83 CO 31/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Petry Vogelové a Mgr. Heleny Bláhové ve věci žalobce údaje o účastníkovi advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 19 C 527/2020-20 ze dne 7.12.2020,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. jméno příjmení, Ph.D.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit částka„ s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení“ (výrok I). V požadavku na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka okresní soud žalobu zamítl (výrok II). Okresní soud opřel své rozhodnutí o zjištění, že žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli při elektronické komunikaci prostřednictvím žalobcem provozovaného portálu webová adresa dne datum„ Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo“, dle které žalobce poskytl žalovanému peníze v hodnotě částka a žalovaný se zavázal peníze vrátit do datum a zaplatit„ poplatek“ ve výši částka. Žalovaný svůj závazek nesplnil, a proto je dán žalobou uplatněný nárok žalobce na zaplacení celkem částka s úrokem z prodlení z částky částka plynoucím od datum ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Není však dle okresního soudu oprávněným požadavek na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky sjednané v bodě IX.1.a. Smlouvy o úvěru, neboť„ tato smluvní pokuta zahrnuje období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů“. S poukazem na pouze částečný úspěch žalobce a za použití § 142 odst. 2 občanského soudního řádu okresní soud nákladovým výrokem ukládá žalovanému nahradit náklady řízení ve výši částka (výrok III).

2. Proti zamítavému výroku (II) a závislému nákladovému výroku (III) se včas odvolal žalobce. V odvolání namítá, že nárok na smluvní pokutu mu vznikl dle čl. IX.1.a. Smlouvy o úvěru. Výše požadované pokuty pak odpovídá § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nesouhlasí proto žalobce se závěrem, že výše smluvní pokuty je v rozporu s ochranou slabší smluvní strany. Žalobce poukazuje na to, že poskytnutý úvěr nebyl zajištěn jiným instrumentem, a proto sjednání smluvní pokuty není nepřiměřené. Pokud by měl soud výši smluvní pokuty za nepřiměřenou, mohl by jí postupem dle § 2051 občanského zákoníku snížit, nikoli ustanovení o smluvní pokutě posoudit jako neplatné v celém rozsahu. Žalobce v petitu odvolání navrhoval, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadených výrocích změnil tak, že žalobci přizná i nárok na smluvní pokutu a plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Odvolací soud ve smyslu § 211 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), přezkoumal bez jednání (se souhlasem účastníků, dle § 214 odst. 3 o. s. ř.) napadený rozsudek jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

4. Mezinárodní pravomoc českých soudů opírá se - v situaci, kdy jde o vztah mezi žalobcem jako osobou českého práva a žalovaným občanem Ukrajiny s bydlištěm na území České republiky - o ustanovení čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech uveřejněné pod číslo Sb. m. s. a o skutečnost, že žalovaný v době zahájení řízení bydlel v České republice, a to na základě povolení k tzv. dlouhodobému pobytu od datum.

5. Pokud jde o skutková zjištění vztahující se k přezkoumávanému meritornímu výroku (II) o zamítnutí žaloby v požadavku na zaplacení smluvní pokuty, vychází odvolací soud ze zjištění soudu okresního, která se opírají o listinné důkazy v řízení před okresním soudem provedené. Z nich vyplývá, že žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli při elektronické komunikaci prostřednictvím žalobcem provozovaného portálu webová adresa dne datum„ Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo“, ve které se žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peníze v hodnotě částka a žalovaný se zavázal peníze vrátit do datum a zaplatit„ poplatek“ ve výši částka. K utvrzení závazku žalovaného bylo v bodě IX.1.a Smlouvy sjednáno, že„ v případě prodlení úvěrovaného s plněním jakékoli části dluhu dle této Smlouvy, a to bez ohledu na zavinění“ je úvěrovaný povinen zaplatit„ smluvní pokutu ve výši 0,1% z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení“, a to„ za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení“. Bylo dále objasněno, že žalobce ještě dne datum poukázal na bankovní účet žalovaného (u společnosti právnická osoba) částku částka. Do současnosti žalovaný na úhradu takto založeného závazku plnění neposkytl.

6. Závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným založený objasněnou„ Smlouvou o spotřebitelském úvěru“, podléhá režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Použití těchto předpisů českého práva je dáno ujednáním obsaženým v samotné„ Smlouvě“ (viz zejména text pod označením smlouvy), jakož i o ustanovením čl. 48 odst. 1, 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech uveřejněné pod číslo Sb. m. s .

7. Podle věty druhé § 2010 odst. 1 o. z. lze utvrdit dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu.

8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném do 23.4.2020, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

10. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném do 23.4.2020, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka.

