95 Co 123/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Novákové a soudců JUDr. Ing. Václava Beneše a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , Datum narození žalobkyně Adresa žalobkyně zastoupená Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , Datum narození žalovaného Adresa žalovaného zastoupený Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, o odvolání obou účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 22. 10. 2024, č. j. 19 C 353/2023-471,

I. Rozsudek okresního soudu se:a) ve výroku I. mění potud, že návrh na vypořádání zůstatku na účtu stavebního spoření vedeném u společnosti , právnická osoba, ., , IČO, , na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , k datu , datum, ve výši , částka, a návrh na vypořádání motorového vozidla , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , se zamítá,každému z účastníků se přikazuje rovným dílem dluh vůči společnosti , právnická osoba, ., , IČO, z úvěru založeného smlouvou číslo , hodnota, ze dne , datum, ve výši , částka, , a to spolu s úroky v budoucnu přirostlými; jinak se v tomto výroku potvrzuje,b) ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího vypořádacího podílu částku , částka, do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku,c) ve výrocích III. a VII. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl tak, že z rozsahu jmění patřícího do společného jmění žalobkyně a žalovaného se přikazují:a) do výlučného vlastnictví žalovaného zůstatky peněžních prostředků na níže uvedených účtech vedených na jméno žalovaného:- zůstatek prostředků na investičním účtu společnosti , právnická osoba, ., , IČO, , k datu , datum, ve výši , částka, ,- zůstatek prostředků na účtu stavebního spoření u společnosti , právnická osoba, ., , IČO, , k datu , datum, ve výši , částka, ,- zůstatek prostředků evidovaných u pojistné smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a , právnická osoba, ., k datu , datum, s nárokem na odkupné v částce , částka, ,- zůstatek prostředků evidovaných u pojistné smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a , právnická osoba, ., k datu , datum, s nárokem na odkupné v částce , částka, ,- zůstatek prostředků evidovaných u pojistné smlouvy č. , hodnota, o , Anonymizováno, mezi žalovaným a , právnická osoba, ., IČ: , IČO, s počátkem pojištění dne , datum, , k datu , datum, s nárokem na odkupné v částce , částka, ,- zůstatek na účtu stavebního spoření vedeném u společnosti , právnická osoba, ., , IČO, , na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , k datu , datum, ve výši , částka, ,- zůstatek na účtu stavebního spoření vedeném u společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , k datu , datum, ve výši , částkaa) do výlučného vlastnictví žalobkyně motorové vozidlo , Anonymizováno, ,b) oběma účastníkům k úhradě společně a nerozdílně společný závazek účastníků ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., , IČO, (výrok I.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů za přikázání jmění dle výroku I. rozsudku částku , částka, do 60 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), návrh na vypořádání zůstatku prostředků na účtech nespecifikovaných subjektů vedených na jméno žalovaného se zamítl (výrok III.), návrh na vypořádání zůstatku prostředků evidovaných ke smlouvě č. , hodnota, o životním pojištění s počátkem pojištění ke dni , datum, uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., k datu , datum, s nárokem na odkupné v částce , částka, zamítl (výrok IV.), návrh na vypořádání zůstatku prostředků na účtu žalobkyně č. , č. účtu, vedeného u společnosti , právnická osoba, ., k datu , datum, ve výši , částka, zamítl (výrok V.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci takového usnesení (výrok VII.), žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , když tuto povinnost žalovaný splnil poskytnutím zálohy na znalečné v rozsahu částky , částka, (výrok VIII.) a rozhodl, že žalovanému se vrací část složené zálohy na znalečné v částce , částka, (výrok IX.).

