11 CO 153/2022
č. j. 11 CO 153/2022-98
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozhodnutí 29. 6. 2022
Citované zákony (4)
Plný text
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Lubora Veselého a soudkyň JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Elišky Galiazzo v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací ,
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích II. a III. potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Napadeným rozsudkem nalézací soud zastavil řízení co do částky [částka] (výrok I.), žalobu ohledně částky [částka] zmítl (výrok II.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok III.). Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal náhrady materiální újmy, jež mu měla vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem [anonymizováno] správce a [anonymizováno] soudu v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] a dále pod sp. zn. [spisová značka] (dále též napadené nebo namítané řízení). Nalézací soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok dne [datum]. Dále byl mezi účastníky nesporný průběh [anonymizováno] řízení žalobce vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], kdy usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo rozhodnuto o úpadku žalobce a povoleno řešení jeho úpadku oddlužením s tím, že byl současně určen termín prvního přezkumného jednání na den [datum]. Dne [datum] byl [anonymizováno] soudu doručen seznam přihlášených pohledávek, a to přihlášek pohledávek evidenční číslo [anonymizováno] - [anonymizováno]. Tento seznam byl zveřejněn v [anonymizováno] rejstříku dne [datum]. Dne [datum] byl [anonymizováno] soudu doručen seznam přihlášených pohledávek, a to přihlášek pohledávek evidenční číslo [anonymizováno] - [anonymizováno], doplněný o stanovisko [anonymizováno] správce. Tento dokument byl zveřejněn v [anonymizováno] rejstříku dne [datum]. Přezkumné jednání proběhlo [datum], kdy byly přezkoumány přihlášky pohledávek [anonymizováno] až [anonymizováno]. Žalobce přítomen nebyl, neb i když podáním dne [datum] žádal o odročení přezkumného jednání, usnesením [anonymizováno] soudu z [datum] nebylo jeho žádosti vyhověno. Dne [datum] žalobce nahlížel do spisu. Dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým došlo ke schválení oddlužení splátkovým kalendářem. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o vzetí na vědomí splnění oddlužení žalobce, kdy byla rovněž určena odměna [anonymizováno] správce ve výši [částka] včetně hotových výdajů a [anonymizováno] správce byl zproštěn funkce. Dne [datum] bylo vydáno odvolacím soudem usnesení, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Brně ohledně výše odměny [anonymizováno] správce, když žalobce se ve svém odvolání domáhal snížení odměny [anonymizováno] správce. Dne [datum] si žalobce proti výroku o přiznání odměny [anonymizováno] správce podal dovolání, jež bylo rozhodnutím Nejvyššího soudu z [datum] odmítnuto. Konečně mezi účastníky nebylo ani sporu, že žalobce vede u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] proti [anonymizováno] správci řízení o náhradu škody, jež mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem správce v namítaném řízení. Dále pak nalézací soud z usnesení Krajského soudu v Brně č. j. [insolvenční spisová značka] [anonymizována dvě slova], z [datum], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci č. j. [insolvenční spisová značka], z [datum], jež ve výroku II., jímž bylo rozhodnuto o odměně [anonymizováno] správce v [anonymizováno] řízení žalobce, nabylo právní moci dne [datum], zjistil, že [anonymizováno] správci byla přiznána odměna ve výši [částka] + DPH [částka] a hotové výdaje [částka] + DPH [částka] s odůvodněním, že odvolací soud i přes četné námitky žalobce pochybení [anonymizováno] správce odůvodňující snížení jeho odměny neshledal. Takto zjištěný skutkový stav nalézací soud posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále též OdpŠk), jehož konkrétní ustanovení citoval. Ohledně náhrady škody [částka] – součet pohledávek označených v [anonymizováno] řízení pod [číslo] ([částka]), [číslo] ([částka]), [číslo] ([částka]) a [číslo] ([částka]) soud konstatoval, že této částky se žalobce domáhal s odůvodněním, že se jedná o součet pohledávek, jež neměly být v [anonymizováno] řízení uznány [anonymizováno] správcem jako důvodné. Uvedená škoda mu měla vzniknout tím, že přiznané pohledávky v rámci [anonymizováno] řízení splatil k [datum], avšak