95 Co 108/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Beneše a soudkyň JUDr. Jany Novákové a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 : 1) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/1 , 2) Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., registrovaná u Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno oba zastoupení advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o náhradu škody ve výši 1 799 387,14 Kč a 11 180,40 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce a žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno , č. j. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno - Anonymizováno ,

I. Rozsudek okresního soudu se a) v napadené části výroku I. potvrzuje,b) ve výroku II. mění potud, že žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni zaplatit žalobci další částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného a naopak; a jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta se sídlem v Praze. Plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného a naopak.

III. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Mostě soudní poplatek za žalobu ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Mostě soudní poplatek za odvolání žalobce ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud svým rozsudkem uložil žalovaným 1) a 2) zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného a naopak, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu v části, v níž žalobce požadoval zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok II.), rozhodl, že žalovaní 1) a 2) jsou povinni nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta se sídlem v Praze (výrok III.) a že žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit České republice soudní poplatek ve výši , částka, , a to společně a nerozdílně, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Mostě (výrok IV.).

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce se domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Podle žaloby se žalobce dne , datum, stal účastníkem dopravní nehody, při níž žalobci jedoucímu po hlavní silnici na motocyklu, nedal přednost v jízdě žalovaný 1) jedoucí z vedlejší silnice v osobním automobilu. V důsledku zavinění žalovaného 1) žalobce do jeho vozidla narazil a utrpěl mnohočetná těžká poranění. Žalovaný 1) jako viník dopravní nehody měl uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla u žalované 2). Žalobou žalobce požaduje nahradit ušlý příjem za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, , náklady na znalecký posudek, který nechal vypracovat k vyčíslení ztráty na výdělku ve výši , částka, , část (10 %) nákladů spojených s péčí o poškozeného – cestovného a náhrady hotových výdajů ve výši , částka, a náklady na terapii – injekce do kolene ve výši , částka, . Žalobce uvedl, že před dopravní nehodou podnikal na základě živnostenského oprávnění v oboru montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení a dosahoval stabilního příjmu, z něhož odváděl daň formou daňového paušálu. Od , Anonymizováno, , Anonymizováno, pracoval v areálu Unipetrolu , adresa, . Ke stanovení výše výdělku před dopravní nehodou a ztráty na zisku po skončení pracovní neschopnosti nechal vypracovat znalecký posudek, na který zcela odkázal. Navrhl zohlednit, že byl v důsledku úrazu utrpěného při dopravní nehodě uznán částečně invalidním a od , datum, mu byl přiznán částečný invalidní důchod pro invaliditu II. stupně ve výši , částka, měsíčně, přičemž od , datum, došlo k jeho navýšení na , částka, měsíčně. Ode dne , datum, byl invalidní důchod II. stupně změněn na invalidní důchod I. stupně, jehož výše byla stanovena na , částka, měsíčně, se zvýšením na , částka, od , datum, a na , částka, od , datum, . S výjimkou období od , datum, do , datum, , kdy byl jako nezaměstnaný evidován v seznamu uchazečů o zaměstnání, pracoval (a pracuje dosud) jako pomocný dělník u společnosti , právnická osoba, na poloviční pracovní úvazek (20 hodin týdně). K požadavku na zaplacení znalečného ve výši , částka, žalobce uvedl, že jde o účelný výdaj spojený s vyčíslením ztráty na výdělku, v této výši bylo zaplaceno znalci z oboru ekonomika, odvětví mzdy, se zvláštní specializací náhrady za ztrátu na výdělku při úrazech a , podezřelý výraz, z povolání , tituly před jménem, , jméno FO, . Jako náklady spojené s péčí o zdraví žalobce požadoval částku , částka, , kterou zaplatil za injekce do kolene, a částku , částka, - tedy 10 % z částky , částka, , kterou mu žalovaná 2) odmítla zaplatit s odkazem na údajnou spoluúčast na dopravní nehodě., právnická osoba, průběhu řízení byla žalobci uhrazena část (90 %) nákladů za injekce a v rozsahu dobrovolně poskytnutého plnění, tedy v rozsahu , částka, vzal žalobce žalobu zpět. V tomto rozsahu bylo řízení usnesením ze dne , datum, zastaveno.

4. Žalovaní učinili nesporným, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě a že žalovaná 2) byla v době nehody odpovědnostním pojistitelem provozovatele vozidla řízeného žalovaným 1). Žalovaní namítli, že v průběhu , podezřelý výraz, řízení byl zpracován znalecký posudek, z něhož vyplynulo, že žalobce mohl dopravní nehodě zabránit, pokud by jel při pravém okraji vozovky. Tím, že jel příliš u středu vozovky (příliš vlevo svého jízdního pruhu), porušil povinnost vyplývající z § 11 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) a na dopravní nehodě se tak spolupodílel. Spoluúčast a spoluodpovědnost žalobce by měla být stanovena v rozsahu 10 %. Žalovaní dále zpochybnili správnost výpočtu rozhodného výdělku a ztráty na výdělku (zisku) tak, jak ji provedl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku předloženém žalobcem, předložili soudu vlastní výpočet provedený , tituly před jménem, , jméno FO, , který je podle nich správný. Za nesprávný považovali především postup znalce , tituly před jménem, , jméno FO, spočívající ve stanovení průměrného zisku před nehodou z časového období od , datum, do , datum, , které považovali za příliš krátké a navrhli, aby bylo pro stanovení rozhodného výdělku použito delší časové období od , datum, do , datum, . Poukazovali na skutečnost, že v roce , Anonymizováno, došlo k nápadnému a ničím neodůvodněnému poklesu nákladů žalobce nutných k dosažení zisku, čímž se oproti roku , Anonymizováno, , kdy byly výdaje spojené s dosažením zisku mnohem vyšší, výrazně zvýšil zisk žalobce. Žalovaní nesouhlasili ani s valorizováním rozhodného výdělku podle pracovněprávních předpisů. Namítali, že takový postup nemá oporu v právní úpravě. Požadavek žalobce na úhradu znalečného navrhli zamítnout s argumentací, že nejde o účelně vynaložený výdaj.