2. Okresní soud vycházel ze zjištění, že manželství účastníků bylo uzavřeno , datum, a rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Ohledně vypořádání zaniklého společného jmění manželů se účastnící nedohodli. Za aktiva tvořící součást společného jmění manželů účastníci označili zůstatky na účtech, jak jsou uvedeny ve výrokové části rozsudku. K zůstatku prostředků evidovaných u pojistné smlouvy č. , hodnota, o , Anonymizováno, uzavřené mezi žalovaným a , právnická osoba, , , IČO, , kdy k datu , datum, byla kapitálová hodnota pojištění , částka, a hodnota odbytného k tomuto datu by činila , částka, dodali, že za dobu od , datum, do , datum, , tedy před uzavřením manželství, zaplatil žalovaný na pojistném částku v celkové výši , částka, . Dále jako aktivum tvořící součást zaniklého společného jmění manželů žalobkyně označila blíže neurčené zůstatky finančních prostředků na blíže neoznačených účtech žalovaného a žalovaný označil konkrétní zůstatky finančních prostředků na konkrétně označených účtech žalované a konečně jako aktivum tvořící součást společného jmění manželů označili vozidlo , Anonymizováno, s tím, že toto pořídili za částku , částka, , kdy rodiče žalobkyně na kupní cenu vozidla poskytli částku , částka, . Mezi účastníky byl spor o tom, zda peníze na zakoupení vozidla byly darem rodičů žalobkyně oběma účastníkům či jen žalobkyni. Žalobkyně požadovala, aby o částku , částka, , za níž bylo vozidlo zakoupeno, byla ponížena částka určená k vypořádání účastníků. Podáním ze dne , datum, uplatnila žalobkyně částku , částka, jako vnos žalobkyně do společného jmění manželů a požadovala jej vypořádat. Dle osvědčení o registraci vozidla byl žalovaný zapsán ode dne , datum, jako vlastník vozidla. Dne , datum, žalovaný převedl toto vozidlo na matku žalobkyně, která pak dnem , datum, byla v registru vozidel vedena jako vlastník uvedeného vozidla. Toto vozidlo nadále užívala výhradně žalobkyně. Žalobkyně navrhla, že s ohledem na převod vlastnictví k vozidlu, který žalovaný učinil bez jejího souhlasu, by měla být vypořádána jen hodnota vozidla, a to k tíži žalovaného. Cena vozidla zjištěná znalcem je , částka, .

3. Co se týče závazků, tak účastníci učinili nesporným, že za trvání manželství jim vznikly závazky, a to závazek ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi oběma účastníky řízení a , právnická osoba, ., IČO , IČO, dne , datum, . Na základě této smlouvy se banka zavázala poskytnout účastníkům řízení úvěr v celkové výši , částka, a účastníci se zavázali jej dle podmínek smlouvy splácet. K zajištění tohoto úvěru byla mezi účastníky a bankou uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne , datum, . Žalobkyně navrhla přikázat tento úvěr ke splacení jí. Tento úvěr byl ke dni , datum, , tedy před rozhodnutím soudu ve věci, zcela splacen. Žalovaný po právní moci rozsudku o rozvodu manželství na tento úvěr uhradil ze svých výlučných prostředků , částka, . Na základě smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřenou mezi žalovaným a , právnická osoba, ., , IČO, , se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému překlenovací úvěr ze stavebního spoření ve výši , částka, na dobu určitou do , datum, a žalovaný se zavázal po dobu trvání překlenovacího úvěru až do přidělení cílové částky hradit stavební spořitelně zálohovou měsíční splátku úroků ve výši , částka, a měsíční vklad stavebního spoření ve výši , částka, . Překlenovací úvěr v částce , částka, byl poskytnut žalovanému v roce , Anonymizováno, , a to na rekonstrukci nemovitostí v k. ú. , adresa, , které měli účastníci v podílovém spoluvlastnictví. Smlouva předpokládala, že ve 2. čtvrtletí roku , Anonymizováno, bude žalovanému přidělena cílová částka , částka, a poskytnut přidělený úvěr. Po dobu trvání přiděleného úvěru až do jeho řádného splacení se žalovaný zavázal splácet jistinu přiděleného úvěru a příslušné úroky v měsíčních splátkách ve výši , částka, . U shora uvedené smlouvy o překlenovacím úvěru ze dne , datum, došlo dne , datum, k překlopení na řádný úvěr ze stavebního spoření a počínaje dnem , datum, je žalovaný povinen splácet měsíční splátky na úvěr ve výši , částka, . Výše závazků z uvedené smlouvy činila ke dni , datum, částku , částka, . Žalovaný za období po zániku manželství rozvodem (tj. po , datum, ) zaplatil ze svých výlučných prostředků na úhradu závazků z této smlouvy celkem částku , částka, .

