1 A 38/2021

Rubrum

č. j. 1 A 38/2021- 41 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: A. V. V., narozený dne X. bytem X. zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Pod Kaštany 245/10, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 4. 2021, č. j.: 5003/2020-160-SPR/3 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 4. 2021, č. j.: 5003/2020-160-SPR/3, jímž bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen s.ř.), zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností ze dne 4. 11. 2020, č. j.: MHMP 1684790/2020/StM, kterým byl žalobce uznán vinným z porušení ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů Shodu s prvopisem potvrzuje K. T. 2 1 A 38/2021 (zákon o silničním provozu). Za naplnění skutkové podstaty přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o silničním provozu byly žalobci podle ustanovení § 125c odst. 5 písm. d) a odst. 6 písm. b) téhož zákona uloženy pokuta ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Současně mu byla uložena povinnost uhradit Magistrátu hl. m. Prahy náhradu nákladů řízení v paušální částce 1 000 Kč podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a § 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Žalobce se měl uvedeného přestupku dopustit tím, že dne 26. 6. 2020 kolem 23:31 hodin řídil motorové vozidlo tov. zn.: X., reg. zn.: X. v Praze 4, po ulici 5. května, na úrovni ulice Michelská, ve směru jízdy z centra; v uvedeném místě (GPS: 014°27'31.344"E, 50°02'40.770"N), byla vozidlu, které řídil, silničním rychloměrem Ramer10C, umístěným ve služebním vozidle Policie České republiky, naměřena nedovolená rychlost jízdy 126 km/h, ale při zvážení možné odchylky měřicího zařízení ve výši ± 3 % byla vozidlu, které řídil, jako nejnižší skutečná rychlost stanovena rychlost jízdy 122 km/h, ačkoliv je v místě dovolena v souladu s ustanovením § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu rychlost jízdy nejvýše 80 km/h; tedy žalobce měl jako řidič motorového vozidla překročit nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km/h a více.

II. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že fotografie z rychloměru není průkazná, není zjevné, že bylo měřeno jeho vozidlo, žalovaný se tím zabýval nedostatečně. Nebylo měřeno v souladu s návodem k obsluze a došlo k reflexi, čímž se opět žalovaný zabýval nedostatečně. Nebylo objasněno, k čemu se vztahuje údaj „jízdní pruh: 1“ z rychloměru, danému rozporu nevěnoval žalovaný pozornost. Výrok rozhodnutí je nezákonný, není vymezeno, jakou povinnost porušil a z čeho měla povinnost vyplývat. Dále se ohradil proti zveřejňování osobních údajů svých i svého právní zástupce na webových stránkách Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“).

3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. Žalobce zůstal v průběhu přestupkového řízení pasivní, přestupek byl prokázán, postup vyhovoval zákonu, použité důkazy jsou řádně uvedeny, rychloměr byl ověřen a měření proběhlo správně, žalobní námitky jsou účelové, v místě spáchání přestupku byla nejvyšší dovolená rychlost zjevně 80 km/h, označení „jízdní pruh: 1“ znamená, o kolik jízdních pruhů oproti žalobcovu vozidlu byl vzdálen rychloměr, všechny tři snímky jsou pravé, prokazují, že jde o žalobcovo vozidlo, které bylo následně policií zastaveno, přitom bylo po celou dobu v zorném poli policistů, stran požadavku na anonymizaci údajů odkázal na NSS. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.

5. V replice žalobce setrval na žalobě, tvrzení žalovaného o tom, co jiný soud v jiné věci uvedl a kdo zastupoval žalobce ve správním řízení, označil za irelevantní; ohradil se Shodu s prvopisem potvrzuje K. T. 3 1 A 38/2021 proti vyjádření žalovaného stran anonymizace osobních údajů na webu NSS a zdůraznil, že daná otázka není předmětem žaloby.

