95 Co 37/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radima Pastrňáka, Ph.D. a soudkyň JUDr. Jany Novákové a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o uložení povinnosti, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 6. 9. 2024, č. j. 12 C 270/2022-193, a usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 13. 12. 2024, č. j. 12 C 270/2022-198,

I. Rozsudek okresního soudu se:a) ve výroku I. mění potud, že se lhůta k plnění nestanoví; jinak se v tomto výroku potvrzuje,b) ve výroku II. mění potud, že částka náhrady nákladů řízení činí 42 645,32 Kč; jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 9 875,48 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta A, , advokáta.

1. V záhlaví označenými rozsudkem a usnesením Okresní soud v Litoměřicích (dále jen „okresní soud“ či „soud prvního stupně“) uložil žalovanému povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku uzavřít se žalobcem kupní smlouvu, jejíž text učinil součástí výroku I. rozsudku a na základě které by došlo k převodu vlastnického práva ke stavbě v části obce , adresa, , způsob využití – stavba pro rodinnou rekreaci, postavené na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a zapsané na LV č. , anonymizováno, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , anonymizováno, ) a katastrální území , anonymizováno, ), a to za kupní cenu , částka, , přičemž tato kupní cena byla kupujícím (žalobcem) zaplacena před podpisem kupní smlouvy, a to v hotovosti, což účastníci této smlouvy stvrzují svými níže připojenými podpisy. Ve výroku II. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 106 280 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce a usnesením uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na nákladech řízení částku 26 928 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

2. Skutkově okresní soud v rozsudku vycházel z toho, že předchůdce žalovaného , Jméno žalovaného, podepsal se žalobcem dne 19. 3. 2020 platnou kupní smlouvu, kterou žalobci prodal svoji stavbu, za kterou obdržel od žalobce sjednanou kupní cenu 160 000 Kč v hotovosti. Návrh na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí před smrtí a před projednáním dědictví po zemřelém předchůdci žalovaného podán nebyl. Stavba se tak stala předmětem dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Litoměřicích. Usnesením okresního soudu ze dne 30. 3. 2022, č. j. 35 D 1423/2021-51, byl žalovaný určen dědicem , anonymizováno, , zemřelého , datum, , přičemž žalovaný nabyl v tomto dědickém řízení stavbu, v odůvodnění tohoto usnesení byla jako pasivum dědictví označena povinnost převést vlastnické právo ke stavbě na žalobce. Usnesení nabylo právní moci dne 30. 3. 2022 a na základě tohoto usnesení byl žalovaný zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník stavby. Smluvní strany kupní smlouvy (předchůdce žalovaného a žalobce) se dohodly v čl. V., že v případě, že katastr nemovitostí nezapíše vlastnické právo žalobce ke stavbě, kupní smlouva se ruší a oba jsou povinni uzavřít novou smlouvu shodného obsahu bez chyb a nedodělků bránících vkladu práva žalobce.

3. Právně okresní soud věc posoudil podle § 2009 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) a uzavřel, že žaloba je důvodná, neboť smrtí předchůdce žalovaného povinnost k uzavření nové smlouvy nezanikla, ale přešla na dědice, tedy žalovaného.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když vyšel z hodnoty stavby, a v samostatném usnesení podle § 148 o. s. ř. o nákladech státu (znalečného).

