95 Co 48/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Beneše a soudkyň JUDr. Jany Novákové a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného , Slovenská republika o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. listopadu 2024 č. j. 8 C 107/2023-111,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud svým rozsudkem zamítl žalobu, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 8,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě podané dne , datum, , kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném uhrazení částky , částka, s příslušenstvím. Podle žaloby, právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne , datum, Smlouvu o úvěru s názvem FÉR konsolidace, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr č. , hodnota, ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši , částka, , přičemž anuitní splátka v sobě zahrnovala rovněž úrok z úvěru ve výši 8,99 % ročně. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Pohledávka za žalovaným vyplývající z úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Na majetek žalovaného byl na Slovensku prohlášen konkurz, avšak účinky konkurzu na Slovensku by se podle žalobkyně neměly vztahovat na žalobou uplatněnou pohledávku, neboť žalovaný a insolvenční správce nesplnili povinnost řádně informovat (bezodkladně a individuálně) zahraniční věřitele, tedy i žalobkyni. Pokud žalovaný měl věřitele v České republice a podal si poté návrh na území jiného členského státu, aniž by své věřitele řádně notifikoval, tak takové jednání podle žalobkyně evokuje až jeho nepoctivý záměr. Podle žalobkyně zásadní ochrana zájmů zahraničního věřitele dlužníka se odvíjí od řádného plnění povinností, které dlužníkům ukládá zákon v souvislosti s podáním insolvenčního návrhu. Žalovaný měl povinnost předložit insolvenčnímu soudu např. seznam majetku a dluhů, ze kterého musela pohledávka žalobkyně být zřejmá. Pokud se pak jedná o zahraniční věřitele, je to podle žalobkyně vlastně jediná možnost, jak zjistit existenci takového věřitele. Ochrana majetkových zájmů zahraničního věřitele dlužníka proto závisí na splnění zákonných povinností dlužníka v insolvenčním řízení. Protože žalovaný věřitele řádně neinformoval, není možné účinky osvobození od hrazení pohledávky žalobkyně přiznat.

3. Žalovaný k žalobě uvedl, že Mestský súd , adresa, usnesením sp. zn. 87 OdK/4/2024 ze dne , datum, rozhodl o návrhu na vyhlášení konkurzu na majetek žalovaného a ustanovil do funkce správce , tituly před jménem, , jméno FO, . Usnesení bylo zveřejněné v Obchodnom vestníku č. 24/2024 dne , datum, a nabylo právní moci dne , datum, . Poukázal na nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 1346/2000 a ustanovení zákona č. 7/2005 Z. z. o konkurze a reštrukturalizácii a o zmene a doplnení niektorých zákonov („ZKR“). Slovenský soud v usnesení ze dne , datum, uznal konkursní řízení žalovaného za hlavní insolvenční řízení. Správce následně podle § 167 v odst. 1 ZKR konkurz zrušil, protože konkurzní podstata nepokryje náklady konkurzu. Uvedená skutečnost byla zveřejněna v Obchodnom vestníku č. 152/2024 dne , datum, . Z těchto důvodů se žalovaný domnívá, že řízení by mělo být ukončené, jelikož pohledávka vznikla před vyhlášením konkurzu na žalovaného, dlužník byl v době vyhlášení konkurzu vedené pod sp. zn. 87 OdK/4/2024 bez majetku a závazky věřitelů nebylo možné z konkurzní podstaty ani částečně uspokojit.

4. Okresní soud zjistil z usnesení Mestského súdu v Košicích sp. zn. 87 OdK/4/2024-22, že na majetek žalovaného byl vyhlášen konkurz dne , datum, . Z výroku II. vyplývá, že žalovaný byl zbaven všech dluhů, které lze uspokojit pouze v konkurzu v rozsahu, v jakém nebudou uspokojené v konkurzu. Výrok II. nabyl právní moci dne , datum, . Konkurs na majetek žalovaného byl zrušen pro nedostatek majetku, dne , datum, .

