83 CO 232/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Petry Vogelové a Mgr. Heleny Bláhové ve věci žalobce údaje o účastníkovi advokátem údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 24 C 60/2021-32 ze dne 19.7.2021,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Žalobou podanou na soud datum domáhal se žalobce zaplacení částka a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu opíral o tvrzení, že jako dodavatel uzavřel s žalovaným jako zákazníkem dne datum písemnou„ Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny číslo“, na základě které dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa. Žalovaný podle žalobce dluží za elektřinu dodanou v období od datum do datum cenu ve výši částka vyúčtovanou fakturou číslo za elektřinu dodanou v období od datum do datum cenu ve výši částka vyúčtovanou fakturou číslo Vedle toho nárokoval žalobce náhradou za 10 upomínek v souladu s čl. IV obchodních podmínek zaplacení celkem částka.

2. Okresní soud rozsudkem z datum žalobu zamítl. Podle okresního soudu žalobce neprokázal, že by se vyúčtování ceny elektřiny obsažené ve fakturách číslo číslo dostalo do sféry dispozice žalovaného. Protože provedení vyúčtování (s náležitostmi dle vyhlášky č. 70/2016 Sb.) a jeho doručení zákazníkovi je předpokladem splatnosti ceny dodané elektřiny, nelze uzavřít, že by žalobou požadovaná cena byla splatnou. Nedostatečným důkazem v tomto směru byla žalobcem předložená listina označená jako„ potvrzení o podání“, neboť se jednalo o„ neznámo kým vytvořenou tabulku se strojově uvedenými údaji (podací znaky, adresát, soubor, kód objednávky), k níž ani není připojeno žádné potvrzení doručujícího orgánu, jenž má povinnost zásilku doručit, že zásilku k doručení žalovanému převzal“. K nároku na zaplacení částka pak okresní soud vysvětlil, že žalobce netvrdil, o co byl žalovaný upomínán, a případné upomínky nebyly žalobcem předloženy, ani v žalobě jako důkazy označeny. Protože se žalobcem jednání neúčastnil, nemohl jej okresní soud ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučit o potřebě doplnění důkazů a musel vycházet pouze z listiny předložených žalobce společně s žalobou.

3. Proti rozsudku se včas odvolal žalobce. V odvolání namítá, že z vyhlášky č. 70/2016 Sb. nevyplývá povinnost dodavatele elektřiny doručit zákazníkovi vyúčtování„ doporučeným dopisem“ či dopisem„ do vlastních rukou“. Je obvyklou praxí, že vyúčtování je zasíláno„ obyčejnou zásilkou“, u které nelze vysledovat, zda si jí adresát vyzvedl. Žalobce nad to zaslal vystavené faktury žalovanému společně s upomínkou. Žalobce má za to, že jím předložený doklad o odeslání upomínky a faktur vygenerovaný prostřednictvím webového rozhraní České pošty s. p. je dokladem dostatečným, neboť mimo jiné obsahuje specifické číslo zásilky, pomocí kterého lze skrze vzdálený přístup sledovat pohyb zásilky. Sjetinu z portále sledování zásilky žalobce odvolacímu soudu předkládá a poukazuje na to, že je z ní patrné, že zásilka byla od uložení na poště datum v dispozici adresáta. Předkládá rovněž žalobce obálku vrácené zásilky s vyznačenými údaji o doručování. Podle žalobce bylo prokázáno, že se vyúčtování minimálně s upomínkou dostala do dispozice žalovaného a cena byla již před podáním žaloby splatnou. Poukazuje žalobce rovněž na to, že ze strany žalovaného nebyly proti vyúčtování či žalobě v řízení vzneseny námitky. V petitu odvolání žalobce navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě zcela vyhoví.

4. Odvolací soud ve smyslu § 211 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), přezkoumal bez jednání (se souhlasem účastníků, dle § 214 odst. 3 o. s. ř.) napadený rozsudek jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Závazkový vztah založený smlouvou o dodávce elektřiny, která je svou podstatou smlouvou kupní ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), je regulován nikoli jen obsahem vlastní smlouvy a obecnými předpisy (tj. zejména občanským zákoníkem), ale i předpisy speciálními, které do tohoto závazkového vztahu vnáší zvláštní pravidla.