5. Proti rozsudku a usnesení podal žalovaný odvolání a namítal, že žalobce pochybil, když nepodal návrh na vklad vlastnického práva z kupní smlouvy do katastru nemovitostí do doby pravomocného usnesení o dědictví. Kupní smlouva byla podepsána dne 19. 3. 2020 a usnesení o dědictví po zemřelém prodávajícím bylo vydáno a nabylo právní moci dne 30. 3. 2022. V původní kupní smlouvě je konstatováno, že současně s podpisem smlouvy byl podepsán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalobce více jak dva roky ignoroval tuto skutečnost a de facto i de iure promeškal právo na vklad vlastnického práva z kupní smlouvy do katastru nemovitostí. Poukazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2728/2020, v němž byla vyřešena otázka, dokdy nejpozději lze podat návrh na vklad práva do katastru nemovitostí v případě právního nástupnictví při specifické skutečnosti úmrtí převodce – tedy dosavadního vlastníka nemovitosti, aby se někdo nemohl po dědici domáhat dědictvím v dobré víře nabyté nemovitosti po uplynutí neomezeně dlouhé doby. Uvedl, že není povinen v žádném případě uzavírat novou kupní smlouvu. Byl by povinen respektovat uzavřenou kupní smlouvu bez vad, kupní smlouvu ve znění, jak ji uzavřel zemřelý , anonymizováno, , a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví. Okresnímu soudu vytkl, že se nevypořádal s tím, že žalobce si sám způsobil, že nelze kupní smlouvu uzavřenou mezi ním a zemřelým , anonymizováno, vložit do katastru nemovitostí, a to jednak vadami ve smlouvě, ale zejména promeškáním doby pro vklad do katastru nemovitostí. Rozhodnutí okresního soudu tedy spočívá na nesprávném právním posouzením věci ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Dále odkazoval na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1606/2003, ze kterého vyplývá, že zemřel-li účastník smlouvy o převodu nemovitosti, je dědic zemřelého účastníka smlouvy vázán pouze smlouvou uzavřenou zůstavitelem a není povinen uzavírat novou smlouvu o převodu stejné nemovitosti na druhého účastníka smlouvy a trval na tom, že dědic je vázán právním nástupnictvím pouze u perfektní smlouvy a z časového hlediska do doby, než nabyde právní moci rozhodnutí o pozůstalosti. Dále namítal, že žalobce na základě kupní smlouvy nezaplatil prodávajícímu kupní cenu. Z článku III. kupní smlouvy podle žalovaného nevyplývá, že byla kupní cena prodávajícímu uhrazena. Z ustanovení tohoto článku kupní smlouvy nelze dovodit její zaplacení, není zde uvedeno standardní ustanovení o tom, že podpisem kupní smlouvy prodávající současně potvrzuje, že převzal kupní cenu v celé její výši. Navíc podpisy kupní smlouvy jsou provedeny každý v jinou dobu. Podpis prodávajícího byl proveden dle ověřovací doložky dne 19. 3. 2020, podpis kupujícího bez ověření byl učiněn dne 16. 3. 2020 a ověřen uznáním podpisu dne 30. 5. 2022. Není tak zřejmé, kdy tedy měla být uhrazena kupní cena. Žalobce podle odvolatele neprokázal zaplacení kupní ceny ani potvrzením prodávajícího o přijetí platby. Kupní cena tedy podle žalovaného uhrazena nebyla, když žalobce zaplacení kupní ceny neprokázal listinnými důkazy ani výpověďmi jím navrhovaných svědků. Žalobce ani nikdy neuvedl, kdy byla kupní cena, o níž tvrdí, že ji uhradil, zaplacena. Dále se vyjadřoval k výpovědím svědků s tím, že tito nepotvrdili úhradu kupní ceny, neznali její přesnou výši, nebyli přítomni údajnému předání hotovosti, ani nic o případné úhradě neslyšeli. Všechny nepřímé důkazy podle žalovaného svědčí o nezaplacení kupní ceny. O tom, že žalobce nejednal férově, svědčí i skutečnost, že žádost o změnu pachtu pozemku – zahrádky určenou pro město , anonymizováno, falešně podepsal za zemřelého , anonymizováno, na základě pokynu žalobce a zahrada byla žalobci propachtována na základě tohoto podvodného jednání neoprávněně. Pokud žalobce tvrdil, že vybral z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, , jejímž je jediným společníkem a jednatelem ve dnech 16. 3. 2020 a 18. 3. 2020, celkem čtyřikrát částku 40 000 Kč, tedy 160 000 Kč, rovnající se výši sjednané kupní ceny a tuto skutečnost dokládal výpisem z účtu, podle žalovaného ani tímto neprokázal, že kupní cenu uhradil, i když to žalovaný po něm požadoval. Z výše uvedeného je zřejmé, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. a dále to, že rozhodnutí okresního soudu spočívá na nesprávném právním posouzením věci ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Navrhoval, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek, žalobu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení, případně, aby rozsudek změnil tak, že se mění ustanovení článku III. smlouvy takto: Smluvní strany se vzájemně dohodly, že kupní cena předmětné nemovitosti včetně veškerého příslušenství a všech součástí činí 160 000 Kč (slovy: sto šedesát tisíc korun českých). Celou kupní cenu se kupující zavazuje zaplatit prodávajícímu do 10 dnů od podpisu smlouvy. U napadeného usnesení navrhoval jeho změnu a uložení povinnosti zaplatit státu náhradu nákladů řízení žalobci.