jedná se o pohledávky, jež mají lichevní charakter, a z toho důvodu měly být [anonymizováno] správcem popřeny. Nalézací soud se ztotožnil s argumentací žalované o tom, že jde-li o přezkum pohledávek na přezkumném jednání, je přezkum pohledávek zcela na odpovědnosti [anonymizováno] správce, který je povinen postupovat s odbornou péčí, a žalovaná není za činnost [anonymizováno] správce odpovědná (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). [anonymizováno] správce je soukromou osobou, která činí úkony v [anonymizováno] řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost (§ 9 písm. d) ins. zákona). Soud konstatoval, že o uvedeném byl žalobce i ze strany [anonymizováno] soudu poučen v rámci vyřizování jeho jednotlivých stížností proti činnosti [anonymizováno] správce a žalobce vůči [anonymizováno] správci svůj samostatný nárok na náhradu škody uplatňuje v řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Nalézací soud v této části nároku na náhrady škody žalobu jako nedůvodnou zamítl. Pro úplnost uvedl, že žalobce měl možnost, bez ohledu na jednání [anonymizováno] správce, popírat jednotlivé pohledávky i sám, tedy i při vědomí tvrzené zahraniční cesty a rozhodnutí o nevyhovění žádosti o odročení mohl přistoupit k popření pohledávek osobně. Ostatně ze spisu z namítaného řízení se podává, že žalobce do spisu nahlížel a byl ve věci procesně velmi aktivní a se všemi zde tvrzenými nesprávnými úředními postupy, jak [anonymizováno] správce, tak [anonymizováno] soudu, bylo v posuzovaném řízení vypořádáno. Ohledně nároku na náhradu škody [částka] - odměna a hotové výdaje [anonymizováno] správce pak nalézací soud odkázal na tvrzení žalobce, že škoda mu vznikla tím, že [anonymizováno] správci byla v namítaném řízení přiznána odměna v plné výši (č.l. 71 spisu), ačkoliv měla být snížena z důvodu neplnění povinností [anonymizováno] správce. Nalézací soud vyložil, že odškodňovací zákon rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem státní moci, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Při rozlišení mezi těmito dvěma odpovědnostními tituly je třeba vycházet z toho, že nesprávný úřední postup představuje porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti; zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud tedy žalobce zpochybňuje rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. [insolvenční spisová značka] [anonymizována dvě slova], z [datum], jímž bylo mj. rozhodnuto o odměně [anonymizováno] správce, odpovědnostní titul představuje nezákonné rozhodnutí a nikoli nesprávný úřední postup. V napadeném řízení nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu OdpŠk. Usnesení Krajského soudu v Brně, jímž bylo rozhodnuto o odměně [anonymizováno] správce, nebylo jako pravomocné pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, proto z něj nelze nárokovat odpovědnost státu za škodu. Nad rámec výše uvedeného, soudy se již při rozhodování o odměně [anonymizováno] správce zabývaly četnými námitkami žalobce stran nesprávného tvrzeného úředního postupu [anonymizováno] správce, přesto ke snížení odměny [anonymizováno] správce nepřistoupily. Konstantní judikatura Nejvyššího soudu zásadně vychází z principu presumpce správnosti rozhodnutí, podle něhož soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu není oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobce fakticky žádá právě to, aby soud přezkoumal dané rozhodnutí s ohledem na namítaný nesprávný úřední postup [anonymizováno] správce. Toto rozhodnutí je však pravomocné, soud je nemůže přezkoumávat a je jím vázán. Z těchto důvodů soud pro nesplnění již první podmínky - existence nezákonného rozhodnutí žalobu v této části zamítl. Ohledně náhrady škody [částka] představující dosavadní náhradu nákladů za právní zastupování advokátem v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] nalézací soud konstatoval, že v nadepsaném řízení je projednáván nárok žalobce na náhradu škody vůči [anonymizováno] správci z namítaného řízení. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. V dané věci je naprosto zřejmé, že požadovaná škoda neodpovídá ust. § 31OdpŠk, neboť v dané věci žalobcem požadované náklady nejsou a nikdy nebyly náklady na zrušení nezákonného rozhodnutí. O nákladech řízení bude rozhodováno v konečném rozhodnutí v citovaném řízení, proto není možné, aby o této otázce nyní rozhodoval soud v tomto řízení, a proto soud žalobu i v části nároku na náhradu škody s odkazem na ust. § 31 OdpŠk zamítl.
