11 A 119/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce: Flohmarkt s.r.o., se sídlem Praha 4, Budějovická 615/4, právně zastoupen JUDr. Vladimírem Řičicou, advokátem se sídlem Praha 4, Voráčovská 14, proti žalovanému: Ministerstvo financí se sídlem Praha 1, Letenská 15 v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra financí ze dne 20. 4. 2015, č.j. MF-84359/2013/34/2901-RK takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 20. 4. 2015, č.j. MF-84359/2013/34/2901-RK se z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.342 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Vladimíra Řičici, advokáta.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí ministra financí ze dne 20. 4. 2015, č.j. MF-84359/2013/34/2901-RK, kterým byl zamítnut rozklad jako nepřípustný a bylo potvrzeno usnesení ze dne 16. 8. 2013, č.j. MF-58003/2013/34. Žalobce popsal dosavadní průběh řízení, kdy se domáhal nahlédnutí do části spisu, žalovaný nahlédnutí do spisu neumožnil, a proto se žalobce cítí dotčen na svých právech. Žalobce namítal, že se žalovaný nevypořádal s důvody jeho žádosti, kterými žalobce poukázal na možné poškozování jeho práv, a to především podpisy na nájemních a podnájemních smlouvách. Podle názoru žalobce umožnění nahlédnutí do těchto smluv za účelem posouzení pravosti svých podpisů je předpokladem pro eventuální následné podání žaloby či posouzení v trestněprávní rovině. Žalobce tak nepožaduje nahlédnutí do kompletního spisu, ale pouze do smluv, kde je uveden jeho podpis, a proto jeho právní zájem je zcela evidentní. Žalovaný v rámci správního řízení o vydání povolení k provozování loterií a jiných podobných her požaduje doložení vlastnického práva nebo jiného práva provozovatele k provozovně. V případě, že by takový doklad nebyl předložen, respektive by bylo shledáno, že o jeho pravosti jsou závažné pochybnosti, příslušné povolení by nemohlo být vydáno, proto je takový postup v zájmu i žalovaného. Nesouhlasí s názorem žalovaného, který dospěl k závěru, že žadatel není účastníkem předmětných řízení ve smyslu ustanovení § 27 správního řádu. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že vydáním předmětného usnesení či rozkladu nemůže dojít přímo ke zkrácení práv dle ustanovení § 65 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), tedy porušení nebo ohrožení subjektivních žalobcových práv, neboť to se může stát pouze přímo samotným rozhodnutím nebo tím, že správní orgán v řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, porušil žalobcova procesní práva. Není tak dle názoru žalovaného naplněna podmínka, že práva nebo povinnosti mohou být rozhodnutím dotčena přímo, tedy bezprostředně, a nepostačuje dotčení práv nepřímo, jako je tomu v posuzovaném případě. Žalovaný odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a jemu předcházející usnesení, ve kterých uvedl, z jakých důvodů nepovažuje žalobce za účastníka řízení a proč v důsledku vlastnického vztahu, který je soukromoprávního charakteru, nespatřuje právo žalobce nahlédnout do spisu. Udělení povolení k provozování loterie a jiné podobné hry představuje veřejnoprávní rovinu mezi žadatelem a správním orgánem, jehož meritem je udělení práva provozovat určitý druh loterie nebo jiné podobné hry, nikoli samotné technické zařízení, které danou loterii nebo jinou podobnou hru zprostředkovává. Práva žalobce vyplývající z vlastnického vztahu nemohou být tedy dotčena, nesvědčí tak žalobci postavení účastníka řízení, a proto nemůže využívat procesního práva nahlížení do spisu. Žalovaný neodmítá závěr, že veřejnoprávní otázky mohou souviset se soukromoprávními vztahy, ale v daném případě není možné učinit závěr, že žalobce je přímo dotčen na svých právech nebo povinnostech ve smyslu ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu. Podnájemní vztah mezi žalobcem a provozovatelem, byť by byl založen neplatným právním úkonem, představuje soukromoprávní vztah, do kterého veřejnoprávní povolení k provozování loterií a jiných podobných her přímo nezasahuje a na jeho vznik a zánik z ústavněprávní a zákonné roviny nemá vliv. Žalovaný dále upozornil, že pro nahlížení do spisu je třeba splnit dvě kumulativní podmínky, a to prokázání právního zájmu či jiného vážného důvodu a dále nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků. Žalobce neprokázal právní zájem či jiný vážný důvod a zpřístupnění dotčených spisů k nahlížení by vzhledem ke konkurenčním praktikám mohlo dojít k porušení práv účastníků z podnikatelské činnosti. Při jednání u Městského soudu v Praze setrvali účastníci na svých stanoviscích. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že k dotazu žalobce žalovaný dne 27. 2. 2013 sdělil seznam vydaných rozhodnutí, provozoven a technických zařízení na adrese Štefánikova 218/3, Praha 5, kde byli uvedeni konkrétní provozovatelé. Žádostí ze dne 9. 5. 2013 žalobce požádal o umožnění nahlížení do spisu, aby mohl posoudit, na základě jakých dokladů byla jednotlivá povolení provozovatelům vydána, s odůvodněním, že žalobce neudělil jednotlivým provozovatelům žádný souhlas, neudělil ani souhlas s uzavřením podnájemních smluv. Usnesením ze dne 16. 8. 2013, č.j. MF-58003/2013/34 prvostupňový orgán zamítl žádost o nahlížení do spisů, což odůvodnil tak, že nájemní a podnájemní vztahy mezi žalobcem a provozovatelem nejsou důvodem účastenství v řízení o vydání povolení k provozování loterií a jiných podobných her a žalobce neprokázal právní zájem ani jiný vážný důvod, neboť uvedené smlouvy jsou soukromoprávními vztahy. Prvostupňový orgán dále uvedl, že není příslušným k posuzování pravosti a platnosti nájemních a podnájemních smluv a k řešení sporů z těchto smluv. Rozklad ze dne 3. 9. 2013, jehož odůvodnění se shoduje se žalobními námitkami, byl žalobou napadeným rozhodnutím ministra financí ze dne 20. 4. 2015, č.j. MF- 84359/2013/34/2901-RK zamítnut jako nepřípustný. Žalovaný uvedl, že prvostupňový orgán dostatečně odůvodnil zamítnutí žádosti žalobce a dále se ztotožnil s jeho argumentací, že žalobce není v pozici účastníka řízení, neprokázal právní zájem nebo jiný vážný důvod a zpřístupněním dotčených spisů k nahlížení by mohlo vzhledem ke konkurenčním praktikám dojít k porušení práv účastníků plynoucí z jejich podnikatelské činnosti. Závěrem uvedl, že žalobce není účastníkem řízení, proto nedisponuje aktivní legitimací k podání rozkladu, který byl jako zjevně nepřípustný zamítnut. Proti tomuto rozhodnutí směřuje žaloba. Soud považuje za vhodné předeslat, že z obsahu spisového materiálu vyplývá, že jak žalobce, tak žalovaný se ve svých podáních (v žalobě a vyjádření k žalobě) soustředily na otázku účastenství žalobce v řízení o vydání povolení k provozování loterií a jiných sázkových her, resp. na otázku naplnění podmínek pro umožnění nahlížení do spisu podle § 38 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), pominuly však obsah výroku napadeného rozhodnutí, ve kterém je vyjádřeno, že rozklad byl zamítnut jako nepřípustný s odkazem na ustanovení § 152 odst. 4 ve spojení s § 92 odst. 1 správního řádu. Přitom právě výrok správního rozhodnutí je tou částí rozhodnutí, v níž je rozhodováno o právech a povinnostech účastníka správního řízení, právě výrok rozhodnutí je onou základní částí rozhodnutí, která je závazná, schopna nabýt právní moci, popřípadě vykonatelnosti. Z tohoto pohledu shledal soud za žalobu na hranici projednatelnosti, když po posouzení jejího obsahu shledal důvodnou námitku, v níž žalobce namítal, že nesouhlasí se stanoviskem žalovaného, že žalobce nebyl účastníkem správního řízení. Z výše uvedeného spisového materiálu vyplývá, že žalobce požádal o nahlédnutí do spisů obsahujících povolení provozování loterií a jiných podobných her na adrese Štefánikova 218/3, Praha 5, když je vlastníkem ideální poloviny nemovitosti na této adrese. Svou žádost v podaném rozkladu omezil na nahlížení do části spisu, resp. o nahlédnutí do smluv, kde je uveden jeho podpis. O této žádosti bylo vedeno správní řízení, které bylo ukončeno vydáním žalobou napadeného rozhodnutí. V rámci tohoto řízení, tj. v rámci řízení o žádosti žalobce o nahlédnutí do spisu, resp. části spisu, je účastníkem tohoto řízení o jeho vlastní žádosti. Proto soud shledal, že žalobce je legitimován k podání žaloby. Jak je zřejmé z výroku napadeného rozhodnutí, rozklad žalobce byl s odkazem na § 152 odst. 4 ve spojení s § 92 odst. 1 správního řádu zamítnut jako nepřípustný. