0 OINS 88/2022

Plný text

Ministerstvo spravedlnosti jako správní orgán příslušný podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), k vedení řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodlo takto: I. tituly před jménem jméno FO, IČO: IČO, sídlem adresa (dále jen „obviněný“), je vinen tím, že dne datum vyhotovil znalecký posudek č. hodnota Anonymizováno, ve kterém porovnávací metodu určil, že cena obvyklá rodinného domu čp. Anonymizováno a pozemků p. č. hodnota a p. č. Anonymizováno, je částka, přitom v rozporu s § 2 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů a v rozporu s § 1a vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška): − vytvořil porovnávací soubor, do kterého zahrnul kromě cen realizovaných také dvě nabídkové ceny, a neuvedl, z jakého zdroje tyto ceny sebral a k jakému se váží datu; − vzorky zahrnuté do porovnávacího souboru upravil koeficienty odlišnosti, aniž by provedl srovnávací analýzu vzorků s oceňovanou nemovitostí a aniž by uvedl, jakými úvahami se při stanovení hodnot koeficientů řídil; − při určení ceny nestanovil základní jednotku pro porovnání, takže jím určená cena nevychází z jednotkových cen za 1 m2; − cenu určenou statistickým vyhodnocením vzorků zahrnutých do porovnávacího souboru snížil o částka s odkazem na technický stav oceňované nemovitosti, a nevysvětlil, zda a případně proč tuto skutečnost nezohlednil v koeficientech odlišnosti K3 – úpravy na celkový stav, K5 – úpravy na další vlastnosti, K6 – úvahy dle odborné úvahy znalce; tedy v rozporu s § 1 odst. 3 ZnalZ vykonal znaleckou činnost bez odborné péče, čímž spáchal přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ.

II. Za přestupek specifikovaný ve výroku I. se obviněnému podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ ukládá pokuta ve výši 13 000 Kč (slovy: třináct tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. Anonymizováno č. účtu, specifický symbol č. hodnota, variabilní symbol: var. symbol.

III. Obviněnému se podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na účet Ministerstva spravedlnosti, č. ú. Anonymizováno č. účtu, specifický symbol č. hodnota, variabilní symbol: var. symbol.

1. Průběh správního řízení Zjištění předcházející správnímu řízení 1 Dne datum bylo ministerstvu doručeno oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se mohl dopustit obviněný při vypracování znaleckého posudku specifikovaného ve výroku tohoto rozhodnutí; posudek byl součástí podání. 2 Doručením příkazu č. j. MSP-88/2022-OINS-SRZT/2 bylo s obviněným dne datum zahájeno řízení o přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, kterého se obviněný mohl dopustit jednáním uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. 3 Dne datum obdrželo ministerstvo v zákonné lhůtě odpor obviněného, kterým byl příkaz v souladu s § 150 odst. 3 správního řádu zrušen a řízení pokračovalo. 4 Přípisem č.j. MSP-88/2022-OINS/5 ze dne datum byl obviněný vyrozuměn o shromáždění podkladů pro rozhodnutí a poučen o procesních právech, včetně práva na nahlížení do spisu a na vyjádření se k podkladům řízení. 5 Obviněný dne datum využil svého práva na nahlédnutí do spisu. 6 Dne datum obdrželo ministerstvo vyjádření obviněného k podkladům pro rozhodnutí. Ve vyjádření obviněný vznáší námitky, kterými se správní orgán zabývá níže.

