8 Co 401/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Viléma Šetka a soudců Mgr. Martiny Andělové a JUDr. Lenky Ceplové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti povinnému: adresa IČO IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka: Anonymizováno IČO IČO sídlem adresa o zaplacení částky 484 386 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 6. 2024, č. j. 39 C 274/2021-271,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadaném nákladovém výroku II. mění potud, že výše nákladů řízení činí 10 478 Kč, jinak se tomuto výroku potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadaným rozsudkem okresní soud v plném rozsahu zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala náhrady věcné škody a škody na zdraví v celkové výši 484 386 Kč s příslušenstvím (výrok I.). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náklady řízení částku 3 000 Kč k rukám zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Žalobkyni dále uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mostě plnou náhradu nákladů řízení v podobě znalečného, jejíž výše a splatnost bude určena v samostatném usnesení (výrok III.). Žalobu o náhradu škody okresní soud shledal jako nedůvodnou, proto ji v celém rozsahu zamítl. O nákladech účastníků rozhodl s poukazem na úspěch žalovaného ve sporu a ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci žalovaný byl ve sporu úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 21. 7. 2015, sp. zn. II. ÚS 2077/14 dospěl k závěru, že náklady úspěšného žalovaného za právní zastoupení advokátem (účtováno dle advokátního tarifu) nejsou účelně vynaloženy nákladem, neboť v daném případě se jednalo o spor, v němž by , Anonymizováno, byl schopen zastupovat i právník (zaměstnanec), který se na tuto oblast přímo nespecializuje. Okresní soud uzavřel, že zástupce žalovaného učinil v průběhu řízení 10 úkonů právní služby a úspěšnému žalovanému tak náleží náhrada za 10 úkonů ve výši paušální náhrady dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 10 úkonů po 300 Kč, celkem 3 000 Kč.

2. Proti tomuto rozsudku, výlučně proti nákladovému výroku II., podal žalovaný včasné odvolání. S výši přiznaných nákladů řízení zásadně nesouhlasí, namítá, že v případě daného sporu o náhradu škody se nejednalo o „jednoduché“ uplatňování či bránění práva, což ostatně vyplývá z odůvodnění rozsudku, jež žalobu zamítl. Dále namítá, že soud prvního stupně, stejně tak odvolací soud rozhodoval v typově shodně „složitých“ případech, kdy přiznal žalovanému, co by , Anonymizováno, náhradu nákladů řízení při zastoupení advokátem dle advokátního tarifu (odkaz na odvolací věc z Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 8 Co 194/2023). Dále odvolatel namítal, že k náhradě jednotlivých úkonů a paušální náhrady měla být přiznána příslušná daň z přidané hodnoty. Konečně namítal, že nesprávně nebyla přiznána náhrada za platbu soudního poplatku z odvolání (odvolání proti rozsudku pro uznání vydaného Okresním soudem v Mostě dne 3. 2. 2022, č. j. 39 C 274/2021-35). Odvolatel se tak domáhal změny nákladového výroku s tím, že žalovanému bude přiznána náhrada nákladů řízení dle vyúčtování žalovaného ze dne 20. 6. 2024 (částka 108 658 Kč za právní zastoupení advokátem a náhrada soudního poplatku z odvolání ve výši 7 478 Kč).

3. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadaném nákladovém výroku (výrok II.) včetně řízení, kterému předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné pouze částečně. Zbývající výroky napadeného rozsudku (výrok I., výrok III.) nebyly odvoláním dotčeny, nebyly tudíž předmětem přezkumné činnosti odvolacího soudu a nabývají samostatně právní moci.

4. V předmětné věci je bezpochyby, že žalovaný měl ve sporu plný úspěch, neboť žaloba, kterou se žalobkyně domáhala náhrady věcné škody a náhrady škody na zdraví byla v plném rozsahu zamítnuta. Úspěšnému žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). S ohledem na postavení žalovaného účastníka v pozici , adresa, jež nepochybně disponuje rozsáhlým odborným aparátem, se odvolací soud zcela ztotožňuje s postupem a názorem soudu prvního stupně, jež na danou věc, problematiku náhrady nákladů řízení aplikoval nález ÚS ze dne 21. 7. 2015, sp. zn. II. ÚS 2077/14 se závěrem, že náklady účastníka v postavení , Anonymizováno, za právní zastoupení advokátem nejsou nákladem účelně vynaloženým, neboť se jedná o spor (náhradu škody), v němž by byl město schopen zastupovat i právník (zaměstnanec), který se na tu oblast přímo nespecializuje. Odvolací soud podotýká, že spor řešený zmíněným rozhodnutím ústavního soudu byl skutkově obdobným, neboť šlo o náhradu škody způsobené uklouznutím poškozené , Anonymizováno, . Odvolací argumentace žalovaného, jež poukázal na rozhodnutí odvolacího soudu ve věci sp. zn. 8 Co 194/2023 není přiléhavá, neboť v tomto sporu rozhodoval krajský soud jako soud odvolací proti odvolání rozsudku soudu prvního stupně, kdy v případě tohoto sporu již byly řešeny pracovně-právní nároky (ukončení pracovního poměru, odvolání z funkce apod.). Odvolacím soudem rovněž nebyla shledána odvolací argumentace s požadavkem na přiznání příslušné daně z DPH z paušální náhrady jednotlivých úkonů, neboť tyto náklady přiznané soudem prvního stupně jsou přímým nákladem účastníka, nikoliv zástupce – advokáta. Odvolací soud se tak ztotožnil pouze s jedinou argumentací odvolatele, a to že okresní soud nepochybně opomněl přiznat úspěšnému žalovanému náhradu za uhrazení soudní poplatek z odvolání ve výši 7 478 Kč, který byl uhrazen v souvislosti s odvoláním podaným proti rozsudku pro uznání (§ 153a o. s. ř.) Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 2. 2022, č. j. 39 C 274/2021-35. Žalovaný jako odvolatel byl úspěšný, neboť rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 5. 2022, č. j. 8 Co 70/2022-67 bylo rozhodnuto, že rozsudek okresního soudu se mění tak, že rozsudek pro uznání se nevydává.

5. Úspěšnému žalovanému tak vedle přiznané paušální náhrady za 10 úkonů po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. 254/2015 Sb. v celkové výši 3 000 Kč náleží i náhrada za soudní poplatek z odvolání ve výši 7 478 Kč a celkem tak náklady úspěšného žalovaného činí částku 10 478 Kč.

6. Krajský soud z výše uvedených důvodů rozsudek okresního soudu v napadaném nákladovém výroku II. dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil potud, že výše nákladů řízení činí částku 10 478 Kč, jinak bylo ve zbývající části tohoto výroku rozsudek okresního soudu dle § 219 o. s. ř. potvrzen (povinnost žalobkyně hradit náklady řízení žalovanému včetně místa a lhůty splatnosti).

7. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. s tím, že odvolatel měl úspěch pouze částečný, ostatně žalovaný se práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdal, žalobkyni a vedlejšímu účastníku dle obsahu spisu náklady odvolacího řízení nevznikly.