4. Pokud jde o zůstatky finančních prostředků na účtech znějících na jméno žalovaného, ty okresní soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného s tím, že žalovaný tak získal finanční prostředky v celkové výši , částka, a na vypořádací podíl žalobkyně je tak žalovaný povinen uhradit částku , částka, . Žalobkyni okresní soud přikázal do výlučného vlastnictví vozidlo , Anonymizováno, v zůstatkové ceně , částka, , když toto vozidlo jen ona užívá, proto na vypořádací podíl žalovaného uložil žalobkyni zaplatit žalovanému částku , částka, . Po započtení těchto částek tak vznikla žalovanému povinnost vyplatit žalobkyni na vypořádací podíl částku , částka, . Od této částky okresní soud odečetl jednu polovinu částek zaplacených žalovaným na společné závazky účastníků, a to na hypoteční úvěr částku , částka, a na úhradu závazku ze smlouvy o překlenovacím úvěru , částka, . Žalovanému tak uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu částku , částka, , a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když při prodloužení zákonné lhůty k plnění přikročil okresní soud s ohledem na výši přikázaného nároku, kdy je třeba poskytnout žalovanému delší lhůty k obstarání si těchto finančních prostředků s tím, že toto prodloužení by nemělo zasáhnout do oprávněných zájmů žalobkyně.

5. Co se týče žalobkyní uplatněného vnosu ve výši , částka, , k tomu okresní soud uvedl, že ačkoliv v řízení bylo prokázáno, že rodiče žalobkyně poukázanou částku , částka, poskytli na zakoupení nového auta, nemá soud z výslechu matky a bratra žalobkyně za prokázané tvrzení žalobkyně, že tato částka byla poskytnuta pouze žalobkyni, a nikoliv oběma účastníkům, když ani sama poskytovatelka této částky se v tomto ohledu nevyjádřila jasně ve prospěch tvrzení žalobkyně. Proto okresní soud dovodil, že nárok na vnos žalobkyni nevznikl, když jednak došlo ke mísení výlučných a společných prostředků na účtu žalobkyně a dále nebylo prokázáno ani to, že by příspěvek v částce , částka, poskytli rodiče žalobkyně výlučně žalobkyni.

6. Pokud se žalobkyně dovolávala toho, aby soud prováděl pátrání po bankovních ústavech v České republice za účelem zjištění dalších aktiv žalovaného, okresní soud takový důkazní návrh žalobkyně již s ohledem na ustanovení § 118b o. s. ř. nerealizoval právě s ohledem na zmeškání lhůty poskytnuté soudem pro taková rozhodná tvrzení. Stejně tak okresní soud se nezabýval návrhem žalovaného na vypořádání zůstatku ze smlouvy č. , hodnota, o , Anonymizováno, , kde ke dni , datum, činilo odkupné , částka, , a to ze stejných důvodů, jako v případě uvedeného návrhu žalobkyně.

7. Dále okresní soud uvedl, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru. Je-li v řízení o vypořádání společného jmění manželů přikázán společný dluh jen jednomu z manželů, nelze zásadně druhému z nich uložit povinnost uhradit peněžitou částku v rozsahu poměrné části přikázaného dluhu, odkázal přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 753/2000. V souladu s tímto názorem okresní soud rozhodnul o přikázání závazků ze shora uvedené smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, ze dne , datum, k úhradě oběma účastníkům společně a nerozdílně. O nákladech řízení rozhodl s ohledem na skutečnost, že řízení o vypořádání společného jmění manželů představuje řízení, ve kterém není soud vázán návrhy účastníků a o nákladech řízení tak soud nemá rozhodovat, pokud pro jiný postup neshledá závažné okolnosti. Takové okolnosti okresní soud v této věci neshledal, proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech státu okresní soud rozhodl s odkazem na ust. § 148 odst. 1 o. s. ř.