2. Podklady pro rozhodnutí a dokazování 7 Jako podklad pro rozhodnutí správní orgán použil: − výpis ze seznamu znalců (SEZNAT); − znalecký posudek obviněného č. hodnota Anonymizováno. Výpis ze seznamu znalců (SEZNAT) 8 Z evidence vedené správním orgánem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněný je znalcem s oprávněním k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitostí. Je fyzickou podnikající osobou s přiděleným IČO: IČO. Znalecký posudek obviněného č. hodnota Anonymizováno Ze znaleckého posudku byly zjištěny následující skutečnosti: 10 Vypracování posudku obviněnému zadal Anonymizováno. Znaleckým úkolem bylo určit cenu obvyklou rodinného domu čp. Anonymizováno, který je součástí pozemku p.č. hodnota, a přilehlých pozemků v katastrálním území adresa. Ve znaleckém posudku je uvedeno, že ocenění je provedeno ke dni datum, na jiném místě, že ocenění je provedeno ke dni datum (obojí na str. 2 posudku, v bodě 1. právnická osoba posudek je datován datum. 11 Obviněný na str. 4 posudku uvedl, že se při určení ceny řídil zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „ZOM“). Při samotném stanovení ceny obvyklé postupoval tak, že vytvořil množinu porovnávacích vzorků (porovnávací soubor), do kterého zařadil dvě kupní ceny z realizovaných prodejů a dvě ceny nabídkové z realitní inzerce. Ceny realizované jsou označeny číslem jednacím řízení, lze tak dovodit, že pocházejí z katastru nemovitostí. U cen nabídkových není uvedeno, z jakého zdroje je obviněný získal, taktéž není uvedeno, k jakému se vztahují datu. U obou je poznámka „rezervace“. 12 Obviněný vybrané vzorky upravil šesti koeficienty odlišnosti K1 až K6 (polohy, velikosti, stavu, pozemku, vlastnosti, vlastní úvahy odhadce). V posudku jsou u jednotlivých vzorků uvedeny hodnoty koeficientů, které obviněný zvolil. V posudku není uvedeno, jakými úvahami se obviněný při volbě těchto hodnot řídil, tedy proč zvolil koeficienty právě v takové výši. Za použití koeficientů došlo u vzorku 1 a 3 ke zvýšení ceny, u vzorků 2 a 4 došlo ke snížený ceny. Obviněný nevypočetl jednotkovou cenu za m2, ale rovnou vypočetl průměrnou cenu vzorků. Tento průměr ve výši 4 786 940, částka zaokrouhlil nahoru nejprve na částku částka a poté ještě na částku částka. Tuto částku pak opět snížil na hodnotu částka. Dané snížení odůvodnil slovy: „srážka ve výši 3,5 % - viz str. 6 ‚Celkový popis‘ (hlodavci – kuny na půdě, místy protržená střešní folie, fleky na folii pravděpodobně po rosení, praskliny,…)“. 13 Obviněný v posudku vedle ceny obvyklé určil i cenu zjištěnou, a to podle ZOM a prováděcí vyhlášky č. 441/2013 Sb. Obviněný jako výslednou cenu zjištěnou uvádí částku ve výší částka.

3. Hodnocení důkazů 14 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 4 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Stěžejním důkazem je v daném případě kopie znaleckého posudku obviněného, kterou má správní orgán k dispozici. 15 Ze znaleckého posudku č. hodnota Anonymizováno má správní orgán za prokázané, že jej dne datum vyhotovil obviněný, který při jeho vypracování − vytvořil porovnávací soubor, do kterého zahrnul kromě cen realizovaných také dvě nabídkové ceny, a neuvedl, z jakého zdroje tyto ceny sebral a k jakému se váží datu; − vzorky zahrnuté do porovnávacího souboru upravil koeficienty odlišnosti, v posudku neprovedl srovnávací analýzu vzorků s oceňovanou nemovitostí a neuvedl, jakými úvahami se při stanovení hodnot koeficientů řídil; − při určení ceny nestanovil základní jednotku pro porovnání; − cenu určenou statistickým vyhodnocením vzorků zahrnutých do porovnávacího souboru snížil o částka s odkazem na technický stav oceňované nemovitosti, a nevysvětlil, zda a případně proč tuto skutečnost nezohlednil v koeficientech odlišnosti K3 – úpravy na celkový stav, K5 – úpravy na další vlastnosti, K6 – úvahy dle odborné úvahy znalce. 16 Zjištěný skutkový stav obviněný v řízení nerozporoval.

