11 A 118/2014

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Aleše Sabola a soudců JUDr. Hany Veberové a JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: D. V. S., narozeného ..., v ČR bytem P. 4, H. 1537/1b, v řízení zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 25, proti žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, náměstí Hrdinů 1634/3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.7.2014, č.j. MV-79110-3/sen-2013, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 1.7.2014, kterým změnil rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 30.4.2013, č.j. OAM-770- 35/ZR-2012, tak, že nadále zní: I. Panu D. V. S., narozenému ..., státní příslušnost Vietnamská socialistická republika, na území České republiky hlášen na adrese H. 1537/1b, P. 4, se ukončuje přechodný pobyt na území České republiky podle § 87f odst. 1 ve spojení s § 87e odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., II. Výše jmenovanému cizinci se podle § 87b odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb. stanoví lhůta k vycestování z území 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobci byl ke dni 30.12.2008 pravomocně zrušen trvalý pobyt na území České republiky, a to z důvodu účelového uzavření manželství s paní O. K. V rámci výjezdního příkazu podal žalobce žádost o udělení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana České republiky. Povolení k přechodnému pobytu bylo žalobci uděleno s platností od 2.7.2014. V řízení o zrušení povolení k přechodnému pobytu se správní orgán I. stupně podrobně zabýval konkrétním jednáním žalobce a toto jednání vyhodnotil správně z pohledu zákonem stanovených podmínek, když vycházel zejména z výpovědi manželky žalobce. Manželství žalobce a O. K. bylo sice uzavřeno v souladu s českým právním řádem, nikoliv však z důvodů přepokládaných zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Úkon měl sloužit k obejití zákona pouze za účelem získání povolení k pobytu na území České republiky. K námitkám obsaženým v odvolání žalovaný konstatoval, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně obsahuje písařské chyby, pokud ve správním řízení uváděl, že jeho předmětem je zrušení povolení k trvalému pobytu, tyto chyby však nemají vliv na skutečnosti v průběhu řízení prokázané. V oznámení o zahájení správního řízení byl předmět řízení uveden správně, trvalý pobyt byl žalobci zrušen již v roce 2008, žalobce tedy do předmětu řízení pochybnosti ani mít nemohl. Nejedná se přitom o vadu, která by měla za následek nezákonnost prvostupňového rozhodnutí. Již v řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu bylo prokázáno účelové uzavření sňatku žalobcem. V řízení o zrušení povolení k přechodnému pobytu byl žalobce předvolán k výpovědi O. K., měl tedy možnost její tvrzení zpochybnit. K výslechu se však nedostavil, tedy musí nést negativní důsledky vyplývající z neposkytnutí součinnosti. Žalovaný uzavřel, že zjištěné skutečnosti poskytují ucelený důkazní řetězec, na jehož základě je nutné konstatovat, že tvrzené rodinné vazby žalobce nemají reálný skutkový podklad, přičemž důvodem uzavření manželství byla výlučně legalizace pobytu žalobce na území České republiky. Po celkovém posouzení všech okolností žalovaný neshledal, že by ukončením povolení k přechodnému pobytu bylo vážně zasaženo do soukromého a rodinného života žalobce. Žalobce má sice na území České republiky manželku, manželství je však formálním prostředkem pro získání pobytu žalobce na území České republiky, nemůže tak k nepřiměřenému zásahu do soukromého a rodinného života žalobce dojít. Žalobce v žalobě namítl, že rozhodnutí žalovaného nesplňuje požadavky uvedené v § 68 odst. 3 správního řádu, rozhodnutí je i v rozporu s požadavky na činnost odvolacího správního orgánu uvedenými v § 89 odst. 2 správního řádu. V řízení nebyl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, jak vyžaduje § 3 správního řádu. Žalované i prvoinstanční rozhodnutí jsou