6. Žalobce považoval rozsudek okresního soudu za správný. Uvedl, že žádnou lhůtu k podání návrhu na vklad nepromeškal, neboť zákon žádnou lhůtu nestanoví. Pokud nepodal návrh na vklad ke katastrálnímu úřadu do smrti právního předchůdce žalovaného, mělo to za následek pouze to, že návrh na vklad byl zamítnut a musí se uložení povinnosti převést vlastnické právo domáhat v tomto řízení, když povinnost převést vlastnické právo k předmětu převodu přešla na žalovaného jako právního nástupce prodávajícího. Přes určité právní nedostatky podle katastrálního zákona považuje kupní smlouvu za platný právní úkon, který zavazuje žalovaného jako dědice prodávajícího. Pokud žalovaný poukazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1606/2003, žalobce uvedl, že přehlíží, že v uzavřené kupní smlouvě byl sjednán čl. V., dle kterého se kupní smlouva ruší a účastníci jsou povinni uzavřít novou smlouvu, v níž budou odstraněny vady, aby návrhu na vklad mohlo být vyhověno. Po zamítnutí návrhu na vklad byla kupní smlouva zrušena a žalovaný, na kterého závazek přešel, je povinen uzavřít novou kupní smlouvu. Pokud jde o uhrazení kupní smlouvy, žalobce považoval za správný závěr okresního soudu, že tato byla žalobcem zaplacena, když zejména poukazoval na svůj účastnický výslech a výslechy svědků, jakož i na skutečnost, že právní předchůdce žalovaného po celou dobu až do své smrti dne , datum, (více než , Anonymizováno, roku) případné nezaplacení kupní ceny nijak neřešil, nikomu to nesdělil, a naopak by dále činil kroky související s převodem vlastnického práva na žalobce (např. požádal svého bratra 1,5 měsíce před smrtí, aby žalobci odnesl za něj složenku). Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil a přiznal žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Krajský soud, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), a že bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně, a to spolu s řízením, které jeho vydání předcházelo, a to podle § 212 o. s. ř., § 212a o. s. ř. a po nařízeném jednání dospěl k následujícím závěrům.

8. Po skutkové stránce provedl okresní soud dokazování na základě důkazních návrhů stran, uvedl, o které důkazy skutková zjištění opírá. Odvolací soud ze skutkového stavu zjištěného okresním soudem převážně vycházel (při zopakování dokazování v rozsahu původní kupní smlouvy, výzvy ze dne 3. 8. 2022 a dokladu o odeslání této výzvy ze dne 8. 8. 2022).

9. V dané věci , anonymizováno, jako prodávající uzavřel se žalobcem jako kupujícím dne 19. 3. 2020 kupní smlouvu, na základě níž mělo dojít k převodu vlastnického práva z prodávajícího na kupujícího ke stavbě pro rodinnou rekreaci č. ev. , Anonymizováno, v obci , adresa, , části obce , adresa, , na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, , obci , adresa, , za kupní cenu 160 000 Kč. Kupní cena byla kupujícím prodávajícímu zaplacena. Prodávající dne , datum, zemřel. Pozůstalostní řízení skončilo usnesením okresního soudu ze dne 30. 3. 2022, č. j. 35 D 1423/2021-51, tak, že dědicem zůstavitele byl určen žalovaný, který v pozůstalostním řízení nabyl stavbu a v odůvodnění usnesení byla jako pasivum dědictví označena povinnost převést vlastnické právo ke stavbě na žalobce (usnesení nabylo právní moci dne 30. 3. 2022). Na základě tohoto usnesení byl žalovaný zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník stavby. Návrh na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí byl podán dne 17. 6. 2022. Rozhodnutím Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , ze dne 22. 7. 2022 byl zamítnut, a to pro nenavazující zápisy v katastru nemovitostí (jako vlastník stavby byl do katastru nemovitostí již zapsán žalovaný jako právní nástupce zůstavitele) a pro vady kupní smlouvy v označení převáděné stavby. Následující žaloba proti rozhodnutí katastrálního úřadu byla Krajským soudem v Ústí nad Labem ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze zamítnuta. V kupní smlouvě se předchůdce žalovaného a žalobce dohodli v čl. V., že v případě, že by katastrální úřad pravomocně zamítl návrh na provedení vkladu práva vlastnického k předmětné nemovitosti ve prospěch kupujícího, kupní smlouva se od počátku ruší a smluvní strany se zavazují do 4 týdnů od právní moci rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí, uzavřít novou kupní smlouvu shodného obsahu, v níž budou odstraněny vady, chyby a jiné skutečnosti, které vedly k zamítavému rozhodnutí. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uzavření dodatku ke kupní smlouvě výzvou ze dne 3. 8. 2022, která mu byla odeslána dne 8. 8. 2022. Žaloba byla žalovanému doručena dne 23. 11. 2022.