4. Právní posouzení 17 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 18 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 19 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Pokud tuto povinnost poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, za což se mu podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení uloží pokuta do výše částka. 20 Zákon pojem odborná péče nedefinuje. Správní orgán proto případ od případu posuzuje, zda znalec odbornou péči dodržel, a pokud ne, jak závažného porušení odborné péče se dopustil. Odborná péče zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Zákon předpokládá, že znalec je profesionál v oboru, pro který získal znalecké oprávnění, je obeznámen s právní úpravou, standardy a uznávanými postupy vážícími se k jeho profesi, a také je dodržuje. Tomu odpovídá dikce § 28 odst. 5 ZnalZ, která stanoví, že znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. 21 právnická osoba je upraveno zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů ve znění účinném ke dni zpracování posudku. Ustanovení v § 2 odst. 1 tohoto zákona stanoví, že pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou. Ustanovení § 2 odst. 2 téhož zákona pak definuje cenu obvyklou a zároveň stanoví způsob jejího určení, když říká: Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním. 22 Z dikce citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá postup, jakým se obvyklá cena určuje. Tímto postupem je znalec vázán a nemůže se od něj odchýlit. Ze všech odborně možných postupů zákon nařizuje použití metody porovnávací, přitom stanoví podmínky, které musí být při použití této metody dodrženy. Při použití této metody je především nutné porovnávat majetek srovnatelný, tedy mající shodné nebo podobné vlastnosti v podstatných znacích, které jsou z hlediska vlastností jednotlivých nemovitostí určující. Prováděcí vyhláška č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška (dále jen „oceňovací vyhláška“), v § 1a stanoví detailní postup, který musí znalce při ocenění dodržet. Podle tohoto ustanovení musí znalec postupovat v těchto po sobě jdoucích krocích: − Vytvořit soubor pro porovnání (čítající minimálně ceny za tři srovnatelné nemovitosti) − Provést srovnávací analýzu údajů (údajů o porovnávaných nemovitostí a údajů o oceňované nemovitosti) − Určit základní jednotku pro porovnání a určit parametry s významným podílem na výši ceny − Upravit sjednané ceny dle odlišnosti a odůvodnit odchylku způsobenou korekcí − Analyzovat a vyhodnotit srovnávací soubor upravených cen − Určit cenu obvyklou na základě vyhodnocení souboru upravených cen. 23 Ustanovení § 1a odst. 3 vyhlášky dále stanoví, že údaje použité pro určení obvyklé ceny musí být kontrolovatelné a postup jejich zpracování musí být z ocenění zřejmý a doložený. 24 K výše popsanému postupu se obviněný zavázal na straně č. hodnota znaleckého posudku. K nabídkovým cenám 25 Obviněný určil cenu porovnáním, přičemž se dopustil několika pochybení. Předně v rozporu s výše citovaným ustanovením ZOM zahrnul do porovnávacího souboru ceny nabídkové, což zákon vylučuje, a zároveň v posudku neuvedl, z jakého zdroje údaje o cenách nabídkových získal a k jakému datu se váží. Datum realizace prodeje je přitom významný cenotvorný faktor. Pokud není v posudku uveden, vznikají pochybnosti správnosti použití vzorku. Taktéž zdroj dat je nezbytnou podmínkou pro to, aby příjemci mohli posoudit, nakolik jsou údaje použité k určení ceny důvěryhodné. Posudek lze považovat za transparentní, pokud údaje použité k ocenění pocházejí z důvěryhodného zdroje. V daném případě nelze věrohodnost zdroje posoudit, neboť zdroj