1 Ad 8/2021

Rubrum

č. j. 1 Ad 8/2021- 49 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: D. G., bytem , proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2021, č. j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2021, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž bylo změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 5. 10. 2020, tak že byl žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně od 19. 5. 2020 ve výši 4 643,-Kč měsíčně. Shodu s prvopisem potvrzuje: K. T. 2 1 Ad 8/2021 2. Žalobce uvádí, že v lednu 2019 mu po takřka roce a půl přetrvávajících zdravotních potížích a faktické pracovní neschopnosti byla diagnostikovaná paranoidní schizofrenie. Podstoupil nucenou 6ti týdenní a následující dvoutýdenní hospitalizaci s totožnou diagnózou. Od března 2019 až dosud je léčen u MUDr. P., kdy je zároveň po celou dobu ve 100% pracovní neschopnosti z psychiatrické indikace. Nebyl schopen od března 2019 do května 2020 se z důvodu svého onemocnění zapojit do pracovní činnosti. Na základě dosavadní léčby MUDr. P. doporučuje plný invalidní důchod a hospitalizaci. Vzhledem k uvedenému navrhl žalobce změnu rozhodnutí na přiznání invalidního důchodu třetího stupně od 17. ledna 2019.

3. V doplnění žaloby žalobce mj. dodal, že se domnívá, že žalovaná nevzala při rozhodování v potaz veškeré uvedené důkazy, zejména lékařské zprávy Lambeth Hospital Londýn a Gordon Hospital Londýn.

4. Žalovaná navrhla stav žalobce posoudit posudkovou komisí MPSV ČR.

5. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

6. Soud ve věci rozhodl bez jednání a vyšel z následujících právních předpisů.

7. Podle § 39 odst. 1 ZDP: „Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.“ 8. Podle § 39 odst. 2 ZDP: „Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 9. Podle § 39 odst. 3 ZDP: „Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.“ 10. Podle § 39 odst. 4 ZDP: „Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.“ 11. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové Shodu s prvopisem potvrzuje: K. T. 3 1 Ad 8/2021 komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.

12. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobce si soud vyžádal u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze (dále jen „Posudková komise“) odborný lékařský posudek. Posudková komise v posudku ze dne 14. 7. 2021 shledala, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., přičemž se jednalo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. Pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stanoven nejméně o 70%. Datum vzniku 16. 1. 2019.

13. V daném případě posudková komise zasedající v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře z oboru psychiatrie jednoznačně vymezila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce. Při vypracování posudku vycházela komise ze spisové dokumentace PSSZ Praha 1, spisu zdejšího soudu (včetně žaloby a doložených lékařských zpráv z hospitalizace na psychiatrické klinice v Anglii od 16. 1. 2019 do 26. 2. 2019 a od 29. 3. 2019 do 10. 4. 2019, k jednání zaslán nález z psychiatrie ze dne 4. 7. 2019 a 25. 3. 2021 a kompletní zdravotnická dokumentace praktické lékařky a z psychiatrie Krajské nemocnice Liberec.

14. Žalobce byl dne 16. 1. 2019 vyšetřen a hospitalizován do 26. 2. 2019 v nemocnici ve Velké Británii pro akutní psychotickou ataku s diagnostikováním paranoidní schizofrenie. Další hospitalizace ve Velké Británii proběhla od 29. 3. 2019 do 10. 4. 2019 pro tutéž diagnózu. Od 15. 3. 2019 byl v ambulantní psychiatrické péči v ČR. V květnu 2019 došlo k relapsu onemocnění, zvládnuto ambulantní léčbou. Zvažována a doporučována další rehabilitace, dosud nerealizována. Dle psychiatrické ambulance diagnosticky potvrzena paranoidní schizofrenie s výraznými negativními symptomy ve smyslu paranoidní percepce a symptomy kognitivními. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla paranoidní schizofrenie diagnostikovaná od ledna 2019 s přetrvávajícími výraznými negativními symptomy, paranoidní percepcí, se stavem po akutní psychotické atace v lednu a březnu 2019 a stavem po relapsu v květnu 2019.

15. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena podle kapitoly V položky 3d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. o posuzování invalidity a činila 60%. Hodnoceno na horní hranici rozmezí s ohledem na dlouhodobě dominující negativní a kognitivní příznaky schizofrenie. S ohledem na práci žalobce zvýšeno o 10% na 70%. Žalobce byl shledán invalidní ve třetím stupni. Nebylo hodnoceno podle položky 4e, neboť u žalobce se nejednalo o zvlášť těžké postižení s častými atakami a s funkčně těžkou reziduální symptomatikou, kdy trvalá psychotická či reziduální symptomatika byla těžkého stupně a téměř všechny denní aktivity byly závažně narušeny.

16. Komise v rozporu s posudkem PSSZ i ČSSZ hodnotila zdravotní postižení na horní hranici procentního rozmezí s ohledem na přetrvávající výrazné negativní a kognitivní symptomy, které patří mezi závažné příznaky schizofrenie. Uplatnila zvýšení horní hranice Shodu s prvopisem potvrzuje: K. T. 4 1 Ad 8/2021 procentního rozmezí s ohledem na rizikovost pracovního uplatnění při základním vzdělání v kontextu závažného psychiatrického onemocnění. Žalobce byl schopen vykonávat výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek, a to se zajištěním každodenní podpory a pomoci. Datum vzniku invalidity určeno komisí na den 16. 1. 2019, kdy u žalobce byly poprvé zaznamenány projevy psychotického onemocnění. Komise shledala jako důvodné hodnocení invaliditou třetího stupně.

17. Posudek obsahuje veškeré náležitosti, soud jej považuje za úplný a řádně odůvodněný. O správnosti a úplnosti stanovené klinické diagnózy onemocnění žalobce, jako i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce není žádných pochyb. Soud proto z posudku posudkové komise MPSV ČR ze dne 14. 7. 2021 při rozhodování vyšel. Komisí byly zohledněny i namítané zprávy z Velké Británie. Pokud dle posudku byl žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 ZDP, přičemž šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) ZDP, pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stanoven o 70 %, je žalobou napadené rozhodnutí dotčeno vadou nezákonnosti, resp. nesprávně zjištěného skutkového stavu, proto jej soud podle ust. § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil.

18. V novém rozhodnutí je Česká správa sociálního zabezpečení povinna dle § 78 odst. 5 s. ř. s. vydat nové rozhodnutí o námitkách žalobce, ve kterém se bude řídit právním názorem soudu, resp. závěry posudkové komise.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl ve věci samé úspěšný, avšak žádné náklady mu nevznikly. Žalované náhrada nákladů řízení nenáleží.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokud svým významem kasační stížnost podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost (§ 104a odst. 1 s. ř. s.). Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze dne 4. 5. 2022 Shodu s prvopisem potvrzuje: K. T. 5 1 Ad 8/2021 Mgr. Kamil Tojner v. r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje: K. T.