Městský soud v Praze · Usnesení

10 Ad 11/2026

č. j. 10 Ad 11/2026-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-08-19 · ECLI:CZ:MSPH:2026:10.Ad.11.2026.26

Rubrum

USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce: P. P., narozen X. bytem X. proti žalované: Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, IČO: 471 14 321 sídlem Roškotova 1225/1, 140 00 Praha 4 o žalobě proti usnesení žalované č. j. 26_EUPRE_002/3 ze 16. 7. 2026 takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce podal 11. 8. 2026 ke zdejšímu soudu žalobu, kterou označil jako „ŽALOBA PROTI NEZÁKONNÉMU ZÁSAHU A NEČINNOSTI SPRÁVNÍHO ORGÁNU podle § 79 a § 82 a násl. Zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.) […] směřující proti postupu žalovaného ve správním řízení sp. zn. S-2026-00010599, završenému nezákonným usnesením o zastavení řízení ze dne 16. 7. 2026, č. j. 26_EUPRE_002/3 ze 16. 7. 2026 (doručenému dne 17. 7. 2026).“ 2. Tímto usnesením žalovaná zastavila řízení o žalobcově žádosti o udělení povolení k obdržení vhodného léčení mimo členský stát bydliště, jelikož žalobce ve stanovené lhůtě neodstranil vady žádosti, zejména nedoložil aktuální lékařské zprávy ze specializovaného urologického pracoviště, z nichž bude vyplývat jeho aktuální zdravotní stav, navržený léčebný postup a případně medicínské zdůvodnění, proč nelze jeho zdravotní stav řešit v České republice a z jakého medicínského důvodu je navrhováno čerpání zdravotních služeb v zahraničí.

3. Žalobce v žalobě označil zastavení řízení za nezákonné, jelikož podle svého přesvědčení všechny potřebné podklady žalované předložil a žádost netrpěla žádnou podstatnou vadou, pro kterou by nebylo možné v řízení pokračovat.

4. Vzhledem k tomu žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalované zrušil a uložil jí povinnost nejpozději do 15 dnů pokračovat v řízení a věcně rozhodnout o jeho žádosti o úhradě péče.

5. Nakonec žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce z řad advokátů a navrhl vydání předběžného opatření, jímž by soud uložil žalované vydat garanci platby nebo požadovanou platbu přímo provést.

6. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení, mimo jiné, zda z žaloby vyplývá, čeho se žalobce domáhá a co navrhuje (§ 37 odst. 3 s. ř. s.). Přitom platí, že každý úkon se posuzuje podle svého obsahu, i když je nesprávně označen (§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jenž se s ohledem na § 64 s. ř. s. použije přiměřeně také v soudním řízení správním).

7. Žaloba je ve svém rubru označena jako žaloba proti nezákonnému zásahu a nečinnosti, s odkazem na příslušná ustanovení s. ř. s., ale žalobce vzápětí upřesnil, že za tyto nezákonné postupy považuje postup žalované v řízení ukončeném usnesením o jeho zastavení z 16. 7. 2026. Také z vlastního textu žaloby jednoznačně vyplývá, že nezákonný postup spatřuje výhradně v nesprávném hodnocení předložených podkladů a v nedostatečné součinnosti ze strany žalované, jež vyústily právě v zastavení řízení. Výslovně to potvrzuje žalobní petit, v němž žalobce navrhuje zrušení usnesení o zastavení řízení a domáhá se toho, aby řízení o jeho žádosti pokračovalo, tedy aby žalovaná odstranila svou nynější nečinnost (v řízení o žádosti). Tento petit sice není formulačně bezvadný, ale nevzbuzuje žádné pochybnosti o žalobcově vůli. Další potvrzení tohoto úmyslu žalobce nabídl a v doplnění žaloby ze 17. 8. 2026, jež uvedl slovy: „Žalobce tímto v návaznosti na podanou správní žalobu doplňuje soudní spis o klíčové listinné důkazy a upřesnění skutkového stavu, které v plném rozsahu prokazují nezákonnost napadeného Usnesení Žalovaného ze dne 16. 7. 2026 o zastavení řízení.“ 8. Správní soudy setrvale judikují, že prostřednictvím žaloby na ochranu před nezákonným zásahem nelze podrobovat testu zákonnosti jednotlivé procesní úkony správního orgánu, které zpravidla směřují k vydání rozhodnutí a samy o sobě nepředstavují zásah do práv účastníka řízení (srov. rozsudek NSS 8 Aps 2/2006 z 31. 7. 2006 nebo usnesení rozšířeného senátu NSS 1 Afs 183/2014, č. 3566/2017 Sb. NSS z 16. 11. 2016).

9. Žalobce fakticky brojí pouze proti hodnocení předložených lékařských zpráv a fotodokumentace žalovanou, případně nevyžádání jiných podkladů, na němž stojí odůvodnění usnesení o zastavení řízení. Jde tedy výhradně o procesní kroky a úvahy, proti nimž žalobce může brojit řádnými a mimořádnými opravnými prostředky právě proti tomuto usnesení.