11. Vyplývá z naposled citovaného ustanovení, že zákon v případě utvrzení závazku úvěrovaného spotřebitele včas uhradit věřiteli (úvěrujícímu) dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru připouští„ uplatnění“ smluvní pokuty ve výši maximálně 0,1% denně. Aprobuje-li tuto výši smluvní pokuty zákon, nelze označit bez dalšího smluvní pokutu právě v takové výši mezi účastníky sjednanou a následně věřitelem v řízení uplatněnou za nepřiměřenou (§ 2051 o. z.), za příčící se dobrým mravům (§ 580 odst. 1 o. z.) nebo dokonce za„ zjevně“ se příčící dobrým mravům (§ 588 o. z). Přitom pouze„ zjevný“ rozpor s dobrými mravy může vést i bez námitky ze strany žalovaného spotřebitele k závěru o (absolutní) neplatnosti ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 588 o. z.

12. Ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% denně, jako oddělitelná část smlouvy o úvěru, mohlo by být soudem vyhodnoceno jako„ zjevně“ rozporné s dobrými mravy pouze za předpokladu, že by zde byly jiné skutečnosti (spočívající zejména v ostatním obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru či v okolnostech, za nichž byla smlouva sjednána), které tento zjevný rozpor zakládají. Úvahy o zjevném rozporu takto vysoké pokuty s dobrými mravy byly by možné např. tehdy, jestliže již při uzavírání smlouvy je nanejvýš pravděpodobným, že se spotřebitel dostane do prodlení a smluvní pokuta tak vedle sjednaných úroků či„ poplatků“ bude představovat téměř jistý a ve výsledku neúměrný profit.

13. Že jde právě o takový případ, kdy má být„ smluvní pokuta“ namísto zajištění (utvrzení závazku) fakticky dalším úrokem (poplatkem) za poskytnutí úvěru, nelze na základě v řízení objasněných okolností dovozovat. Ačkoli byl spotřebitelský úvěr poskytnut na neobvykle krátkou dobu necelého jednoho měsíce, nelze bez dalšího dovozovat vědomost žalobce o neschopnosti žalovaného splnit ve sjednané lhůtě závazek z úvěru (spočívající ve vrácení relativně nízké částky částka a zaplacení„ poplatku“ ve výši částka). Nebylo pak mezi účastníky sjednáno ani žádné další zajištění závazku žalovaného (§ 2018 a násl. o. z.), pro které by mohl soud uvažovat o natolik„ neúměrné“ zátěži spotřebitele, že by to smluvní pokutu případně stavělo do rozporu s dobrými mravy.

14. Uzavírá proto odvolací soud, že při nedostatku jakýchkoli námitek ze strany žalovaného, nelze za objasněných okolností nahlížet na ujednání o smluvní pokutě obsažené v bodě IX.1.a.„ Smlouvy o úvěru“ jako na ujednání neplatné. Bylo-li zjištěno, že žalovaný včas tj. do datum nevrátil peníze a nezaplatil poplatek a v prodlení setrval minimálně do datum, pak je třeba hodnotit žalobou uplatněný požadavek žalobce na zaplacení smluvní pokuty v sumarizované výši částka (0,1% denně z částky částka od datum do datum) jako oprávněný.

15. Odvolací soud na základě shora uvedeného rozsudek okresního soudu v napadeném meritorním výroku II dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalovanému ve shodě s požadavkem žaloby uložil povinnost k zaplacení částka, a to v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

16. V souvislosti se změnou rozsudku bylo v souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodováno jak o nákladech řízení odvolacího tak nově o nákladech řízení před soudem prvního stupně. V obou případech uplatní se ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V obou řízeních zcela úspěšný žalobce tak má právo na náhradu všech nákladů. V řízení před okresním soudem tvoří tyto náklady odměna zástupce spojená se třemi úkony právní služby (převzetím zastoupení, předžalobní výzvou, podáním žaloby s využitím ustáleného vzoru) ve výši celkem částka (dle § 14b, odst. 1, bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif („ AT“)), hotové výdaje zástupce v paušální výši celkem částka (§ 14b odst. 5 písm. a/ AT), částka odpovídající dani z přidané hodnoty, které je zástupce plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), ve výši 252 Kč (21% z 1 200 Kč, dle zákona č. 235/2004 Sb.), zaplacený soudní poplatek ve výši částka. V řízení před odvolacím soudem jde o odměnu zástupce spojenou s podáním odvolání ve výši částka (dle § 7 bod 3 AT), hotové výdaje zástupce v paušální výši částka (§ 13 odst. 4 AT), částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši částka (21% z částka) a zaplacený soudní poplatek ve výši částka Celkem v obou řízeních částka. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání. Proti rozsudku lze podat do dvou měsíců od jeho doručení dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky u Okresního soudu obec. Dovolání je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř. Dovolatel musí být až na výjimky stanovené § 241 o.s.ř. zastoupen advokátem. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může se oprávněný domoci plnění v řízení o výkon rozhodnutí či v řízení exekučním.