v rozporu s § 174a zákona o pobytu cizinců, při vydání těchto rozhodnutí bylo porušeno ust. § 2 odst. 3, 4 správního řádu. Žalobce v žalobě namítl, že správní orgány vůči němu činily úkony v rámci jiného – neexistujícího – řízení, tedy v řízení byl nesprávně zjištěn skutkový stav věci. Nelze se přitom ztotožnit s odůvodněním označujícím takový stav za písařskou chybu. Bylo-li žalobci oznamováno provedení procesního úkonu, či byl předvoláván k výslechu ve věci řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, jak bylo uvedeno v oznámení ze dne 24.1.2013, či v řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu, nemohl se žalobce k těmto úkonům dostavit, neboť byl obesílán v rámci zcela jiného řízení. Informace získané při těchto úkonech pak byly získány v rozporu se zákonem, a nebylo možné je v řízení použít. Žalobce namítl nedostatečné zjištění skutkového stavu věci ve vztahu k deklarovanému důvodu pro zrušení povolení k přechodnému pobytu. Žalovaný vzal v potaz pouze skutečnosti svědčící v neprospěch žalobce (okolnosti uzavření sňatku), zcela účelově však byla v řízení hodnocena zjištění o tom, že si manželé poskytovali hmotnou i citovou podporu, podíleli se společně na výchově dětí a sdíleli po nějaký čas společnou domácnost. Lze v dané věci sice usuzovat na účelové uzavření manželství, avšak pokud bylo v průběhu řízení zjištěno, že manželství svou funkci plní, nebylo možné k okamžiku vydání žalovaného rozhodnutí manželství považovat za účelově uzavřené. V tomto ohledu žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 104/2011-102. Odkaz na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník byl nesprávný, neboť po většinu trvání manželství tento zákon neplatil. Nedostatečně pak byl posouzen možný zásah zrušujícího rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce. Ignorována tak byla doba pobytu žalobce na území České republiky i fakt, že žalobce je v kontaktu se svou ženou, jejíž děti žalobce považují za svého otce, a to i poté, co byla jeho ženou podána žádost o rozvod manželství. Odloučením od rodiny a od více než deset let fungující živnosti bude přitom do soukromého života žalobce zasaženo. Přiměřenost zásahu z tohoto pohledu nebyla žalovaným zkoumána. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, které se vyjadřuje ke skutečnostem obsaženým v žalobních bodech žaloby. Správní orgán I. stupně rozhodnutí povolení k přechodnému pobytu zrušil, správně měl být výrok formulován tak, že se povolení k přechodnému pobytu ukončuje. Z tohoto důvodu bylo prvostupňové rozhodnutí změněno, tato změna však nemá vliv na uplatnění práv žalobce. Při jednání žalobce setrval na svém stanovisku. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 2. 3. 2012 byl sepsán záznam o podaném vysvětlení podle § 165a zákona č. 326/1999 Sb. se svědkyní O. K. Svědkyně mj. uvedla, že s žalobcem nebydlí, měli problémy najít bydlení. Po svatbě jí posílal pravidelně stejnou částku každý měsíc. Bývalý přítel se na ni dopouštěl násilí. V době svatby bydlela se svým bývalým přítelem. Bývalý přítel věděl, že udržuje vztah s žalobcem a neodsuzoval to, i on využíval jeho finanční prostředky, které dostával od účastníka řízení. Za sňatek dostala zaplaceno, nebylo to 10 tisíc, ale 7 tisíc Kč. Celé to zajistil její bývalý přítel pan D. Á., v tu dobu byl vztah s účastníkem řízení účelový. Oznámení o zahájení správního řízení bylo vydáno dne 27.9.2012 pod č.j. OAM-770-2/ZR- 2012. Řízení bylo zahájeno ve věci ukončení povolení k přechodnému pobytu podle § 87f odst. 1 ve spojení s § 87e odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., a to z důvodu obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu spočívajícím v účelovém uzavření manželství. Zásilka obsahující oznámení byla uložena na poště a připravena k vyzvednutí dne 3.4.2012, žalobce si zásilku nevyzvedl. Předvoláním ze dne 6.9.2012, č.j. OAM -770-5/ZR-2012, byl žalobce předvolán k výslechu konanému dne 17.10.2012 (v předvolání