10. Podle § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

11. Podle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

12. Podle § 1787 odst. 1 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčíli tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.

13. Podle § 1787 odst. 2 o. z. obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

14. Podle § 1788 odst. 1 o. z. nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

15. Podle § 1701 odst. 1 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

16. Podle § 2009 odst. 1 o. z. smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem.

17. Z čl. V. kupní smlouvy vyplývá závazek smluvních stran pro případ pravomocného zamítnutí návrhu na povolení vkladu práva vlastnického k nemovitosti ve prospěch kupujícího uzavřít do 4 týdnů od právní moci rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí, novou kupní smlouvu shodného obsahu, v níž budou odstraněny vady, chyby a jiné skutečnosti, které vedly k zamítavému rozhodnutí.

18. Tento závazek má charakter smlouvy o smlouvě budoucí ve smyslu § 1785 a násl. o. z.

19. Návrh na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitosti ve prospěch žalobce byl katastrálním úřadem dne 22. 7. 2022 pro vady smlouvy zamítnut a dle dohody smluvních stran tak mělo dojít k uzavření nové kupní smlouvy bez vad. Ke splnění tohoto závazku prodávajícím však nemohlo dojít, neboť prodávající již dne , datum, zemřel. Závazek uzavřít novou kupní smlouvu přešel v pozůstalostním řízení na žalovaného (§ 1701 odst. 1 o. z., § 2009 odst. 1 o. z.). Žalovaný byl žalobcem vyzván ke splnění tohoto závazku (k uzavření dodatku ke kupní smlouvě) výzvou ze dne 3. 8. 2022, která mu byla odeslána dne 8. 8. 2022. Žalovaný však závazek bez zbytečného odkladu nesplnil. Dne 11. 10. 2022 žalobce zahájil soudní řízení a dne 23. 11. 2022 byla žalovanému doručena žaloba.

20. Jestliže žalovaný nesplnil svoji povinnost uzavřít novou kupní smlouvu, ačkoliv na něho přešel tento závazek zemřelého prodávajícího, byl ke splnění této povinnosti ve lhůtě vyzván (za řádnou výzvu odvolací soud považuje i výzvu k uzavření dodatku ke kupní smlouvě, neboť výzvou žalobce sledoval stejný účel a sice naplnit závazky z kupní smlouvy a dosáhnout zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí), je žaloba důvodná a okresní soud nepochybil, pokud žalobě vyhověl, neboť soud v takovém případě určí obsah smlouvy (§ 1787 o. z).

21. O lhůtě k výzvě uzavřít novou kupní smlouvu tato smlouva nehovoří. Uvádí pouze jednu lhůtu, a to 4 týdny k uzavření nové kupní smlouvy. To umožňuje výklad, dle něhož bylo třeba vyzvat k uzavření nové smlouvy ve lhůtě 4 týdnů od právní moci zamítavého rozhodnutí katastrálního úřadu (tato lhůta byla zachována, neboť o zamítnutí návrhu na povolení vkladu bylo rozhodnuto dne 22. 7. 2022 a výzva byla žalovanému odeslána dne 8. 8. 2022, podle § 573 o. z. došla žalovanému dne 11. 8. 2022), anebo výklad, podle kterého lhůta k výzvě sjednána nebyla, a proto se uplatní zákonná lhůta v délce trvání 1 roku. V obou případech lhůta dodržena byla.

22. Okresní soud rozhodl o povinnosti žalovaného uzavřít se žalobcem do tří dnů od právní moci rozsudku kupní smlouvu, jejíž text uvedl ve výroku I. rozsudku, přičemž postupoval (s výjimkou lhůty k plnění) v souladu s § 1787 odst. 1, 2 o. z.

