83 CO 224/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudkyň Mgr. Petry Vogelové a Mgr. Heleny Bláhové ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi proti údaje o účastníkovi , o zaplacení částka , zaplacení částka , zaplacení částka , o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 12 C 224/2019-368 ze dne 29.9.2021, <b>I. Usnesení okresního soudu se ve výroku II potvrzuje ve správném znění tak, že se žalobkyni neustanovuje zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 41/2021-352 ze dne 28.6.2021 a pro řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021.</b> <b>II. Ve výroku I se usnesení okresního soudu mění tak, že se o osvobození od soudních poplatků pro řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 41/2021-352 ze dne 28.6.2021 a pro řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021 nerozhoduje.</b> 1. Žalobkyně podala dne [datum] dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 41/2021-352 ze dne 28.6.2021 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021.

2. V podání ze dne [datum] žalobkyně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů,,pro dovolací řízení proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 41/2021-352 ze dne 28.6.2021“. Uvedla, že advokátní kanceláře požadují za zastoupení v dovolacím řízení nejméně [částka]. Žalobkyně je důchodkyně a jediným zdrojem příjmu je starobní důchod. Úspory nevlastní, přičemž majetek slouží ke stálému bydlení. Proto si zástupce z řad advokátů na vlastní náklady nemůže dovolit. Svou žádost následně zopakovala v dovolání podaném dne [datum], ve kterém ji rozšířila také na řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021.

3. Shora označeným usnesením č. j. 12 C 224/2019-368 ze dne 29.9.2021 okresní soud neustanovil žalobkyni zástupce k ochraně jejích zájmů (výrok II) a zároveň žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků za podaná dovolání (výrok I). V odůvodnění okresní soud vysvětlil, že v řízení o dovoláních žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 41/2021-352 ze dne 28.6.2021 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021 se ze strany žalobkyně jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť ze všech okolností plyne vážná pochybnost o možném úspěchu podaných dovolání. Proto okresní soud žalobkyni neustanovil zástupce k ochraně jejích zájmů, ani jí nepřiznal osvobození od soudních poplatků za podaná dovolání.

4. Proti usnesení se včas odvolala žalobkyně. V odvolání namítá, že okresní soud se zabývá dvěma žádostmi žalobkyně, které však neidentifikuje datem vyhotovení, pouze uvádí usnesení, jimiž byly zamítnuty. Z usnesení se nepodává, na jakém podkladě byly zamítnuty žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Žalobkyně namítá podjatost soudkyně, která vydala napadené usnesení, z důvodu„ opakovaného ujímání práv v řízení vedeném pod sp. zn. 12 C 224/2019“. Poukazuje přitom na„ odstranění žádosti žalobkyně ze dne [datum] ze spisového materiálu“, aby nemuselo být vedeno řízení„ pro odstranění vad řízení“ a bylo zamezeno dovolacímu řízení. S poukazem na to, že je starobní nemajetnou důchodkyní bez úspor, s jediným příjmem (starobním důchodem), žalobkyně opětovně žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Podjatost soudkyně namítá žalobkyně opětovně v podání ze dne [datum] (došlém soudu [datum]), přičemž důvody pro vyloučení soudkyně shledává v jejím postupu v řízení.

5. Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („dále jen o. s. ř.“)) přezkoumal napadené usnesení a postup okresního soudu v předchozím řízení, který se vztahuje k tomu, co soud prvního stupně řešil napadeným výrokem (§ 212a odst. 6 o. s. ř.). V rámci přezkumu zabýval se odvolací soud primárně otázkou, zda napedené rozhodntí nebylo vydáno vyloučeným soudcem.

6. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

7. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. nejsou důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

8. Vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (Čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce tak lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které soudci reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nepodjatě a spravedlivě. Z citovaného ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. pak vyplývá, že důvodem pro vyloučení soudce není bez dalšího jeho procesní postup v projednávané věci, ani jeho rozhodování v jiných věcech. Je tomu tak proto, že obrana účastníka proti vadnému postupu soudce v řízení je zajištěna právem podat proti rozhodnutí opravné prostředky.

