60 A 22/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci žalobkyně: X, narozena dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra – Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 5. 2026, č. j. MV-54856-4/SO-2026 takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího krajského soudu dne 3. 7. 2026 domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání paní X, narozené dne X, státní příslušnice Thajského království, a potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, oddělení pobytového správního řízení Ústecký kraj, ze dne 24. 2. 2026, č. j. OAM-4255-64/PP-2024. Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost paní X o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 87b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, z důvodu, že není rodinným příslušníkem občana Evropské unie – druha X, narozeného dne X; současně jí byla stanovena doba 30 dnů k vycestování z území České republiky.

2. Podáním žaloby bylo zahájeno řízení dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). V prvé řadě soud zkoumal, jsou-li splněny zákonné podmínky pro věcné projednání žaloby.

3. Podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. soud návrh usnesením odmítne, jestliže byl návrh podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou.

4. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s., kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

5. Podle § 65 odst. 2 s. ř. s. žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.

6. Podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. lze návrh na zahájení řízení odmítnout pouze tehdy, jestliže navrhovatel nesplnil podmínky návrhové (žalobní) legitimace nebo pokud mu zjevně (tj. prima facie) schází věcná legitimace. Nedostatek věcné legitimace je zjevný, pokud jej lze seznat již na základě obsahu návrhu na zahájení řízení a k němu přiložených listin, mezi nimi i návrhem napadeného správního rozhodnutí.

7. Z obsahu napadených rozhodnutí vyplývá, že se ve správním řízení rozhodovalo o právu žadatelky X na přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie – druha X. V tomto správním řízení byla žadatelka zastoupena X, matkou jejího druha. X nebyla účastnicí správního řízení, vydaná správní rozhodnutí se jejích práv ani povinností netýkala. Současně z obsahu podané žaloby vyplývá, že žaloba byla podána přímo X jako žalobkyní, nikoli jménem žadatelky X v postavení zmocněnkyně ve smyslu § 35 odst. 8 s. ř. s. Tomu ostatně odpovídá i označení X v petitu žaloby jako osoby na řízení zúčastněné, nikoli jako žalobkyně, jež by byla napadeným rozhodnutím na svým právech jako neúspěšný účastník správního řízení zkrácena.

8. Soud uzavírá, že z podané žaloby a napadených rozhodnutí je zcela zřejmé, že žalobkyně jimi nemohla být zkrácena na svých právech ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. A protože nebyla ani účastníkem správního řízení ve věci žádosti paní X o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, nebyla splněna ani podmínka pro žalobní legitimaci dle § 65 odst. 2 s. ř. s.

9. Soud dodává, že v posuzované věci se nejedná o případ odstranitelného nedostatku podmínek řízení spočívající v nedoložení zastoupení. Z jednoznačného označení X jako žalobce a označení adresáta správních rozhodnutí X pouze jako osoby zúčastněné, jakož i z rozlišování těchto osob v textu žaloby, vyplývá, že žaloba byla podána přímo X. Ta si nepochybně byla vědoma rozdílného postavení mezi osobou, která žalobu (či jiné podání) podává, a osobou, která někoho jiného v řízení, ať již před správními orgány či soudy, zastupuje na základě uděleného zmocnění. Povědomost o tomto rozdílu je patrna i z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 58 A 10/2024, ve věci žaloby proti předchozím správním rozhodnutím, kterou v postavení zmocněnkyně podala X jménem X jako žadatelky o pobytové oprávnění, jako žalobkyni označila přímo paní X, sebe jako její zástupkyni a soudu předložila plnou moc k zastupování. Tímto způsobem však žalobkyně v případu nyní posuzované žaloby nepostupovala.

10. Na základě shora uvedeného posoudil soud žalobu jako podanou osobou k tomu zjevně neoprávněnou a souladu s § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ji odmítl.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Liberec 8. července 2026. Mgr. Lucie Trejbalová samosoudkyně