uvedeno „v rámci správního řízení o zrušení Vašeho povolení k trvalému pobytu“), zásilka obsahující předvolání byla uložena na poště a připravena k vyzvednutí dne 12.9.2012, žalobce si zásilku nevyzvedl. Předvoláním ze dne 1.10.2012, č.j. OAM -770- 10/ZR-2012, byl žalobce opět předvolán k výslechu konanému dne 17.10.2012 (v předvolání uvedeno „v rámci správního řízení o zrušení Vašeho povolení k trvalému pobytu“), zásilka obsahující předvolání byla uložena na poště a připravena k vyzvednutí dne 5.10.2012, žalobce si zásilku nevyzvedl. Předvoláním ze dne 5.11.2012, č.j. OAM -770-19/ZR-2012, byl žalobce opět předvolán k výslechu konanému dne 27.11.2012 (v předvolání uvedeno „v rámci správního řízení o zrušení Vašeho povolení k trvalému pobytu“), zásilka obsahující předvolání byla uložena na poště a připravena k vyzvednutí dne 6.11.2012, zásilka byla vhozena do poštovní schránky žalobce dne 21.11.2012. Dne 23.11.2012 oznámil zástupce žalobce správnímu orgán I, stupně převzetí zastoupení žalobce. Dne 9.1.2013 byl zástupce žalobce vyrozuměn o možnosti nahlédnout do správního spisu. Vyrozuměním ze dne 24.1.2013, č.j. OAM -770-27/ZR-2012 byl žalobce (uvedeno „ ve věci řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu vedeném pod č.j. OAM-770/ZR-2012) prostřednictvím svého zástupce vyrozuměn o předvolání O. K. na 11.2.2013 k sepsání svědecké výpovědi. Vyrozuměním ze dne 19.2.2013, č.j. OAM -770-28/ZR-2012 byl žalobce (uvedeno „ ve věci řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu vedeném pod č.j. OAM-770/ZR-2012) prostřednictvím svého zástupce vyrozuměn o předvolání O. K. na 20.2.2013 k sepsání svědecké výpovědi. Dne 20.2.2012 proběhla svědecká výpověď svědkyně K., výpovědi byl zástupce žalobce přítomen. Svědkyně potvrdila skutečnosti uvedené ve své výpovědi uskutečněné dne 17.10.2012, zejména pokud jde o důvody uzavření sňatku. Ve výpovědi dne 20.2.2013 svědkyně uvedla, že její vztah s manželem není dobrý, nejsou vůbec spolu svědkyně podala žádost o rozvod. Manžel podporuje svědkyni finančně „jak kdy“, momentálně ne, v lednu 2012 jí přispěl částkou 2.000,- Kč. Naposledy byl žalobce u žalobkyně v prosinci 2012, přivezl dětem sladkosti, byl na návštěvě asi 2 hodiny. Vztah svědkyně a žalobce je na bodu mrazu. Na dotaz, zástupce žalobce, zda jsou zasílané peníze určeny pro svědkyni či její děti, svědkyně uvedla, že žalobce peníze posílá jen z toho důvodu, aby nepodala žádost o rozvod, tak to bylo domluveno v Oseku, okr. Teplice. Děti žalobkyně mají k žalobci vztah, berou ho jako tátu, od mala je vychovával, svědkyně neví, jak by jeho vycestování vnímaly. Žalobce byl informován, o podání žádosti o rozvod, svědkyně uvedla: „Mám toho dost, pořád nějaké problémy, bude nám bez něj líp.“ Vzápětí uvedla, že by byla ráda, pokud by se žalobce s dětmi stýkal. Dne 20.2.2013 byl žalobce seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí. Zástupce žalobce sdělil, že vyjádření k podkladům dodá do 20 dnů, učinil tak až na základě výzvy správního orgánu I. stupně dne 4.3.2013. Podle § 87f odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 17.12.2015 ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, přechodný pobyt na území, pokud o to požádá nebo z důvodů uvedených v § 87e. Podle § 87e odst. 1 písm. c) citovaného zákona ministerstvo žádost dále zamítne, jestliže se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství. Žaloba není důvodná. Soud nepovažuje za důvodné žalobní tvrzení namítající zmatečnost správního řízení způsobenou nesprávným označením předmětu správního řízení. Předně řízení bylo zahájeno pod č.j. OAM-770-2/ZR-2012, a to ve věci ukončení povolení k přechodnému pobytu podle § 87f odst. 1 ve spojení s § 87e odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb. Zásadně tedy bylo již v počátku dáno žalobci najevo, pod jakým číslem jednacím bude řízení probíhat a co je předmětem řízení. Pokud byl v předvolání k výslechu na den 17.10.2012 uveden předmět řízení - zrušení