IV. Obsah správního spisu

6. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce měl dne 26. 6. 2020 kolem 23:31 hodin řídit motorové vozidlo tov. zn.: X., reg. zn.: X. v Praze 4, po ulici 5. května, na úrovni ulice Michelská, ve směru jízdy z centra; v uvedeném místě (GPS: 014°27'31.344"E, 50°02'40.770"N), měla být vozidlu, které řídil, silničním rychloměrem Ramer10C, umístěným ve služebním vozidle Policie České republiky, naměřena nedovolená rychlost jízdy 126 km/h, ale při zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši ± 3 % byla vozidlu, které řídil, jako nejnižší skutečná rychlost stanovena rychlost jízdy 122 km/h, ačkoliv je v místě dovolena v souladu s ustanovením § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu rychlost jízdy nejvýše 80 km/h.

7. Součástí spisového materiálu je též oznámení přestupku ze dne 26. 6. 2020, úřední záznam ze dne 26. 6. 2020, ověřovací list Českého metrologického institutu č. 100/20 ze dne 19. 5. 2020 a záznam o přestupku s fotodokumentací ze dne 26. 6. 2020.

8. Příkazem ze dne 21. 8. 2020, č. j.: MHMP 1289011/2020/Kot, byl žalobce uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o silničním provozu porušením ustanovení § 18 odst. 4 téhož zákona, za což mu byly uloženy pokuta ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu, na dobu 6 měsíců. Proti příkazu podal žalobce odpor.

9. Ve věci se konalo dne 19. 10. 2020 ústní jednání, o němž byl vyhotoven protokol, č. j.: MHMP 1600826/2020/StM.

10. Prvostupňový orgán vydal ve věci dne 4. 11. 2020 rozhodnutí (č. j.: MHMP 1684790/2020/StM), kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o silničním provozu porušením ustanovení § 18 odst. 4 téhož zákona, za což mu byly uloženy pokuta ve výši 5 000 Kč, zákaz činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu, na dobu 6 měsíců, a povinnost nahradit náklady řízení.

11. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce blanketní odvolání, které ani přes výzvu nedoplnil.

12. Napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí prvostupňového orgánu.

V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

13. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Soud ve věci rozhodl při jednání, neboť prováděl dokazování. Žalobce se k jednání nedostavil, žalovaný v průběhu jednání setrval na dosavadních závěrech a navrhl žalobu zamítnout. K dokazování, které bylo na jednání prováděno, se soud blíže vyjádří níže v souvislosti s vypořádáním konkrétních žalobních námitek. Shodu s prvopisem potvrzuje K. T. 4 1 A 38/2021 15. Podle ust. § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu v obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1, a jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h-1.

16. Podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o silničním provozu fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km/h a více nebo mimo obec o 50 km/h a více.

17. Soud předně uvádí, že žalobce i jeho zástupce byli v přestupkovém řízení zcela pasivní a proti prvostupňovému rozhodnutí podali toliko blanketní odvolání, jež nikterak nedoplnili, následně byla proti napadenému rozhodnutí podána komplexní žaloba. NSS v právní větě k rozsudku ze dne 15. 8. 2019, č. j.: 10 As 36/2019 – 33, konstatoval: „Procesní strategie spočívající v opakovaném podávání neodůvodněných odvolání kombinovaných s následným podáním komplexní žaloby je zneužitím práva, čemuž bude přizpůsoben i rozsah soudního přezkumu. Svérázným přístupem k obhajobě v přestupkovém řízení přestupci nemohou přesunout celé dokazování až na správní soudy (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.; § 52 odst. 1 s. ř. s.; § 77 odst. 2 s. ř. s.; § 82 odst. 2 správního řádu; § 89 odst. 2 správního řádu).“ Soud pro nynější věc shledává alespoň ten důsledek, že po správních orgánech nelze v případě procesní pasivity žalobce požadovat, aby se vypořádaly s každou myslitelnou žalobní námitkou, stejně tak námitky sdělené poprvé až v žalobě mohou být vzhledem k okolnostem označeny za účelové, zvláště obecné spekulativní námitky bez konkrétních podkladů vztahujících se přímo k dané věci pak nemohou zpochybnit zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností ze strany správních orgánů. V uvedeném rámci přistoupil soud k přezkumu žalobních námitek.