5. Okresní soud zjistil, že dne , datum, kolem , Anonymizováno, ., Anonymizováno, hodin došlo na silnici II. třídy č. , hodnota, v km 2,386 v katastru obce , adresa, ke střetu motocyklu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, registrační značky , SPZ, , který řídil žalobce, s osobním automobilem , Anonymizováno, , Anonymizováno, registrační značky , Anonymizováno, -, SPZ, , řízeným žalovaným 1). Žalovaná 2) byla v době nehody odpovědnostním pojistitelem vozidla řízeného žalovaným 1). Trestním , Anonymizováno, Okresního soudu v Mostě sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , byl žalovaný 1) uznán vinným tím, že dne , datum, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, 10 hodin řídil motorové vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, registrační značky PIR-, SPZ, na vozovce u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve směru od obce , adresa, ke křižovatce s vozovkou č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastru obce , adresa, v km 2,386, když na této křižovatce nedal přednost v jízdě po hlavní silnici , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve směru od obce , adresa, k městu , adresa, jedoucímu motocyklu zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, registrační značky , SPZ, , který řídil žalobce, takže došlo ke střetu, při kterém žalobce utrpěl zranění – pohmoždění hlavy a vnitřního ucha vlevo, lehký otřes mozku, zhmoždění hrudníku a plic, dvojitou tříštivou otevřenou zlomeninu pravého stehna s posunutím úlomků a otevřenou tříštivou zlomeninu pravého předloktí s posunutím úlomků, s obvyklou dobou léčení nejméně šesti měsíců a spolujedoucí na tomto motocyklu poškozená , jméno FO, , nar. , datum, utrpěla pohmoždění hlavy, lehký otřes mozku a zavřenou tříštivou zlomeninu pravého stehna s posunutím úlomků, s obvyklou dobou léčení nejméně čtyř měsíců. Žalovaný 1) byl za , podezřelý výraz, těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Žalobce byl jako poškozený se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. V průběhu přípravného řízení byl k posouzení příčin dopravní nehody vypracován znalecký posudek znalcem z oboru doprava, odvětví technické posudky o příčinách silničních nehod , tituly před jménem, , jméno FO, . Podle znaleckého posudku k dopravní nehodě došlo poté, kdy motocykl řízený žalobcem a jedoucí po hlavní silnici rychlostí nepřekračující maximálně povolenou rychlost, narazil do osobního automobilu řízeného žalovaným 1), který vyjel z vedlejší silnice kolmo na směr jízdy žalobce a zkřížil mu cestu. Před nárazem byl motocykl částečně nakloněn na levý bok (záměr řidiče motocykl stočit) a byl natočen z původního kolmého směru jízdy k boku automobilu, tedy po směru jeho jízdy. Motocykl brzdil oběma koly. V okamžiku střetu byla rychlost automobilu 12 km/hod, nárazová rychlost motocyklu 30 km/hod. , adresa, střetu bylo v blízkosti dělicí čáry na vozovce, kde se přední část motocyklu střetla s levým bokem automobilu. , adresa, byla přehledná, výhled řidiče motocyklu byl zcela nekonfliktní, výhled řidiče automobilu byl nekonfliktní za podmínky, že zastavil na místě osazeném dopravní značkou „STOP“, a to tam, kde mu po levé straně instalované zábradlí nezakrylo částečně, či zcela výhled. Pokud by žalovaný 1) zastavil správně, mohl vidět žalobce až do pravotočivé zatáčky, tedy do vzdálenosti cca 230 metrů od místa střetu a měl možnost střetu zabránit. Žalobce viděl do křižovatky na stejnou vzdálenost, tedy cca na 230 metrů. Střetu by býval zabránil, pokud by jel při pravém okraji vozovky. Žalobce jel příliš u středu vozovky, příliš vlevo svého jízdního pruhu. Pokud by jel při pravém okraji svého jízdního pruhu, v kombinaci s brzděním by automobil žalovaného 1) minul za jeho zadní částí. Jízdní pruh, v němž se pohyboval žalobce byl 3,6 m široký a několik sekund před nárazem se nacházel 1,3 m od středové čáry. Z posudku dále vyplynulo, že k zabránění střetu popsaným způsobem – jízdou při pravém okraji a minutím automobilu zezadu – by došlo výhradně tehdy, kdyby, žalovaný 1) projel křižovatku bez zastavení. V případě, že by se např. lekl a v křižovatce zastavil, by ke střetu došlo i tak. Po obou stranách komunikace, na níž došlo k nehodě, se nachází železné zábradlí.

6. Podle okresního soudu je bez pochyb, že žalovaný 1) porušil povinnost vyplývající z § 4 písm. a), b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), podle kterých je každý při účasti na provozu na pozemních komunikacích povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému , podezřelý výraz, stavu a řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem. Rovněž je nepochybné, že porušil povinnost vyplývající z § 22 odst. 1 a 4 zákona o silničním provozu, podle kterého řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci, přičemž na příkaz dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled. Porušení shora uvedených povinností žalovaným 1) bylo spolehlivě prokázáno v , podezřelý výraz, řízení vedeném Okresním soudem v Mostě pod sp. zn. , spisová značka, , v němž byl žalovaný 1) pravomocně odsouzen za , podezřelý výraz, ublížení na zdraví z nedbalosti. Tímto rozhodnutím je okresní soud vázán. Okresní soud se neztotožnil s názorem žalovaných, podle kterého se žalobce svou jízdou blíže středové čáry na nehodě spolupodílel. Žalobce jel po hlavní silnici, při jízdě nepřekročil nejvyšší povolenou rychlost. Ze vzdálenosti 230 m viděl vozidlo přijíždějící z vedlejší silnice a viděl, že zastavilo. Jakmile zaznamenal, že se rozjíždí a vjíždí do křižovatky, začal brzdit oběma koly a stáčet motorku na levý bok. Několik sekund před střetem byl s motorkou v levé části svého jízdního pruhu, zhruba 1,3 m od dělící čáry, během brzdícího manévru se mu podařilo snížit rychlost z 90 na 30 km/hod. Podle názoru soudu žalobce učinil maximum možného, aby střetu zabránil. Názor znalce, že pokud by žalobce jel těsně při pravém okraji, mohl vozidlo minout zezadu, je podle okresního soudu diskutabilní. Žalobce si předně nemohl být jistý reakcí řidiče vozidla. Nemohl vědět, zda bude v jízdě křižovatkou pokračovat nebo se v ní zastaví, jakmile ho uvidí. Pokud by se totiž vozidlo zastavilo, mohl žalobce střetu zabránit právě jízdou vlevo, takto by žalovaného 1) objel zleva, tedy zepředu. Reakci – jízdu těsně při pravém okraji v okamžiku, kdy řidič jedoucí po hlavní silnici vidí do křižovatky vjíždět vozidlo, nelze od běžného, byť zkušeného řidiče očekávat. Musel by totiž vycházet z toho, že se vozidlo nezastaví. Podél pravé strany vozovky je navíc v křižovatce umístěno masivní kovové zábradlí. Pokud by jel žalobce těsně při pravém okraji, hrozilo by, že do něho narazí. V takovém případě by škoda mohla být ještě závažnější. Sám znalec v posudku uvedl, že k zabránění střetu jízdou vpravo by došlo jen a pouze za předpokladu, že by vozidlo plynule pokračovalo v jízdě křižovatkou, a že pokud by se tak nestalo, ke střetu by stejně došlo. O jakékoli míře spoluzavinění a spoluúčasti žalobce nelze podle okresního soudu hovořit.