5. Jelikož byl žalovaný v usnesením Mestského súdu v Košicích č. j. 87 OdK/4/2024-22, jenž nabylo právní moci, zbaven všech dluhů, které lze uspokojit pouze v konkurzu v rozsahu, v jakém nebudou uspokojené v konkurzu, okresní soud žalobu zamítl, neboť účinky usnesení dopadají i na nyní vymáhanou pohledávku. Ohledně námitky žalobkyně, že žalovaný měl nepoctivý záměr, když žalobkyni neinformoval o podání návrhu na oddlužení na Slovensku, okresní soud konstatoval, že v civilním sporném řízení vedené před českým soudem nemá soud oprávnění (pravomoc) zkoumat, zda měl žalovaný nepoctivý záměr, neboť o tomto může rozhodovat pouze příslušný slovenský soud v řízení o návrhu na zrušení oddlužení pro nepoctivý záměr (§ 166g odst. 5). Okresní soud zastává názor, že dlužník dle slovenské právní úpravy má povinnost informovat o insolvenčním řízení pouze fyzické osoby (k tomu blíže § 166g odst. 2 písm. b) ZKR). Žalobkyně měla možnost si údaje o probíhajícím konkurzu zjistit na Evropském portále elektronické justice, případně ve Slovenském Obchodním věstníku.

6. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Podle žalobkyně se okresní soud nijak nevypořádal s námitkou neoznámení zahraničního insolvenčního řízení, ani s námitkou opožděnosti. Žalobkyně trvá na tom, že žalovaný ji ani v dodatečném doplnění nedoložil. Jeví se tak nesporným, že výzva adresovaná dle evropských předpisů zahraničním věřitelům žalobkyni vůbec zasílána nebyla. Okresní soud neprovedl žádné dokazování, které by prokázalo, že dlužník zahraničního věřitele řádně vyrozuměl, naopak, dlužník to ani netvrdil, Pokud měl žalovaný věřitele v České republice a podal si návrh na území jiného členského státu, aniž by své věřitele řádně notifikoval, takové jednání evokuje až jeho nepoctivý záměr. Zásadní ochrana zájmů zahraničního věřitele dlužníka se odvíjí od řádného plnění povinností, které dlužníku ukládá zákon v souvislosti s podáním insolvenčního návrhu. Žalovaný měl povinnost předložit insolvenčnímu soudu např. seznam majetku a dluhů, ze kterého musela být pohledávka žalobkyně zřejmá. Ochrana majetkových zájmů zahraničního věřitele dlužníka proto závisí na splnění zákonných povinností dlužníka v insolvenčním řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). V projednávané věci není možné účinky osvobození přiznat a žalobkyni tím krátit na možnosti žalovat svůj dluh, který žalovaný neuhradil. Povinnost vyrozumění zahraničního věřitele vyplývá z předpisů právě evropského a není nijak omezeno, jestli se vyrozumívá fyzická či právnická osoba. Žalobkyně navrhuje změnu napadeného rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno nebo zrušení rozsudku okresního soudu.

7. Žalovaný s odvoláním žalobkyně nesouhlasí a znovu poukazuje na své oddlužení v rámci konkurzního řízení, jež proběhlo na Slovensku.

8. Krajský soud jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobkyně je podáno včas, jedná se o odvolání, podávané oprávněnou osobou, o odvolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212, § 212a odst. 2 o. s. ř., a shledal odvolání žalobkyně nedůvodným.

9. Krajský soud vyšel z toho, že dne , datum, Mestský súd , adresa, pod sp. zn. 87 OdK/4/2024 vydal usnesení, zveřejněné v Obchodním věstníku č. 24/2024 dne , datum, , kterým výrokem II. oddlužil žalovaného tak, že žalovaného zbavuje všech dluhů, které mohou být uspokojeny jen v konkurzu v rozsahu, v jakém nebudou uspokojeny v konkurzu a dluhů, které jsou vyloučeny z uspokojení, a rovněž uvedl, že začíná hlavní insolvenční řízení podle článku 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848. V Obchodním věstníku v č. 152/2024 dne , datum, , správce konkurzní podstaty oznámil, že konkurz na majetek žalovaného podle ust. § 167v odst. 1 v návaznosti na § 167t ZKR ukončuje, neboť po vykonání lustrace majetkových poměrů dlužníka ve smyslu § 166i ZKR zjistil, že dlužníkův majetek podléhající konkurzní podstatě nepokryje náklady konkurzu. Tímto oznámením se konkurz zrušuje a zaniká funkce soudem ustanoveného správce. Zanikají též účinky podle ust. § 167b odst. 1, § 167c odst. 2, 3, § 167d ZKR. Platnost a účinnost úkonů vykonaných během konkurzu tím není dotčená.

