0 OINS 133/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán věcně příslušný podle §42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o údaje o účastníkovi

I. Ing. jméno příjmení, bytem adresa, IČO (dále jen„ obviněný“), je vinen tím, že dne datum vyhotovil znalecký posudek číslo v němž stanovil cenu opravy poškozeného laku na automobilu Škoda Superb, přitom v posudku neuvedl hodnoty, které šetřením získal, jakým způsobem tyto hodnoty použil při stanovení ceny opravy a nijak neodůvodnil svůj závěr o ceně opravy, v důsledku čehož je znalecký posudek zcela nepřezkoumatelný, tedy vykonal znaleckou činnost v rozporu s § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“) bez náležité odborné péče; čímž spáchal přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ.

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § ustanovení zákona č. číslo zákona Sb., název zákona, ukládá pokuta ve výši 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. číslo číslo, specifický symbol číslo variabilní symbol. Postup správního orgánu před zahájením řízení 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) dne datum obdrželo podání policejního orgánu, které bylo materiálně posouzeno jako oznámení o spáchání přestupku na úseku znalecké činnosti, kterého se měl dopustit obviněný při vypracování znaleckého posudku číslo ze dne datum, k jehož podání byl přibrán Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje (dále jen„ zadavatel“) podle § 105 odst. zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „trestní řád“). 2 Součástí podání bylo opatření Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje ze dne 13. 4. 2021, č. j. KRPM-13141-43/TČ-2021-140516 a posudek obviněného číslo ze dne datum. Zjištěný skutkový stav Evidence vedená ministerstvem 3 Z evidence vedené správním orgánem bylo zjištěno, že obviněný je zapsaným znalcem v oboru doprava, odvětví doprava městská a doprava silniční; dále v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace motorových vozidel, strojů a zařízení; dále v oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace autoopravárenství. Opatření č. j. KRPM-13141-43/TČ-2021-140516 4 Z opatření plyne, že obviněný byl přibrán k podání znaleckého posudku a jeho úkolem bylo určit cenu opravy poškozených dveří u osobního motorového vozidla Škoda Superb, registrační značka, příjmení: TMBJF73T9C9030518, tedy účelně vynaložená náklady na uvedení poškozené věci do stavu před jejím poškozením; měl být zohledněn materiál, práce, DPH, případně další související nutné náklady ke dni datum v běžné servisní síti. Znalecký posudek číslo 5 Přezkoumáním výše uvedeného posudku zjistil správní orgán níže uvedené zkušenosti. 6 Znalecký posudek má 3 strany včetně titulní a neobsahuje přílohy. Je dělen na části„ O Úvod“,„ 1 Nález“ a„ 2 Posudek. Obviněný měl pro účely vypracování znaleckého posudku k dispozici spisový materiál zadavatele (policejního orgánu). 7 Obviněný v posudku vyslovil závěr, že cena opravy je 8 500 Kč včetně DPH (bod 2. 2. posudku). V posudku je uvedeno, že k tomuto závěru obviněný došel porovnáním cen opravy v autolakovnách místního regionu, kdy za použití dokumentace provedl průzkum ceny opravy u pěti uvedených firem: příjmení příjmení, právnická osoba, právnická osoba, Autokar, příjmení jméno jméno (bod 2. 1. posudku). 8 Ve znaleckém posudku není uvedeno, z jakého zdroje obviněný získal informace o srovnávacích cenách (rozhovorem, z internetu, jinak), jaké konkrétní ceny obviněný u jednotlivých poskytovatelů služeb získal, jak tyto ceny posoudil, porovnal nebo jinak odborně zpracoval. V posudku není uvedeno, jakým postupem stanovil cenu opravy ve výši 8 500 Kč, tedy zda ji vypočetl jako průměr či medián, nebo dovodil jiným způsobem. Právní posouzení Naplnění formálních a materiálních znaků přestupku 9 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. 10 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 11 Ustanovení § 1 odst. 3 zákona ZnalZ zakotvuje povinnost znalce vykonávat činnost s odbornou péčí. Tato povinnost je konkretizována ve vyhlášce číslo o výkonu znalecké činnosti, kde je v hlavě čtvrté popsán postup při zpracování posudku. 12 Má-li posudek dávat záruku, že závěry v něm uvedené jsou správné, musí znalec provést sérii kroků, kdy nejprve vybere zdroj dat, poté z vybraných zdrojů získá konkrétní data, případně si data sám vytvoří. V posudku musí uvést, jaká data sebral a/nebo vytvořil a tato data musí následně analyzovat a odborně posoudit. Získané výsledky musí interpretovat a teprve poté může vyslovit odborný závěr. 13 Výše uvedený postup pak musí v posudku zaznamenat, aby byl přezkoumatelný. Neboť přezkoumatelnost ve smyslu zpětné rekonstrukce myšlenkových pochodů znalce, jež vyústily ve vyslovení závěru, není možná bez toho, aby znalec v posudku zachytil všechny své kroky a úvahy. Proto ustanovení § 42 vyhlášky číslo stanoví, že znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Ačkoliv se tedy metody použité při zpracování posudku budou případ od případu lišit, a to zvláště s ohledem na obor a odvětví, v rámci kterého je posudek zpracován, znalec musí vždy postupovat v krocích popsaných v § 52 vyhlášky č. 503/2020 Sb. a tyto kroky musí popsat způsobem uvedeným v § 41 téže vyhlášky, tedy mimo jiné i uvést výčet získaných dat a jejich analýzu. 14 Taktéž podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2012, sp. zn. 28 Cdo 329/2010, se znalec v posudku nesmí omezit na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah. 15 Obviněný v posudku číslo vyslovil znalecké závěry, aniž by v posudku uvedl, z jakých zdrojů získal informace o cenách použitých k porovnání, jaké ceny to byly, a jak porovnáním těchto cen došel k závěru, který vyslovil. Obviněný neuvedl způsob, který k výpočtu užil, pokud vůbec výpočet provedl. Obviněný redukoval nález posudku na vágní výčet poskytovatelů služeb (autolakoven) v okolí. Ve výsledku je posudek obviněného neúplný a nepřezkoumatelný. Vypracování znaleckého posudku způsobem, kdy z posudku nelze seznat, z jakých zdrojů dat obviněný sebral použitá data, jaká konkrétní data z těchto zdrojů sebral a jak s nimi dále pracoval, považuje ministerstvo za porušení odborné péče při výkonu znalecké činnosti, a tedy za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Uložení správního trestu 16 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 s. ř. může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 17 Protože ministerstvo považuje skutkové zjištění za dostatečné, přistoupilo k rozhodnutí formou příkazu. 18 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč. 19 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti podnikající fyzické osoby. 20 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupky porušen. Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, kterou mají znalci vykonávat při vypracování znaleckých posudků. V konkrétním případě obviněný vypracoval posudek bez náležité odborné péče, který je nepřezkoumatelný, a tudíž vyvolává důvodné pochybnosti o závěrech v posudku uvedených. Tím obviněný ohrozil zájem na řádném zjištění skutkového stavu prostřednictvím znaleckého posudku. 21 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 22 Správní orgán z tohoto důvodu přihlédl k vysokému důchodovému věku obviněného (85 let) a k jeho majetkovým poměrům. Z osobního spisu sp. zn. Spr 1959 Krajského soudu v Ostravě, který má ministerstvo k dispozici, zjistil, že obviněný v roce 2017 ve všech svých zapsaných oborech vyhotovil 23 znaleckých posudků, v roce 2018 pak 21 a v roce 2019 činil celkový součet 11 znaleckých posudků. Pozdější údaje o množství vypracovaných posudků nemá ministerstvo k dispozici. Pokud budeme uvažovat o průměrné odměně za znalecký posudek okolo 5 000 Kč, můžeme přibližně odhadnout, že za rok 2017 si obviněný znaleckou činností vydělal 115 000 Kč, v roce 2018 pak 105 000 Kč a v roce 2019 celkem 55 000 Kč. 23 Uložená pokuta, která je na dolní hranici zákonné sazby a představuje necelou čtvrtinu průměrné měsíční mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro rok 2022 na částku 40 353 Kč, je, s přihlédnutím k věku a příjmům obviněného ze znalecké činnosti, odpovídající jeho individuálním poměrům. Správní orgán má za to, že uložená pokuta je způsobilá splnit výchovnou i preventivní funkci správního trestu. Proti tomuto příkazu může obviněný v souladu s § 150 odst. 3 s. ř. podat odpor, a to do 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni oznámení tohoto příkazu. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal (Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, ID DS: kq4aawz).