7. Okresní soud dále zjistil, že žalobce byl od roku , Anonymizováno, evidován jako podnikající subjekt (podnikající fyzická osoba) s předmětem podnikání – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Příjem žalobce z podnikání v roce , Anonymizováno, činil , částka, a v roce , Anonymizováno, dosáhl , částka, . Výdaje žalobce na dosažení zisku činily v roce , Anonymizováno, částku , částka, a v roce , Anonymizováno, částku , částka, . Žalobci byl od , datum, změněn invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod druhého stupně, výše invalidního důchodu byla určena částkou , částka, . Od , datum, byl invalidní důchod žalobce zvýšen na , částka, . Počínaje dnem , datum, byl žalobci snížen stupeň invalidity na první stupeň a byl mu přiznán invalidní důchod ve výši , částka, . Ten byl počínaje dnem , datum, zvýšen na , částka, a počínaje dnem , datum, na , částka, . Žalobce byl v době od , datum, do , datum, veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a v době od , datum, do , datum, mu byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Žalobce od , datum, pracuje jako pomocný dělník u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . se sídlem v , Anonymizováno, , pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, s rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. Hodinová mzda byla dohodnuta ve výši , částka, , zaměstnavatel se žalobci zavázal vyplácet minimální průměrný výdělek , částka, měsíčně. V roce , Anonymizováno, žalobce dosáhl celkové hrubé mzdy , částka, , v roce , Anonymizováno, celkové hrubé mzdy , částka, .

8. Ve vztahu k nákladům na léčení okresní soud zjistil, že žalobce zaplatil v lékárně společnosti , právnická osoba, . v , adresa, , Anonymizováno, Kč za léky. Žalobci byla část nákladů v rozsahu 90 % uhrazena v průběhu řízení. Žalobce vyzval žalovanou 2) k zaplacení částky , částka, představující náhradu jízdních výdajů spojených s cestami žalobce k lékařským ošetřením a kontrolám v letech , Anonymizováno, až , Anonymizováno, a hotových výdajů za injekce do kolene ve výši , částka, . Oba nároky byly kráceny žalovanou 2) o 10 %, tedy o , částka, a o , částka, (celkem , částka, ).

9. Okresní soud shledal, že u žalobce došlo v důsledku škodné události k poklesu jeho výdělku. Zatímco před nehodou podnikal a dosahoval stabilního ročního příjmu, po skončení pracovní neschopnosti byl v důsledku poškození zdraví, k němuž při dopravní nehodě došlo, nejdříve nezaměstnaný, poté byl schopen pracovat jen na poloviční pracovní úvazek a vykonávat méně kvalifikovanou práci. V době od , datum, do , datum, byl veden jako nezaměstnaný v evidenci uchazečů o zaměstnání, od , Anonymizováno, , Anonymizováno, pracuje jako pomocný dělník u společnosti , právnická osoba, Mezi účastníky bylo sporné, za jaké období má být pro účely výpočtu ztráty na výdělku zjišťován rozhodný výdělek. Žalobce navrhoval vycházet z rozhodného období od , datum, do , datum, , žalovaní navrhovali použít delší časové období od , datum, do , datum, . Další spornou otázkou bylo, zda a eventuálně jakým způsobem valorizovat zjištěný rozhodný výdělek. Zatímco žalobce navrhoval valorizovat jej podle pracovněprávních předpisů, žalovaní valorizaci odmítali s tím, že to nemá oporu v zákonu.

10. Okresní soud se nejprve zabýval tím, jaké zvolit rozhodné období pro účely stanovení průměrného výdělku žalobce před vznikem škody. K dopravní nehodě došlo dne , datum, , od , datum, do , datum, uplynulo 162 pracovních dnů. Podle okresního soudu jde o dobu dostatečně dlouhou, vypovídající o stabilizované příjmové úrovni žalobce. Žalobcův celkový příjem v tomto období činil , částka, a daňově uznatelné výdaje spojené s dosažením zisku dosáhly výše , částka, . Rozdíl ve výši , částka, byl soudem použit pro stanovení průměrného denního výdělku žalobce ve výši , částka, (, částka, /162 dní) a následně pro stanovení průměrného měsíčního hrubého výdělku ve výši , částka, (, částka, x 5 x 4,348). Podle okresního soudu je pravdou, že oproti roku , Anonymizováno, došlo u žalobce v roce , Anonymizováno, k podstatnému navýšení zisku. K jeho nárůstu došlo v souvislosti s poklesem výdajů spojených s jeho dosahováním. Až do , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobce dojížděl za zakázkami do , Anonymizováno, u , Anonymizováno, a denně ujel 240 km. Na konci roku , Anonymizováno, začal pracovat pro společnost , právnická osoba, . a až do nehody pracoval na zakázce vzdálené 10 km od místa jeho bydliště. Je proto podle okresního soudu logické, že pakliže v předchozích letech tvořily náklady na dojíždění podstatnou a převažující část nákladů spojených s dosažením zisku a tyto náklady výrazně poklesly, neboť žalobce pracoval na zakázce poblíž svého bydliště, došlo ke zvýšení jeho příjmů. Okolnosti spojené s poklesem výdajů na dosahování zisku a nárůstem příjmu v roce 2016 žalobce soudu věrohodně objasnil a vyplynuly též z provedených důkazů.