10. Česká republika i Slovenská republika jsou členy Evropské unie. Vzhledem k ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, soud prvního stupně správně vycházel z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848, o insolvenčním řízení (přepracované znění). Podle bodu 66 preambule toto nařízení stanoví v oblasti své působnosti jednotná pravidla pro kolizní normy jednotlivých států, které nahrazují předpisy mezinárodního práva soukromého jednotlivých států. Pokud není stanoveno jinak, měly by být použity právní předpisy státu, který řízení zahájil (lex concursus). Tato kolizní norma jednotlivých států by měla platit pro hlavní i místní insolvenční řízení. Lex concursus určuje veškeré procesní i hmotněprávní účinky insolvenčního řízení na osoby a právní vztahy. Řídí se jím veškeré podmínky pro zahájení, vedení a skončení insolvenčního řízení. Podle článku 7 bod 1. pokud toto nařízení nestanoví jinak, je právem rozhodným pro insolvenční řízení a jeho účinky právo toho členského státu, na jehož území bylo insolvenční řízení zahájeno (dále jen "stát, který řízení zahájil"). Podle bodu 2. písm. j), k) právo státu, který řízení zahájil, určuje podmínky pro zahájení tohoto řízení, jeho vedení a skončení. Určuje zejména podmínky a účinky skončení insolvenčního řízení, zejména vyrovnáním; práva věřitelů po skončení insolvenčního řízení.

11. Z výše citovaných ustanovení nařízení tedy vyplývá, že účinky skončení slovenského insolvenčního řízení do práv věřitelů, vedoucích nalézací či exekuční řízení v České republice, se řídí slovenským právem, tedy ZKR.

12. Podle § 166 odst. 1 ZKR, každý platobne neschopný dlžník, ktorý je fyzickou osobou, je oprávnený domáhať sa oddlženia konkurzom alebo splátkovým kalendárom podľa tejto časti zákona a to bez ohľadu na to, či má záväzky z podnikateľskej činnosti.

13. Podle § 166e odst. 1 ZKR, o oddlžení rozhodne súd v uznesení o vyhlásení konkurzu alebo v uznesení o určení splátkového kalendára tak, že dlžníka zbavuje všetkých dlhov, ktoré môžu byť uspokojené iba v konkurze alebo splátkovým kalendárom (§ 166a) v rozsahu, v akom nebudú uspokojené v konkurze alebo splátkovým kalendárom. V uznesení súd uvedie znenia zákonných ustanovení, ktoré upravujú, o ktoré dlhy ide. Podle odstavce 2, oddlžením sa pohľadávky, ktoré môžu byť uspokojené iba v konkurze alebo splátkovým kalendárom (§ 166a), bez ohľadu na to, či boli alebo neboli prihlásené, stávajú voči dlžníkovi nevymáhateľné v rozsahu, v ktorom ho súd zbavil dlhov. Podle odstavce 4 věty prvé Na nevymáhateľnosť pohľadávky voči dlžníkovi súd prihliadne aj bez námietky dlžníka.

14. Podle § 167a odst. 1 ZKR, súd najneskôr do 15 dní od doručenia návrhu na vyhlásenie konkurzu vyhlási konkurz, ustanoví správcu a vyzve veriteľov, aby prihlásili svoje pohľadávky, ak zistí, že a) návrh podala oprávnená osoba, b) návrh spĺňa zákonom ustanovené náležitosti, c) dlžník je v súlade s týmto zákonom riadne zastúpený, d) dlžník je platobne neschopný; súd vychádza z vyhlásenia dlžníka, ibaže existuje dôvodná pochybnosť o jeho pravdivosti, e) nebráni tomu v minulosti vyhlásený konkurz alebo určený splátkový kalendár, f) bol zložený preddavok na úhradu paušálnej odmeny správcu Centrom právnej pomoci; preddavok súd bez zbytočného odkladu po vyhlásení konkurzu poukáže na účet správcu alebo ho vráti zložiteľovi, ak súd konkurz nevyhlási.