není vůbec znám. K absenci odůvodnění koeficientů 26 Další pochybení spatřuje správní orgán v tom, že obviněný sice v posudku použil koeficienty k úpravě vzorků, ale neuvedl, jaké konkrétní skutečnosti zohlednil při stanovení hodnot jednotlivých koeficientů. Obviněný v posudku neprovedl srovnávací analýzu vzorků ve vztahu k oceňované nemovitosti, takže příjemce nemá jak ověřit, zda jsou zvolené hodnoty a z nich plynoucí zvýšení ceny u vzorků 1 a 3 snížení ceny u vzorku 2 a 4 je důvodné. Obviněný tímto postupem znemožnil přezkoumatelnost znaleckého posudku ve smyslu zpětné rekonstrukce postupu znalce. 27 Jako takový musí posudek disponovat určitými základními vlastnostmi, kterými jsou úplnost, transparentnost a přezkoumatelnost. Transparentnost a přezkoumatelnost přitom znamená srozumitelnost, a to nejen pro odborníky v příslušném oboru, ale i pro osoby, které jsou v daném oboru laiky, neboť právě těmto osobám je posudek určený. Křístek v této souvislosti uvádí, že přezkoumatelnost posudku představuje možnost uživatelů zkontrolovat provedený posudek znalce včetně kontroly vstupních podkladů, ať už z hlediska úplnosti či pravdivosti. (Křístek, L. Znalectví. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 168-169). 28 Požadavek přezkoumatelnosti plyne i z judikatury. Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 24. 9. 2020, č.j. 11 A 231/2018-53 konstatoval: „Z logiky věci není možno dospět k závěru, že povinnost řádně vykonávat znaleckou činnost zahrnuje pouze požadavek na tom, aby posudek obsahoval veškeré formální náležitosti. Znalecká činnost je vysoce kvalifikovaná činnost, která má své postupy a náležitosti, proto je znalec kromě výsledné formální stránky posudku povinen posudek také řádně zpracovat, zvolit tedy správnou metodu, postup, obstarat potřebné podklady. Znalec musí své postupy řádně a logicky odůvodnit a vysvětlit, jaké metody při zpracování použil a proč to udělal. Právě odůvodnění, vysvětlení, uvedení rozhodných skutečností představují řádný výkon znalecké činnosti.“ 29 Obdobně v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009 stojí: „[…] hodnocení důkazů znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo potřeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.“ K jednotkové ceně 30 Dalšího pochybení se obviněný dopustil tím, že neurčil základní jednotku pro porovnání, tedy ceny vzorků nepřevedl na jednotkové ceny za 1 m2, takže vůbec nezjistil jednotkovou cenu obvyklou. 31 Obviněný tedy v rozporu s výše citovanou vyhláškou neurčil základní jednotku pro porovnání a porovnal nemovitosti s rozdílnou podlahovou plochou. Plocha oceňované nemovitosti činila 145 m2 a do porovnávacího souboru obviněný vybral vzorky o 140–168 m2 podlahové plochy. Pozemek oceňované nemovitosti byl o rozloze 1015 m2, do porovnávacího souboru obviněný zařadil pozemky o rozloze 396 m2 až 1347 m2. Rozloha nemovitosti představuje zásadní cenotvorný faktor, jehož zohlednění při ocenění upravuje oceňovací vyhláška. Tím, že obviněný neurčil základní jednotku pro porovnání tento postup porušil a vzbudil důvodné pochybnosti o správnosti ocenění. K dodatečné úpravě 32 Konečně pak správní orgán spatřuje pochybení v tom, že obviněný cenu obvyklou určenou na základě vyhodnocení porovnávacího souboru dále upravoval, a to způsobem, který vyvolává pochybnosti o důvodnosti tohoto postupu. Technický stav, který byl důvodem snížení ceny o částka, měl být při správné aplikace porovnávací metody zohledněn dříve, a to ve výši koeficientů, prostřednictvím kterých docházelo ke snížení nebo zvýšení ceny vzorků. Obviněný použil (mimo jiné) koeficienty, které nazval: K3 – úpravy na celkový