11. Okresní soud konstatoval, že občanský zákoník opustil systém tzv. valorizace prováděné paušálně a centrálně zvláštním právním předpisem, který umožňoval pro účely náhrady za ztrátu na výdělku uměle zvyšovat průměrný výdělek před poškozením. Zákon nicméně zakládá valorizaci individuální, založenou na dvou přístupech – objektivním a subjektivním. Za účelem dosažení účinků valorizace individuální cestou zákon ukládá, aby se při stanovení výše peněžitého důchodu bral zřetel na zvyšování výdělků v oboru, ve kterém poškozený působil. Okresní soud považoval za rozumné a kompromisní řešení valorizovat průměrný výdělek před vznikem škody podle toho, jak se vyvíjela cena tržních služeb v podnikatelské sféře. Vycházel z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem a stanovil rozhodný výdělek pro rok , Anonymizováno, ve výši , částka, , pro rok , Anonymizováno, ve výši , částka, , pro rok , Anonymizováno, ve výši , částka, , pro rok , Anonymizováno, ve výši , částka, a pro rok , Anonymizováno, ve výši , částka, .

12. Okresní soud následně přistoupil k vlastnímu výpočtu ztráty na výdělku:za období od , datum, do , datum, činila ztráta na výdělku , částka, (od poloviční výše rozhodného výdělku ve výši , částka, byla odečtena polovinu výše invalidního důchodu ve výši , částka, a čtvrtina minimální mzdy , částka, ), za období od , datum, do , datum, činila ztráta na výdělku , částka, (od rozhodného výdělku ve výši , částka, byl odečten invalidní důchod , částka, a polovina minimální mzdy , částka, a výsledek byl vynásoben šesti), za období od , datum, do , datum, činila ztráta na výdělku , částka, (od rozhodného výdělku ve výši , částka, byl odečten invalidní důchod , částka, a polovina minimální mzdy , částka, ), za období od , datum, do , Datum narození zainteresované osoby 0/0, činila ztráta na výdělku , částka, (od rozhodného výdělku ve výši 11 x , částka, byl odečten celkově vyplacený invalidní důchod , částka, a celkově vyplacená hrubá mzda ve výši , částka, ), za období od , datum, do , Datum narození zainteresované osoby 0/0, činila ztráta na výdělku , částka, (od rozhodného výdělku ve výši 12 x , částka, byl odečten celkově vyplacený invalidní důchod , částka, a celkově vyplacená hrubá mzda ve výši , částka, ). Celková ztráta žalobce na výdělku za období od , datum, do , datum, byla vyčíslena okresním soudem částkou , částka, .

13. Okresní soud shledal žalobu důvodnou v části, v níž žalobce požadoval ztrátu na výdělku ve výši , částka, , v části, v níž požadoval část nákladů spojených s léčbou – cestovného a hotových výdajů ve výši , částka, (dosud nevyplacených 10 % z částky , částka, ), nákladů na injekce do kolene ve výši , částka, (dosud nevyplacených 10 % z částky , částka, ) i v části v níž žalobce požadoval náklady na znalecký posudek ve výši , částka, (svou povahou jde o náklady řízení). V součtu jde o částku , částka, . Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval přiznat na ztrátě na výdělku o , částka, více, byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta.

14. Proti rozsudku, a to proti části výroku I. (co do částky , částka, ) a souvisejícím výrokům III. a IV. podali žalovaní odvolání. Uvedli, že nesporují, s výjimkou nákladů na znalecký posudek, žádný z nároků co do jeho základu, sporná byla pouze výše jednotlivých nároků. Žalovaní poukazují na závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který uvedl, že výjezd ze směru, ze kterého vyjížděl žalovaný 1) s vozidlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , může mít zakrytý výhled do směru od Lomu, tj. do směru, ze kterého vyjížděl žalobce se svým motocyklem. Naopak ze směru, ze kterého vyjížděl žalobce, je dobrý výhled do místa, ze kterého vyjížděl žalovaný 1), tj. z výjezdu od , Anonymizováno, směrem do , adresa, , Anonymizováno, . Žalobce viděl do křižovatky na vzdálenost cca 230 m, žalobce tak mohl vidět vozidlo řízené žalovaným 1) a reagovat na něj. Znalec určil rychlost motocyklu řízeného žalobcem před křižovatkou na 92,5 km/h. Žalobce měl dle své výpovědi a dle znalce čas reagovat na vjetí vozidla žalovaného 1) do křižovatky, reagoval brzděním, avšak jeho reakce byla nedostatečná a nedošlo tak k odvrácení nehody. Z uvedeného znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že žalobce jel příliš u středu vozovky, příliš vlevo svého jízdního pruhu. Žalobce mohl nehodě zabránit, pokud by jel při pravém okraji vozovky. Žalobce přitom porušil ust. § 11 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), dle kterého na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak. Znalec určil, že kdyby jel žalobce při pravém okraji svého jízdního pruhu, tak jak mu silniční zákon přikazuje, v kombinaci s brzděním by vozidlo řízené žalovaným 1) minul. S ohledem na výše uvedené má tedy žalovaná 2) za to, že uvedené závěry znalce svědčí o spoluúčasti a spoluodpovědnosti žalobce na dopravní nehodě, a to ve výši alespoň 10 %.