15. Podle § 167a odst. 2 ZKR, ak nie sú splnené podmienky podľa odseku 1, súd v rovnakej lehote návrh odmietne alebo konanie zastaví. Podle odstavce 3 vyhlásením konkurzu sa začína konkurz. Konkurz sa považuje za vyhlásený zverejnením rozhodnutia o vyhlásení konkurzu v Obchodnom vestníku.

16. Podle § 167f odst. 1 ZKR, na majetok podliehajúci konkurzu nemožno počas konkurzu začať ani viesť exekučné konanie alebo obdobné vykonávacie konanie. Podle odstavce 2 věty prvé ak bol vyhlásený konkurz, ide o dôvod, aby sa bez zbytočného odkladu rozhodlo o zastavení konania, v ktorom sa vymáha pohľadávka, ktorá môže byť uspokojená iba v konkurze alebo sa považuje za nevymáhateľnú. Podle odstavce 5 ak sa konkurz zruší z dôvodu, že tu neboli predpoklady na vedenie konkurzu, na zastavenie konania sa neprihliada; prípadné exekučné záložné právo zaniknuté v dôsledku vyhlásenia konkurzu sa obnovuje.

17. Podle § 167v odst. 1 ZKR, správca bez zbytočného odkladu, po splnení rozvrhu výťažku alebo po tom, čo zistí, že konkurzná podstata nepokryje náklady konkurzu, oznámi v Obchodnom vestníku, že konkurz sa končí. Takéto oznámenie však správca neuskutoční skôr, ako uplynie základná prihlasovacia lehota, a ak niektorý z veriteľov uhradil zálohu na trovy šetrení podľa § 166i odst. 2, nie skôr, ako takéto šetrenia uskutočnil. Oznámením v Obchodnom vestníku sa konkurz zrušuje. Podle odstavce 2 správca bez zbytočného odkladu oznámi v Obchodnom vestníku, že konkurz sa končí aj vtedy, ak zistí, že sa do 90 dní od vyhlásenia konkurzu neprihlásil žiadny veriteľ alebo postavenie všetkých veriteľov ako účastníkov konania zaniklo. Oznámením v Obchodnom vestníku sa konkurz zrušuje. Podle odstavce 3 konkurz sa zrušuje tiež uznesením, ktorým súd zastaví konanie z dôvodu, že tu nie sú predpoklady pre vedenie konkurzu. V uznesení rozhodne aj o zrušení oddlženia. Premlčacia lehota pri pohľadávkach, ktoré mohli byť uplatnené v konkurze prihláškou, neuplynie skôr, ako tri roky od zastavenia konania. Voči tomuto rozhodnutiu je dlžník oprávnený podať odvolanie. Podle odstavce 4 zrušením konkurzu zaniká funkcia správcu a zástupcu veriteľov. Zanikajú tiež účinky podľa § 167b odst. 1, § 167c odst. 2 a 3 a § 167d. Platnosť a účinnosť úkonov vykonávaných počas konkurzu tým nie je dotknutá. Ak má správca majetok alebo dokumentáciu patriacu dlžníkovi, po zrušení konkurzu ich bez zbytočného odkladu vráti dlžníkovi, prípadne niektorému z dedičov dlžníka.

18. Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že oddlužením se pohledávky stávají vůči dlužníku nevymahatelné v rozsahu, v kterém ho soud zbavil dluhů. Pokud by tedy žalovaný byl oddlužen i ve vztahu k vymáhané pohledávce, tak je tato naturálně nadále existující pohledávka žalobkyně byla soudně nevymahatelná19. V posuzovaném případě konkurz nebyl zrušen proto, že nebyly splněny předpoklady pro vedení konkurzu. Naopak, konkurz byl skončen rozhodnutím správce konkurzní podstaty podle ust. § 167v odst. 1 ZKR proto, že konkurzní podstata nepokryje náklady konkurzu. Nebylo tedy vydáno soudem rozhodnutí o zrušení konkurzu podle ust. § 167v odst. 3 ZKR. Rozhodnutí také neobsahuje rozhodnutí o zrušení oddlužení. Přitom slovenská právní úprava stojí na tom, že má-li rozhodnutí o oddlužení pozbýt účinků, musí být zrušeno (§ 166f odst. 1, § 167v odst. 3 ZKR). Protože žalovaný byl i ohledně vymáhané pohledávky oddlužen a rozhodnutí o oddlužení nebylo zrušeno, důvod pro zamítnutí nynější žaloby je dán.