9. V návaznosti na uvedené není důvodnou námitka podjatosti soudkyně Mgr. [jméno] [příjmení]. Z námitky ani z procesního postupu dotčené soudkyně v projednávané věci nevyplývá, že by soudkyně měla k účastníkům či k věci vztah osobní povahy, který by objektivně vyvolával pochybnosti o její nepodjatosti. Zmiňuje-li žalobkyně jako důvod vyloučení z jejího pohledu závadný postup soudkyně v řízení, pak platí dle § 14 odst. 4 o. s. ř., že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Vysvětlil přitom odvolací soud již v usnesení č. j. 83 Co 198/2019-171 ze dne 30.9.2019, č. j. 83 Co 4/2020-292 ze dne 1.12.2020 a č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021, a na těchto svých závěrech nemá důvod nic měnit, že žalobkyní vytýkaný postup soudkyně nevybočuje ze zákonných mantinelů natolik, že by to nasvědčovalo vytvoření vztahu k účastníkům nebo k projednávané věci, jenž by mohl vést k nikoli nestrannému rozhodování. Proto odvolací soud uzavírá, že soudkyně Mgr. [jméno] [příjmení], která napadené usnesení vydala, vyloučena nebyla.

10. Podle věty první § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Podle odstavce 2 téhož ustanovení vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

11. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

12. Podle § 241 odst. 1 o. s. ř. musí být až na výjimky dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem a podle odstavce 4 téhož ustanovení musí být až na výjimky dovolání sepsáno advokátem, notářem, nebo osobou, která má právnické vzdělání.

13. Z ustanovení § 30 o. s. ř. plyne, že účastníku lze na jeho žádost ustanovit zástupce, jde-li o účastníka, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a zároveň jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů. Splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků posuzuje soud jako otázku předběžnou. Proto se jí zabývá (za předpokladu, že není současně podán také návrh na osvobození od soudních poplatků) pouze v odůvodnění usnesení, jímž je rozhodováno o žádosti o ustanovení zástupce. Požádá-li účastník před podáním dovolání o ustanovení zástupce, může mu být zástupcem ustanoven pouze advokát.

14. Z § 138 odst. 1 o. s. ř. pak vyplývá, že o osvobození od soudních poplatků lze rozhodnout jen na návrh účastníka. Případné osvobození od soudních poplatků platí jen do pravomocného skončení řízení. Na dovolací řízení se nevztahuje (viz usnesení NS sp. zn. 29 Cdo 242/2012 ze dne 17.2.2012 uveřejněné ve [anonymizováno] soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod [číslo]). Pro dovolací řízení je proto nutné podat nový návrh na osvobození od soudních poplatků. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků je třeba přihlížet na jedné straně k poměrům žadatele, a to zejména k poměrům majetkovým příp. sociálním či [anonymizováno], a na straně druhé k výši soudního poplatku případně k nákladům, které si řízení vyžádá. Před posuzováním poměrů žadatele je však třeba vždy předběžně řešit, zda nejde ze strany žadatele o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

15. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska. Je-li tedy již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by tu bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 987/2013 z 26.2.2014 uveřejněné ve [anonymizováno] soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod [číslo]).

16. Předně z podání ze dne [datum], ani z dovolání podaného dne [datum] či dalšího obsahu spisu nevyplývá, že by žalobkyně podala návrh na osvobození od soudních poplatků vztahující se k dovolacím řízením proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 41/2021-352 ze dne 28.6.2021 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021 O osvobození od soudních poplatků přitom lze rozhodnout jen na návrh (věta první § 138 odst. 1 o. s. ř.). Změnil proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. napadené usnesení ve výroku I tak, že se o osvobození od soudních poplatků pro řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 41/2021-352 ze dne 28.6.2021 a pro řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021 nerozhoduje.

