8 Co 193/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Viléma Šetka a soudců Mgr. Martiny Andělové a JUDr. Martina Vícha ve věci žalobců: a) Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ) Jméno advokáta B , narozená dne Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D , Anonymizováno o uložení povinnosti odstranění vrbového proutí, náletu olší a dřevěné neprostupné ohrady z blízkosti společné hranice pozemků, o odvolání žalobců proti rozsudku Anonymizováno ze dne Anonymizováno , č. j. Anonymizováno ,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna odstranit z blízkosti společné hranice pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, , nálety olší do minimální vzdálenosti tři metry od společné hranice pozemků, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 12 164 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9 260 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců, Anonymizováno 1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně řízení částečně zastavil v rozsahu dílčího nároku na uložení povinnosti odstranění vrbového proutí do minimální vzdálenosti 1,5 metru z blízkosti společné hranice pozemků (výrok I.), žalobu na uložení povinnosti žalované odstranit z blízkosti společné hranice pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, nálety olší do minimální vzdálenosti 3 metry zamítl (výrok II.), žalobcům uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 283 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok III.). Okresní soud vycházel ze zjištění, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, , žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, . Žalobci se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhali uložení povinnosti žalované odstranit z blízkosti společné hranice pozemků vrbové proutí, do minimální vzdálenosti 1,5 metru, nálety olší do minimální vzdálenosti 3 metry a provizorní dřevěnou nepropustnou ohradu. Po podání žaloby žalovaná dřevěnou ohradu odstranila, vrbové proutí v průběhu letní sezony roku 2023 zaschlo, žalobci proto v rozsahu těchto dílčích nároků vzali žalobu zpět, soud prvého stupně v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby řízení postupem dle § 96 o. s. ř. zastavil (usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , výrok I. rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Nárok žalobců na odstranění olší okresní soud posoudil dle § 1017 o. z. s tím, že sporné olše zakořenily a vyrostly až po dni 1. 1. 2014 (po účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), respektive po roce , Anonymizováno, , kdy žalobci zakoupili pozemek za účelem výstavby rodinného domu. Okresní soud dospěl k závěru, že stromy se nachází v těsné blízkosti společné hranice pozemků v kratší vzdálenosti 3 metrů od společné hranice a přesahují výšku 3 metry. V žalobních tvrzeních, na základě kterých se žalobci domáhali odstranění olší, soud prvého stupně neshledal rozumné důvody, jež předpokládá právní úprava obsažena v ustanovení § 1017 o. z. Dle okresního soudu olše nemohou tvořit překážku v potoce, neboť na rozhraní pozemků účastníků se vodní koryto dle správce a vodohospodářského úřadu nenachází, jedná se pouze o terénní nerovnost a nejde ani o meliorační zařízení. Ze strany okresního soudu nebyl shledán rovněž důvod k odstranění olší pro tvrzení, že se jedná o významný zdroj pylového alergenu (zejména pro druhou žalobkyni), neboť těchto zdrojů (stromů) v bezprostřední blízkosti a okolí nemovitostí žalobců se nachází vícero. K argumentaci, že stromy stíní pozemek žalobců se okresní soud přiklonil k obraně žalované, která namítala, že sporné olše nechá dorůst do maximální výše odpovídající výši římsy jejího domu a okapů, přičemž má ze svého pozemku k olším přístup za účelem jejich zkrácení. Současně okresní soud uzavřel, že zdrojů stínění pozemku žalobců je vícero jak z východní strany, tak rovněž ze západní strany se nachází vysoké stromy. Tento stav podle závěru soudu prvého stupně tak odpovídá místním zvyklostem. Žalobci prezentovaný důvod stínění tak okresní soud posoudil jako minimálně předčasný a k tvrzení, že jde o zdroj imisí v podobě spadu listí a prorůstání kořenů nepřihlédl, neboť toto tvrzení bylo učiněno až po koncentraci řízení (§ 118b o. s. ř.). Žalobu proto jako nedůvodnou ve vztahu k nároku na odstranění olší z blízkosti společné hranice pozemků zamítl.