20. Odvolací soud se proto dále zabýval tím, zda zde nejsou důvody pro odepření uznání rozhodnutí o oddlužení, jak se jich dovolávala žalobkyně.

21. Podle čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848 kterýkoli členský stát může odepřít uznání insolvenčního řízení zahájeného v jiném členském státě nebo výkon rozhodnutí učiněných v souvislosti s takovým řízením, pokud by byly účinky tohoto uznání nebo výkonu ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem tohoto státu, zejména s jeho základními zásadami nebo s ústavními právy a svobodami jednotlivce. Soudní dvůr Evropské unie v rozhodnutí C-7/98 (ve vztahu k čl. 27 odst. 1 dříve platného nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, o úpadkovém řízení) v této souvislosti dovodil, že se použije pouze ve výjimečných případech, neboť představuje překážku uskutečnění jednoho ze základních cílů této úmluvy, a sice usnadnění volného pohybu rozsudků. Použití je možné pouze v případě, že uznání nebo výkon rozhodnutí vydaného v jiném smluvním státě by narušilo nepřijatelným způsobem právní řád státu, v němž je uznání požadováno, neboť by tím byla ohrožena některá jeho základní zásada. Ohrožení by muselo představovat zjevné porušení právního pravidla, jež je považováno za zásadní pravidlo právního řádu státu, v němž je uznání požadováno, nebo zjevné porušení práva, které je v tomto právním řádu uznáno jako právo základní.

22. Je třeba poukázat na ust. § 166f odst. 1 větu prvou ZKR, podle níž veriteľ, ktorý bol dotknutý oddlžením, má právo domáhať sa zrušenia oddlženia návrhom na zrušenie oddlženia podaným voči dlžníkovi alebo jeho dedičom do šiestich rokov od vyhlásenia konkurzu alebo určenia splátkového kalendára na súde, ktorý rozhodol o oddlžení, ak preukáže, že dlžník nemal pri oddlžení poctivý zámer; dále na § 166g odst. 2 písm. l) ZKR, podle něhož dlžník nemá poctivý zámer najmä, ak dlžník se domáhal zbavenia dlhov napriek tomu, že na území Slovenskej republiky nemal v čase podania návrhu centrum hlavných záujmov. Z uvedeného vyplývá, že se žalobkyně může na Slovensku domáhat zrušení oddlužení. Jestliže se ale z tvrzených důvodů může žalobkyně domáhat zrušení oddlužení, nelze dovozovat, že by vydané rozhodnutí odporovalo veřejnému pořádku České republiky.

23. Ani v tom, že k oddlužení podle slovenské právní úpravy dochází na počátku řízení, aniž je zřejmé, zda bude dlužníkem něco zaplaceno, nelze shledat nic nepatřičného. Ochrana věřitelů je zajištěna tím, že se mohou po dobu šesti let domáhat zrušení oddlužení, jak již bylo uvedeno výše. Ani z těchto důvodů tak odvolací soud rozpor s veřejným pořádkem neshledal.

24. Krajský soud závěrem připomíná a zdůrazňuje, že žalobkyně byla o probíhajícím konkurzním řízení proti žalovanému na Slovensku informována nejpozději dne , datum, , kdy zástupci žalobkyně došlo do datové schránky usnesení okresního soudu ze dne , datum, (č. l. 61) o přerušení řízení. Ke zrušení konkurzu došlo až dne , datum, . Námitka žalobkyně o jejím neinformování jako zahraničního věřitele přímo dlužníkem či insolvenčním správcem je tak v poměrech projednávané věci zjevně účelová.

25. Z uvedených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), když nesprávnost neshledal ani v nákladovém výroku.

26. Procesně úspěšnému žalovanému náleží podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů odvolacího řízení. Podle obsahu spisu však žalovanému náklady odvolacího řízení nevznikly.