95 Co 341/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Beneše a soudců Mgr. Michala Drobílka a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A o zaplacení částky 3 292,63 euro s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. května 2025 č. j. 16 EVC 2/2024-118, I. Rozsudek okresního soudu sea) ve výroku I. potvrzuje,b) ve výroku II. mění tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalovaného , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem , Anonymizováno, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalovaného , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem , Anonymizováno, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud svým rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení částky 3 292,63 euro s příslušenstvím (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost uhradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalovaného , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 292,63 euro se zákonnými úroky od , datum, do zaplacení. Podle žaloby žalobkyně ještě před převzetím právního zastupovaní žalovaného informovala o existenci nemovitostí, které nebyly předmětem dědického řízení a o možnosti jejich dodatečného projednání. Žalovaný projevil zájem o právní služby a strany se dohodly na osobním setkání v , Anonymizováno, dne , datum, . Na tomto setkání dne , datum, žalobkyně žalovaného seznámila se skutečnostmi souvisejícími s dodatečným dědickým řízením, které byly žalobkyni v té době známé, žalovaný byl řádně poučen o odměně za poskytování právních služeb a účastníci téhož dne uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb podle slovenského zákona č. 586/2003 Z. z., o advokacii (dále jen „slovenský zákon o advokacii“) a žalovaný udělil žalobkyni dne , datum, plnou moc pro právní zastupování v řízení o dodatečném projednání dědictví po , jméno FO, , rozené , rodné přijmení, , narozené , datum, a zemřelé , datum, , které je vedeno u Okresního soudu v , Anonymizováno, . Ze setkání nebyl vyhotoven záznam. Žalobkyně sice zastupovala tři další dědice, ale není pravda, že jednala v neprospěch žalovaného, i když je žalovaný přesvědčen, že některý z dalších zastoupených dědiců nemá dědické právo. Žalobkyně nemá pravomoc rozhodovat o tom, komu z dědiců patří dědický podíl, řízení o dodatečném projednání dědictví je tzv. nesporné řízení a jeden zástupce může ve stejné věci současně zastupovat více dědiců. K nahlédnutí do dědického spisu notáře , jméno FO, v , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, došlo dne , datum, , přičemž s přihlédnutím k časovému rozdílu jde podle žalobkyně o samostatný úkon právní služby, který je v tomto případě neslučitelný s úkonem převzetí a příprava věci. Žalobkyně pak následně provedla další úkony právní služby ve prospěch žalovaného nezbytné pro zabezpečení efektivity a hospodárnosti řízení o dědictví, když vyžádala další rozhodnutí o dědictví. Uvedené listiny pak žalobkyně následně dne , datum, zaslala notáři v , Anonymizováno, . Pokud by žalobkyně věděla, že žádané listinné podklady měl žalovaný, nežádala by o ně příslušné soudy, žalovaný tak porušil svou povinnost ve smlouvě (poskytovat včasné, pravdivé a úplné informace a současně předkládat listinné podklady k řádnému poskytování právních služeb). Žalovaný dne , datum, smlouvu o poskytování právních služeb vypověděl a současně vypověděl plnou moc. Žalobkyně dne , datum, vystavila žalovanému fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, , kde vyúčtovala žalovanému odměnu advokáta za poskytnuté právní služby podle čl. III odst. 2 smlouvy o poskytování právních služeb. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný objektivně nevěděl o existenci dědictví. Vyvolání dodatečného dědického řízení je výslovnou zásluhou práce žalobkyně a žalovaný tak nabyl možnost získání majetkového prospěchu, který zdaleka převyšuje odměnu požadovanou žalobkyní. Nepřiznání odměny žalobkyni alespoň v částečné výši by v kontextu celé věci jednoznačně odporovalo dobrým mravům.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a nárok neuznal. Žalovaný potvrdil, že žalobkyně oslovila žalovaného s tím, že ve věci zastupuje i ostatní dědice (což byla nepravdivá informace) a dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování právních služeb. Podle žalovaného, žalobkyně uvedla nepravdivé údaje a postupovala proti jeho zájmům, účtovaná odměna neodpovídá smlouvě, před realizací jej nekontaktovali a nevyžádali si stanovisko k postupu, pořizovali dokumenty, které jim mohl poskytnout a v , Anonymizováno, došlo pouze k předání podepsané plné moci a smlouvy o zastoupení. Právní porada se nekonala. Žalobkyně však zastupovala klienty, kteří jsou v postavení protistran (jejich zájmy jsou rozdílné), došlo tak k pochybení a žalobkyni by neměla za takové zastupování být přiznána náhrada. Žalovaný potvrdil, že smlouva byla z jeho strany vypovězena, z důvodu ztráty důvěry v postup žalobkyně, neboť žalovaný dospěl k závěru, že žalobkyně jedná jeho jménem v jeho neprospěch. Žalobkyně v rámci dědického řízení jako zástupce žalovaného uznala nárok dalších 2 osob na dědictví po , jméno FO, , kterým však dědické právo nesvědčilo, a v důsledku toho mohlo dojít k ponížení dědického podílu žalovaného. Žalobkyně uplatňuje po žalovaném úhradu za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí, žádost o zaslání usnesení o dědictví 2x, nahlédnutí 1x a podání notářskému úřadu) s tím, že vychází ze 4/6 všeobecné hodnoty dědictví, dle počtu zastupovaných dědiců. Podle žalovaného jsou uvedené služby buď duplicitní nebo se nejedná o právní úkon, za nějž by náležela odměna. Udělení plné moci podle žalovaného neznamená neomezený mandát, kdy bez konzultace byly konány úkony, které byly nadbytečné (nebyly potřeba). Nahlédnutí do spisu představuje součást převzetí věci. Žádost o zaslání usnesení o dědictví, představuje vlastní iniciativu žalobkyně, když usnesení měl žalovaný k dispozici a mohl je žalobkyni poskytnout a k takovému úkonu nedal pokyn, neměl o něm ani povědomí. Žalobkyně nedoložila, jaký úkon představovalo podání notářskému úřadu a žalovaný má za to, že nepředstavuje úkon právní služby. Také věcné náklady nejsou žalobkyní doloženy a není zřejmé, zda byly reálně vynaloženy v rámci poskytování konkrétní právní služby. Žalobkyně dne , datum, jela do , Anonymizováno, jen proto, aby s žalovaným podepsala smlouvu o právní pomoci (pokud došlo ke konzultaci s klientem, měl by být o tom veden určitý záznam). Jednání žalobkyně od počátku nebylo realizováno řádně (s odbornou starostlivostí) a to z toho důvodu, že od počátku žalobkyně v témže řízení zastupovala také pana , jméno FO, (již od , datum, ) a jeho sestru , jméno FO, (od , datum, ), jejichž zájmy jsou v rozporu se zájmy žalovaného. Žalobkyně v témže dědickém řízení v jeden okamžik zastupuje žalovaného a dvě osoby, které o sobě tvrdí, že jsou dědici (ačkoliv nejsou) a jejich jménem uplatňuje právo směřující k umenšení dědického práva žalovaného. O tom svědčí to, že žalobkyně pak podala proti žalovanému žalobu u Okresního soudu , Anonymizováno, . Žalobkyně tedy ve věci, v níž získávala informace a dokumenty od žalovaného, tohoto následně v téže věci žaluje.

