75 Ad 10/2025

Rubrum

č.j. 75 Ad 10/2025-75 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci žalobce: J. B., narozený dne X bytem X právně zastoupen JUDr. Danielem Bartošem, advokátem, sídlem Bílinská 1147/1, 400 01 Ústí nad Labem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X, ze dne 28. 3. 2025 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 3. 2025, č. j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 3. 2024, č. j. X, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), jelikož nezískal potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod. Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T. 2 75 Ad 10/2025 Žaloba 2. Žalobce uvedl, že má za to, že od vzniku invalidity v roce 2009 po celou dobu míra poklesu jeho pracovní schopnosti přesahovala hranici 35 %. Z tohoto důvodu považuje odnětí přiznaného invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně za neoprávněné, přičemž toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozsudkem soudu a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení. V návaznosti na uvedený rozsudek žalobce namítl, že žalovaná nesprávně stanovila rozhodné období pro posouzení splnění podmínky potřebné doby pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod. Podle jeho názoru měla být tato doba, v souladu s § 40 odst. 1 písm. f) a § 40 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, posuzována ve vztahu ke dni vzniku invalidity v roce 2009. Žalobce zdůraznil, že pokles jeho pracovní schopnosti od roku 2009 až do současnosti nepřetržitě dosahuje alespoň 35 %. Napadené rozhodnutí proto považuje za nezákonné. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě zrekapitulovala dosavadní průběh řízení a podmínky nároku na invalidní důchod. Žalovaná uvedla, že ačkoliv je žalobce invalidní, tak nezískal potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku na přiznání a výplatu invalidního důchodu, jelikož obě podmínky musí být splněny současně. Žalovaná si stojí za svým rozhodnutím, jímž žádost zamítla z důvodu nezískání potřebné doby pojištění. V předchozím řízení Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věc vypracovala posudek dne 20. 11. 2024, kterým byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti žalobce na 35 %, což odpovídá invalidnímu důchodu pro invaliditu prvního stupně. Datum vzniku invalidity bylo staveno dnem 14. 12. 2023. Čímž žalobce splnil pouze jednu ze dvou podmínek pro vznik nároku na invalidní důchod. Při kontrole druhé podmínky žalovaná vycházela z podkladů nacházejících se v její evidenci a ze sdělení žalobce při uplatnění žádosti na invalidní důchod. Upozornila, že v období od 14. 12. 2023 do 13. 12. 2023 žalobce získal pouze 405 dnů pojištění, tj. 1 rok a 40 dnů pojištění, tedy nikoliv potřebných 5 roků pojištění. V období dvaceti let před vznikem invalidity, tedy v době 14. 12. 2003 do 13. 12. 2023 žalobce získal 2 432 dnů pojištění, tj. 6 roků a 242 dnů pojištění, tedy nikoliv potřebných 10 roků pojištění. Žalovaná zdůraznila, že nahlédnutím do osobního listu důchodového pojištění lze vysledovat, že v době od 1. 2. 2002 do 17. 2. 2005 žalobce nevykazoval žádnou dobu pojištění, jakož i v období od 19. 4. 2011 do 22. 3. 2022. Absence tak dlouhé doby pojištění (téměř 14 let) se pak musela negativně projevit při posuzování nároku žalobce na invalidní důchod. Závěrem žalovaná sdělila, že nadále trvá na svém rozhodnutí a navrhla zamítnout žalobu jako nedůvodnou. Ústní jednání 4. Při ústním jednání před soudem konaném dne 29. 6. 2025 právní zástupce žalobce odkázal na podanou žalobu ve znění jejího písemného doplnění. Žalobce k věci uvedl, že se podivuje nad tím, že, i když kardiochirurgové do zpráv jasně napsali, že nemůže vykonávat žádnou práci, ani nosit nákupní tašky, byl mu důchod odebrán. V červnu 2024 bylo zjištěno, že mu srdce funguje jen na 35 % a musel podstoupit lékařské zákroky. Údajně musí čekat do roku 2027, být na úřadu práce a zaplatit 82 000 Kč a až poté mu bude přiznán invalidní důchod. Žalobce měl zato, že invalidní důchod mu byl odebrán neoprávněně, neboť mu byl přiznán natrvalo. V konečném návrhu právní zástupce žalobce odkázal na dosavadní vyjádření a Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T. 3 75 Ad 10/2025 navrhl žalobě vyhovět. Žádal přiznat náhradu nákladů spočívajících v odměně ustanoveného právního zástupce za tři úkony právní služby a tři režijní paušály, včetně DPH. Pověřená pracovnice žalované při tomtéž jednání odkázala na písemné vyjádření k žalobě ze dne 19. 9. 2025. V konečném návrhu uvedla, že k přiznání invalidního důchodu je třeba splnit 2 podmínky, a to invaliditu a dobu pojištění. Uvedla, že ačkoli byla u žalobce invalidita prokázána, nesplnil druhou ze zákonných podmínek pro přiznání invalidního důchodu, tedy získání potřebné doby pojištění. Podotkla, že i když byl důchod přiznán trvale, neznamená to, že nebude znovu posouzen zdravotní stav žalobce. Navrhla žalobu zamítnout a náhradu nákladů řízení nežádá.