18. Soud nejprve nalézá fotografii z rychloměru jako průkaznou, záznam žalobcova vozidla rychloměrem vnímá jako přesvědčivý, který bez důvodných pochybností prokazuje přestupkové jednání. Záznam zahrnuje dvě fotografie vozidla a jednu fotografii zaměřenou na registrační značku vozidla, dále jsou v záznamu zahrnuty údaje o místě, času a změřené rychlosti, konečně též údaje o rychloměru, k němuž je ve spisu ověřovací list; průběh spáchání a zjištění přestupkového jednání dotvrzují i úřední záznam a oznámení přestupku ze dne 26. 6. 2020. Námitky, že někdo s něčím ve výstupu z rychloměru neoprávněně či účelově manipuloval jsou obecné a spekulativní bez konkrétních zjištění a důkazů, jež by se vztahovaly přímo k žalobcově věci, zároveň se poprvé objevují až v žalobě, soud je tudíž označuje za nevěrohodné, nemohoucí zpochybnit řádně zjištěný skutkový stav v průběhu přestupkového řízení. Totéž platí pro spekulaci o přiřazení jiné registrační značky k měřenému vozidlu či o změření jiného vozidla, než které provozoval žalobce. S ohledem na žalobcovu procesní pasivitu v přestupkovém řízení lze mít hodnocení důkazů správními orgány i jejich skutkové závěry za řádné, logické a dostatečné, správní orgány nebyly v přestupkovém řízení povinny výslovně vypořádat každou myslitelnou námitku, jež nebyla vznesena. Vzhledem k průkaznosti fotografií lze mít za splněné i judikaturní standardy na řádnou identifikaci vozidla; v právní větě k rozsudku ze dne 6. 5. 2022, č. j.: 2 As 103/2020 – 19, NSS uzavřel: „Má-li být fotografie měřeného vozidla pořízená měřicím zařízením použita jako stěžejní důkazní prostředek pro identifikaci vozidla, které překročilo nejvyšší povolenou rychlost, musí z ní být možno jednoznačně ztotožnit toto vozidlo, například znakem tovární značky a podstatnou částí registrační značky či specifickými detaily vozidla. Pouze tak lze dostát požadavkům § 3 správního řádu na zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.“ V řízení nevznikla důvodná pochybnost stran okolnosti, že registrační značka zobrazená v záznamu o přestupku Shodu s prvopisem potvrzuje K. T. 5 1 A 38/2021 náleží žalobcovu vozidlu, které je zároveň vozidlem, jemuž byla změřena rychlost; správní orgány tudíž dostály požadavkům ustanovení § 3 s.ř. na zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností.

19. Nic nenasvědčuje ani přítomnosti tzv. reflexe v průběhu měření rychlosti žalobcova vozidla, její existence je vysoce nepravděpodobná, obecná spekulativní námitka v daném směru zmíněná poprvé až v žalobě nemůže vnést pochybnost do řádně zjištěného skutkového stavu, jak jej provedly správní orgány v přestupkovém řízení. Soud provedl na jednání dne 19. 6. 2023 dokazování stranami 11 až 16 Návodu k obsluze rychloměru Ramer 10. Zjistil, že tzv. dvojitá reflexe i reflexe na trojitém zrcadle jsou málo pravděpodobné a projevily by se nerealistickou naměřenou rychlostí, k čemuž nedošlo; při jednoduché reflexi není na snímku zobrazen žádný automobil nebo automobil v ne zcela běžné poloze (na obrázku s příkladem je zobrazen naprosto minimální kousek vozidla na samém okraji snímku), případně se reflexní plocha zobrazí na důkazovém snímku a je k ní přiřazena rychlost, ani uvedené nedostatky fotografie v záznamu o přestupku nevykazují, na snímcích se neobjevuje žádná potenciální reflexní plocha s přiřazenou rychlostí, objevuje se na nich též vozidlo ve zcela běžné poloze, na snímcích je téměř celé, tedy jedná se o zcela zásadní rozdíl oproti obrázkům ilustrujícím jednoduchou reflexi v návodu k obsluze; nic tudíž nenasvědčuje ani vzniku tzv. jednoduché reflexe při pořízení snímků žalobcova vozidla zobrazených v záznamu o přestupku. Nemohla proto obstát obecná a spekulativní žalobní námitka uvedená v žalobě a ani správní orgány nemusely vzhledem k žalobcově procesní pasivitě a standardnosti pořízených snímků v záznamu o přestupku výslovně uvádět, proč dle nich k tzv. reflexi při měření rychlosti nedošlo. Pro úplnost je namístě dodat, že námitky ohledně dodržení návodu k obsluze radarového měřicího zařízení byly opakovaně vyvráceny judikaturou NSS (vizte rozsudky NSS ze dne 11. 5. 2021, č. j.: 3 As 92/2019 – 41, a ze dne 26. 7. 2018, č. j.: 7 As 187/2018 – 30).