4. Okresní soud shledal svou pravomoc k projednání věci dle článku 4 nařízení Brusel Ibis. Rozhodným právem je v souladu s volbou účastníků podle článku 3 odst. 1 nařízení Řím I právo slovenské.

5. Na základě provedeného dokazování okresní soud zjistil, že žalobkyni udělili plnou moc v řízení o dodatečném projednání dědictví po zůstavitelce , jméno FO, již dne , datum, , jméno FO, a dne , datum, , jméno FO, . Předmětem dodatečného projednání dědictví byla parcela o výměře , Anonymizováno, m2 v katastrálním území , Anonymizováno, . Následně, až dne , datum, žalobkyně sepsala s žalovaným plnou moc k zastupování žalovaného v témže řízení. Téhož dne žalovaný podepsal v , Anonymizováno, smlouvu o poskytování právní pomoci, jejímž předmětem bylo poskytování komplexních právních služeb ve věci přípravy podkladů pro majetkoprávní uspořádání nemovitostí včetně zastupování žalovaného jako dědice v dědických řízeních a jiných případných souvisejících řízeních týkajících se všech nemovitostí po zůstavitelce , jméno FO, . Podle smlouvy byla žalobkyně povinna chránit práva a oprávněné zájmy žalovaného, žalovaný se zavázal poskytovat žalobkyni včasné, pravdivé a úplné informace, předkládat listinné podklady a vysvětlení k řádnému poskytování právních služeb a žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému včasné, pravdivé a úplné informace o vyřizovaných věcech, vyjma zákona o mlčenlivosti. Dle tvrzení žalovaného došlo v , Anonymizováno, pouze k podepsání smlouvy o poskytování právní pomoci a předání podepsané plné moci (která byla žalovaným podepsána v , Anonymizováno, ) a ze strany žalobkyně mu nebyly o věci sděleny žádné informace. Své tvrzení, že žalovaný byl dne , datum, při převzetí a přípravy zastoupení řádně obeznámen s obsahem udělené plné moci a s předmětem a podmínkami smlouvy o poskytování právních služeb, žalobkyně v řízení ničím nedoložila. Již dne , datum, Okresní soud , Anonymizováno, požádal Okresní soud v Chomutově ve věci dědického řízení po , jméno FO, o zaslání usnesení ve věci dědictví po , jméno FO, rozené , rodné přijmení, a protokolu o předběžném šetření (opisy listin byly odeslány , datum, ). Dne , datum, žalobkyně v zastoupení , jméno FO, požádala Okresní soud v Chomutově o vyhledání a zaslání dědického usnesení po zůstavitelce , jméno FO, rozené , rodné přijmení, a , jméno FO, rozené , jméno FO, . Po zaplacení soudního poplatku Okresní soud v Chomutově dne , datum, zaslal žalobkyni potvrzení o v úvahu přicházejících dědicích. Dne , datum, zaslal žalobkyni Okresní soud , adresa, dědické usnesení ve věci zůstavitelky , jméno FO, a dědické usnesení ve věci zůstavitele , jméno FO, . Dne , datum, žalobkyně požádala (v zastoupení žalovaného a , jméno FO, ) Okresní soud v Chomutově o vyhledání a zaslání dědického usnesení po zůstavitelích , jméno FO, zemřelému , datum, a , jméno FO, zemřelému , datum, . Dne , datum, žalobkyně žádala notáře , tituly před jménem, , jméno FO, o zaslání fotokopií všech listin, které přibyly do spisu po posledním jednání dne , datum, , případně o sdělení termínu k nahlédnutí do spisu. Na to notář určil možný termín nahlížení do spisu a žalobkyně dne , datum, pověřila svého zaměstnance provedením všech úkonů týkajících se komunikace s notářským úřadem , tituly před jménem, , jméno FO, v , Anonymizováno, ve věci dědického řízení , Anonymizováno, . Dne , datum, žalobkyně zaslala , tituly před jménem, , jméno FO, doklady a plnou moc od žalovaného a od , jméno FO, .

6. Okresní soud dále zjistil, že dne , datum, proběhlo v notářské kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, v , Anonymizováno, jednání ve věci dodatečného projednání dědictví po zůstavitelce , jméno FO, . Jednání se zúčastnila žalobkyně jako zástupce dědice , jméno FO, a dědičky , jméno FO, a , jméno FO, , dále dědicové , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a žalovaný, za sebe i jako zástupce , jméno FO, . Žalovaný při jednání odvolal plnou moc udělenou žalobkyni k zastupování sebe i , jméno FO, ). , jméno FO, (zastoupený žalobkyní) podal návrh na projednání nově objeveného dědictví po zůstavitelce , jméno FO, a současně spolu se svou sestrou , jméno FO, (také zastupovaná žalobkyní) uplatnili dědický nárok ve skupině III – titul spolužijící osoby. Dědici ze zákona ve III skupině - , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a žalovaný (dědicové sourozenců zůstavitelky) dědický titul , jméno FO, a , jméno FO, neuznávají. Z toho důvodu bylo usnesením ze dne , datum, řízení o dědictví po zůstavitelce , jméno FO, přerušeno a soud odkázal dědice , jméno FO, a , jméno FO, , aby ve lhůtě 40 dnů ode dne právní moci usnesení podali u Okresního soudu v , Anonymizováno, žalobu s určením, že ke dni smrti zůstavitelky s ní žili ve společné domácnosti déle než jeden rok před její smrtí. Tuto žalobu podala žalobkyně v zastoupení žalobců , jméno FO, a , jméno FO, dne , datum, proti žalovaným dědicům , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a žalovanému. Žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému fotokopie listin získaných při jeho právním zastupování a vyúčtování odměny a fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, , splatnou , datum, . Žalobkyně vyúčtovala žalovanému celkem částku , částka, .

7. Podle okresního soudu je zřejmé, že zájmy žalovaného jako dědice ze zákona po sourozencích zůstavitelky, jsou v rozporu se zájmy dědiců, kteří nárok na dědictví uplatňují z titulu spolužijících osob (s každým dalším dědicem dochází ke zmenšení výše dědického podílu), což je zřejmé i z chování dědiců, kteří dědický titul , jméno FO, a , jméno FO, neuznávají. Žalobkyně sama uvedla, že ve věci dodatečného projednání dědictví po zůstavitelce , jméno FO, oslovila žalovaného „žalovaný objektivně nevěděl o existenci dědictví, vyvolání dodatečného dědického řízení je výslovnou zásluhou práce žalobkyně a žalovaný tak nabyl možnost získání majetkového prospěchu.“ Bylo to ovšem až poté, co byla zplnomocněna , jméno FO, a jeho sestrou. Žalobkyně sice sdělila žalovanému, že ve věci zastupuje všechny dědice, avšak skutečnost, že žalobkyně zastupuje i , jméno FO, a , jméno FO, (další dědice) žalovaný v té době nevěděl. Žalobkyně v řízení netvrdila a ani neprokázala opak. Žalobkyně ani nedoložila, s čím byl žalovaný dne , datum, skutečně obeznámen. O tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy s žalobkyní nevěděl, že žalobkyně zastupuje další „potencionální“ dědice, svědčí i to, že následně plnou moc žalobkyni vypověděl, a to z důvodu, že řádně nehájila jeho zájmy. Tomu, že zájmy žalovaného byly v rozporu s dalšími „potencionálními“ dědici odpovídá i to, že následně byla proti žalovanému a ostatním dědicům podána žaloba u Okresního soud v , Anonymizováno, .

