0 OINS 29/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán věcně příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o údaje o účastníkovi

I. Obviněný příjmení jméno příjmení, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, je vinen a. tím, že ačkoliv byl jako znalec podle § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, povinen vykonávat svoji činnost s odbornou péčí, tak dne datum vyhotovil posudek číslo který trpí následujícími vadami: i. v odpovědi na zadání znaleckého posudku uvádí obvyklou cenu nemovité věci ve výši 0 Kč, a zároveň uvádí, že obvyklá cena nemovité věci nebyla stanovena, což činí znalecký posudek vnitřně rozporným; ii. při stanovení ceny obvyklé tuto cenu určil pouze na základě skutečnosti, že pozemek vykazuje určité uvedené vlastnosti, aniž by pro stanovení závěru využil relevantní metodologie typické pro daný obor, tedy vykonal znaleckou činnost v rozporu se standardem dobré praxe v oblasti oceňování; b. tím, že ačkoliv byl jako znalec podle § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, povinen zajistit, aby znalecký posudek obsahoval všechny náležitosti stanovené zákonem a vyhláškou č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, tak dne datum vyhotovil posudek číslo který v rozsahu stanoveným právními předpisy neobsahoval: i. titulní stranu, neboť v rozporu s § 39 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti tato neobsahovala obor, odvětví, a specializaci, ve kterých je znalecký posudek podán, a dále v rozporu s § 39 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, neobsahovala číslo vyhotovení znaleckého posudku; ii. zadání, neboť znalecký posudek neobsahuje takto nazvanou část a ve znaleckém posudku v rozporu s § 40 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, absentuje údaj, pro jaké účely má být znalecký posudek použit, a v rozporu s § 40 odst. 2 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti zde nejsou uvedeny skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohou mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, a ani není uvedena informace, že takové skutečnosti zadavatelem uvedeny nebyly; iii. výčet podkladů, neboť v rozporu s § 41 odst. 1 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, není uveden popis postupu při výběru dat; tedy vykonal znaleckou činnost v rozporu s § 1 odst. 3 a § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, čímž spáchal přestupek § 39 odst. 1 písm. b) a k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, pokuta ve výši 10.000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých), která je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Ministerstva spravedlnosti č. ú. 3 bankovní účet, specifický symbol, variabilní symbol. Právní základ 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve věci přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) a k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), kterého se dopustil znalec příjmení jméno příjmení, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO (dále jen„ obviněný“) při vypracování znaleckého posudku číslo ze dne datum (dále jen„ znalecký posudek“). 2 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ„ Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.“ 3 Podle § 28 odst. 1 ZnalZ„ Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.“ 4 Podle § 28 odst. 9 ZnalZ„ Postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.“ 5 Podle § 28 odst. 2 písm. a) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat titulní stranu.“ 6 Podle § 39 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ ZnalV“)„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje obor a odvětví, případně specializace, ve kterých má být podán znalecký posudek.“ 7 Podle § 39 odst. 1 písm. f) ZnalV„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje číslo vyhotovení a celkový počet vyhotovení, pokud se znalecký posudek podává v listinné podobě.“ 8 Podle § 28 odst. 2 písm. b) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat zadání.“ 9 Podle § 40 odst. 1 písm. b) ZnalV„ Zadání znaleckého posudku obsahuje údaj, pro jaké účely má být znalecký posudek použit.“ 10 Podle § 40 odst. 2 ZnalV„ Pokud zadavatel nesdělil znalci žádnou skutečnost, která může mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, znalec to uvede v zadání znaleckého posudku.“ 11 Podle § 28 odst. 2 písm. c) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat výčet podkladů.“ 12 Podle § 41 odst. 1 ZnalV„ Výčet podkladů obsahuje popis postupu znalce při výběru zdrojů dat, výčet vybraných zdrojů dat a jejich popis.“. 13 Podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ„ Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 1 odst. 3 nebo 4 nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně“ 14 Podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ„ Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti.“ 15 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky„ Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty“. 16 Podle § 150 odst. 1 s. ř.„ Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.“ 17 Podle § 42 odst. 1 ZnalZ „Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ Postup správního orgánu před zahájením řízení 18 Ministerstvo spravedlnosti obdrželo dne datum podnět k prošetření postupu obviněného při vypracování znaleckého posudku. 19 V rámci prověřování podnětu dospělo ministerstvo k závěru, že byly spáchány přestupky a že se těchto přestupků dopustil obviněný. S ohledem na skutečnosti, že ministerstvo považuje zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí ve věci samé, rozhodlo se vydat ve věci příkaz. K jednotlivým skutkům Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. a. příkazu 20 Obviněný na straně 5 znaleckého posudku určuje, že obvyklá cena posuzované nemovitosti činí 0 Kč. Bezprostředně za tímto údajem ovšem obviněný uvádí, že obvyklá cena nebyla stanovena. Znalecký posudek tedy nedává jednoznačnou odpověď na znaleckou otázku, jelikož není zřejmé, jak zní konečná odpověď na znaleckou otázku. 21 Znalecký posudek tak obsahuje rozporné závěry, v důsledku čehož se znalecký posudek stává částečně nepřezkoumatelným. Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu b. příkazu 22 Obviněný ve znaleckém posudku uvádí, že obvyklá cena se stanovuje porovnávací metodou. Tuto metodu aplikuje v převážné části znaleckého posudku, nicméně v části znaleckého posudku označené jako„ Obvyklá cena“ (strana 5 znaleckého posudku) není použita porovnávací metoda, a obviněný výhradně na základě skutečnosti, že pozemek vykazuje určité zde uvedené vlastnosti, určuje obvyklou cenu ve výši 0 Kč. 23 Uvedené určení obvyklé ceny není ve znaleckém posudku nikterak odůvodněno, především tedy skutečnost, jaký postup obviněný použil pro stanovení obvyklé ceny, proč obviněný použil tento postup, ani jaká relevantní metodologie nebo jiný odborný podklad byl k určení obvyklé ceny užit. 24 Neuvedení metodologie a postupu při vypracovaní znaleckého posudku představuje pochybení obviněného, v důsledku čehož se znalecký posudek stává částečně nepřezkoumatelným. Ke skutku uvedenému ve výroku II. bodu a., b. a c. příkazu 25 Znalecký posudek neobsahuje náležitosti, které je obviněný jako znalec povinen obsáhnout ve znaleckém posudku, tedy obor, odvětví, případně specializaci a číslo vyhotovení, to vše na titulní straně. 26 Dále ve znaleckém posudku zcela absentuje část nazvaná zadání, a dále u specifikace znaleckého úkolu chybí údaj, pro jaké účely má být znalecký posudek použit, a zcela chybí prohlášení, že zadavatel nesdělil znalci žádnou skutečnost, která může mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, a dále ve výčtu podkladů pro znalecký posudek není uveden popis postupu při výběru dat nebo jiné zdůvodnění pro jejich zvolení. Právní posouzení 27 Na základě všech podkladů má správní orgán za prokázané, že obviněný porušil povinnosti stanovené v § 1 odst. 3 a § 28 ZnalZ, čímž spáchal přestupky podle § 39 odst. 1 písm. b) a k ) ZnalZ. 28 Správní orgán přistoupil ve správním řízení o přestupku k rozhodnutí formou příkazu, neboť považuje skutkové zjištění za dostatečné. 29 Podle § 39 odst. 2 odst. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč. Podle § 39 odst. 2 odst. a) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) uložit pokutu do 250 000 Kč. 30 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti fyzické osoby. 31 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, kterou mají znalci vykonávat s patřičnou odbornou péčí. 32 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 33 Správní orgán při úvaze nad volbou druhu správního trestu vyloučil, s ohledem na závažnost projednávaného přestupku, možnost udělit napomenutí, a rozhodl uložit pokutu jako adekvátní formu postihu. 34 Správní orgán tak při úvaze nad stanovením výše pokuty vzal v potaz charakter porušovaných povinností, přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného přestupku, a k dalším shora uvedeným okolnostem, a shledal, že pokuta ve výši 10 000 Kč představuje přiměřený správní trest, který je způsobilý plnit vůči obviněné preventivní a represivní funkci. Správní orgán je přesvědčen, že jen peněžitá sankce v uložené výši může naplnit individuálně a zároveň i generálně preventivní funkci trestu. 35 Správní orgán proto rozhodl o uložení pokuty uvedené ve výroku II. tohoto příkazu. Proti tomuto příkazu může obviněná v souladu s § 150 odst. 3 s. ř. podat odpor, a to do 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni oznámení tohoto příkazu. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal (Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, ID DS: kq4aawz). Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.