stav, K5 – úpravy na další vlastnosti, K6 – úvahy dle odborné úvahy znalce. Ve všech těchto koeficientech mohl být technický stav zohledněn. Zda tomu tak bylo, nelze zjistit, neboť jak bylo uvedeno výše, znalec v posudku neuvedl, co při určení výše koeficientů zohlednil. Lze, shrnout, že snížení již určené ceny je při aplikaci porovnávací metody nestandardní postup, který v daném případě nebyl řádně odůvodněn, a vyvolává důvodné pochybnosti, zda tatáž skutečnost (špatný technický stav) nebyla zohledněna vícekrát (tj. v některém z koeficientů a pak znovu při snížení ceny). Závěr právního hodnocení 33 Na základě výše uvedeného dospěl správní orgán k závěru, že obviněný při určení ceny obvyklé postupoval způsobem, který je v rozporu s oceňovacími předpisy. Tento způsob výkonu znalecké činnosti nelze považovat za provedený s odbornou péčí. Obviněný tím, že nepostupoval při výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí, naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. Námitky obviněného 34 Dne datum obdrželo ministerstvo vyjádření obviněného k zahájenému přestupkovému řízení, ve kterém vznesl následující námitky. Námitka č. hodnota 35 Obviněný namítá, že nabídkové ceny byly převzaty z nabídky realitní kanceláře, jejíž makléřka obviněného ujistila, že ceny může považovat za finální. Okolnosti výběru vzorků měl dále zdůvodnit při ústním jednání v příslušném soudním řízení. K námitce č. hodnota K tomu správní orgán uvádí, že z dikce výše citovaného ustanovení ZOM jasně vyplývá způsob, jakým má znalec cenu obvyklou určit, tj. ze sjednaných cen porovnáním. Sjednanou cenou se rozumí cena z již realizovaného obchodu, nikoliv cena nabízená prodávajícím, o níž se neví, zda odpovídá ochotě kupujících ji akceptovat. Skutečnosti, že obviněný zahrnul do porovnávacího souboru i ceny nabídkové, nemůže zhojit tvrzení, že se jednalo o ceny, které dle nejmenované makléřky lze „považovat za finální“, neboť toto tvrzení nelze na rozdíl od cen skutečně realizovaných ověřit. Námitka č. hodnota 36 Obviněný dále namítá, že žádný právní předpis neupravuje rozsah, v jakém mají být koeficienty odlišnosti upraveny. K námitce č. hodnota 37 Přestože se správní orgán ztotožňuje s tvrzením obviněného o absenci zákonného ukotvení rozsahu odůvodnění, je nutno zdůraznit, že obviněný použité koeficienty nezdůvodnil vůbec. znaleckých posudků. Lze shrnout, že obviněný tím, že výši koeficientů nezdůvodnil, zcela znemožnil přezkoumatelnost znaleckého posudku jako takového. Správní orgán nad rámec již uvedeného dodává, že představa obviněného ad absurdum znamená, že lze za jednotlivé koeficienty dosadit jakékoliv hodnoty, a to čistě na základě vlastní úvahy, aniž by měl kdokoliv možnost přezkoumat vztah koeficientu s realitou. Znaleckou praxi tak, jak ji ve svém vyjádření popisuje obviněný, nepovažuje správní orgán za souladnou s odbornou péčí znalce. Námitka č. hodnota 38 Obviněný dále ve vyjádření uvádí, že důvodnost mimořádné srážky odůvodnil v rámci příslušného soudního řízení. Obviněný ve vyjádření danou srážku blíže odůvodňuje. K námitce č. hodnota 39 K tomu správní orgán dodává, že neposuzuje faktickou správnost srážky (zda byl prokázán výskyt kuny v oceňované nemovitosti). Naopak obviněnému klade za vinu, že srážku provedl způsobem, který je v rozporu se výše uvedeným postupem ocenění podle ZOM a oceňovací vyhlášky. Obviněný ve vyjádření neuvedl, proč nebylo možné okolnosti zohlednit v rámci koeficientů odlišnosti, ale pouze uvedl, že se jedná o „specifickou věc“. Závěr 40 Vzhledem ke skutečnosti, že ministerstvo neshledalo výše uvedené námitky obviněného důvodnými, přistoupilo k úvaze o správním trestu.