8. Okresní soud aplikoval slovenský zákon o advokacii a shledal, že povinností advokáta je chránit a prosazovat práva a zájmy klienta a postupovat s odbornou péčí. Za úkony, při kterých nepostupoval s odbornou péčí, mu odměna nenáleží. V projednávané věci žalobkyně zastupovala v téže věci (dodatečné projednání dědictví) klienty, jejichž zájmy byly v rozporu. V případě, že by se žalovaný na žalobkyni obrátil sám s žádostí o zastupování v této věci, v souladu s ustanovením § 21 písm. a) slovenského zákona o advokacii by žalobkyně měla jeho zastupování odmítnout. Vzhledem k tomu, že to byla sama žalobkyně, kdo žalovaného vyhledal a nabídl mu své služby, dospěl okresní soud k závěru, že žalobkyně porušila povinnost stanovenou § 18 slovenského zákona o advokacii, kdy nepostupovala s odbornou péčí. Protože okresní soud dospěl k závěru, že ze strany žalobkyně nebyly služby poskytnuty s odbornou péčí, nevznikl žalobkyni nárok na zaplacení vyúčtovaných právních služeb, a okresní soud žalobu zamítl. S ohledem na skutečnost, že okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyni na náhradu nákladů řízení nevznikl nárok, nezabýval se dalšími námitkami žalovaného ohledně výše a oprávněnosti jednotlivých nároků.

9. Proti rozsudku okresního soudu podala žalobkyně odvolání. Namítla, že právní zastoupení osob, které odůvodnily svůj nárok na dědictví, nemůže být v rozporu s ustanoveními o postupu advokáta s odbornou péčí. Žalobkyně má za to, že pokud iniciovala dědické řízení a informovala možné dědice o existenci předmětu dědictví s úmyslem zastupovat všechny v úvahu připadající dědice v řízení, nebyl dán důvod na straně žalobkyně nezastupovat , jméno FO, a , jméno FO, kteří své dědické právo odvozují z důvodu spolužití se zůstavitelkou ve společné domácnosti. Podle žalobkyně nemůže v dědickém řízení existovat střet zájmů účastníků, neboť se jedná o řízení nesporné. To, zda žalovaný uznává či neuznává nárok , jméno FO, a , jméno FO, , je jen věcí jeho názoru. Podle žalobkyně na věc nedopadá ustanovení § 21 písm. a) slovenského zákona o advokacii, neboť se do rozhodování notáře zájmy dědiců nepromítají, s jedinou výjimkou, kterou je schvalování dědické dohody. Ani dědické dohoda se však nemůže týkat posouzení toho, jaká osoba má či nemá na dědictví nárok. Podle žalobkyně je zásadní, že se všichni dědicové dozvěděli o nevypořádaném předmětu dědictví od žalobkyně. Žalobkyně argumentuje rovněž ustanovením § 165 slovenského zákona č. 161/2015 Z. z., civilního nesporného řádu, podle něhož jsou účastníky dědického řízení ti, o kterých je možné se důvodně domnívat, že jsou zůstavitelovými dědici. Žalobkyni tak byly uděleny plné moci od osob, o nichž bylo možné se domnívat, že jsou dědici. Notář přitom sám zkoumá platnost a existenci dědických nároků. Argumentace žalovaného je podle žalobkyně absurdní, neboť rozpor tvrzení zastoupených účastníků nemůže založit povinnost advokáta vypovědět jednomu z účastníků plnou moc. Navíc v řízení mají zastoupení účastníci jeden společný status a společný právní zájem. Žalobkyně celou dobu zastoupení prováděla řádně úkony v zájmu žalovaného a v zájmu rychlého skončení dědického řízení. Žalobkyně navrhuje zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

10. Žalovaný s odvoláním nesouhlasí. Žalovaný uvádí, že ač si je vědom (nepatrně) rozdílné právní úpravy povinností advokáta, připomíná, že jednání tohoto druhu je v poměrech ČR, tedy před ČAK, důvodem pro kárné řízení vůči takovému advokátu, neboť zastupování obou „táborů“, tedy skupin subjektů, které v témže řízení uplatňují zcela protichůdné zájmy, je zásadní porušení loajality advokáta vůči klientovi, kdy tento může použít v neprospěch svého klienta informace a listiny, které mu klient předá nebo tyto využít ku prospěchu druhé skupiny osob, jejichž zájmy jsou v rozporu se zájmy žalovaného, coby klienta žalobce. Takové jednání představuje porušení zcela základního principu výkonu advokacie a základní povinnosti advokáta. Za uvedené pak platná právní úprava SR zbavuje advokáta nároku na odměnu, kdy z provedeného dokazování například pak ze skutečnosti, že dne , datum, žalobce podal na žalovaného žalobu, ač jej do , datum, v téže věci zastupoval, je toto porušení povinností advokáta – žalobce – vůči žalovanému zcela zjevné. Žalovaný navrhuje potvrzení napadeného rozsudku.

11. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu ve výroku ve věci samé i ve výroku o náhradě nákladů řízení dle § 212 a § 212a odst. 6 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání ve věci samé není důvodné.

12. Krajský soud předně odkazuje na rozhodnutí okresního soudu v části, v níž okresní soud shledal svou pravomoc k projednání věci a aplikaci slovenského práva na projednávanou věc.

13. Podle § 18 odst. 1 slovenského zákona o advokacii, advokát je povinný pri výkone advokácie chrániť a presadzovať práva a záujmy klienta a riadiť sa jeho pokynmi. Ak sú pokyny klienta v rozpore so všeobecne záväznými právnymi predpismi, nie je nimi viazaný. O tom klienta vhodným spôsobom poučí.

14. Podle § 18 odst. 2 slovenského zákona o advokacii, advokát je povinný pri výkone advokácie postupovať s odbornou starostlivosťou, ktorou sa rozumie, že koná čestne, svedomito, primeraným spôsobom a dôsledne využíva všetky právne prostriedky a uplatňuje v záujme klienta všetko, čo podľa svojho presvedčenia považuje za prospešné. Pritom dbá na účelnosť a hospodárnosť poskytovaných právnych služieb.

15. Podle § 18 odst. 3 slovenského zákona o advokacii, advokát postupuje pri výkone advokácie tak, aby neznižoval dôstojnosť advokátskeho stavu. V záujme toho je povinný dodržiavať pravidlá profesijnej etiky a iné pravidlá, ktoré určuje predpis komory.

16. Podle § 18 odst. 5 slovenského zákona o advokacii, odmena advokátovi nepatrí za tie úkony, pri ktorých nepostupoval s odbornou starostlivosťou.

17. Podle § 21 písm. a) slovenského zákona o advokacii, advokát je povinný odmietnuť poskytnutie právnych služieb, ak v tej istej veci alebo vo veci s ňou súvisiacej poskytol právne služby inému, ktorého záujmy sú v rozpore so záujmami toho, kto o poskytnutie právnych služieb žiada.

18. Podle § 4 odst. 1 advokátského poriadku Slovenské advokátní komory, advokáti, ktorí vykonávajú advokáciu spoločne [§ 12 ods. 1 písm. b) až e) zákona], komanditisti komanditných spoločností a prokuristi nesmú zastupovať klientov, ktorých záujmy sú v rozpore, alebo ak hrozí, že počas poskytovania právnych služieb budú v rozpore.

19. Dle pozičního dokumantu Slovenské advokátní komory ze dne 6. 6. 2025, advokát sa musí vyhýbať konfliktu záujmov. Advokát nesmie zastupovať dvoch klientov v jednej veci, ak hrozí konflikt ich záujmov. Rovnako sa musí vyhnúť zastupovaniu nového klienta, ak sa o ňom dozvedel dôverné informácie od svojho bývalého alebo súčasného klienta. Ak konflikt záujmov vznikne počas zastupovania, advokát musí zastúpenie skončiť.

20. V poměrech projednávané věci je zřejmé, že žalobkyně nabídla žalovanému zastupování v řízení dodatečném projednání dědictví po zůstavitelce , jméno FO, , avšak žalovaného řádně neinformovala, že již dříve převzala zastoupení , jméno FO, a , jméno FO, , kteří své dědické právo po zůstavitelce , jméno FO, dovozují ze soužití se zůstavitelkou ve společné domácnosti. Žalobkyně se v této souvislosti zejména nedotázala žalovaného, zda žalovaný dědické právo , jméno FO, a , jméno FO, nehodlá zpochybnit.

