečtu obvykle zohledňované odchylky ± 3 km/h a jak byl jeho přestupek právně kvalifikován.

36. U příkazového bloku ze dne 5. 8. 2023 doba spáchání přestupku uvedením údaje „dne 05.08.2023 v 10:30 hodin“ byla určena dostatečně. Stejně určité je označení místa přestupku uvedením údaje „trať u č. p. X, směr od Zásady“. Časově i místně tedy bylo přestupkové jednání žalobce dostatečně zachyceno podle § 92 odst. 2 písm. e) zákona o odpovědnosti za přestupky. Právní kvalifikaci „§125c/1k) zák. č. 361/2000 Sb.“ a předchozí označení povinnosti „§ 6/1a) z. č. 361/2000 Sb.“ v rámci popisu skutku považuje soud za postačující, v souladu s § 92 odst. 1 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky. Z uvedené zkratky právní kvalifikace je nade vše zřejmé, jak bylo žalobcovo jednání podle zákona o silničním provozu kvalifikováno, je zřejmé, že skutková podstata přestupku spočívala v porušení povinnosti dle § 6 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona, tedy povinnosti řidiče být za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Tomu odpovídá popis skutku slovy „řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem“. Z těchto formulací běžně užívaných při vyplňování bloků vyplývá, jakou konkrétní právní normu a povinnost žalobce jako řidič motorového vozidla porušil a jak byl jeho přestupek právně kvalifikován.

37. Shodně u příkazového bloku ze dne 5. 8. 2021 byla doba spáchání přestupku uvedením údaje „dne 5. 8. 2021 v 15:54 hodin“ určena dostatečně. Stejně určité je označení místa přestupku uvedením údaje „v Maršově X“. Časově i místně tedy bylo přestupkové jednání žalobce 9 60 A 11/2026 dostatečně zachyceno podle § 92 odst. 2 písm. e) zákona o odpovědnosti za přestupky. Právní kvalifikaci „§125c/1k) zák. č. 361/2000 Sb.“ a předchozí označení povinnosti „§ 6/1a) z. č. 361/2000 Sb.“ v rámci popisu skutku považuje soud za postačující, v souladu s § 92 odst. 1 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky. Z uvedené zkratky právní kvalifikace je nade vše zřejmé, jak bylo žalobcovo jednání podle zákona o silničním provozu kvalifikováno, je zřejmé, že skutková podstata přestupku spočívala v porušení povinnosti dle § 6 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona, tedy povinnosti řidiče být za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Tomu odpovídá popis skutku slovy „řidič vozidla … nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem“. Z těchto formulací běžně užívaných při vyplňování bloků vyplývá, jakou konkrétní právní normu a povinnost žalobce jako řidič motorového vozidla porušil a jak byl jeho přestupek právně kvalifikován.

38. Také u příkazového bloku ze dne 14. 8. 2020 doba spáchání přestupku uvedením údaje „dne 14.08.2020 v 06:43 hod.“ byla určena dostatečně. Stejně určité je označení místa přestupku uvedením údaje „sil. 5/10, Loužnice u OÚ“. Časově i místně tedy bylo přestupkové jednání žalobce dostatečně zachyceno podle § 92 odst. 2 písm. e) zákona o odpovědnosti za přestupky. Právní kvalifikaci „§125c//F/4 zák. č. 361/2000 Sb.“ a předchozí označení „§ 18/4 zák. č. 361/2000 Sb.“ s údajem „rychlost v obci 50/66/63 km/h“ v rámci popisu skutku považuje soud za postačující, v souladu s § 92 odst. 1 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky. Z uvedené zkratky právní kvalifikace je nade vše zřejmé, jak bylo žalobcovo jednání podle zákona o silničním provozu kvalifikováno, je zřejmé, že skutková podstata přestupku spočívala v porušení povinnosti dodržet nejvyšší dovolenou rychlost v obci 50 km/h. Tomu odpovídá popis skutku slovy „rychlost v obci 50/66/63“. Z těchto formulací běžně užívaných při vyplňování bloků vyplývá, jaká nejvyšší dovolená rychlost platila v místě měření v obci Loužnice, jakou rychlostí žalobce jel a jaká byla rychlost jeho vozidla konkrétní uvedené registrační značky po odečtu obvykle zohledňované odchylky ± 3 km/h a jak byl jeho přestupek právně kvalifikován.

39. Dále soud ověřil, že v příkazových blocích ze dne 9. 12. 2024, 5. 2. 2024, 5. 8. 2023, 5. 8. 2021 a 14. 8. 2020 číselný údaj o pokutě v kolonce č. 8 vždy odpovídá slovnímu vyjádření výše pokuty. Rovněž byla u všech příkazových bloků řádně vyplněna kolonka č. 7 ohledně formy zavinění. A také kolonky týkající se vydání bloku (místo a den) a identifikace oprávněné osoby byly vyplněny řádně. Nechybí ani podpis oprávněné osoby, ani žalobce jako přestupce v kolonce č. 12.

40. Je zjevné, že žalobce namítal jednotlivé nedostatky příkazových bloků, aniž by jednak zkontroloval jejich konkrétní obsah, jednak reflektoval závěry správního orgánu I. stupně a zejména žalovaného, který obdobně formulované výhrady v odvolání konkrétně vypořádal.

41. Jako v předchozích věcech soud dodává, že žalobce se mohl na místě bránit proti zjištění přestupkového jednání, jeho prokázání, právní kvalifikaci a uložené pokutě (to jsou podmínky pro vyřešení přestupku na místě vydáním příkazu na místě a příkazového bloku podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 92 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky), což neučinil. V blocích není nutné podrobněji rozepisovat přestupek, místo jeho spáchání atd., pokud nebylo sporu o tom, že šlo o porušení povinnosti při provozu na pozemních komunikacích, že se ho dopustil žalobce, který připojil na vydávaném bloku, ať již na pokutu zaplacenou na místě či na místě nezaplacenou svůj souhlas. 10 60 A 11/2026 42. K obsahu spisové dokumentace soud uvádí, že obsahuje dostatečné podklady k posouzení toho, zda byly žalobci body v bodovém hodnocení zapsány odpovídajícím způsobem. Součástí dokumentace jsou kopie bloků na pokutu zaplacenou na místě, případně nezaplacenou na místě, nejen oznámení o spáchání přestupku. Žalobce opět nekonkretizoval, jaké podklady ve správním spisu, z nichž bylo namístě vycházet, postrádá.

43. Obecné námitky ohledně specifikace místa spáchání přestupkového jednání a použitých zkratek neshledal soud důvodnými. Žalobce namítal pouze formální nedostatky, aniž by se současně bránil tomu, že daný přestupek v uvedeném místě nespáchal, že nesouhlasil na místě s jeho kvalifikací, netvrdí, že nepodepsal pokutový, resp. příkazový blok či byl k podpisu donucen, jak již bylo konstatováno.

44. Soud tedy uzavírá, že žalobní body nejsou důvodné, nelze dospět k závěru, že by správní orgány postupovaly při vyřízení námitek žalobce nezákonně.

VI. Závěr a náklady řízení

45. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

46. O podané žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., za výslovného souhlasu žalobce i žalovaného.

47. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

48. V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně mu ani žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. 11 60 A 11/2026 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Liberec 11. června 2026 Mgr. Lucie Trejbalová samosoudkyně