2. O nákladech řízení v případě nároku na odstranění vrbového proutí rozhodl dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť žaloba v tomto rozsahu byla vzata zpět bez zavinění stran účastníků, o nákladech řízení ohledně nároku na odstranění dřevěné ohrady nepřiznal žalobcům náklady řízení, neboť předžalobní výzva neobsahovala požadavek na odstranění této ohrady (§ 142a o. s. ř.) a náklady řízení ohledně nároku na odstranění olší rozhodl dle úspěchu žalované a ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů spočívající v nákladech za právní zastoupení advokátem.

3. Proti tomuto rozsudku, zamítavému výroku a výroku o nákladech řízení (výrok II., III.) podali žalobci včasné odvolání. Namítali, že soud prvého stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Závěr okresního soudu, že sporné olše mohou stínit z východního až jižního směru v závislosti na denní době není zcela přesný, předmětná hranice mezi pozemky probíhá s velmi nepatrnou odchylkou téměř přesně od západu k východu, z pohledu žalované je hranice pozemku severní, z pohledu žalobců jižní. Olše tak stíní a budou stínit pozemek žalobců z východu (ráno) i ze západu (večer), ačkoliv z těchto směrů by stínit nemusely, pokud by byly vysázeny v zákonem stanovené hranici tří metrů. Olše tak budou celý den s postupujícím časem stínit od jihovýchodu přes jih až po jihozápad. Není rovněž zcela přesný závěr okresního soudu o tom, že pozemek žalobců zastiňují stromy rostoucí na pozemcích jiných vlastníků (z jihovýchodu, z jihozápadu). V minulosti byl pozemek žalobců zejména ze západní strany zastíněn vzrostlými stromy, po dohodě žalobců s příslušným sousedem však tyto stromy byly odstraněny. Žalobci v závěrečném návrhu mezi rozumné důvody na odstranění olší doplnili rovněž ,,notorietu“, že ze stromů v bezprostřední blízkosti sousedního pozemku běžně dochází k nadměrnému spadu listí a prorůstání kořenů, dle odvolatelů poučení o koncentraci bylo dáno v pokračování prvního jednání (, datum, ) a koncentrační lhůta tak běžela až do jeho skončení, tedy i při přednesu závěrečných návrhů. Odvolatelé dále nepovažují za rozhodné, zda za jejich jižní hranicí pozemku teče potok či strouha, a jak tento tok považují úřady. Za důležité mají, že rostoucí olše přímo v korytě jsou přirozenou překážkou, při povodních a srážkách zachytí další předměty, ty vytvoří hráz a dojde k přelivu na jejich pozemek. Odvolatelé rovněž odkázali na tvrzení o tom, že předmětné olše jsou výrazným zdrojem alergenu pro druhou žalobkyni. Žalobci se tak domáhali zrušení napadeného rozsudku, vrácení věci soudu prvého stupně k dalšímu řízení, případně změnu napadeného rozsudku s tím, aby žalobě bylo vyhověno.

4. Na odvolání žalobců reagovala žalovaná písemným vyjádřením, ve kterém shrnula své předcházející argumenty a navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného.

5. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném zamítavém výroku II. a v nákladovém výroku III. včetně řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobců je důvodné.