8. Proti tomuto rozsudku podali včas odvolání oba účastníci.

9. Žalobkyně odvolání podala proti výrokům I. písm. b), II., III a VII. rozsudku. Nesouhlasí s tím, že jí byl osobní automobil přikázán do vlastnictví. V době rozhodování okresního soudu nebylo vozidlo ve vlastnictví žádného z účastníků, bylo a je ve vlastnictví matky žalobkyně. Žalobkyně sice namítala neplatnost převodu vozidla z žalovaného na svoji matku, avšak žalobou se nedomáhala vydání vozidla. Námitka relativní neplatnosti měla být soudem vyhodnocena tak, že o vlastnictví k vozidlu neměl soud vůbec rozhodovat, neboť toto vlastní třetí osoba, měl však hodnotu vozidla zohlednit ve výroku o vypořádacím podílu, a to tak, že hodnotu vozidla měl považovat za hodnotu, kterou si ze společného jmění ponechal žalovaný. Dále okresní soud nesprávně dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala vnos ve výši , částka, , když odkázal na výslech bratra žalobkyně, který však, jak sám uvedl, o této záležitosti neměl žádnou povědomost, a na výslech matky žalobkyně, která však potvrdila, že prostředky poskytli s manželem dceři, a nikoliv oběma tehdejším manželům. Oba účastníci měli vlastní účty, peníze však byly poukázány na účet žalobkyně, byť kupní smlouvu na vozidlo uzavíral žalovaný. Žalovaný se dokonce ani nepovažoval za vlastníka vozidla, neboť si byl vědom původu částky , částka, . Pokud okresní soud žalobkyni vytýkal, že nekonkretizovala účty, pominul, že v tomto směru byla žalobkyně informačně slabší stranou, tudíž měl soud přistoupit k realizaci vysvětlovací povinnosti žalovaného, případně žalobkyni adekvátně takové situaci poučit. Okresní soud však žalobkyni řádně nepoučil, proto nemohl zamítavým výrokem rozhodnout o jejím nároku v této části. Pokud jde o povinnost žalobkyně zaplatit státu náklady za vyhotovený znalecký posudek, tak znalecký posudek byl vypracován ledabyle, znalec se dokonce pokoušel v reakci na zjištění, že se liší jednotlivé výtisky jeho posudku, tvrdit, že to udělala žalobkyně. Posudek je navíc ve věci nepoužitelný. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

10. Žalovaný podal odvolání proti výroku I., a to ohledně přikázání zůstatku na účtu stavebního spoření u společnosti , právnická osoba, . v částce , částka, do jeho výlučného vlastnictví, a dále do výroku II. rozsudku, co se týče vypořádacího podílu, který byl povinen zaplatit žalobkyni. Nesouhlasí s tím, že mu byl přikázán do výlučného vlastnictví zůstatek peněžních prostředků na účtu stavebního spoření vedeného u společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, ve výši , částka, a nesouhlasí s tím, že by na vyrovnání podílu měl žalobkyni zaplatit částku , částka, . Žalovaný nesouhlasí, že by smlouva o stavebním spoření č. , hodnota, , kterou uzavřel s , právnická osoba, náležela do aktiv společného jmění manželů. Žalovaný totiž uzavřel dne , datum, s , právnická osoba, smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, na základě smlouvy o stavebním spoření č. , hodnota, a účastníci smlouvy se dohodli, že , právnická osoba, poskytne žalovanému překlenovací úvěr ze stavebního spoření ve výši , částka, . Úroková sazba překlenovacího úvěru byla sjednána ve výši , Anonymizováno, % ročně. Účastníci smlouvy dále dohodli zálohovou splátku úroků hypotečního úvěru ve výši , částka, s tím, že zálohová splátka musí být připsána nejpozději k , Anonymizováno, dni v měsíci na účet , právnická osoba, č. , č. účtu, a výši měsíčního vkladu stavebního spoření ve výši , částka, s tím, že tento vklad musí být připsán na účet , právnická osoba, č. , č. účtu, rovněž nejpozději k , Anonymizováno, . dni v měsíci až do přidělení cílové částky , částka, . Podle smlouvy bude jistina poskytnutého překlenovacího úvěru splacena okamžikem přidělení cílové částky, a to započtením pohledávky žalovaného na výplatu zůstatku na účtu stavebního spoření žalovaného vůči pohledávce , právnická osoba, na splacení jistiny překlenovacího úvěru a poskytnutí přiděleného úvěru ze stavebního spoření. Z uvedeného je zřejmé, že částku , částka, nelze považovat za aktivum společného jmění manželů, které je nutné vypořádat, nýbrž za zůstatek na účtu stavebního spoření ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, jímž byla částečně uhrazena jistina překlenovacího úvěru. Žalovanému tak byl okresním soudem nesprávně přikázán zůstatek na účtu stavebního spoření, tj. částka , částka, a její polovinou, tedy částkou , částka, byla proto nesprávně navýšena i povinnost žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni na vyrovnání podílů. Okresní soud sice správně přikázal oběma účastníkům uhradit závazek ze smlouvy, ovšem nesprávně společně a nerozdílně, neboť účastníci již nejsou manžely. Závazek by proto měl být přikázán k úhradě oběma účastníkům rovným dílem, a to včetně příslušenství, které v budoucnu přiroste. Okresní soud opomněl, že dluh se přikazuje ve výši v době rozhodnutí soudu. Žalovaný po právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. od , datum, do vyhlášení napadeného rozsudku, tj. do , datum, splácel , právnická osoba, i nadále každý měsíc splátky ve výši , částka, a ve výši , částka, až do , datum, . Od , datum, zahájil žalovaný splátky pro fázi překlenovacího úvěru ve výši , částka, na účet , Anonymizováno, , na základě sdělení , právnická osoba, dopisem ze dne , datum, , neboť ta ukončila splátky úroků překlenovací fáze úvěru na čísle účtu , č. účtu, i dospořování na čísle účtu stavebního spoření , Anonymizováno, . Žalovaný tak do dne vyhlášení napadeného rozsudku zaplatil , právnická osoba, celkem částku , částka, . Žalobkyně by proto měla žalovanému zaplatit polovinu z této částky, tj. , částka, a o tuto částku, shodně jako o částku , částka, měla být snížena povinnost žalovaného k zaplacení částky žalobkyni na vyrovnání podílů. Na vyrovnání podílů by tak žalovaný měl žalobkyni uhradit částku , částka, . Navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části ohledně přikázání do výlučného vlastnictví žalovanému zůstatku na účtu u společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, k datu , datum, v částce , částka, změnil tak, že se tento zůstatek na uvedeném účtu do výlučného vlastnictví žalovaného nepřikazuje, ve výroku, kterým se závazek ze smlouvy o překlenovacím úvěru přikazuje oběma účastníkům zaplatit společně a nerozdílně změnil tak, že tento závazek jsou účastníci povinni zaplatit rovným dílem, a to včetně příslušenství, které k závazku v budoucnu přiroste a ve výroku II. o vypořádacím podílu změnil tak, že výše tohoto vypořádacího podílu, který je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit činí částku , částka, .

11. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno osobami k tomu oprávněnými, je přípustné (§ 201 o. s. ř.) a bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal podle § 212, § 212a o. s. ř. rozsudek okresního soudu, a to pouze v napadených výrocích I., II., III., VII., jakož i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a shledal podaná odvolání jen zčásti důvodnými.

12. Výroky IV., V. VIII. a IX. rozsudku odvoláními nenapadené a na napadených výrocích nezávislé, nebyly předmětem přezkumu odvolacího soudu, a jsou již pravomocné.

13. Jelikož v daném případě k zániku společného jmění manželů (dále také ,,SJM“) došlo v roce , Anonymizováno, , okresní soud správně vycházel při vypořádání zaniklého společného jmění manželů z pravidel zakotvených v příslušných ustanoveních zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen ,,o. z.“).

14. Podle § 708 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

15. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co: a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Dle odst. 2 součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Dle odst. 3 součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

16. Dle § 710 součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

17. Dle § 765 o. z. zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů. Dle odst. 2 nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

18. Dle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

19. Dle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

20. Dle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Dle odst. 2 hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

21. Odvolací soud provedl důkaz přečtením listin vyhotovených společností , právnická osoba, ., a to výpisu z účtu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru za rok , Anonymizováno, , č. smlouvy , Anonymizováno, , smlouvy o stavebním spoření č. , hodnota, , ze dne , datum, , podle kterého počáteční zůstatek k , datum, činil – , částka, , dne , datum, žalovaný uhradil splátku , částka, , dne , datum, ze stavebního spoření byla uhrazena mimořádná splátka , částka, a z úvěru ze stavebního spoření částka , částka, , úroky z úvěru činily , částka, . Konečný zůstatek k , datum, činil , Anonymizováno, . Výpisu z účtu stavebního spoření za rok , Anonymizováno, č. smlouvy , Anonymizováno, , podle kterého počáteční zůstatek k , datum, činil , částka, , dne , datum, došlo k splacení překlenovacího úvěru - výplata naspořené částky – , částka, a k splacení překlenovacího úvěru - výplatě státní podpory - , částka, , konečný zůstatek k , datum, činil , Anonymizováno, . Výpisu z účtu úvěru ve fázi přiděleného úvěru za rok , Anonymizováno, číslo smlouvy , Anonymizováno, zachycující ke dni , datum, úhradu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru z úvěru ve fázi přiděleného úvěru při překlápění v částce – , částka, a splátky žalovaného v částce vždy , částka, měsíčně od , datum, do , datum, , kdy zůstatek úvěru k , datum, činil , částka, . Mimořádného výpisu z účtu úvěru ve fázi přiděleného úvěru č. , hodnota, , datum uzavření smlouvy , datum, cílová částka , částka, , počáteční zůstatek k , datum, mínus , částka, , splátky žalovaného od , datum, do , datum, po , částka, měsíčně, předpis úroků z úvěru mínus , částka, , konečný zůstatek k , datum, mínus , částka, .