23. Odvolací soud se přitom zabýval formulací výroku rozsudku okresního soudu a dospěl k závěru, že je správný.

24. Svým obsahem jde o žalobu na nahrazení projevu vůle (§ 161 odst. 3 o. s. ř.). Právní úprava smlouvy o smlouvě budoucí ji takto výslovně neoznačuje. To však nečinila ani úprava předchozí, přesto v praxi byly tyto žaloby používány (srov. NS 23 Cdo 1168/2010). Z tohoto hlediska je nevýznamné, zda výrok rozsudku je formulován tak, že se nahrazuje projev vůle žalovaného (např. jestliže je obsah budoucí smlouvy již určen ve smlouvě o smlouvě budoucí), či jiná formulace se stejným obsahem, např. určuje se obsah smlouvy mezi žalobcem a žalovaným či se ukládá povinnost uzavřít smlouvu. Jde o rozhodnutí ukládající prohlášení vůle (srov. NS 30 Cdo 2541/2006). Právní mocí rozsudku ukládající prohlášení vůle dochází k nahrazení tohoto prohlášení (§ 161 odst. 3 o. s. ř.), [srov. HULMÁK, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014].

25. Odvolací soud se ztotožnil s názorem, že není významné, zda je výrok rozsudku formulován jako nahrazující projev vůle či způsobem určujícím obsah smlouvy nebo ukládajícím žalovanému povinnost uzavřít se žalobcem smlouvu. Ve všech těchto případech se jedná o rozhodnutí ukládající prohlášení vůle žalovaného a pravomocný rozsudek je způsobilým podkladem pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce.

26. Naproti tomu uvedení lhůty k plnění ve výroku I. rozsudku okresního soudu správné není, neboť k nahrazení projevu vůle žalovaného dochází ve smyslu § 161 odst. 3 o. s. ř. již právní mocí rozsudku (§ 161 odst. 3 o. s. ř.).

27. Pokud žalovaný v odvolání namítal, že žalobce pochybil, když nepodal návrh na vklad vlastnického práva z kupní smlouvy do katastru nemovitostí do doby pravomocného usnesení o dědictví a promeškal právo na vklad vlastnického práva (s poukazem na rozhodnutí NS 24 Cdo 2728/2020), této argumentaci odvolací soud nepřisvědčil, protože závazek uzavřít se žalobcem (budoucí) kupní smlouvu ohledně předmětné nemovitosti přešel na žalovaného po smrti prodávajícího v pozůstalostním řízení, nebyl vázán na osobu zůstavitele a byl jako pasivum pozůstalosti také uveden v odůvodnění dědického usnesení. Uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu na daný skutkový stav nedopadá, protože se otázkou přechodu závazků ze smlouvy o smlouvě budoucí po smrti zůstavitele nezabýval, ale řešil otázku, zda je dána návaznost navrhovaného vkladu na dosavadní zápisy v katastru, byl-li návrh na povolení vkladu podle darovací smlouvy ve prospěch jednoho z dědiců podán až poté, co usnesení potvrzující nabytí dědictví nabylo právní moci. Na tomto závěru nemůže změnit nic ani námitka žalovaného, že si žalobce sám způsobil, že nelze kupní smlouvu uzavřenou mezi ním a zemřelým prodávajícím vložit do katastru nemovitostí (jednak vadami ve smlouvě, ale zejména promeškáním doby pro vklad do katastru nemovitostí).

28. Poukazoval-li žalovaný na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1606/2003, ze kterého vyplývá, že zemřel-li účastník smlouvy o převodu nemovitosti, je dědic zemřelého účastníka smlouvy vázán pouze smlouvou uzavřenou zůstavitelem a není povinen uzavírat novou smlouvu o převodu stejné nemovitosti na druhého účastníka smlouvy, toto rozhodnutí se týká situace skutkově odlišné od dané věci. V daném případě byl totiž návrh na povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobce katastrálním úřadem pro vady smlouvy zamítnut. Dědic prodávajícího (žalovaný) tak není vázán vadnou smlouvou, na základě které by nemohlo ke vkladu vlastnického práva dojít, ale právě závazkem uzavřít novou kupní smlouvu bez vad, na základě níž bude moci být proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce.