6. Dle § 1017 odst. 1 o. z., má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

7. Podle názoru odvolacího soudu, okresní soud vycházel ze správné právní úpravy obsažené v ustanovení § 1017 odst. 1 o. z., na zjištěný skutkový stav však citovanou právní úpravu nesprávně vyložil. Je bezpochyby, že sporné olše zakořenily a vyrostly až po 1. 1. 2014, tedy v době účinnosti o. z., respektive po roce , Anonymizováno, , kdy žalobci pozemek zakoupili za účelem výstavby rodinného domu, kterou ostatně realizovali. Sporné olše se rovněž nachází v těsné blízkosti společné hranice pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, , v kratší vzdálenosti tří metrů od společné hranice a jedná se o stromy, které dorůstají výšky přesahující tři metry. Odvolací soud je rovněž ve shodě se soudem prvého stupně o tom, že ustanovení § 1017 o. z. stanoví dvě základní zákonné podmínky, a to kumulativně, tedy strom musí být v těsné blízkosti společné hranice pozemků a současně žalobce má pro jejich odstranění ,,rozumné důvody“. Odvolací soud má, stejně jako soud prvého stupně, za to, že ačkoliv se stromy nachází v těsné blízkosti společné hranice pozemků, ve vzdálenosti kratší tří metrů jak právní úprava předpokládá, nelze za rozumný důvod považovat jejich odstranění z důvodu, že se jedná o významný zdroj alergenu, neboť v bezprostředním okolí bydliště žalobců, které se nachází na venkově, je vícero zdrojů alergenu, zejména pro druhou žalobkyni. Za rozumný důvod nelze považovat rovněž argumentaci žalobců ve vztahu k tvrzení, že sporné olše se nachází v korytu potoka a tvoří významnou překážku, v jejímž důsledku může dojít k rozlevu vody na jejich pozemek. Okresní soud v tomto směru za účelem zjištění skutkového stavu učinil patřičné a rozsáhlé dokazování s tím, že sporné olše rostou v terénním útvaru, jež může připomínat koryto potoka a jež se nachází na pozemku žalované, z pohledu správce vodního toku a vodoprávního úřadu se však nejedná o vodní tok, nýbrž o ,,terénní útvar“ a nejde ani o meliorační zařízení.

8. Odvolací soud se však neztotožnil se závěry soudu prvého stupně, pokud jde o žalobci namítané stínění jejich pozemku v důsledku olší umístěných v těsné blízkosti hranice pozemku. Ze snímků z pozemkové mapy zcela jednoznačně vyplývá, že hranice pozemků účastníků prochází zcela přesně od východu k západu a opačně. Z pohledu žalobců jde tak o jižní hranici a z pohledu žalované o severní hranici pozemku. Předmětné olše tak stíní a budou stínit pozemek žalobců po celý den s postupujícím časem od jihovýchodu přes jih až po jihozápad. Této argumentaci odvolatelů odpovídají důkazy provedené soudem prvého stupně v podobě předložené fotodokumentace ze strany žalobců o umístění sporných olší a z této fotodokumentace, zejména z aktuální předložené v odvolacím řízení (pořízeno v říjnu 2024) vyplývá, že sporné olše vzrůstem přesahují výšku římsy a okapu rodinného domu žalované, aktuálně jsou a mohou být významným zdrojem stínění části pozemku žalobců, kterou hodlají využívat jako zahradu. S ohledem na aktuální výšku stromů je evidentní, že žalovaná dosud nerealizovala avizované krácení a úpravu těchto stromů, kdy tento příslib byl významným faktorem ovlivňující zamítavé rozhodnutí soudu prvého stupně. Z fotodokumentace, kterou žalobci předložili v řízení před okresním soudem a rovněž i v odvolacím řízení je dále zřejmé, že v průběhu času docházelo k odstranění dalších stromů z pozemků jiných vlastníků, zejména ze západní hranice, přičemž šlo o velmi vysoké stromy, přesahující na pozemek žalobců s mohutným kořenovým systémem a tyto byly postupně na základě dohody žalobců a jejich souseda odstraňovány a po jejich odstranění žalobci zpevnili západní hranici svého pozemku kamennou zídkou. Z fotodokumentace a ze satelitního snímku pozemkové mapy přitom nevyplývá, že by výslovně z východní hranice pozemku žalobců se nacházely stromy, které by jinak stínily. Těmto zjištěním proto nemůže odpovídat právní závěr soudu prvého stupně, že v příslušné obci, která je velmi malým vesnickým sídlem ležící v oblasti českého středohoří, je obvyklé a odpovídá místním zvyklostem, že v daném místě jsou běžně vzrostlé stromy na pozemcích vlastníků, a to i při jejich bezprostřední hranici.