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že závěr o nepřípustnosti rozkladu dovodil správní orgán z ustanovení § 81 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 152 odst. 4 správního řádu, podle kterých rozklad může podat pouze účastník řízení. Protože navrhovatel není účastníkem řízení, nedisponuje aktivní legitimací k podání rozkladu. S tímto závěrem se soud neztotožňuje. Je nutno zdůraznit, že otázku účastenství v tom kterém řízení je nutno posuzovat z pohledu předmětu tohoto řízení. Jak již bylo výše uvedeno, v daném případě bylo žalobou napadené rozhodnutí vydáno v rámci řízení, které bylo zahájeno na základě žádosti žalobce o nahlédnutí do spisů, resp. jejich části. Žadatel o nahlížení do spisu je pak účastníkem tohoto jím zahájeného řízení, neboť o jeho právech a povinnostech je rozhodováno, když správní orgán v rámci tohoto řízení posuzuje otázku, zda jsou splněny podmínky pro to, aby nahlížení do spisu bylo umožněno, resp. učiní závěr o tom, že zákonem stanovené podmínky splněny nejsou. Žalobce byl tedy účastníkem řízení o jeho žádosti, pokud podal rozklad proti usnesení ze dne 16.8.2013, měl být tento rozklad věcně projednán a posouzena jeho důvodnost, resp. důvodnost jeho žádosti z hlediska věcného. Nebyly splněny podmínky pro to, aby rozklad byl jako nepřípustný zamítnut. K tomu, co bylo výše uvedeno, považuje soud za potřebné konstatovat, že z obsahu spisového materiálu nevyplývá, že by se žalobce výslovně domáhal toho, že je účastníkem řízení o vydání povolení k provozování loterií a jiných sázkových her. Žádostí ze dne 9.5.2013 žalobce požádal o nahlédnutí do spisu, aniž by blíže konkretizoval, z jakého právního titulu tuto žádost podal. Nahlížení do spisu je upraveno v § 38 správního řádu. Podle § 38 odst. 1 mají právo nahlížet do spisu účastníci řízení a jejich zástupci. Podle § 38 odst. 2 správního řádu lze umožnit nahlédnout do spisu i jiným osobám, pokud prokáží právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tímto porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob, anebo veřejný zájem. Žalovaný se v usnesení ze dne 16.8.2013 správně zabýval otázkou, zda přichází v úvahu nahlédnutí do spisu podle § 38 odst. 1 nebo § 38 odst. 2 správního řádu, když je zřejmé, že uvedená ustanovení upravují různý okruh subjektů, kterým lze nahlížení do spisu umožnit. Podle názoru soudu žalovaný správně dovodil, že žalobce není a nebyl účastníkem řízení, v jehož rámci bylo rozhodováno o povolení k provozování loterií a jiných sázkových her subjektům, které jsou odlišné od žalobce. Je třeba konstatovat, že žalobce proti tomuto závěru výslovně žádné námitky neuplatňuje, proto se soud touto otázkou blíže nezabýval. Přicházelo pak v úvahu posouzení, zda lze umožnit žalobci nahlédnout do spisu podle § 38 odst. 2 správního řádu. Žalovaný v usnesení ze dne 16.8.2013 dospěl k závěru, že podmínky, stanovené v ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu, nejsou splněny, v napadeném rozhodnutí se ministr financí s tímto závěrem ztotožnil. Protože byl žalobou napadeným rozhodnutím rozklad zamítnut jako nepřípustný, ministr financí v napadeném rozhodnutí nezabýval věcnou důvodností rozkladu, resp. nezabýval se blíže podmínkami, které jsou uvedeny v ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu, který umožňuje nahlédnutí do správního spisu i subjektům, které nebyly účastníky správního řízení. S přihlédnutím k této skutečnosti se ani soud k této otázce nemohl vyjádřit, protože by předjímal rozhodnutí správního orgánu, který by byl právním názorem vázán, aniž by měl možnost předtím vyjádřit a odůvodnit vlastní stanovisko. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“). Na žalovaném bude, aby se z hlediska věcného zabýval důvodností podaného rozkladu, zohlednil skutečnost, že žalobce zúžil svou žádost na nahlédnutí do smluv, na kterých je jeho podpis a vypořádal se s otázkou splnění či nesplnění podmínek, které jsou uvedeny v ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.1.2014, č.j. 1Afs 87/2013-73, dostupný na www.nssoud.cz). Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., žalobce měl ve věci úspěch, proto mu náhrada na nákladů řízení přísluší. Náklady řízení představují částku 3.000,- Kč za soudní poplatek zaplacený z podané žaloby a odměnu advokátovi za tři úkony právní služby po 3.100,- Kč (§ 7, § 9, § 11 Vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů), 3 krát režijní paušál po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 Vyhl. č. 177/1996 Sb.), celkem odměna za zastupování představuje částku 10.200,- Kč. K této částce je nutno připočíst daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, když zástupce žalobce doložil, že je plátcem této daně. Daň představuje částku 2.142,- Kč, odměna za zastupování celkem tedy činí částku 12.342,- Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze, dne 3. listopadu 2016 JUDr. Hana Veberová v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mikolášová