15. Žalovaní rovněž nesouhlasí se stanovením rozhodného období pro určení výše výdělku v době před nehodou. Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že v roce , Anonymizováno, došlo k výraznému poklesu cestovních nákladů žalobce, a tím i k výraznému rozdílu mezi skutečnými výdaji žalobce v roce , Anonymizováno, a v roce , Anonymizováno, . Za kompromisní a lépe vystihující skutečnou situaci považuje , tituly před jménem, , jméno FO, vycházet při zjišťování průměrného výdělku žalobce před nehodou z období od , datum, do , datum, . V tomto období činila výše průměrného výdělku žalobce , částka, . Okresní soud však uzavřel, že až do , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobce dojížděl za zakázkami do Vestce u Prahy a denně ujel 240 km. Na konci roku , Anonymizováno, začal pracovat pro společnost , právnická osoba, . a až do nehody pracoval na zakázce vzdálené 10 km od místa jeho bydliště. Protože se tak dělo podle okresního soudu po dostatečně dlouhou dobu, a to aniž by soud blíže vysvětloval, dle jakých kritérií dostatečnost délky období posuzuje, přiklonil se k výpočtu průměrného výdělku z rozhodného období, kdy už žalobce nemusel za prací cestovat, a dosahoval tak výrazně vyšších zisků. Žalovaní mají za to, že zde neexistuje důvod, proč by se výdělek žalobce neměl posoudit s ohledem na účetní období předcházející nehodě. A to tím spíš, že v případě kratšího rozhodného období by bylo vycházeno z jediné zakázky a dle názoru žalovaných nebylo dostatečně prokázáno, zda by výhoda práce v blízkosti bydliště žalovaného trvala i do budoucna. Žalobce okresnímu soudu předložil smlouvu o provedení prací č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, uzavřené dne , datum, mezi žalobcem a společností , právnická osoba, ., dle které se žalobce se jako zhotovitel zavázal provádět práce na rekonstrukci etylenové jednotky za dohodnutou hodinovou cenu díla , částka, /hod, avšak žalovaní upozorňují, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Dodatkem č. , hodnota, byla smlouva prodloužena na dobu pouze do konce roku , Anonymizováno, . V této souvislosti je podle žalovaných třeba připomenout, že žalobce uplatnil předmětnou žalobou ušlý příjem za dobu od , datum, do , datum, , tedy za období počínající dva a půl roku po plánovaném skončení výše specifikovaného smluvního vztahu. S ohledem na tuto skutečnost a ve srovnání s cestovními náklady žalobce v letech předcházejících roku , Anonymizováno, nelze dle názoru žalovaných bez dalšího vycházet z předpokladu, že by v letech následujících cestovní náklady žalobce nevzrostly. Pokud společnost , právnická osoba, . ve své zprávě tvrdí, že spolupráce s žalobcem by i v roce , Anonymizováno, a v následujících letech byla velmi pravděpodobná, je podle žalovaných přinejmenším zarážející, že s žalobcem neuzavřela dodatek, kterým by byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou, ale pouze prodloužila smlouvu do konce roku , Anonymizováno, . I z výpovědi svědka , jméno FO, , který podniká ve stejném oboru jako žalobce, vyplynulo, že byť v současné době s , právnická osoba, . stále spolupracuje, tyto zakázky pro něj představují cca dvě třetiny jeho zakázek, a za ostatními zakázkami musí nadále dojíždět. Za kompromisní a spravedlivé řešení považují žalovaní nadále při výpočtu ušlého výdělku vycházet z rozhodného období od , datum, do , datum, tak, jak navrhla , tituly před jménem, , jméno FO, . Toto rozhodné období reflektuje jak výdělky žalobce v době, kdy měl výrazné cestovní náklady, jakož i v době, kdy měl cestovní výdaje minimální, a zisk tedy výrazně vyšší.

16. Pokud se týče tzv. valorizace, zde se žalovaní zcela ztotožňují s postupem okresního soudu. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v době před nehodou osobou samostatně výdělečně činnou, nemůžou se na něj vztahovat pracovněprávní předpisy. Žalovaní se ztotožňují s názorem okresního soudu, který považoval za rozumné a kompromisní řešení valorizovat průměrný výdělek před vznikem škody podle toho, jak se vyvíjela cena tržních služeb v podnikatelské sféře, přičemž vycházel z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. Celkový ušlý výdělek za žalované období od , datum, do , datum, činí , částka, . Po zohlednění spoluúčasti žalobce na dopravní nehodě ve výši 10 % pak vychází částka , částka, .

17. Pokud se týče nákladů spojených s léčbou – cestovného a hotových výdajů ve výši , částka, (dosud nevyplacených 10 % z částky , částka, ) a nákladů na injekce do kolene ve výši , částka, (dosud nevyplacených 10 % z částky , částka, ), mají žalovaní za to, že s ohledem na spoluvinu žalobce na dopravní nehodě nemá žalobce na náhradu těchto tvrzených nároků nárok. Pokud se týče nákladů na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, , s ohledem na nesprávnost výpočtů , tituly před jménem, , jméno FO, mají žalovaní za to, že se nejedná o účelně vynaložené náklady. Pokud by však soud dospěl k názoru, že jsou tyto náklady účelné, měly by být uplatněny v rámci nákladů řízení tak, aby jimi nebyla uměle navyšovaná tarifní hodnota sporu.

18. Žalovaní navrhují, aby krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku I. změnil potud, že žalobu co do částky , částka, zamítne a žádnému z účastníků nepřizná náhradu nákladů řízení.

19. Proti výroku II. podal odvolání žalobce. Žalobce nesouhlasí s tím, jakým způsobem okresní soud provedl valorizaci rozhodného výdělku, když nesprávně aplikoval ustanovení § 2963 o. z. Dle zákona je tedy potřeba přihlížet ke zvýšení výdělku individualizovaně, tedy posuzovat zvyšování výdělku vždy výlučně v tom kterém oboru (tedy zde v oboru elektroinstalačních, resp. elektromontážních, prací) – objektivní kritérium - a dále posuzovat pravděpodobnost růstu výdělku žalobce podle rozumného očekávání – subjektivní kritérium. K posouzení tohoto zvyšování výdělku přitom měl okresní soud dostatek podkladů v podobě důkazního materiálu, který však nevyužil, své rozhodnutí o něj neopřel a ani nezdůvodnil, proč tak neučinil. V řízení byl proveden výslech svědka , jméno FO, , který byl kolegou žalobce, ze kterého vyplynulo, že u něj postupně docházelo ke zvyšování příjmů. Z potvrzení společnosti , právnická osoba, . pak vyplynulo, že cena za dílo by se v roce , Anonymizováno, kalkulovala hodinovou sazbou , částka, a ta by se zvyšovala přibližně o 7 % ročně až na současných , částka, /hodinu. Na základě těchto důkazů lze tedy dospět k závěru, že jednak v oboru žalobce se u společnosti, pro kterou pracoval, každoročně zvyšoval výdělek, jednak, že by se zvyšoval i u žalobce, když se zvyšoval i u jeho bývalého spolupracovníka. Pokud sazba hodinového výdělku v roce , Anonymizováno, činila , částka, a v roce 2023 částku , částka, , činí lineární nárůst oněch cca 7 % ročně, jak je uvedeno v potvrzení společnosti , právnická osoba, . To představuje dokonce cca dvojnásobně vyšší valorizaci, než kterou uvedl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku, když vycházel z pracovněprávních předpisů. Pokud by se tedy podle žalobce okresní soud opřel o důkazy v řízení provedené a existující, měl by tím spolehlivý základ pro určení valorizace výdělků. Okresní soud byl povinen z těchto důkazů (tj. výpovědi svědka , jméno FO, a potvrzení , právnická osoba, .) vycházet, ev. odůvodnit, proč je jako základ pro své rozhodnutí nevzal. To podle žalobce neučinil a místo toho vycházel z ceny tržních služeb v podnikatelské sféře, což je však kritérium či hodnota zcela nepřípadná, neboť neodpovídá zákonnému vymezení kritérií pro zvýšení výdělků v občanském zákoníku (jak jsem citoval výše), když je příliš obecné v tom smyslu, že se jedná o jakousi akumulovanou hodnotu zahrnující všechny služby v podnikatelské sféře (bez bližší specifikace), navíc neodrážející místní specifika. Okresní soud rovněž nevysvětlil, z čeho přesně tato „cena tržních služeb“ tvořena a co zahrnuje či naopak nezahrnuje. Jedná se o čísla Českého statistického úřadu, o kterých tedy není zřejmé, co přesně znamenají.

