78 Az 4/2017

Rubrum

78Az 4/2017-16 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobce: A. A. S . , nar. „X“, státní příslušnost Afganistán, bytem „X“, zastoupeného Mgr. Markem Čechovským, advokátem AK Čechovský & Václavek, s. r. o., se sídlem v Praze 1, ul. Opletalova č. p. 25, PSČ 110 00, proti žalovanému: M i n i s t e r s t v u v n i t r a , odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, ul. Nad Štolou č. p. 3, PSČ 170 34, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2017, č. j. OAM-163/LE-LE05-P06-PD2-2012, E. č. „X“, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2017, č. j. 1 Az 5/2017 – 13, které nabylo právní moci dne 14. 2. 2017, byla Krajskému soudu v Ústí nad Labem postoupena dne 24. 3. 2017 žaloba, jež byla zaevidována pod sp. zn. 78 Az 4/2017, kterou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 12. 1. 2017, č. j. OAM-163/LE-LE05-P06-PD2-2012, E. č. „X“, kterým žalobci nebyla podle ust. § 53a odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), prodloužena doplňková ochrana. Lustrací v rejstříku podaných správních žalob u Krajského soudu v Ústí nad Labem bylo následně zjištěno, že se žalobce správní žalobou vedenou pod sp. zn. 78 Az 2/2017 doručené soudu dne 3. 2. 2017 rovněž domáhá zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 12. 1. 2017, č. j. OAM-163/LE-LE05-P06-PD2-2012, E. č. „X“, kterým mu nebyla podle ust. § 53a odst. 4 zákona o azylu prodloužena doplňková ochrana. Z právě uvedeného vyplývá, že se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2017 vedle předmětné žaloby vedené pod sp. zn. 78 Az 4/2017 i v řízení, které u zdejšího soudu již probíhá pod sp. zn. 78 Az 2/2017. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), mj. platí, že soud usnesením návrh odmítne, pokud o téže věci již řízení probíhá. Jedná se totiž o neodstranitelný – absolutní – nedostatek Pokračování 78Az 4/2017 2 podmínky řízení spočívající v existenci překážky litispendence, tj. dříve zahájeného řízení, která vychází ze zásady obecně platné v každém řízení, že v téže věci nelze souběžně konat dvě řízení. Totožnost věci je přitom určována totožností účastníků a totožností předmětu řízení. V daném případě je tak zřejmé, že je dána existence překážky dříve zahájeného řízení, a proto soud podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. z tohoto důvodu žalobu proti rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 12. 1. 2017, č. j. OAM-163/LE-LE05-P06-PD2-2012, E. č. „X“, vedenou pod sp. zn. 78 Az 4/2017 odmítl. Předmětné rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2017 soud přezkoumá ve věci vedené pod sp. zn. 78 Az 2/2017. Z důvodu odmítnutí žaloby současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ústí nad Labem dne 27. března 2017 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová