0 OINS 3/2023

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, v řízení o přestupku vedeném podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodlo takto: I. tituly před jménem jméno FO, se sídlem adresa, IČO: IČO (dále jen „obviněná“), je vinna tím, že dne datum vyhotovila znalecký posudek č. Anonymizováno, ve kterém určila cenu obvyklou nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví Anonymizováno v katastrálním území adresa, na částku částka a cenu obvyklou nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví Anonymizováno v katastrálním území adresa, na částku částka, přitom tyto ceny neurčila porovnáním s jinými prodeji obdobného majetku, jak stanoví § 2 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ale ztotožnila je s cenami zjištěnými, tedy vykonala znaleckou činnost v rozporu s § 1 odst. 3 ZnalZ, bez odborné péče, čímž spáchala přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ II. Za přestupek specifikovaný v bodě I. se obviněné ukládá podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ správní trest pokuty ve výši 25 000 Kč (slovy: dvacet pět tisíc korun českých), splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti č. ú. č. účtu, specifický symbol č. hodnota, variabilní symbol var. symbol.

1. Průběh správního řízení 1 Dne datum bylo ministerstvu doručeno oznámení tituly před jménem jméno FO (dále jen „oznamovatelka“) o podezření ze spáchání přestupku, kterého se mohla dopustit obviněná při vypracování znaleckého posudku specifikovaného ve výroku tohoto rozhodnutí; posudek byl součástí podání. Dle oznamovatelky měla obviněná oceňovanou pozemek podhodnotit a oceňovanou stavbu (dům) naopak nadhodnotit. 2 Ministerstvo dne datum vydalo příkaz č. j. MSP-3/2023-OINS-SRZT/8, kterým uznalo obviněnou vinnou ze spáchání přestupku podle§ 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, kterého se obviněná dopustila jednáním popsaným výše ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto jednání byla obviněné uložena pokuta ve výši 25 000 Kč. Příkaz byl obviněné doručen téhož dne. Obviněná proti příkazu podala dne datum v zákonné osmidenní lhůtě odpor, kterým byl příkaz zrušen, a v řízení se pokračovalo. Vyjádření obviněné uvedené v odporu je uvedeno níže. 3 Přípisem ze dne datum byla obviněná vyrozuměna o tom, že v řízení byly shromážděny podklady pro rozhodnutí a byla vyzvána, aby se k nim vyjádřila, k čemuž jí byla poskytnuta desetidenní lhůta. Taktéž byla poučena o právu nahlédnout do spisu. Dne datum obviněná nahlédla do spisu a dne datum se vyjádřila k podkladům pro rozhodnutí, obsah jejího vyjádření je uveden níže.

2. Skutková zjištění Předmět dokazování Seznam znalců (SEZNAT) 4 Z evidence znalců vedené ministerstvem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněná má od datum oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializaci nemovitosti. Znalecký posudek obviněné č. č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno 5 Vypracování posudku obviněné zadala jméno FO. Úkolem obviněné bylo určit cenu obvyklou souboru nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví Anonymizováno v katastrálním území adresa a na listu vlastnictví Anonymizováno v katastrálním území adresa. Ocenění bylo provedeno ke dni datum. Posudek je datován datum. Posudek byl vypracován pro dědické řízení. 6 Posudek obsahuje 11 stran (včetně titulní). Posudek obsahuje stručný popis oceňovaných nemovitostí. Na str. 4 až 9 obviněná vypočítává cenu zjištěnou (administrativní) jednotlivých nemovitostí. Určení ceny obvyklé je věnována str. 10 posudku. Na této straně obviněná citovala § 2 odst. 2 zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „ZOM“), který definuje cenu obvyklou, a pak uvádí, že „Srovnání se provádí na základě vlastního průzkumu trhu nemovitosti (prodej a kupní smlouvy nemovitých věcí usktuečněné v roce 2020, 2021 – informace z katastru nemovitostí – dálkový přístup“. Zároveň na str. 2 posudku uvedla, že pro porovnávací způsob čerpala údaje z uskutečněných prodejů v roce 2021 a 2022. 