75 A 26/2016

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D. v právní věci žalobce: M. T., nar. „X“, bytem „X“, proti žalovanému: Magistrátu města Mostu, odboru správních činností, se sídlem Radniční 1/2, 434 69 Most, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14.3.2014, č.j. MmM/035106/2014/OSČ-P/FF, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 16. 8. 2016 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14.3.2014, č.j. MmM/035106/2014/OSČ-P/FF, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, za nějž mu byla uložena pokuta ve výši 2.500,- Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1.000,- Kč. S ohledem na obsah žaloby je zřejmé, že se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného jakožto správního orgánu, což znamená, že v tomto případě se jedná o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Při posuzování žaloby proti rozhodnutí správního orgánu soud nejprve hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Nezbytnou podmínkou v řízení o této žalobě je předchozí vyčerpání řádných opravných prostředků, které jsou účastníkovi správního řízení k dispozici ve správním řízení. Uvedená podmínka vychází z celkové koncepce správního soudnictví v České republice, která je založena na subsidiaritě ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob ve správním soudnictví oproti ochraně, která je těmto právům poskytována v rámci veřejné správy. Před použitím některé z žalob ve správním soudnictví je tedy nutné vždy vyčerpat řádné opravné prostředky či jiné procesní prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem. Tato zásada je v obecné rovině vyjádřena v ustanovení § 5 s.ř.s., podle kterého platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v ustanovení § 5 s.ř.s. dále rozvádí ustanovení § 68 písm. a) s.ř.s., podle kterého je žaloba nepřípustná tehdy, pokud žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný. Z podané žaloby, následného sdělení žalobce ze dne 7.9.2016 a předložené listiny s názvem „Posouzení podnětu – sdělení“ ze dne 17.2.2016, zaslané Krajským úřadem Ústeckého kraje žalobci, soud zjistil, že žalobce předmětnou žalobou napadá toliko prvoinstanční rozhodnutí vydané žalovaným, aniž by proti němu uplatnil řádný opravný prostředek, tj. odvolání, postupem podle ustanovení § 81 a § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Jak sám žalobce, tak Krajský úřad Ústeckého kraje ve výše zmíněném sdělení žalobci ze dne 17.2.2016 jednoznačně uvedl, že předmětné rozhodnutí, proti němuž žalobce podal tuto žalobu, nebylo z jeho strany před jejím podáním napadeno odvoláním dle správního řádu. Tato skutečnost měla za následek, že napadené rozhodnutí nabylo dne 16.4.2014 právní moci. V žalobou napadeném rozhodnutí byl přitom žalobce náležitě poučen o tom, že vůči němu může podat odvolání ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje, a to ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, prostřednictvím žalovaného. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v projednávané věci nebyla splněna jedna ze základních podmínek řízení, tj. vyčerpání řádných opravných prostředků před podáním žaloby, jež je nezbytná k tomu, aby soud mohl předmětnou žalobu meritorně projednat. Jelikož žalobce před podáním žaloby nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, je podaná žaloba nepřípustná podle § 68 písm. a) s.ř.s., a soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl. Nutnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ke správnímu soudu přitom opakovaně konstatoval i Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.5.2005, č.j. 2 Afs 98/2004-65, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 672/2005 a také na www.nssoud.cz). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. O vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť jej žalobce dosud neuhradil. Soud pro úplnost k tvrzení žalobce, že mu rozhodnutí žalovaného nebylo řádně doručeno, neboť není možné, že by si zásilku s rozhodnutím nevyzvedl, jestliže mu byla vložena do schránky, jak plyne z doručenky, neboť se v místě bydliště zdržuje, uvádí, že i kdyby nedošlo k řádnému doručení napadeného rozhodnutí žalobci, nemělo by to naprosto žádný vliv na závěr soudu o nutnosti žalobu odmítnout s poukazem na ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. v návaznosti na ustanovení § 68 písm. a) s.ř.s. V těchto případech mají totiž žalobci možnost domáhat se provedení řádného doručení přímo u žalovaného správního orgánu a současně s tím podat i opravný prostředek proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí, o němž pak rozhoduje nadřízený správní orgán (v tomto případě Krajský úřad Ústeckého kraje). Teprve pokud žalobci bezvýsledně uplatní opravné prostředky u dotyčného prvostupňového správního orgánu, vzniká jim legitimace k podání žaloby ve smyslu ustanovení § 65 a násl. s.ř.s. u správního soudu, v níž by mělo být brojeno proti zamítavému odvolacímu rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ústí nad Labem dne 22. prosince 2016 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Gabriela Zlatová