20. Žalobce navrhuje změnu rozsudku okresního soudu ve výroku II tak, že žalovaným uloží zaplatit žalobci společně a nerozdílně i částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení a dále uloží žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacího řízení.

21. Krajský soud jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání účastníků je podáno včas, jedná se o odvolání, podávané oprávněnými osobami, o odvolání přípustná, přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212, § 212a odst. 2 o. s. ř., a odvolání žalobce shledal opodstatněným.

22. Mezinárodní příslušnost okresního soudu k projednání sporu je dána článkem 4 (bydlištěm prvého žalovaného) Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č.1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Česká republika ve smyslu článku 29 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (dále jen Nařízení Řím II), oznámila, že ve vztahu k článku 28 Nařízení Řím II za takovouto smlouvu považuje i Úmluvu o právu použitelném pro dopravní nehody vyhlášenou dne , datum, v Haagu (dále jen Úmluva). Ta byla vyhlášena pod č. 130/1976 Sb. a jak plyne z dokumentů Haagské konference, je kromě České republiky závazná i pro dalších 11 členských států EU, proto byla naplněna podmínka pro její aplikaci. Dle článku 3 Úmluvy jsou rozhodným právem vnitřní předpisy státu, na jehož území došlo k nehodě. Na daný vztah přitom nedopadá výluka uvedená v článku 2 Úmluvy. Okresní soud proto správně dovodil aplikaci rozhodného českého práva, neboť k nehodě došlo na území České republiky.

23. V projednávané věci žalobce uplatnil svůj nárok vůči žalovanému 1) jako řidiči osobního vozidla, který provozovatelem vozidla, které řídil, nebyl. Odpovědnostní vztah při dopravní nehodě ve vztahu mezi řidiči, který je žalovaný 1) povinen pokrýt pojistným plněním z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku, se posuzuje podle § 2910 o. z. Vzhledem k tomu, že pojištění odpovědnosti se má vztahovat na každou osobu odpovědnou za újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě, a vzhledem k dikci § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), podle nějž se za pojištěného považuje ten, na jehož odpovědnost za újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje, dovozuje se tzv. osobní rozsah pojištění. Pojištění se tak odvíjí od označení vozidla v pojistné smlouvě a pokrývá odpovědnost každé osoby za újmu jeho provozem způsobenou, a to nejen jde-li o provozovatele vozidla, nýbrž i osobu odlišnou, která vozidlo provozovatele v době dopravní nehody řídila a za újmu odpovídá. Pojištění odpovědnosti tedy dopadá jak na odpovědnost osoby provozovatele vozidla podle § 2927 a násl. o. z., tak i na osoby odpovídající za újmu podle § 2910 o. z., například na řidiče vozidla.

24. Na věc se uplatní se i ustanovení § 2918 o. z.

25. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jsou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

26. Ustanovení § 2918 o. z. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

27. Podle ustálené rozhodovací praxe platí, že způsob jízdy vozidla jedoucího po hlavní komunikaci lze za podstatnou příčinu nehody považovat v případě, že svou povahou (nebezpečností) je srovnatelný či významnější než nedání přednosti v jízdě, např. jestliže řidič přijíždějící po hlavní silnici výrazně překročí povolenou či přiměřenou rychlost nebo že i jiným způsobem jízdy (např. nevhodnou jízdní dráhou) ztíží či zcela znemožní řidiči na vedlejší komunikaci, aby dostál své povinnosti dát mu přednost v jízdě (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

28. V projednávané věci okresní soud správně zjistil na základě znaleckého posudku, že žalobce jako řidič motocyklu jel na dlouhém přehledném úseku rychlostí přibližně 90 km/h. Žalovaný 1) vyjel z vedlejší silnice kolmo na směr jízdy žalobce a zkřížil mu cestu. Před nárazem byl motocykl částečně nakloněn na levý bok (záměr řidiče motocykl stočit) a byl natočen z původního kolmého směru jízdy k boku automobilu, tedy po směru jeho jízdy. Motocykl brzdil oběma koly. V okamžiku střetu byla rychlost automobilu 12 km/hod, nárazová rychlost motocyklu 30 km/hod. , adresa, střetu bylo v blízkosti dělicí čáry na vozovce, kde se přední část motocyklu střetla s levým bokem automobilu. , adresa, byla přehledná, výhled řidiče motocyklu byl zcela nekonfliktní, výhled řidiče automobilu byl nekonfliktní za podmínky, že zastavil na místě osazeném dopravní značkou „STOP“, a to tam, kde mu po levé straně instalované zábradlí nezakrylo částečně, či zcela výhled. Pokud by žalovaný 1) zastavil správně, mohl vidět žalobce až do pravotočivé zatáčky, tedy do vzdálenosti cca 230 metrů od místa střetu a měl možnost střetu zabránit. Žalobce viděl do křižovatky na stejnou vzdálenost, tedy cca na 230 metrů. Střetu by býval zabránil, pokud by jel při pravém okraji vozovky.

29. Okresní soud rovněž správně zjistil, že žalobce jel příliš u středu vozovky, tedy příliš vlevo svého jízdního pruhu, čímž porušil ust. § 11 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), dle kterého na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak. Pokud by jel při pravém okraji svého jízdního pruhu, v kombinaci s brzděním by automobil žalovaného 1) minul za jeho zadní částí. Jízdní pruh, v němž se pohyboval žalobce byl 3,6 m široký a několik sekund před nárazem se nacházel 1,3 m od středové čáry.

30. Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, však ale také vyplynulo, že k zabránění střetu popsaným způsobem – jízdou při pravém okraji a minutím automobilu zezadu – by došlo výhradně tehdy, kdyby žalovaný 1) projel křižovatku bez zastavení. V případě, že by se žalovaný např. lekl a v křižovatce zastavil, by ke střetu došlo i tak.

