95 Co 129/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Novákové a soudců JUDr. Ing. Václava Beneše a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci oprávněného: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa proti povinným 1) Jméno povinného A , narozený dne Datum narození povinného A bytem Adresa povinného A 2) Jméno povinného B , narozená dne Datum narození povinného B bytem Adresa povinného B o žalobě (návrhu) povinných na povolení obnovy řízení ve věci vedené u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka o odvolání prvého povinného proti usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum , č. j. spisová značka ,

I. Usnesení okresního soudu se mění tak, že žaloba povinných na obnovu řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Napadeným usnesením okresní soud (nebo také ,,soud prvního stupně“) rozhodl, že podání podané k podepsanému soudu dne 16. 9. 2024 označené jako „návrh povinných na povolení obnovy řízení“ ve znění jeho doplnění podaného k podepsanému soudu dne 4. 11. 2024, se odmítá (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že podání označené jako ,,návrh povinných na povolení obnovy řízení“ bylo neurčité a nesrozumitelné, proto okresní soud usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 3. 10. 2024 vyzval podatele k odstranění vad podání. Toto usnesení bylo podatelům doručeno. V doplněném podání, které bylo okresnímu soudu doručeno dne 16. 9. 2024 vady podání neodstranili. V tomto podání sice doplnili označení účastníků, ale neuvedli zde označení rozhodnutí, proti kterému žaloba směřuje, obecné uvedení, že směřuje proti všem rozhodnutím vydaným v exekučním řízení není dostačující, neboť mělo být uvedeno konkrétní rozhodnutí, proti kterému žaloba směřuje a v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloba je podána včas. Podání ze dne 4. 11. 2024 tak má stále vady, které brání jeho projednání.

3. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání prvý povinný. Uvedl, že v žalobě na obnovu řízení přesně označil účastníky řízení a to, že požadují obnovu řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a uvedl i důvod podání žaloby na obnovu řízení, a to důkaz, který v původním exekučním řízení nemohli uplatnit, neboť jim nebyl znám. Dále se podrobně vyjadřuje k tomuto důkazu, jeho důležitosti pro exekuční řízení a k důvodům, pro které jej nemohli v exekučním řízení uplatnit. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

4. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, k projednání odvolání nenařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.].

5. V projednávané věci z obsahu spisu plyne, že návrhem podaným u okresního soudu dne 16. 8. 2024 se odvolatel a , Jméno povinného B, domáhali povolení obnovy řízení vedeného Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . V návrhu správně označili účastníky tohoto řízení, a to oprávněného , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, a povinných 1) , Jméno povinného A, , narozený dne , Datum narození povinného A, , bytem , Adresa povinného A, , 2) , Jméno povinného B, , narozená dne , Datum narození povinného B, uvedeného exekučního řízení včetně jeho výsledku (pravomocného skončení) a sdělili, že dne 26. 8. 2024 získali blíže označenou listinu (důkaz), která má podstatný vliv na průběh exekučního řízení, a kterou bez své viny nemohli uplatnit v průběhu exekučního řízení.

6. S ohledem na shora uvedené nelze dospět k závěru, že podání povinných je neurčité a je třeba je doplnit. Jiná je situace, pokud jde o důvodnost podání žaloby na obnovu řízení.

7. Podle § 228 odst. 1 o. s. ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

8. Podle odstavce druhého téhož ustanovení žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání.

9. Žaloba na obnovu řízení je mimořádným opravným prostředkem, který slouží k tomu, aby mohl být znovu projednán pravomocně skončený spor nebo jiná věc, jestliže tu jsou skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, pro které původní rozhodnutí o věci samé z hlediska správnosti a úplnosti skutkových zjištění a skutkových závěrů nemůže obstát. Žaloba na obnovu řízení je tedy právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž nebyl skutkový stav v původním řízení zjištěn úplně a správně. Žalobou na obnovu řízení se nelze domáhat případných pochybení při právním posouzení nebo procesněprávních vad. Pro žalobu na obnovu řízení je typické, že může směřovat jen proti pravomocnému rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a kterým bylo (současně) rozhodnuto o věci samé.

10. Podle § 232 odst. 1 o. s. ř. žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.

11. Podle § 235f o. s. ř. zamítne-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůty počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání.

12. Podle § 254 odst. 2 o. s. ř. při výkonu rozhodnutí nelze přerušit řízení z důvodů uvedených v části třetí tohoto zákona a prominout zmeškání lhůty. Nelze také podat žalobu na obnovu výkonu rozhodnutí; žalobu pro zmatečnost lze podat pouze z důvodu uvedeného v § 229 odst. 4.

13. Ustanovení § 232 odst. 1 o. s. ř. nezmiňuje jako nezbytnou náležitost žaloby na obnovu řízení označení účastníků. U této žaloby je účastenství (včetně legitimace k podání žalob) vymezeno ve vazbě na osoby, jež se účastnily řízení v jeho předchozích fázích. Definice účastníků je tedy u těchto žalob dána ustanovením § 94 odst. 2 o. s. ř. Účastníci řízení si také v řízení o těchto opravných prostředcích zachovávají (stejně jako v případě odvolání nebo dovolání) stejné procesní postavení jako v původním řízení.

14. S ohledem na shora uvedené, kdy povinní se jednoznačně podanou žalobou na obnovu řízení domáhali zvrácení výsledků exekučního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , bylo nutno účastníky v tomto řízení označit shodně, jako v původním exekučním řízení, což okresní soud v napadeném usnesení opomněl a odvolací soud tuto zjevnou vadu správným označením účastníků řízení v záhlaví rozhodnutí napravil.

15. Dále, jak ze zákonného ustanovení vyplývá (§ 254 odst. 2 o. s. ř.), ve věcech výkonu rozhodnutí je podání žaloby na obnovu řízení nepřípustné. Je to především proto, že žalobou pro zmatečnost lze napadnout jen pravomocné rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a kterým bylo (současně) rozhodnuto o věci samé. Termín ,,věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je oním předmětem, pro nějž se řízení vede. Řešení otázek procesního charakteru nelze považovat za ,,jednání ve věci samé“. Zahájení exekučního řízení není výkonem práva, ale využitím možnosti poskytnuté oprávněnému procesním předpisem. Rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí je rozhodnutím o úkonu procesněprávním.

16. Jelikož žaloba na obnovu řízení je ve vykonávacím řízení zcela zapovězena, bylo zde namístě žalobu bez dalšího zkoumání (tj. zda byla podána včas, zda splňuje všechny zákonné náležitosti atd.) pro nadbytečnost ve smyslu ust. § 235e odst. 1 ve spojení s § 235f zamítnout.

17. Z vyložených důvodů odvolací soud proto usnesení okresního soudu dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. per analogiam změnil a žalobu na obnovu shora uvedeného exekučního řízení zamítl.

18. O nákladech řízení před soudem prvního stupně i před odvolacím soudem odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., když před soudem prvního stupně i před odvolacím soudem byl úspěšný oprávněný, kterému podle obsahu spisu žádné náklady v těchto řízeních nevznikly.