17. Jde-li o žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 41/2021-352 ze dne 28.6.2021 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021, správně okresní soud žalobkyni zástupce z řad advokátů neustanovil.

18. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021, proti kterému brojí v podaném dovolání žalobkyně, bylo potvrzeno usnesení okresního soudu č. j. 12 C 224/2019-306 ze dne 28.1.2021, jímž nebyl žalobkyni ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolání proti tomuto druhu usnesení není přípustné (§ 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.). Ze strany žalobkyně se proto jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (opravného prostředku), a tedy důvod pro nevyhovění žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů.

19. Závěr o zřejmě bezúspěšném uplatňování práva se uplatní také v případě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 41/2021-352 ze dne 28.6.2021. Tímto usnesením odvolací soud potvrdil usnesení okresního soudu č. j. 12 C 224/2019-308 ze dne 28.1.2021, kterým byla odmítnuta žaloba žalobkyně ze dne [datum] doplněná podáními ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] Odvolací soud v odůvodnění usnesení uvedl, že v žalobě ani v jiném podání není vyjádřeno, čeho se žalobkyně domáhá proti 5. žalovanému. To samo o sobě činí žalobu ve vztahu k 5. žalovanému neprojednatelnou. Ve vztahu k 3. žalovanému pak trpí žaloba nedostatkem v označení žalovaného. Ten je dán tím, že není zřejmé, zda žaloba má skutečně směřovat proti„ Okresnímu soudu v Liberci“, který jako organizační složka státu nemá způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.) nebo je žalovanou Česká republika – Okresní soud v Liberci. Dalším nedostatkem žaloby je, že k požadavkům na peněžní plnění vůči žalovaným ad 1) až 4) nepřednáší souvisle a srozumitelně taková tvrzení, z nichž by bez dalšího bylo zřejmé, zda došlo ze strany žalovaných ke způsobení škody na majetku žalobkyně nebo k nemajetkové újmě žalobkyně, která by mohla založit nárok na zadostiučinění v penězích. Právě neurčitost ve vymezení rozhodných skutečností a zároveň logický rozpor mezi přednesenými tvrzeními a žalobním žádáním činí žalobu neprojednatelnou i vůči žalovaným ad 1), 2) a 4).

20. Již v usnesení č. j. 83 Co 4/2020-292 ze dne 1. 12. 2020 a usnesení č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021 uzavřel odvolací soud, že za situace, kdy jsou tvrzení žalobkyně v podané žalobě (a podáních ji doplňující) nesouvislá a nesrozumitelná, přičemž organizační složka státu nemá sama o sobě způsobilost být účastníkem řízení a vůči 5. žalovanému není požadavek na plnění ani specifikován, se ze strany žalobkyně jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Tento závěr uplatní se i při posuzování žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro daná dovolací řízení, neboť, jak řečeno shora, pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska.

21. Za takového stavu přijal okresní soud správný závěr, že na straně žalobkyně nejsou splněny podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Odvolací soud proto usnesení okresního soudu ve výroku II jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil, avšak ve správném (úplném) znění (§ 167 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 164 o. s. ř.), že se žalobkyni neustanovuje zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 41/2021-352 ze dne 28.6.2021 a pro řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021. Nebude nyní pochybností o tom, na jaká dovolací řízení se rozhodnutí o neustanovení zástupce z řad advokátů vztahuje.

22. V této souvislosti poukazuje odvolací soud na skutečnost, že o žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 83 Co 6/2020-295 ze dne 1.12.2020 (dovolání podáno dne [datum] a žádost o ustanovení zástupce podána dne [datum]) bylo již rozhodnuto usnesením okresního soudu č. j. 12 C 224/2019-306 ze dne 28.1.2021 ve spojení s usnesením odvolacího soudu č. j. 83 Co 40/2021-349 ze dne 15.6.2021.