7 Obviněná bez uvedení, jak k těmto částkám došla, určila na str. 10 posudku cenu obvyklou nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví Anonymizováno v katastrálním území adresa na částku částka (Anonymizováno) a na str. 11 posudku cenu obvyklou nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví Anonymizováno v katastrálním území adresa na částku částka (Anonymizováno). 8 Z posudku plyne, že tyto ceny odpovídají cenám zjištěným, které obviněná vypočetla v posudku na stranách 4–9 a zaznamenala v tabulce uvedené v kapitole 5 posudku. Závěr skutkových zjištění 9 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Skutkové závěry vyvodil správní orgán z obsahu znaleckého posudku obviněné, jehož kopii má k dispozici. Z tohoto posudku považuje správní orgán za prokázané, že úkolem obviněné bylo určit cenu obvyklou výše specifikovaných nemovitostí. Dále považuje správní orgán za prokázané, že obviněná v posudku na str. 4 až 9 zaznamenala ocenění tzv. cenou zjištěnou, jejíž určení vychází ze základních cen stanovených oceňovací vyhláškou. Na str. 9 posudku v kapitole 5 provedla součet takto určených cen a došla k částce částka za nemovitosti zapsané na LV Anonymizováno katastrálního území adresa a k částce částka za nemovitosti zapsané na LV Anonymizováno katastrálního území adresa. Tyto ceny po zaokrouhlení prohlásila na str. 10 a 11 posudku za ceny obvyklé. Dále z posudku plyne, že jiný způsob určení ceny obvyklé obviněná neprovedla. 10 Takto zjištěný skutkový stav obviněná nerozporovala. Její námitky směřovaly k právnímu hodnocení a jsou uvedeny v následující kapitole.

3. Právní posouzení Naplnění znaků přestupku 11 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný zjištěný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 12 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 13 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Pokud tuto povinnosti poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, za což se mu podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení uloží pokuta do výše 500 000 Kč. Zákon pojem odborná péče nedefinuje. Zákonodárce dal úmyslně správnímu orgánu prostor pružně reagovat na různorodou a proměnlivou realitu, kterou nelze do detailu předvídat. Z obsahu tohoto neurčitého právního pojmu je však zjevné, že v sobě zahrnuje aspekt odbornosti (vědět a umět) a pečlivosti (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Zda byly tyto požadavky naplněny, je možné posoudit jen v souvislosti s konkrétní činností, kterou člověk vykonal. Nelze předem taxativně určit, co musí být pro dodržení odborné péče splněno, ale vždy je třeba uvažovat, co je odbornou péčí při konkrétní činnosti. V daném případě je tedy třeba uvažovat, co je dodržením odborné péče při určení ceny obvyklé. Protože cenu obvyklou a způsob jejího určení definuje zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů (dále jen „ZOM“), na který se obviněná sama v posudku odvolala, je třeba při posouzení otázky, zda byla dodržena odborná péče, vyjít z požadavků tohoto zákona. 