5. Uložení trestu 41 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení uloží pokuta do částka. 42 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti podnikající fyzické osoby. Uvážení o druhu a výměře správního trestu Povaha a závažnost 43 Povahu a závažnost přestupku ministerstvo posoudilo s ohledem na význam zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci především společenský zájem na řádném průběhu soudního řízení, ve kterém byl znalecký posudek předložen. V daném případě obviněný postupoval při ocenění nemovité věci způsobem, který tento chráněný zájem porušil. 44 Obviněný přitom zatížil proces ocenění vadami hned v několika krocích, tj. při výběru vzorků porovnávacího souboru, při jejich porovnání, a následně, když se mimořádnou srážkou odchýlil od zákonem předvídaného postupu ocenění. V souhrnu pochybení obviněného vzbudily důvodné pochybnosti o provedeném ocenění. 45 Konkrétním následkem protiprávního jednání obviněného bylo zatížení rozhodovací činnosti soudu, který se s nedostatky znaleckého posudku musel vypořádat. Postup obviněného dále vzbudil pochybnosti v adresátech znaleckého posudku, do jejichž majetkové sféry měl přímý dopad. 46 Přestupek, kterého se obviněný dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Závažnost tohoto přestupku reflektuje výší maximální možné pokuty i samotný ZnalZ, když stanoví, že se za tento přestupek podle výše uvedeného ustanovení uloží pokuta až do výše částka. 47 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek komisivní spáchaný při výkonu podnikatelské činnosti. Obviněný má jako podnikající fyzická osoba přestupkovou odpovědnost objektivní, pro kterou není prokazováno zavinění. Přitěžující a polehčující okolnosti 48 Přitěžující ani polehčující okolnosti ve smyslu § 39 a § 40 správní orgán neuvažoval. Skutečnost, že obviněný nebyl v minulosti trestán, nepovažuje správní orgán za polehčující okolnost; naopak recidivu by v souladu se svou správní praxí považoval za okolnost přitěžující. Povaha podnikatelské činnosti 49 K povaze podnikatelské činnosti obviněného správní orgán uvádí, že je od datum soudním znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitostí. Z evidence znaleckých úkonů vyplývá, že o v roce 2023 vypracoval celkem hodnota znaleckých posudků, z toho 1 pro orgán veřejné moci, a v roce 2022 vypracoval 1 znalecký posudek, a to pro orgán veřejné moci. Lze dovozovat, že znaleckou činnost vykonává pouze jako vedlejší. Nicméně i v tomto případě mají výstupy jeho činnosti závažné důsledky, proto je třeba trvat na tom, že obviněný musí znát předpisy upravující znaleckou činnost a dodržovat povinnosti z nich vyplývající. Uvážení o druhu a výměře správního trestu 50 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. 51 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši částka, která představuje 2,6 % maximální zákonné sazby a zároveň 30 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy stanovené právnická osoba pro rok 2023 (částka), tyto podmínky splňuje a je způsobilá splnit ve vztahu k obviněnému preventivní i represivní funkci, zároveň je též způsobilá splnit generálně preventivní funkci ve vztahu k ostatním dozorovaným subjektům. Při stanovení pokuty správní orgán přihlédl k časovému odstupu mezi spácháním přestupku a uložením trestu a s ohledem na tuto skutečnost uložil trest nižší. 52 S ohledem na skutečnost, že výše uložené pokuty není s ohledem na ustálenou judikaturu soudů likvidační, správní orgán majetkové poměry obviněného nezjišťoval.

6. Náklady správního řízení 53 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 správního řádu a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí částka. 54 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou částka náklady tohoto řízení. Obviněný může podle § 96 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 152 odst. 1 správního řádu podat rozklad proti všem výrokům tohoto rozhodnutí, a to do 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí. Lhůta pro podání rozkladu běží ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí. Rozklad se podává u ministerstva (Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, ID DS: kq4aawz) a rozhoduje o něm ministr spravedlnosti.