10. Na jednom místě žaloby žalobce zmiňuje, že podával Ministerstvu zdravotnictví podněty k výkonu dozoru (učinil tak 25. 5. 2026, 26. 5. 2026., 28. 5. 2026 a 5. 6. 2026), ale tyto podněty se dle žalobních tvrzení (část I, body 1 a 2) týkaly výhradně postupu žalované v předchozí fázi řízení, konkrétně výzvy k doplnění žádosti, kvůli jejímuž oslyšení bylo řízení následně zastaveno. Také v tomto případě tak jde o výhrady vůči postupu žalované, jenž vyústil v usnesení o zastavení řízení, a tyto výhrady nesouvisejí s výtkami, které žalobce vznáší proti aktuálnímu stavu řízení. Tato zmínka tak má v žalobě úlohu toliko ilustrační, žalobce ji zmiňuje v jednom odstavci a s jeho aktuálními požadavky vyjádřenými nejen v žalobním petitu obsahově míjí.

11. Lze shrnout, že žalobce v žalobě neoznačil žádné procesní kroky žalované, jež nelze přezkoumat v rámci žaloby proti konečnému rozhodnutí o jeho žádosti.

12. Je tak zřejmé, že žalobce by nemohl být úspěšný ani v případě, že by žalobu pojal jako zásahovou podle § 82 a násl. s. ř. s. Taková žaloba by byla nepřípustná s ohledem na svou subsidiární povahu vyjádřenou v § 85 s. ř. s., podle nějž žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky.

13. Z uvedeného je nade vši pochybnost zřejmé, že žalobce brojí proti usnesení žalované o zastavení řízení a že ochranu proti jeho žalobním tvrzením nelze poskytnout v řízení o jiném žalobním typu, jelikož žalobce neupozorňuje na žádnou trvající nečinnost, která by aktuálně zasahovala do jeho práv, ani neoznačuje za nezákonný žádný postup žalované, jenž by mohl být pojmově zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. Jediná zmínka o „nečinnosti“ a „nezákonném zásahu“ zjevně odráží nedostatek žalobcových právních znalostí, na které sám upozorňuje, a v samotné žalobě ji žalobce vzápětí uvádí na pravou míru vylíčením toho, čím žalovaná zasáhla do jeho práv.

14. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. platí, že žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

15. Řádným opravným prostředkem proti usnesení o zastavení řízení je v nynější věci odvolání podle § 76 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jež mohl žalobce podat do 15 dnů ode dne jeho oznámení k revizní komisi žalované. O tom byl žalobce v závěru usnesení řádně poučen. Z kopie napadeného rozhodnutí s doložkou právní moci, kterou soudu předložila žalovaná, však jednoznačně vyplývá, že žalobce proti tomuto usnesení odvolání nepodal.

16. Za těchto okolností nelze věc posoudit jinak, než že žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí správního orgánu, aniž ve správním řízení vyčerpal řádné opravné prostředky proti tomuto rozhodnutí. Taková žaloba je nepřípustná, a soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. odmítl.

17. Jelikož žaloba proti usnesení o zastavení řízení byla nepřípustná a s ohledem na žalobní tvrzení nepřicházel v úvahu jiný žalobní typ, považoval soud za nadbytečné a procesně nehospodárné vyzývat žalobce k odstraňování vad žaloby, zejména jistého vnitřního rozporu v rubru žaloby a ne zcela perfektního žalobního petitu.

18. Pro úplnost soud poznamenává, že žalobce požádal o ustanovení zástupce, aby mohl žalobu doplnit. Z žaloby je však zřejmé, jaký procesní postup žalované napadá, a zároveň je s ohledem na výše uvedené zřejmé, že žaloba proti tomuto postupu nemůže být v nynější procesní fázi úspěšná (resp. ani projednatelná), ať už by žalobce zvolil kterýkoli žalobní typ. Ani ustanovení zástupce a případné doplnění žaloby by tak nemohlo na její nepřípustnosti nic změnit. Soud proto o žádosti o ustanovení zástupce (jakož ani o žádosti o osvobození od soudních poplatků) nerozhodoval. Tento postup je v souladu se setrvalou judikaturou správních soudů, například s rozsudkem NSS 5 Ans 6/2008 z 30. 9. 2008, podle jehož právní věty „[j]e-li v době podání návrhu zcela zjevné, že nejsou splněny podmínky řízení o podaném návrhu a že tento nedostatek podmínek řízení je neodstranitelný, není úkolem soudu toto řízení dále vést a rozhodovat např. o žádosti navrhovatele o ustanovení zástupce dle § 35 odst. 8 s. ř. s., ale naopak řízení bez dalšího ukončit tím, že bude příslušný návrh dle § 46 s. ř. s. odmítnut, či v zákonem stanovených případech řízení zastaveno.“ Totéž pak platí přiměřeně o žalobcově návrhu na nařízení předběžného opatření.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz v rámečku Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků. Praha 19. srpna 2026 JUDr. Ing. Viera Horčicová předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.