5. Soud ve věci provedl dokazování protokolem o jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 11. 3. 2026 a posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 11. 3. 2026. Posouzení soudem 6. Napadené rozhodnutí soud přezkoumával podle části třetí dílu prvního hlavy druhé s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.

7. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že žalovaná rozhodnutím ze dne 15. 3. 2024, č. j. X, zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek, neboť podle posudku posudkové lékařky ze dne 5. 3. 2024 činil pokles jeho pracovní schopnosti o 30 %. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla dne 24. 6. 2024, č. j. X, tak, že napadené rozhodnutí potvrdila. Rozhodovala na základě lékařského posudku vypracovaného dne 10. 5. 2024, podle něhož činil pokles pracovní schopnosti žalobce o 30 %. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 21. 8. 2024 žalobu ke správnímu soudu. Soud si v rámci řízení vyžádal posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). Posudková komise ve svém posudku ze dne 20. 11. 2024 stanovila pokles pracovní schopnosti žalobce na 35 % a uzavřela, že žalobce je invalidní v I. stupni. Rozsudkem ze dne 4. 3. 2025, č. j. 75 Ad 6/2024-64, soud zrušil rozhodnutí žalované ze dne 15. 3. 2024, č. j. X, a ze dne 24. 6. 2024, č. j. X, a věc vrátil žalované k novému řízení.

9. Žalovaná ve věci znovu rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím. V novém řízení se zabývala všemi námitkami žalobce a vycházela z posudku posudkové komise ze dne 20. 11. 2024, který stanovil u žalobce pokles pracovní schopnosti odpovídající invaliditě I. stupně od 14. 12. 2023. Žalovaná však dospěla k závěru, že žalobce ke dni vzniku nároku Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T. 4 75 Ad 10/2025 nesplnil potřebnou dobu pojištění. Námitky žalobce proto shledala nedůvodnými a napadené rozhodnutí potvrdila.

10. Soud se nespokojil se závěry posudku ze dne 20. 11. 2024, a protože nemá odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity především závisí, vyžádal si v rámci předmětného soudního řízení v intencích § 52 odst. 1 v návaznosti na § 77 s. ř. s. odborný posudek od posudkové komise, která je v těchto věcech dle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, povolána k posouzení zdravotního stavu žalobce. Tato komise nově posoudila celkový stav žalobce, dále také posoudila pokles jeho pracovní schopnosti a zaujala posudkový závěr o invaliditě žalobce.

11. Z obsahu posudkové dokumentace vypracované dotyčnou komisí soud zjistil, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů dne 11. 3. 2026. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů relevantních pro souzenou věc, spisové dokumentace Okresní správy sociálního zabezpečení Most pak posudková komise dospěla ke stejnému závěru jako posudková komise ze dne 20. 11. 2024 tak, že pokles pracovní schopnosti žalobce ke dni 14. 12. 2024 byl 35 %, což odpovídá invaliditě prvního stupně. Vznik invalidity byl potvrzen ke dni 14. 12. 2023.

