75 Ad 18/2015

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D. v právní věci žalobkyně: Mgr. P. J., nar. „X“, bytem „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15.5.2015, č.j. „X“, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 15.5.2015, č.j. „X“, jímž žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12.2.2015, č.j. „X“, kterým byl žalobkyni s účinností od 6.3.2015 snížen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, jelikož její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 50 %. Žalovaná ovšem následně dne 5.8.2016 soudu písemně sdělila, že dne 4.7.2016 vydala rozhodnutí č.j. „X“, které k tomuto sdělení přiložila a jímž na základě závěrů posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21.1.2016, jehož vypracování v této věci zadal soud, Česká správa sociálního zabezpečení zrušila podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, výše zmíněné rozhodnutí ze dne 12.2.2015, č.j. „X“. Žalobkyně se na výzvu soudu nevyjádřila, zda na podané žalobě nadále trvá. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v důsledku vydání zrušujícího rozhodnutí dne 4.7.2016 odpadl důvod pro vedení řízení ve správním soudnictví. Jelikož není splněna základní podmínka řízení, tedy existence předmětu řízení, což představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, pro který nelze v řízení pokračovat, soud podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), předmětnou žalobu odmítl. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ústí nad Labem dne 29. listopadu 2016 JUDr. Petr Černý, Ph.D. v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Gabriela Zlatová