14 Ustanovení § 2 odst. 1 citovaného zákona stanoví, že pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou. Ustanovení § 2 odst. 2 téhož zákona pak definuje cenu obvyklou a zároveň stanoví způsob jejího určení, když říká: Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním. 15 Z dikce citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá postup, jakým se obvyklá cena určuje. Tímto postupem je znalec vázán a nemůže se od něj odchýlit. Ze všech odborně možných postupů zákon nařizuje použití metody porovnávací, přitom stanoví podmínky, které musí být při použití této metody dodrženy. Při použití této metody je především nutné porovnávat majetek srovnatelný, tedy mající shodné nebo podobné vlastnosti v podstatných znacích, které jsou z hlediska vlastností jednotlivých nemovitostí určující. Prováděcí vyhláška č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška (dále jen „oceňovací vyhláška“), v § 1a stanoví detailní postup, který musí znalce při ocenění dodržet. Podle tohoto ustanovení musí znalec postupovat v těchto po sobě jdoucích krocích: − Vytvořit soubor pro porovnání (čítající minimálně ceny za tři srovnatelné nemovitosti) − Provést srovnávací analýzu údajů (údajů o porovnávaných nemovitostí a údajů o oceňované nemovitosti) − Určit základní jednotku pro porovnání a určit parametry s významným podílem na výši ceny − Upravit sjednané ceny dle odlišnosti a odůvodnit odchylku způsobenou korekcí − Analyzovat a vyhodnotit srovnávací soubor upravených cen − Určit cenu obvyklou 16 Ustanovení § 1a odst. 3 vyhlášky dále stanoví, že údaje použité pro určení obvyklé ceny musí být kontrolovatelné a postup jejich zpracování musí být z ocenění zřejmý a doložený. 17 Obviněná v daném případě měla určit cenu obvyklou. V posudku sice odcitovala příslušná ustanovení ZOM, avšak zcela v rozporu s nimi ztotožnila cenu obvyklou s cenou zjištěnou, která je určena k jiným účelům než cena obvyklá, zjišťuje se jiným způsobem a na rozdíl od ceny obvyklé neodráží cenu v čase a místě běžnou. 18 Obviněná navíc v posudku neuvedla, že prohlásila za cenu obvyklou cenu zjištěnou, nýbrž jednala způsobem, který navozoval dojem, že cenu obvyklou skutečně zjišťovala porovnáním. Nejenže citovala § 2 odst. 2 ZOM, který cenu obvyklou a její určení upravuje, ale také na dvou místech posudku uvedla, že srovnání provedla. Konkrétně tak učinila na str. 2 a 10 posudku, kde uvedla, že pro porovnávací způsob čerpala údaje z uskutečněných prodejů. Žádné takové údaje však ve skutečnosti ke stanovení ceny obvyklé nepoužila. Skutečnost, že obviněná v posudku uvedla rozporné informace, a sice že k porovnání vybrala prodeje z let 2021 a 2022 (uvedeno na str. 2) a jinde že k porovnání vybrala prodeje z let 2020 a 2021, pak jen podtrhuje míru nedbalosti, s jakou posudek vypracovala. 19 Na základě výše uvedeného dospěl správní orgán k závěru, že obviněná při stanovení ceny hrubě porušila § 2 odst. 2 ZOM tím, že cenu obvyklou nestanovila porovnáním, jak vyžaduje zákon, ale ztotožnila ji s cenou zjištěnou, která nijak neodráží cenu v čase a místě obvyklou. Výkon znalecké činnosti, který je v rozporu se zákonem, nelze považovat za provedený s náležitou odbornou péčí. Obviněná tím, že nepostupovala při výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí, naplnila formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. 20 Jednání obviněné ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněné tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. Vyjádření obviněné 21 Obviněná v řízení vyjádřila své stanovisko, a to nejprve v podaném odporu a dále poté, co před vydáním rozhodnutí nahlédla do spisu a seznámila se s podklady pro rozhodnutí. V podaném odporu uvedla, že posudek vypracovala pro dědické řízení, a jejím úkolem bylo ocenit cenou obvyklou zůstavitelovy nemovitosti. Jedinou dědičkou byla ustanovena sestra zůstavitele. Až po uzavření dědického řízení došlo k dělení majetku mezi tři dcery dědičky, čímž vznikly různé návrhy dělení majetku, čímž se změnila hodnota jeho jednotlivých částí. Obviněná se domnívá, že za tohoto stavu věcí bylo třeba vypracovat nové znalecké posudky, na což upozorňovala, ale nikdo se na ni s novým znaleckým úkolem neobrátil. 