9. Za situace, kdy sporné olše se nachází v těsné blízkosti hranice pozemků, rozhodně kratší vzdálenosti než tři metry, stromy přesahují svým vzrůstem a výškou tři metry, jež v současné době tvoří zdroj stínění části pozemku žalobců a tento vliv se bude postupem času prohlubovat, je požadavek žalobců na odstranění těchto olší opodstatněný a jedná se tak o rozumné důvody, které předpokládá právní úprava obsažená v ustanovení § 1017 o. z. Z těchto důvodů odvolací soud shledal žalobu žalobců na odstranění náletu olší do minimální vzdálenosti tří metrů od společné hranice pozemků důvodnou. Dle § 220 odst. 1 o. s. ř. byl proto rozsudek okresního soudu v napadeném zamítavém výroku II. změněn tak, že žalované byla uložena povinnost odstranit z blízkosti společné hranice pozemků parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, nálety olší do minimální vzdálenosti tři metry od společné hranice pozemků, a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění, k odstranění náletu olší v trvání jednoho měsíce od právní moci rozsudku odvolací soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. s tím, že jde o lhůtu přiměřenou, oproti lhůtě zákonné v trvání 15 dnů, s ohledem na realizaci potřebných prací a úkonů a lze předpokládat odstranění olší v době vegetačního klidu (do 31. 3. 2025).

10. V důsledku změny napadeného rozsudku rozhodoval odvolací soud znovu o nákladech prvostupňového řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Ve vztahu k dílčímu nároku na odstranění dřevěné ohrady nepřiznal odvolací soud žalobcům náhradu nákladů řízení, ačkoliv k odstranění ohrady došlo až po podání žaloby, tedy žalovaná zavinila, že řízení bylo zastaveno (§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), nelze žalobcům náhradu nákladů v tomto rozsahu přiznat, neboť požadavek na odstranění dřevěné ohrady nebyl obsažen v předžalobní výzvě (§ 142a o. s. ř.). V případě dílčího nároku na odstranění vrbového proutí nebylo shledáno zavinění na straně žalobců či žalované na zastavení řízení, žaloba v této části byla vzata zpět z důvodu uschnutí vrbového proutí. O nákladech řízení tak v tomto rozsahu ohledně tohoto dílčího nároku bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

11. V případě dílčího nároku na odstranění náletu olší byli žalobci úspěšní a mají tak právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří náhradu za soudní poplatek a náklady za právní zastoupení advokátem. Jedná se o náhradu za právní služby advokáta v souvislosti s převzetím věci a účasti na jednání dne , datum, , které přesáhlo dvě hodiny. Jedná se o náhradu za šest úkonů právní služby při zastupování dvou osob po 1 500 Kč (§ 7 bod 4, § 9 odst. 1, § 12 odst. 4 advokátního tarifu) ve výši 9 000 Kč, kráceno o 20 %, celkem 7 200 Kč, náhradu čtyř režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) ve výši 1 200 Kč, náhradu 21 % DPH v částce 1 764 Kč, celkem náklady za právní zastoupení činí částku 10 164 Kč a náhrada za soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč, celkem prvostupňové náklady žalobců činí částku 12 164 Kč.

12. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. s tím, že úspěšní žalobci mají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, které tvoří náklady za právní zastoupení advokátem a náhrada za soudní poplatek z odvolání. Jedná se o náhradu za čtyři úkony právní služby po 1 500 Kč v souvislosti s podáním odvolání a účastí u odvolacího jednání při společném zastupování dvou osob, kráceno o 20 % v celkové výši 4 800 Kč (§ 7 bod 5, § 9 odst. 1, § 12 odst. 4 advokátního tarifu), náhradu čtyř režijních paušálů po 300 Kč v celkové výši 1 200 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), náhradu 21 % DPH ve výši 1 260 Kč, celkem náklady za právní zastoupení činí částku 7 260 Kč a za soudní poplatek z odvolání ve výši 2 000 Kč, celkem náklady odvolacího řízení činí částku 9 260 Kč. Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).