6. Odlišně od obecné úpravy je v případě dodávky elektřiny stanovena splatnost kupní ceny. Jak vyplývá z textu„ Smlouvy o poskytování služeb“ z datum, jejíž součástí jsou„ Všeobecné podmínky poskytování služeb“ (dále též„ VPPS“), zavázal se žalovaný (zákazník) hradit na cenu měsíčně zálohy ve výši částka a vlastní cenu dodané elektřiny uhradit po provedeném vyúčtování ve lhůtě stanovené v daňovém dokladu – faktuře, která vyúčtování obsahuje, a která má být žalovanému doručena na„ korespondenční adresu“ (adresa)„ poštou“ (viz část Smlouvy nadepsaná jako„ Platební podmínky“ a VPPS v části„ Cena a platební podmínky“). Správně přitom poukazuje okresní soud na to, že náležitosti vyúčtování dodávky elektřiny upravuje vyhláška č. 70/2016 Sb., o vyúčtování a souvisejících služeb v energetických odvětvích. Již z toho je třeba dovodit, že teprve provedení řádného vyúčtování, které v sobě zahrnuje i to, že se vyúčtování dostane předepsaným způsobem do dispozice zákazníka, je jedním z předpokladů splatnosti ceny za dodanou elektřinu.

7. Zaměřil se tedy okresní soud správně na zjištění toho, zda žalovanému - jak sjednáno ve smlouvě – byly na adresu adresa, poštou doručovány faktura číslo vystavená žalobcem datum a faktura číslo z datum. V tomto směru bylo jediným ze strany žalobce do vyhlášení napadeného rozsudku (§ 119a, § 205a o. s. ř.) označeným důkazem„ Potvrzení o podání zásilky č. anonymizováno“ datované datum (číslo listu spisu). Jím snažil se žalobce prokázat, že jako přílohu k předžalobní upomínce z datum zaslal jeho zástupce žalovanému poštou na danou adresu rovněž faktury.

8. Důkaz touto listinou okresní soud při ústním jednání řádně provedl a nepochybil ani při jeho hodnocení. Okresní soud zcela přiléhavě poukazuje na skutečnost, že listina sice obsahuje údaje o tom, že datum měla být z pošty„ obec a číslo“ za cenu částka odeslána žalovanému na adresu adresa, zásilka„ anonymizováno“, jde však o listinu neautorizovanou (neznámo kým vyhotovenou) navíc ve formátu, který lze zcela jednoduše napodobit. V situaci, kdy žalobcem nebyl předložen ani označen jiný důkaz, není v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.), jestliže měl okresní soud pochybnosti o pravdivosti listiny. Protože, jak správně vysvětluje okresní soud, se žalobce svou nepřítomností při jednání vzdal možnosti být dle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzván k označení důkazů k prokázání doručení vyúčtování, uzavřel okresní soud správně, že žalobce neprokázal, že by žalovanému byly doručeny faktury, a proto nelze dovozovat, že se žalobou uplatněné pohledávky ve výši částka a částka se staly splatnými.

9. Vliv na tento závěr nemůže mít skutečnost, že žalobce v odvolacím řízení předložil výstup z Českou poštou s. p. vedeného elektronického systému„ sledování zásilek“ a obálku, v níž byla zásilka z datum žalovanému prostřednictvím pošty doručována, neboť nejde o důkazy, které - ač nebyly uplatněny před soudem prvního stupně - mohly by být dle § 205a o. s. ř. uplatněny v řízení odvolacím. Odvolací soud tedy k těmto tzv. nepřípustným novotám nemohl přihlédnout.

10. Zcela správným je rovněž závěr okresního soudu o tom, že žalobce neprokázal důvodnost žalobou uplatněného nároku na zaplacení náhrad za upomínky ve výši celkem částka, jestliže žalobce v řízení u okresního soudu takové upomínky nepředkládal ani v žalobě neoznačoval. Při absenci odvolacích námitek proti tomuto závěru odkazuje odvolací soud pro stručnost na odůvodnění obsažené v napadeném rozsudku (odst. 19).

11. Jsou tedy skutkové i právní závěry okresního soudu správné, a proto, zamítl-li okresní soud žalobu z naznačených důvodů, bylo jeho rozhodnutí jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrzeno, a to včetně výroku o nákladech řízení, který se opírá o užití § 142 odst. 1 o. s. ř.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl se svým odvoláním zcela neúspěšný a měl by žalovanému nahradit všechny náklady vynaložené v odvolacím řízení. Žalovaný však žádné výdaje v odvolacím řízení nevynaložil. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání. Proti rozsudku lze podat do dvou měsíců od jeho doručení dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky u Okresního soudu v Liberci. Dovolání je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. Dovolatel musí být až na výjimky stanovené § 241 o. s. ř. zastoupen advokátem.