22 Obviněná se ohradila proti tvrzení, že posudek nevypracovala s odbornou péčí. Uvedla, že má placený dálkový přístup do katastru nemovitostí a stahuje si 40 až 50 údajů o uzavřených kupních smlouvách vložených do katastru nemovitostí, ze kterých pak ze své znalecké činnosti vychází, a za tento dálkový přístup platí částka měsíčně. Tvrdí, že porovnání provedla, a pochybila pouze v tom, že tyto smlouvy ve znaleckém posudku neuvedla. Z tohoto si bere ponaučení pro svoji další práci. 23 Obviněná dále v podaném odporu uvedla, že znaleckou činnost vykonává od roku 2000 a často vypracovává posudky pro okresní soudy. Má nadstandardní povědomí o obvyklých cenách nemovitých věcí, často ji oslovují realitní kanceláře. Konečně poukazuje na to, že notáři v dědickém řízení často používají stanoviska realitních kanceláří, jejichž závěry jsou často mimo realitu. V porovnání s těmito stanovisky považuje svůj znalecký posudek za nesrovnatelně kvalitnější. Trvá na tom, že posudek vypracovala s odbornou péčí a že závěry jejího posudku nikoho nepoškodily, a zdůrazňuje, že opakovaně upozorňovala, že posudek je určený pouze pro dědické řízení a jeho závěry nelze aplikovat k jiným účelům. 24 Ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí obviněná zopakovala, že posudek byl vypracován pro dědické řízení, a poukázala, že oznamovatelka nebyla účastnicí tohoto řízení ani zadavatelkou posudku. Ani dodatečně se nestala vlastníkem nemovitých věcí, který byly předmětem ocenění, a dědička, jméno FO, se závěry znaleckého posudku souhlasila a nijak je nezpochybnila. Znalecký posudek byl použitý později k dělení majetku, ale v době vypracování bylo jeho účelem dědické řízení. Obviněná uvádí, že nebylo její povinností zjišťovat, jaké panují rodinné vztahy a poměry mezi příbuznými. Trvá na tom, že posudek byl použitý dodatečně pro jiné účely a zdůrazňuje, že jím nedošlo k poškození práv jediné dědičky. Naopak oznamovatelka nebyla zadavatelkou posudku ani dědičkou či vlastníkem oceňované nemovitosti. 25 K tomuto vyjádření obviněné správní orgán uvádí, že v posuzované věci není účel posudku relevantní. Úkolem obviněné, bylo stanovit cenu v čase a místě obvyklou, což obviněná měla povinnost učinit v souladu se ZOM. Pokud z důvodů stanovení notářské odměny či z jakéhokoliv jiného důvodu za cenu obvyklou prohlásila cenu zjištěnou, postupovala v rozporu se zákonem, což nelze považovat za výkon znalecké činnosti s náležitou odbornou péčí. Jak je vidět i z tohoto případu, znalcem vyhotovený posudek se stává důkazem, který může být později použit způsobem, který znalec nemusel předvídat. Proto je nanejvýš důležité, aby znalec postupoval objektivně a metodologicky správně, a neupravoval své postupy podle přání, očekávání či zájmů zadavatele. Pokud mělo být předmětem posudku stanovení ceny zjištěné, pak to obviněná měla v posudku uvést a cenu zjištěnou stanovit. Avšak nemohla cenu zjištěnou vydávat za cenu obvyklou. 26 Obviněná, přestože tvrdí, že postupovala s odbornou péčí, neuvedla žádné skutečnosti, které by toto dokládaly. Skutečnost, že má placený dálkový přístup do katastru nemovitostí a sleduje údaje o cenách, je obecnou podmínkou výkonu znalecké činnosti v oblasti oceňování, nikoliv dokladem o vynaložení odborné péče v konkrétním posuzovaném případě. Pokud obviněná tvrdí, že jejím jediným pochybením je to, že v posudku neuvedla údaje o cenách, které pravidelně sleduje, pak to pouze svědčí o hloubce jejího neporozumění toho, jak se cena obvyklá má správně určit. Zdaleka nestačí údaje o cenách znát, ale tato data je dále potřeba odborných a sofistikovaným způsobem zpracovat, jak bylo uvedeno výše pod bodem 14 až 16 tohoto odůvodnění. 27 Lze shrnout, že obviněná neuvedla nic, co by svědčilo o tom, že by se jednání, které je jí kladeno za vinu, nedopustila, nebo že toto není přestupkem. Správní orgán proto přistoupil k uložení trestu.