22. Soudní řízení o vypořádání SJM je klasickým civilním soudním řízením, které předpokládá aktivitu stran řízení. Soud vypořádává pouze tu část SJM, kterou účastníci řízení výslovně určí, obdobné základní pravidlo platí i při vypořádávání případných vnosů a investic. Je tedy na bývalých manželích, aby sami aktivně tvrdili a prokazovali konkrétní věci, závazky, vnosy či investice. Výslovně a jasně to konstatoval Nejvyšší soud například v roce 2007, kdy uvedl, že soud tak může do vypořádání zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak.

23. Při samotném vypořádání SJM jde o to vytvořit množinu majetku, tedy aktiv i pasiv, spadajících do SJM, zjistit jeho hodnotu ke dni zániku SJM, případně ke dni vypořádání SJM, a tuto množinu rozdělit mezi bývalé manžele a tomu, který získá majetek ve vyšší hodnotě, uložit povinnost vyplatit druhému vypořádací podíl, je přitom možné vzít v potaz i případnou disparitu podílů.

24. V projednávané věci účastníci jednoznačně předmětem vypořádání učinili přesně vyčíslené zůstatky finančních prostředků ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství na přesně označených účtech žalovaného, které okresní soud, jak shora uvedeno, předmětem vypořádání učinil, dále předmětem vypořádání učinili osobní automobil , Anonymizováno, , zůstatek shora uvedených nesplacených úvěrů a vnos žalobkyně do SJM ve výši , částka, . Pokud se žalobkyně dále domáhala, aby předmětem vypořádání masy SJM se staly i neurčité zůstatky finančních prostředků na dalších, blíže neoznačených účtech žalovaného, a to aniž by alespoň rámcově uvedla bližší okolnosti, ze kterých by bylo možné případně usuzovat, že žalovaný v době trvání manželství a ke dni jeho zániku měl další účty, na kterých nashromáždil během manželství finanční prostředky, tedy aniž by uvedla alespoň ,,opěrné body“ skutkového stavu, čímž by tak zvýšila pravděpodobnost svých skutkových tvrzení, nemohla tak za této situace nastoupit ani vysvětlovací povinnost žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 883/2010). Ani v podaném odvolání žádná tvrzení v naznačeném směru, tedy co se týče případných dalších účtů žalovaného, na kterých měl mít nashromážděny finanční prostředky získané za trvání manželství, nic neuvedla. Tato pasivita žalobkyně má tak za následek, že údajné finanční prostředky na údajných účtech žalovaného nemohly být v její prospěch soudem při vypořádání zaniklého SJM vzaty v potaz a vypořádány. Je přitom nerozhodné, že okresní soud jako důvod pro nevypořádání této položky uvedl, že právo na její vypořádání žalobkyně uplatnila až po koncentraci řízení.

25. Co se týče řádně specifikovaných zůstatků finančních prostředků na označených účtech žalovaného, tak krom zůstatku na účtu stavebního spoření, vedeném u společnosti , právnická osoba, ., , IČO, , na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , k datu , datum, ve výši , částka, , tyto okresní soud v celkové výši , částka, (, Anonymizováno, správně přikázal do vlastnictví žalovaného a žalovanému uložil povinnost na vyrovnání podílu zaplatit žalobkyni částku , částka, . Proti tomuto rozhodnutí žádný z účastníků v podaném odvolání ničeho nenamítal. Pokud jde o zůstatek na účtu stavebního spoření, vedeném u společnosti , právnická osoba, ., , IČO, , na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , k datu , datum, ve výši , částka, , o tomto zůstatku okresní soud nesprávně rozhodl, když jej zařadil do masy SJM určené k vypořádání, neboť přehlédl, že, jak vysvětlil žalovaný v podaném odvolání a následně toto vyplynulo i z doplněného dokazování sdělením společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, , finanční prostředky na tomto účtu shromážděné k datu , datum, ve výši , částka, nebyly určeny k volné dispozici žalovanému, ale sloužily následně k částečné úhradě jistiny překlenovacího úvěru. Pokud tedy tento zůstatek na uvedeném účtu byl zahrnut do masy SJM a navržen k vypořádání, bylo nutné takový návrh na vypořádání zamítnout.

