83 CO 248/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudkyň Mgr. Petry Vogelové a JUDr. Pavlíny Havelkové ve věci údaje o účastníkovi advokátem údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi advokátkou údaje o zástupci , o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č.j. 34 C 226/2020-115 ze dne 5. října 2021, <b>Rozsudek okresního soudu se mění tak, že se schvaluje účastníky uzavřený smír tohoto znění:</b> <b>Žalovaný se zavazuje zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně [částka], a to ve splátkách po [částka] měsíčně, splatných vždy do posledního dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci usnesení o schválení smíru, a dále zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] do konce čtvrtého měsíce následujícího po právní moci usnesení o schválení smíru, to vše pod ztrátou výhody splátek.</b> 1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I) a dále povinnost zaplatit jim v téže lhůtě k rukám zástupce náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II). Z odůvodnění se podává, že bylo rozhodováno o požadavku žalobců na zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se mělo žalovanému dostat tím, že žalobci za něho v době od [datum] do [datum] a v době od [datum] do [datum] plnili vyživovací povinnost k tehdy nezletilým dětem žalobce [jméno] [příjmení], narozené [datum], a [jméno] [příjmení], narozenému [datum]. V řízení před okresním soudem bylo objasněno, že žalobci po smrtí své dcery a zároveň matky obou dětí, mj. též ve shora uvedených obdobích, vždy od pondělí do pátku, osobně pečovali o obě děti, zajišťovali uspokojování jejich potřeba a poskytovali jim stravu v podobě snídaní, svačin a večeří. Žalovaný dával dětem kapesné ve výši [částka] týdně tehdy nezletilé [jméno] a ve výši [částka] týdně tehdy nezletilému [jméno]. Dále žalovaný platit oběma dětem obědy ve škole, podílel se na úhradě výdajů spojených s docházkou do školy a zpětně jim proplácel např. nákupy oblečení. Za takto objasněného skutkového stavu okresní soud uzavřel, že na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), neboť za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, soud prvního stupně aplikoval ustanovení § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), a uzavřel, že žalobci požadovaná částka [částka] měsíčně pro každé z dětí je zcela přiměřená, a to i s ohledem na to, že od září 2019 žalovaný žalobcům právě částku [částka] pro každé z dětí po vzájemné dohodě platí. Protože v řízení bylo prokázáno, že žalovaný žalobcům v rozhodném období zaplatil na výživném pro děti celkem pouze [částka] (což zohlednili žalobci již v žalobě při vyčíslení žalované částky), okresní soud žalobě zcela vyhověl a úspěšným žalobcům přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.

2. Proti usnesení okresního soudu se včas odvolal žalovaný, který se v odvolání zejména vymezuje proti aplikaci ustanovení § 136 o.s.ř. soudem prvního stupně a namítá, že ze strany žalovaných nebyla výše jimi požadovaného bezdůvodného obohacení žádným způsobem prokázána. Žalobou uplatněný nárok považuje za rozporný s dobrými mravy, neboť péči o děti vždy v potřebné míře zajišťoval a na jejich výživu žalobcům přispíval. Poukazuje na to, že děti nebyly žalobcům nikdy svěřeny do péče a jemu nebyla stanovena vyživovací povinnost. Nedošlo ani k žádné dohodě o výživném. Děti netrpěly nouzí a z jeho strany nedošlo k žádnému zanedbání péče. Žalovaný nikdy nesouhlasil s péčí žalobců o děti, neboť byl schopen a připraven ji zajistit sám. Navrhuje změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta.

3. Žalobci ve vyjádření k odvolání uvedli, že okresní soud se vypořádal se všemi rozhodnými skutečnostmi a správně žalobcům přiznal právo na bezdůvodné obohacení. Navrhují proto potvrzení rozsudku jako věcně správného. Poukazují na to, že žalobce v průběhu řízení měnil svá tvrzení. Placení peněž prarodičům (s výjimkou [částka]) nebylo prokázáno, tvrzení žalovaného, že s péčí žalobců o děti nesouhlasil, je v rozporu se zápisem z případové konference a výslechem žalovaného v opatrovnickém řízení. Zdůrazňují, že vyživovací povinnost rodičů předchází vyživovací povinnosti prarodičů.

4. V průběhu odvolacího řízení, u jednání konaného dne [datum], uzavřeli účastníci smír, v němž se dohodli tak, že žalobce zaplatí žalobcům oprávněným společně a nerozdílně jednak [částka], a to ve splátkách po [částka] měsíčně, splatných vždy do posledního dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci usnesení o schválení smíru, a jednak k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] do konce čtvrtého měsíce následujícího po právní moci usnesení o schválení smíru, to vše pod ztrátou výhody splátek.

5. Podle § 99 odst. 1 věta prvá o.s.ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Dle § 99 odst. 2 věta prvá o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.

6. V posuzovaném případě byl předmětem řízení a během něho účastníky uzavřeného smíru nárok žalobců na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o.z. Ve smíru pak účastníci narovnali mezi nimi sporná žalobou uplatněná práva plynoucí ze skutečnosti, že žalobci jakožto prarodiče tehdy nezletilých dětí [jméno] a [jméno] [příjmení] měli v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] plnit za žalovaného jakožto otce dětí (zčásti) vyživovací povinnost. Jde přitom o věc, v níž mohou účastníci uzavřít smír, zároveň je předmětem smíru plnění zákonem dovolené a účastníky uzavřený smír neodporuje zákonu, a to ani v části, ve které se účastníci dohodli na plnění ve splátkách (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a o náhradě nákladů řízení (§ 146 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).

7. Odvolací soud proto postupoval podle § 99 odst. 2 o.s.ř. za použití § 211 o.s.ř. a účastníky uzavřený smír schválil. Zároveň podle § 220 odst. 2 o.s.ř. změnil rozsudek okresního soudu.