4. Uložení správního trestu 28 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. 29 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst.1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč. Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti fyzické osoby. 30 Přestupek spočívající v porušení odborné péče hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Skutečnost, že i zákonodárce považoval tento přestupek za závažný, se odráží v maximální výši pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit (500 000 Kč). 31 Povaha a závažnost přestupku je dána významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen, způsobem spáchání přestupku, významem a rozsahem následku přestupku 32 Chráněným zájmem (objektem přestupku) je v projednávané věci společenský zájem na spravedlivém rozhodování orgánů veřejné moci. Pokud státní orgány rozhodují na základě znaleckých posudků, které jim dávají odpovědi na odborné skutkové otázky (v tomto případě jaká je hodnota nemovitostí, které jsou předmětem dědického řízení), je v zájmu společnosti, aby bylo možné se správnost a pravdivost těchto důkazů spolehnout. V posuzovaném případě obviněná vypracovala posudek pro účely dědického řízení a ohrozila zájem na jeho řádném vypořádání, jakož i zájem na spravedlivém stanovení notářské odměny. 33 Následkem protiprávního jednání obviněné bylo právě ztížení rozhodování orgánů veřejné moci a ohrožení spravedlivého vypořádání dědictví, neboť cena zjištěná, kterou ve skutečnosti obviněná použila, nevypovídá o tržní hodnotě majetku. 34 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek, který obviněná spáchala tím, že porušila předpisy, kterými je jako podnikající fyzická osoba (znalkyně), jež oceňuje majetek, vázána. Za okolnost, která zvyšuje závažnost přestupku, ministerstvo považuje, že obviněná (kromě toho že určila cenu v rozporu se zákonem) v posudku nepravdivě uvedla, že provedla porovnání, ačkoliv je neprovedla, a navíc uvedla rozporné údaje ohledně prodejů, které údajně měla použít (viz bod 19 příkazu). 35 Žádné polehčující ani přitěžující okolnosti ve smyslu § 39 a 40 zákona o odpovědnosti za přestupek ministerstvo neuvažovalo. Skutečnost, že obviněná nebyla v minulosti trestána, správní orgán v souladu se svou správní praxí nepovažuje za okolnost polehčující. 36 K povaze podnikatelské činnosti obviněné správní orgán uvádí, že je profesionální znalkyní s oprávněním k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti. Znaleckou činnost vykonává za účelem podnikání a k této činnosti jí bylo přiděleno státem garantované oprávnění. Ve své činnosti je stále velmi aktivní. V evidenci má za rok 2023 evidováno 132 znaleckých posudků, což představuje v přepočtu přibližně 14 posudků za měsíc. 37 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Uložená pokuta má mít také generálně preventivní účinek, tedy dát najevo ostatním dozorovaným subjektům, že správní orgán trvá na výkonu znalecké činnosti s náležitou odbornou péčí. Správní orgán má za to, že uložená pokuta, která představuje 5 % zákonné sazby, tyto podmínky splňuje. 38 S ohledem na skutečnost, že výše uložené pokuty není s ohledem na ustálenou judikaturu soudů likvidační, správní orgán majetkové poměry obviněné nezjišťoval.

5. Náklady správního řízení 39 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 s. ř. a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 1 000 Kč. 40 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byla obviněná uznána vinou, byla jí uložena povinnost nahradit paušální částkou 1 000 Kč náklady řízení. Obviněná může podle § 96 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 152 odst. 1 s. ř. podat rozklad proti všem výrokům tohoto rozhodnutí, a to do 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí. Lhůta pro podání rozkladu běží ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí. Rozklad se podává u ministerstva (Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, ID DS: kq4aawz) a rozhoduje o něm ministr spravedlnosti.