20. Obstát nemohly ani obecné spekulace poprvé uvedené až v žalobě ohledně označení „jízdní pruh: 1“. Šlo o údaj z měření, z kterého nic, co uvádí žalobce, nevyplývá; tímto označením nebyl nikterak zpochybněn řádně zjištěný skutkový stav. Správní orgány se tudíž explicitně tímto údajem nemusely zabývat ve svých rozhodnutích, zůstal-li žalobce v přestupkovém řízení zcela pasivní a danou námitku nikterak nenastínil. Na uvedeném nic nemění ani spáchání přestupku na čtyřproudé silnici. Nadto na rozdíl od žalobcovy spekulace shledal soud logickým vysvětlení žalovaného uvedené v jeho vyjádření, že číselné označení jízdního pruhu znamená vzdálenost od měřeného vozidla, nikoliv konkrétní pruh; každopádně ani číselné označení jízdního pruhu nenasvědčuje výskytu tzv. reflexe.

21. Rovněž výrok rozhodnutí je zákonný, jelikož přestupek je ve všech ohledech charakterizován tak, aby nemohlo dojít k jeho záměně s jiným. Podstatné je překročení nejvyšší dovolené rychlosti, která byla stanovena na 80 km/h (nešlo tudíž zjevně o obecnou komunikaci s nejvyšší dovolenou rychlostí 50 km/h). Odkazovaný judikát NSS předestřený v žalobě není přiléhavý, neboť se zabýval situací, kdy obě odlišné alternativy měly zásadní dopad na dokazování, naproti tomu v nynější situaci byla každopádně překročena nejvyšší dovolená rychlost ve výši 80 km/h. K žádné legislativní změně stran rozlišení trestání překročení nejvyšší dovolené rychlosti s ohledem na jeho spáchání na silnici pro motorová vozidla či na dálnici nedošlo, žalobci by danou nejasností nemohla být způsobena újma na právech. Krom toho, Shodu s prvopisem potvrzuje K. T. 6 1 A 38/2021 v popisu skutku je vymezeno, na jakém místě přesně mělo k spáchání přestupku dojít, tím spíše nelze skutek zaměnit s jiným. Ani poslední žalobní námitka tudíž není důvodná.

22. Soud měl skutkový stav zjištěný ze správního spisu a z doplnění dokazování během soudního jednání dne 19. 6. 2023 za dostatečný, proto shledal další důkazní návrhy nadbytečnými a neprovedl je. Možnost změnit snímek navíc nikterak nedokazuje manipulaci s fotografiemi z měření v konkrétním žalobcově případě (důkazní návrh – upravený záznam o přestupku) a na věci by nic neměnila ani čtyřproudost komunikace, na níž byl přestupek spáchán (důkazní návrh – fotografie komunikace).

23. Návrh žalobce na naprostou anonymizaci rozhodnutí pak soud nepovažuje za žalobní námitku, neboť daný návrh se nijak netýká napadeného rozhodnutí či řízení, které jeho vydání předcházelo, a tedy ani předmětu tohoto řízení. Soud má za to, že tento návrh, resp. nesouhlas je určen NSS a soud se k němu proto nebude vyjadřovat.

24. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

25. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému náklady nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje K. T. 7 1 A 38/2021 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 19. června 2023 JUDr. Václav Kočka-Amort v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje K. T.