26. Pokud jde o závazek ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., , IČO, , tak tento závazek účastníci shodně označili jako závazek společný, spadající do masy SJM, byť smlouva o úvěru byla uzavřena jen se žalovaným, zůstatek tohoto závazku k datu rozhodování odvolacího soudu dle sdělení uvedené stavební spořitelny, a to včetně kapitalizovaného úroku činil částku , částka, . Tento dluh odvolací soud uložil účastníkům zaplatit včetně úroků v budoucnu přirostlých oběma účastníkům rovným dílem, neboť dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020 (uveřejněný pod č. 23/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ,,společný dluh tvořící SJM tak lze vypořádat (stejně jako za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013) jeho přikázáním oběma manželům rovným dílem, nebo – ve výjimečných případech (viz dále) – jen jednomu z manželů.“ Podmínkou přikázání dluhu jen jednomu z manželů je ale souhlas manžela, jemuž má být celý dluh přikázán, a řádné zdůvodnění mimořádných okolností případu, které takový postup odůvodňují. V projednávaném případě, ač by bylo vhodnější tento dluh přikázat žalovanému, který je ve smluvním vztahu k věřiteli (, právnická osoba, .), a který jen vůči žalovanému se může domáhat vrácení dluhu, tak vzhledem k tomu, že žalovaný nedal výslovný souhlas k tomu, aby dluh byl přikázán k zaplacení pouze jemu, a navíc není známo v jaké výši k tomuto dluhu v budoucnu přiroste příslušenství (tj. smluvní úroky), odvolací soud změnil výrok rozsudku týkající se přikázání tohoto dluhu tak, jak shora uvedeno, když okresní soud sice správně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se uvedeného, nicméně nesprávně dluh uložil účastníkům zaplatit společně a nerozdílně, k čemuž důvod nebyl.

27. V případě osobního automobilu , Anonymizováno, , toto vozidlo ke dni právní moci rozvodového rozsudku (, datum, ) již netvořilo součást SJM, když dne , datum, žalovaný toto vozidlo převedl na matku žalobkyně, která od data , datum, je v registru vozidel uvedena jako jeho vlastnice. Nejméně od data , datum, žalobkyně toto vozidlo má výlučně ve svém držení a vozidlo užívá. Za této situace tak tato movitá věc nemůže být součástí masy zaniklého SJM a tudíž nemůže být ani předmětem vypořádání. I když žalovaný vlastnictví k vozidlu převedl bez souhlasu žalobkyně, tento převod se uskutečnil bezplatně, tudíž předmětem vypořádání nemůže být ani hodnota vozidla utržená jeho převodem a nemůže být ani přistoupeno k disparitě vypořádacích podílů, neboť k tomuto postupu není důvod, když vozidlo od doby převodu výlučně ve svém držení má sama žalobkyně a užívá jej. Tolik k požadavku žalobkyně na vypořádání zůstatkové hodnoty vozidla v neprospěch žalovaného v rámci vypořádání SJM.