29. Námitka žalovaného týkající se neuhrazení kupní ceny rovněž důvodná není. Okresní soud se touto otázkou podrobně zabýval a na základě provedeného dokazování dospěl ke správnému a logickému skutkovému závěru, že kupní cena byla žalobcem prodávajícímu zaplacena. Tento závěr vyplývá ze souhrnu důkazů a zjištěných skutečností – svědek , jméno FO, před okresním soudem uváděl, že byl se zemřelým v pravidelném kontaktu, a nikdy si mu nestěžoval, že by nedostal zaplacenu kupní cenu. Svědkyně , jméno FO, potvrdila, že od své maminky slyšela, že předchůdce žalovaného prodal stavbu žalobci, svědek , jméno FO, konstatoval, že pokud by při prodeji stavby byl nějaký problém, předchůdce žalovaného by mu o něm určitě řekl. Svědkovi , jméno FO, předchůdce žalovaného po prodeji řekl, že je prodej žalobci vyřízený. Účastnický výslech žalobce, kterému okresní soud uvěřil, pak potvrdil, že předchůdci žalovaného předal hotově sjednanou kupní cenu a předání popsal. Naopak pro závěr o zaplacení kupní ceny nejsou podstatné detaily, na které žalovaný poukazoval, jako různá data v podpisech účastníků a od toho se odvíjející přesně nezjištěná doba zaplacení kupní ceny.

30. S ohledem na shora uvedené odvolací soud rozsudek okresního soudu podle § 220 o. s. ř. změnil co do lhůty k plnění ve výroku I. rozsudku, jinak tento výrok podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrdil, včetně samostatného usnesení o nákladech státu, když okresní soud rozhodl o těchto nákladech v souladu s ustanovením § 148 o. s. ř.

31. Pokud jde o náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, odvolací soud změnil podle § 220 o. s. ř. výrok II. rozsudku okresního soudu v částce náhrady nákladů řízení, jinak ho podle § 219 o. s. ř. co do povinnosti uložené procesně neúspěšnému žalovanému, lhůty k plnění a platebního místa jako správný potvrdil. Tarifní hodnota v daném případě nečiní 160 000 Kč, jak uvedl okresní soud, který tarifní hodnotu odvozoval od kupní ceny, protože taková hodnota stavby byla v době uzavření kupní smlouvy v březnu 2020. O ceně stavby v době provedení úkonu nebylo v řízení zjištěno nic. Z uvedeného důvodu odvolací soud vycházel z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle § 9 odst. 3, písm. b) a. t. Odměna advokáta za úkon tak podle § 7 bod 6 a. t. činí 2 500 Kč. Žalobci tak náleží odměna za 9 účelně vynaložených úkonů advokáta (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, návrh žalobce ze dne 4. 7. 2023, 5 x účast na jednání před okresním soudem dne 8. 6. 2023, 19. 10. 2023, 5. 2. 2024, 11. 6. 2024, Anonymizováno, a 29. 8. 2024; k doplnění ze dne 27. 2. 2023 žalobce nebyl soudem vyzván), tj. celkem 22 500 Kč. K této odměně náleží 9 x náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 9 x 300 Kč, tj. 2 700 Kč, náhrada cestovného za 5 jízd ze sídla advokáta žalobce k okresnímu soudu a zpět, při vzdálenosti , anonymizováno, km tam (dle www.mapy.cz) a kombinované spotřebě dle technického průkazu 9,3 l/100 km, v roce 2023 podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve výši 2 x 1 268,04 Kč, v roce 2024 dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve výši 3 x 1 285,03 Kč, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 a. t. ve výši 20 x 100 Kč (doba , Anonymizováno, min. dle www.mapy.cz), DPH z odměny a náhrad ve výši 7 054,15 Kč a náhrada za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně činí 42 645,32 Kč.

32. O nákladech řízení před odvolacím soudem bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady žalobce se sestávají z odměny advokáta ve výši odpovídající 2 úkonům právní služby (vyjádření k odvolání žalovaného, účast na jednání před odvolacím soudem), tj. 2 x 2 500 Kč [§ 7 bod 5 a. t., z tarifní hodnoty 35 000 Kč], 2 x náhrady hotových výdajů, tj. 2 x 450 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), náhrady cestovného za 1 jízdu ze sídla advokáta žalobce k odvolacímu soudu a zpět, při vzdálenosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, km tam (dle www.mapy.cz) a kombinované spotřebě dle technického průkazu 9,3 l/100 km, v roce 2025, podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve výši 1 661,55 Kč, náhrady za promeškaný čas 4 x 150 Kč, (§ 14 odst. 3 a. t.), DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši 1 713,93 Kč, celkem tedy 9 875,48 Kč.

33. O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení bude zaplacena k rukám zástupce žalobce ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.