21. V důsledku uvedeného pochybení tak žalobkyně přehlédla, že mezi zastoupenými účastníky dědického řízení objektivně existuje konflikt zájmů (objektivně existující spor o dědické právo mezi společně zastoupenými účastníky). Žalobkyně se mýlí, pokud dovozuje, že v tzv. nesporných řízeních je konflikt zájmů účastníků pojmově vyloučen. Tzv. nespornost řízení se projevuje v dědickém řízení pouze v tom, že případný spor mezi účastníky o dědické právo se neřeší přímo v dědickém řízení, ale ve sporném řízení, jež účastnici musí případně vyvolat.

22. Za této situace žalobkyně neměla zastoupení žalovaného převzít. Při převzetí zastoupení tedy žalobkyně nepostupovala řádně s odbornou péčí a za uvedený úkon a úkony následující jí proto odměna podle § 18 odst. 5 slovenského zákona o advokacii nenáleží. Úkon převzetí zastoupení přitom zahrnuje i nahlédnutí do spisu o dodatečném projednání dědictví.

23. Pokud žalobkyně vyžadovala u Okresního soudu Chomutově dědická usnesení ve věcech zůstavitelů , jméno FO, , zemřelého , datum, , a , jméno FO, , zemřelého , datum, , ačkoliv uvedené listiny měl žalovaný k dispozici, pak žalobkyně navíc nepostupovala s odbornou péčí, pokud se před žádostí u Okresního soudu v Chomutově nedotázala (alespoň telefonicky) žalovaného. Žalobkyni proto odměna za tyto žádosti podle § 18 odst. 5 slovenského zákona o advokacii nenáleží. Totéž dopadá na elektronické podání ze dne , datum, , kterým žalobkyně pouze přeposlala notářskému úřadu dokumenty (usnesení o dědictví, která žalobkyně neúčelně vyžádala). Uvedené přeposlání přitom představuje jen faktický úkon, nikoliv úkon právního zastoupení.

24. Jen na okraj krajský soud podotýká, že při vědomí, že na věc dopadá slovenská právní úprava, lze jen pro dokreslení poukázat na rozhodnutí České advokátní komory č. K 6/2004 podle něhož je zavrženíhodné a v příkrém rozporu se základními principy výkonu advokacie, jestliže advokát sám přes vysoce pravděpodobnou kolizi zájmů nabídne klientovi zastoupení a následně pak jedná proti jeho zájmům, k jeho škodě a k prospěchu druhého na téže věci zúčastněného klienta. V konkrétním případě projednávaném Českou advokátní komorou šlo přitom o obdobou věc, tedy o konflikt mezi neopomenutelnou dědičkou a družkou, jež byla dědičkou ze závěti.

25. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku I. jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

26. Okresní soud však nesprávně shledal za účelný úkon právní služby zástupce žalovaného rovněž nahlédnutí do spisu dne , datum, . Uvedené nahlížení představuje jen faktický a nadto neúčelný úkon. Žalovanému náleží náhrada nákladů řízení sestávající z odměny advokáta podle 7 bod 5 a. t. ve výši 5 x , částka, za úkony příprava a převzetí zastoupení, odpor proti evropskému platebnímu rozkazu, písemné podání soudu ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, a , datum, a paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 2 x , částka, a 3 x , částka, (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 4 a. t. ve znění od , datum, ) a dále 21 % DPH ze součtu uvedených částek, celkem tedy , částka, .

27. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku II. změnil tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

28. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl krajský soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovanému proto náleží náhrada nákladů řízení sestávající z odměny advokáta podle 7 bod 5 a. t. ve výši 2 x , částka, a paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 2 x , částka, (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 4 a. t. ve znění od , datum, ), náhrada nákladů na cestu k jednání odvolacího soudu z , adresa, osobním automobilem ve výši ½ x , částka, , a dále 21 % DPH ze součtu uvedených částek, celkem tedy , částka, .