31. Dle krajského soudu okresní soud správně dovodil, že „spoluzavinění“ žalovaného na vzniku škody ve smyslu § 2918 o. z. není v projednávané věci dáno. Nelze totiž dovodit, že by porušení povinnosti žalovaným bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody. Jízdou při pravém okraji svého jízdního pruhu by bylo nehodě zabráněno pouze za předpokladu, že by žalovaný 1), který nedal přednost v jízdě a vjel do křižovatky, nezastavil a průjezd křižovatkou bez zastavení dokončil. Žalobce však v projednávané věci nemohl jednoznačně vyhodnotit, zda řidič, který mu nedal přednost, křižovatkou plynule či urychleně projede, či zda naopak si jej všimne a bude se snažit co nejrychleji zastavit vozidlo. Okresní soud správně podotkl, že s ohledem na blízké zábradlí by jízda žalobce u pravého okraje vozovky v případě zastavení vozidla žalovaným 1) mohla mít podstatně horší následky. Zde lze poukázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, konkrétně na rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , z něhož vyplývá, že hranice okolností, které může či nemůže řidič předvídat, nelze dovozovat pouze hypoteticky, ale je třeba vycházet z objektivních okolností konkrétní dopravní situace, která může být charakterizována celou řadou faktorů.

32. Krajský soud podotýká, že v projednávané věci byly skutkové okolnosti střetu motocyklisty jedoucím po hlavní silnici s vozidlem, jež mu z vedlejší silnice nedalo přednost, odlišné od skutkových okolností projednávaných Nejvyšším soudem v rozhodnutích sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, či sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . Liší se především tím, že žalobce jel v nyní projednávané věci povolenou rychlostí po rovném přehledném úseku. Závěry o případné míře spoluzavinění motocyklisty přitom nelze mechanicky přebírat.

33. Krajský soud se dále zabýval otázkou stanovení rozhodného výdělku žalobce před vznikem škody.

34. Podle § 2962 odst. 1 o. z., náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

35. Podle § 2963 odst. 1 o. z., po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám.

36. Ke způsobu určení výše ušlého zisku u podnikatele se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl, že výše ušlého výdělku podnikatele je dána rozdílem mezi celkovým příjmem z podnikání a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu. Vychází se tedy z částky, kterou by za obvyklých okolností poškozený ze své činnosti získal, s přihlédnutím k nákladům, které by na dosažení těchto výnosů musel vynaložit. Součástí těchto závěrů, k nimž se Nejvyšší soud přihlásil také ve svém usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , je dále konstatování, že příjmy z podnikatelské činnosti se poměřují s náklady na tuto činnost vynaloženými v období před vznikem škody, a to nejen údaji z daňového přiznání, ale též podle charakteru jednotlivých příjmů a výdajů podle prvotních účetních dokladů, údajů v peněžním deníku apod. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , pak Nejvyšší soud poukázal na judikaturu Ústavního soudu reprezentovanou jeho nálezem ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 922/18, z níž vyplynulo, že při řešení otázky ušlého zisku podnikatele nelze odhlížet od charakteru podnikání jako takového.

37. Požadavky kladené soudy na prokázání ušlého zisku proto musí být přiměřené konkrétní činnosti konkrétního poškozeného a zohledňovat to, že podstatnou je především ta skutečnost, že v důsledku nezákonného rozhodnutí poškozený nemohl vykonávat svou podnikatelskou činnost (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

38. V projednávané věci byl žalobce sice podnikatelem, avšak jeho jediným zákazníkem (objednatelem) byla od , Anonymizováno, , Anonymizováno, společnost , právnická osoba, ., která mu stabilně přidělovala zakázky na dlouhodobé a rozsáhlé opravě jednotky na výrobu , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a pro niž pracoval za pevnou hodinovou odměnu. Pro stanovení rozhodného výdělku (ušlého zisku) tak okresní soud správně vymezil rozhodné období od , datum, do , datum, . Uvedené období rozhodně nelze považovat za nepřiměřeně krátké. Ostatně, postavení žalobce se svou povahou (dlouhodobou prací pro jediného zákazníka, na základě pokynů vedoucího stavby, za pevnou hodinovou odměnu) do určité míry blížilo postavení zaměstnance. Přitom v případě zaměstnanců se vychází z výrazně kratšího období - průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období, kterým je obecně předchozí kalendářní čtvrtletí. Jestliže tedy okresní soud rozhodný průměrný příjem (zisk) žalobce stanovil za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, měsíčně, pak krajský soud s tímto postupem zcela souhlasí. Naopak delší rozhodné období by bylo na místě v případě práce žalobce pro více zákazníků, s výraznými výkyvy příjmů či při nahodilosti zakázek. V projednávané věci by však použití delšího časového období nepřiměřeně deformovalo částku, jež žalobci skutečně ušla a vedlo by ve vztahu k žalobci ke zjevné nespravedlnosti a porušení principu plné náhrady škody.

39. Podle § 2963 odst. 2 věta druhá o. z., při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.

40. Je obecně známou skutečností, že v rozhodném období let 2016 až 2021 byl růst nominálních příjmů výrazně vyšší než míra inflace. Způsob valorizace, jež zvolil okresní soud, tedy o růst cen tržních služeb v podnikatelské sféře za jednotlivé roky, tak není vhodný a přiměřený projednávané věci.

41. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaný pracoval (prováděl dílo dle zakázek) pro jediného zákazníka, kterým byla společnost , právnická osoba, . Jak vyplynulo z dokazování provedeného okresním soudem, pro společnost , právnická osoba, . takto pracovali další podnikatelé – osoby samostatně výdělečně činné, a to za podmínek obdobných jako žalobce, např. svědek , jméno FO, .

42. Krajský soud proto vyzval společnost , právnická osoba, ., aby sdělila, jaká by byla pravděpodobná výše hodinové odměny žalobce v letech , Anonymizováno, až , Anonymizováno, . Uvedená společnost pak podáním ze dne , datum, (č. l. 142) krajskému soudu sdělila, že havárie , Anonymizováno, , Anonymizováno, se stala v roce , Anonymizováno, , obnova zařízení (rekonstrukce) proběhla v roce , Anonymizováno, , a v roce , Anonymizováno, už , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla v provozu. Bez ohledu na tuto skutečnost by společnost , právnická osoba, . kapacitu žalobce bezpochyby využila i v letech , Anonymizováno, – , Anonymizováno, na jiných akcích. Pro kalkulaci ceny díla pro žalobce by společnost , právnická osoba, . byla ochotna použít a zaplatit následující hodinové sazby: v roce , Anonymizováno, – , částka, /hod, v roce , Anonymizováno, – , částka, /hod a v roce , Anonymizováno, – , částka, /hod. Tímto sdělením provedl krajský soud důkaz.