12. Komise konstatovala, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, odd. A, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), a to chronické srdeční selhání NYHA II-III s těžkou systolickou a lehkou diastolickou dysfunkcí levé komory. Posudková komise se přiklonila spíše k horní hranici procentuálního rozmezí a stanovila procentní míru poklesu pracovní schopnosti dle tohoto zařazení na 35 % (rozmezí určené pro toto postižení je 20 % až 40 %). Posudková komise dále konstatovala, že z funkčního hlediska nebyla naplněna kritéria pro invaliditu II. ani III. stupně.

13. Po zhodnocení výše předestřených důkazů, které byly provedeny při soudním jednání, soud konstatuje, že posudková komise jednala v řádném složení, že její posudek, byl vypracován po náležitém zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů. Nicméně v dané věci prokazování invalidity není jedinou podmínkou pro přiznání nároku na invalidní důchod. Musí být splněna i potřebná doba pojištění.

14. Podle § 38 zákona o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.

15. Podle § 40 odst. 1 písm. f) zákona o důchodovém pojištění potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku nad 28 let pět roků. Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T. 5 75 Ad 10/2025 16. Podle § 40 odst. 2 věta první a druhá zákona o důchodovém pojištění potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity 17. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků.

18. Soud konstatuje, že pro splnění potřebné doby pojištění by žalobce buď musel splňovat dobu pojištění 5 let v posledních 10 letech před vznikem invalidity, nebo dobu pojištění 10 let v posledních 20 letech před vznikem invalidity (srov. rozsudek NSS ze dne 19. 8. 2015, č.j. 3 Ads 56/2014-31, www.nssoud.cz).

19. Po zhodnocení výše předestřených důkazů soud konstatuje, že žalobci sice vznikla invalidita dne 14. 12. 2023, avšak nesplnil potřebnou dobu pojištění. Jelikož by žalobce musel mít v rozhodném desetiletém období před vznikem invalidity 5 let pojištění (tj. od 14. 12. 2013 do 13. 12. 2023), ale žalobce v tomto období získal pouze 1 rok a 40 dnů pojištění, jak vyplývá z osobního listu důchodového pojištění nebo v rozhodném dvacetiletém období před vznikem invalidity by musel mít žalobce 10 let pojištění (tj. od 14. 12. 2003 do 13. 12. 2023), avšak žalobce získal pouze 6 let a 242 dnů pojištění, jak vyplývá z osobního listu důchodového pojištění.

20. K námitce žalobce, že rozhodná doba pro posouzení splnění podmínky potřebné doby pojištění měla být stanovena již ke dni vzniku invalidity v roce 2009, soud uvádí následující. Ačkoli žalobce pobíral invalidní důchod od roku 2009 (nejprve částečný a od roku 2010 plný), tento nárok mu byl v roce 2022 odňat. V projednávané věci se jedná o novou žádost o invalidní důchod podanou v roce 2024, tedy o samostatné dávkové řízení, nikoli o pokračování původního řízení. V rámci tohoto nového řízení je nezbytné znovu posoudit splnění všech zákonných podmínek nároku na dávku, včetně stanovení dne vzniku invalidity. Ten byl na základě posudku posudkových lékařů určen ke dni 14. 12. 2023. Posouzení zdravotního stavu, míry poklesu pracovní schopnosti i určení dne vzniku invalidity je otázkou odborně medicínskou, k jejímuž řešení soud nemá potřebné znalosti, a proto vychází ze závěrů odborně způsobilých osob, posudkových lékařů. S ohledem na výše uvedené soud shledal námitku žalobce nedůvodnou.

21. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť neshledal, že by v žalobou napadeném rozhodnutí byla nesprávně stanovena rozhodná doba pro posouzení splnění podmínky potřebné doby pojištění, ani že by trpělo jinými nedostatky, jak namítal žalobce, a proto žalobu výrokem I. rozsudku podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

22. Současně soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. ve výroku rozsudku ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T. 6 75 Ad 10/2025 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ústí nad Labem 29. června 2026 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.