povolení k trvalému pobytu, byla zásilka uložena fikcí, dopady tvrzené žalobcem do jeho sféry tedy nastat nemohly, neboť fakticky s předvoláním nebyl seznámen. I kdyby zásilka byla doručena, bylo podle čísla jednacího možné předmět řízení identifikovat. Samo o sobě chybné označení předmětu řízení v daném případě nemohlo u žalobce vzbudit takové pochybnosti o existenci vedeného řízení, které by vyústily v jeho rozhodnutí procesního úkonu se nezúčastnit. Vyrozumění ze dne 24.1.2013, č.j. OAM -770-27/ZR-2012, resp. vyrozumění ze dne 19.2.2013 jimiž byl žalobce prostřednictvím svého zástupce vyrozuměn o výslechu svědkyně, směřovala k uskutečnění procesního úkonu, o jehož předmětu rovněž nelze pochybovat. Jakkoliv je i v protokolu uveden namísto pobytu přechodného pobyt trvalý, rozhodující je v tomto ohledu číslo jednací, pod kterým řízení probíhá. Rovněž je předmět řízení zřejmý z identifikace ustanovení zákona o pobytu cizinců v nadpisu protokolu. Nedůvodná je námitka nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci ve vztahu k deklarovanému důvodu pro zrušení povolení k přechodnému pobytu. V řízení byly hodnoceny všechny zjištěné skutečnosti, a to i ty, které popisují zasílání finančních prostředků rodině svědkyně K., i vztah žalobce k dětem svědkyně i okolnosti jejich soužití ve společné domácnosti. Odkázal-li žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 104/2011- 102 ze dne 31.8.2012, pak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že účelovost uzavření manželství ve smyslu § 87e odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je třeba posuzovat po celou dobu správního řízení, a to až do rozhodnutí odvolacího orgánu. Pokud je v řízení před správními orgány prokázáno, že manželství plní svou funkci, není možné takové manželství považovat za účelově uzavřené, a to ani když tomu tak od jeho úplného počátku nebylo. Takový skutkový stav však v předmětném řízení zjištěn nebyl. Svědkyně jednoznačně ve své výpovědi dne 20.2.2012 uvedla, že s žalobcem být nechce, vztahy jsou na bodu mrazu s tím, že podala žádost o rozvod. Pokud manžel peníze posílá, pak jen z toho důvodu, aby žádost o rozvod manželství nepodávala. Za těchto okolností nelze uvažovat o fungování manželství, přiléhavé je pak konstatování správního orgánu prvního stupně o tom, že projevy žalobce k rodině stojí výlučně na snaze získat pobytové oprávnění na území České republiky. Odkaz na zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, v žalovaném rozhodnutí problematický není. Odkazováno je na nyní platnou normu, v níž jsou upraveny povinnosti manželů. Obdobně přitom byly v tomto rozsahu upraveny i v zákoně č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, úvaha o obcházení zákona žalobcem je tedy zcela srozumitelná. Není důvodná ani námitka, že v řízení byl nedostatečně posouzen možný zásah zrušujícího rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce z pohledu doby jeho pobytu na území České republiky a z pohledu kontaktu se svou ženou a jejími dětmi. Správní orgán prvního stupně se dopady do soukromého a rodinného života žalobce zabýval zejména v odůvodnění na č.l. 8 jeho rozhodnutí, soud se ním ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje. Rozhodnutí se zabývá dopady do sféry práv dítěte z pohledu Úmluvy o právech dítěte, taktéž je zřejmý závěr správního orgánu, že s dopady rozhodnutí do sféry žalobce počítá. Z rozhodnutí je pak zřejmé, proč byl shledán dopad rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce za přiměřený, v tomto ohledu lze odkázat na přiléhavé hodnocení účelového jednání žalobce v průběhu jeho pobytu na území České republiky. Z výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou podle 78 odst. 7 s.ř.s zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a contrario. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, žádné náklady řízení mu však nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 29. srpna 2016 Mgr. Aleš Sabol předseda senátu