43. Vzhledem k tomu, že v roce , Anonymizováno, činila hodinová sazba žalobce , částka, /hod, představuje sazba ve výši , částka, /hod v roce , Anonymizováno, nárůst o 30,43 % a sazba ve výši , částka, /hod v roce , Anonymizováno, a v roce , Anonymizováno, nárůst o 39,13 %. Průměrný hrubý výdělek (zisk) by tak činil v roce 2019 částku , částka, a v letech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, částku , částka, .

44. Žalobce však svůj nárok v žalobě uplatnil v nižší výši. Za rok , Anonymizováno, uplatňuje průměrný měsíční valorizovaný výdělek před vznikem škody ve výši pouze , částka, . Za rok , Anonymizováno, uplatňuje průměrný měsíční valorizovaný výdělek před vznikem škody ve výši pouze , částka, . A za rok , Anonymizováno, uplatňuje průměrný měsíční valorizovaný výdělek před vznikem škody ve výši pouze , částka, .

45. Krajský soud následně přistoupil k výpočtu ztráty na výdělku žalobce:46. za období od , datum, do , datum, činila ztráta na výdělku , částka, (od poloviční výše rozhodného výdělku ve výši , částka, odečetl krajský soud polovinu výše invalidního důchodu ve výši , částka, a čtvrtinu minimální mzdy , částka, ), za období od , datum, do , datum, činila ztráta na výdělku , částka, (od rozhodného výdělku ve výši , částka, byl odečten invalidní důchod , částka, a polovina minimální mzdy , částka, a výsledek byl vynásoben šesti), za období od , datum, do , datum, činila ztráta na výdělku , částka, (od rozhodného výdělku ve výši , částka, byl odečten invalidní důchod , částka, a polovina minimální mzdy , částka, ), za období od , datum, do , Datum narození zainteresované osoby 0/0, činila ztráta na výdělku , částka, (od rozhodného výdělku ve výši 11 x , částka, byl odečten celkově vyplacený invalidní důchod , částka, a celkově vyplacená hrubá mzda ve výši , částka, ), za období od , datum, do , datum, činila ztráta na výdělku , částka, (od rozhodného výdělku ve výši 12 x , částka, byl odečten celkově vyplacený invalidní důchod , částka, a celkově vyplacená hrubá mzda ve výši , částka, ). Celková ztráta žalobce na výdělku za období od , datum, do , datum, byla vyčíslena částkou , částka, .

47. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu změnil (§ 220 o. s. ř.) potud, že žalobci přiznal dalších , částka, s příslušenstvím a jinak rozsudek v napadených částech výroků I. a II. potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

48. O nákladech řízení před okresním soudem bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého má účastník, byť měl ve věci úspěch jen částečný, právo na plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch jen v nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce měl neúspěch jen v nepatrné části, proto mu bylo přiznáno právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tvoří je náklady na právní zastoupení. Žalobci bylo přiznáno právo na odměnu za šest úkonů právní pomoci, z toho 5 úkonů po , částka, a 1 úkon po , částka, . Právo na odměnu bylo přiznáno za tyto úkony: předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby, zastoupení při třech ústních jednáních okresního soudu konaných , datum, , , datum, a , datum, a písemné podání – doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ze dne , datum, v reakci na obranu žalovaných a k výzvě okresního soudu. Žalobci nebyla okresním soudem přiznána odměna za úkon spočívající v doplnění důkazních návrhů ze dne , datum, . Tento úkon ani krajský soud nepovažuje za účelný, neboť k doplnění důkazních návrhů mohlo dojít při ústním jednání dne , datum, . K šesti účelným úkonům právní pomoci bylo žalobci přiznáno právo na šest paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 6 x , částka, a další hotové výdaje – cestovné za tři cesty právního zástupce žalobce k soudnímu jednání z , adresa, a zpět (6 x 90 km) osobním automobilem, v celkové výši , částka, (, částka, – amortizace a , částka, – pohonné hmoty) a náhrada za ztrátu času v rozsahu 18 půlhodin po , částka, . Ze součtu takto uvedených nákladů (základ daně) , částka, činí daň z přidané hodnoty , částka, . Celkové náklady za právní zastoupení žalobce před okresním soudem činí , částka, a v této výši byly žalobci přiznány.

49. O nákladech řízení před krajským soudem bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého má účastník, byť měl ve věci úspěch jen částečný, právo na plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch jen v nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce měl neúspěch jen v nepatrné části, proto mu bylo přiznáno právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tvoří je náklady na právní zastoupení. Žalobci bylo přiznáno právo na odměnu za dva úkony právní pomoci, z toho 1 úkon za , částka, (odvolání žalobce z tarifní hodnoty , částka, ) a 1 úkon za , částka, (za účast při jednání krajského soudu z tarifní hodnoty , částka, ). Ke dvěma účelným úkonům právní pomoci bylo žalobci přiznáno právo na dvě paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 x , částka, a další hotové výdaje – cestovné za tři cesty právního zástupce žalobce k soudnímu jednání z , adresa, a zpět (2 x 90 km) osobním automobilem, v celkové výši , částka, (, částka, – amortizace a , částka, – pohonné hmoty) a náhrada za ztrátu času v rozsahu 6 půlhodin po , částka, . Ze součtu takto uvedených nákladů (základ daně) , částka, činí daň z přidané hodnoty , částka, . Celkové náklady za právní zastoupení žalobce před okresním soudem činí , částka, a v této výši byly žalobci přiznány.

50. Žalovaným byla uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku, neboť na ně přešla poplatková povinnost ve smyslu § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobce byl od soudního poplatku osvobozen podle § 11 odst. 2 písm. d) téhož zákona. Soudní poplatek z žaloby byl vyčíslen podle položky 1 Sazebníku soudních poplatků částkou , částka, . Soudní poplatek z odvolání žalobce byl vyčíslen podle položky 22 bod 1 a) ve spojení s položkou 1 Sazebníku soudních poplatků částkou , částka, .