28. Konečně, pokud žalobkyně požadovala vypořádat její vnos do SJM v podobě částky , částka, , kterou jí její rodiče poskytli na zakoupení vozidla , Anonymizováno, , tak je jednak problematické, jak uvedl okresní soud, považovat částku , částka, za vnos z odděleného majetku žalobkyně do SJM, když z výpovědí svědků (matky a bratra žalobkyně) jednoznačně neplyne, že uvedená částka byla jako dar poskytnuta výlučně žalobkyni a navíc je pochybné, že se o dar skutečně jednalo, když matka žalobkyně připustila, že do ceny vozidla spolu s manželem investovali i proto, že u nich existovala s ohledem na zdravotní stav jejího manžela potřeba takového vozidla, a to proto, aby účastníci je vozili k lékařům a zajišťovali jim nezbytné nákupy. Bez ohledu na uvedené, podstatné je ale to, že ke dni zrušení SJM (, datum, ) již toto vozidlo netvořilo součást SJM (bylo převedeno na třetí osobu). Přitom platí, že náhrada za prostředky vnesené do společného jmění manželů jedním z bývalých manželů, přichází v úvahu jen v těch případech, kdy jsou tyto prostředky použity současně se společnými prostředky manželů, tak jako se stalo v tomto případě (vozidlo bylo zakoupeno za částku , částka, , tedy cena vozidla byla zčásti uhrazena ze společných prostředků), a věc ke dni zániku SJM existuje. V tomto případě nebyla splněna druhá z uvedených podmínek, neboť předmětné vozidlo , Anonymizováno, ke dni zániku SJM (, datum, ) neexistovalo, když k datu , datum, bylo převedeno na třetí osobu. Nicméně i kdy k převodu vlastnického práva k vozidlu nedošlo, v žádném případě by nemohla být jako vnos vypořádávána částka , částka, , jak požadovala žalobkyně, neboť vozidlo by ke dni zrušení SJM (, datum, ) ztratilo část své hodnoty a musela by být tak vypořádávána podstatně nižší částka. Navíc nelze přehlédnout ani to, že vozidlo bylo zakoupeno do SJM v , Anonymizováno, a již , datum, bylo vlastnictví vozidla převedeno na třetí osobu a nejméně od uvedeného data vozidlo drží a užívá žalobkyně. S ohledem na uvedené proto požadavek žalobkyně na vypořádání částky , částka, , jakožto vnosu z jejího odděleného majetku do SJM, nelze považovat za důvodný.

29. Pokud žalobkyně podaným odvoláním brojila proti výroku o povinnosti uhradit státu náklady řízení v podobě znalečného, tak úspěch účastníků v tomto řízení lze považovat s ohledem na charakter sporu za poměrný a okresní soud při rozhodování o těchto nákladech správně vycházel z ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., tedy o těchto nákladech i správně rozhodl. Není přitom rozhodné, v jaké kvalitě byl znalecký posudek zpracován ani zda byl tento náklad účelný či nikoliv.

30. Shrnuto, žalovanému byly do výlučného vlastnictví přikázány zůstatky na účtech shora specifikovaných v celkové výši , částka, , žalobkyně do výlučného vlastnictví neobdržela ničeho, tudíž žalovaný jí na vypořádání jejího podílu ze SJM měl vyplatit částku , částka, (, Anonymizováno, ). Žalovaný ale po právní moci rozsudku o rozvodu manželství ze svých výlučných prostředků uhradil na společné dluhy celkem částku , částka, (, Anonymizováno, ), z kteréžto částky jedna polovina činí částku zaokrouhleně , částka, , kterou zaplatil za žalobkyni a kterou je mu povinna tato vrátit. Od částky , částka, je tak třeba odečíst částku , částka, a získáme částku , částka, , kterou je žalovaný povinen na vyrovnání vypořádacího podílu žalobkyni uhradit.

31. Z vyložených důvodů odvolací soud proto rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. ve výroku I., pokud jde o přikázání zůstatku na účtu stavebního spoření vedeném u společnosti , právnická osoba, ., , IČO, , na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , k datu , datum, ve výši , částka, do výlučného vlastnictví žalovaného a přikázání motorového vozidla , Anonymizováno, do výlučného vlastnictví žalobkyně, jakož i uložení povinnosti oběma účastníkům k úhradě společně a nerozdílně společného závazku ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., , IČO, , a ve výroku o výši vypořádacího podílu změnil tak, jak je výroku I. písm. a), b) tohoto rozsudku uvedeno. V části výroku I. rozsudku okresního soudu, pokud jde o přikázání pohledávek z účtu žalovaného do výlučného vlastnictví žalovaného, jakož i výroku III., o zamítnutí návrhu žalobkyně na přikázání blíže neuvedených zůstatků finančních prostředků na blíže neuvedených účtech žalovaného a výroku VII., o uložení povinnosti žalobkyni zaplatit státu náhradu nákladů řízení, odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

32. Jelikož odvolací soud z části změnil rozsudek okresního soudu, musel nově rozhodnout i o nákladech řízení před tímto soudem. Vzhledem k tomu, že řízení o vypořádání zaniklého SJM je řízení, ve kterém soud není vázán návrhy účastníků, nelze na náklady řízení bez dalšího aplikovat zásadu o úspěchu ve věci. Zpravidla se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Odvolací soud neshledal důvody zvláštního zřetele hodné, proto o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 1, 2, § 142 odst. 2 o. s. ř.).