2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu vytkl nesprávné právní posouzení věci, když nepřihlédl k tomu, že od prvopočátku je na vině soud, kdy byla [anonymizováno] špatně vedena, když soud nedodržel zákony a z toho se nakupily další problémy. Brojil proti závěru nalézacího soudu, že žalobci nevznikla porušením [anonymizováno] soudu ustanovení § 189 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona škoda, když nedodržel lhůtu pro zveřejnění přihlášených pohledávek před přezkumným jednáním, kterou mu stanovuje zákon. [anonymizováno] soud rovněž nevyhověl žádosti žalobce o odročení tohoto jednání týkajícího se přezkoumání soupisu přihlášených pohledávek dle § 189 insolvenčního zákona, na kterém by se žalobce mohl bránit a nepřipustit, aby byly pohledávky uznány pro [anonymizováno] řízení, aniž by bylo přihlédnuto k jejich vzniku a zejména k lichevního úroku jenž se příčí zásadě dobrých mravů. Bez povšimnutí soudu zůstala i skutečnost, že [anonymizováno] správce zabavil žalobci nezabavitelnou částku. Odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn [spisová značka], kde bylo konstatováno, že [anonymizováno] správci měla být [anonymizováno] soudem snížena odměna z důvodu neplnění povinnosti [anonymizováno] správce. Dovozoval, že pokud je rozhodnutím soudu konstatován závadový stav, tj. porušení postupu soudu při vydání rozhodnutí, a tím porušena práva žalobce na vydání objektivního rozhodnutí - zákonný soudní proces a spravedlivé rozhodnutí, žádá o napravení nesprávného postupu soudu. Na základě prvotního pochybení [anonymizováno] soudu následně došlo v časové posloupnosti ke vzniku škod. Odvolacímu soudu navrhl, aby napadený rozsudek zrušil a vrátil věc nalézacímu soudu k dalšímu řízení.
3. Žalovaná se k podanému odvolání vyjádřila pouze krátce, když se ztotožnila se všemi závěry nalézacího soudu a odkázala na své podání datované [datum]. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Zároveň omluvila svoji neúčast u jednání odvolacího soudu, odročení nežádala.
4. Odvolací soud jednal v nepřítomnosti žalované za použití ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.
5. Z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích přezkoumal odvolací soud rozsudek nalézacího soudu a přezkoumal zároveň i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
6. Nalézací soud provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutková zjištění, která následně přiléhavě posoudil i po stránce právní. Odvolací soud tak odkazuje v této souvislosti na písemné odůvodnění rozsudku nalézacího soudu, s nímž se ztotožňuje, přičemž výtky žalobce týkající se právních závěrů nalézacího soudu neshledal opodstatněnými.
7. Co se týká náhrady škody v částce [částka] - součet pohledávek označených v [anonymizováno] řízení pod [číslo] ([částka]), [číslo] ([částka]), [číslo] ([částka]) a [číslo] ([částka]), nalézací soud zcela správně posoudil absenci odpovědnosti na straně státu, který za činnost [anonymizováno] správce spočívající v nepopření pohledávek neodpovídá. To je konečně zřejmé i žalobci, který tento svůj nárok uplatnil přímo proti [anonymizováno] správci v samostatném řízení, a není tedy jasné, z čeho usuzuje, že jeho nárok by měl být uspokojen dokonce dvakrát - tedy jak ze strany [anonymizováno] správce, tak ze strany státu v tomto řízení. Eventuální vady řízení, k nimž ze strany [anonymizováno] soudu mělo dojít a které se projevily ve výsledku řízení co do rozsahu uspokojení pohledávek, nelze v tomto odškodňovacím řízení posuzovat, jednalo by se o nepřípustnou revizi již skončeného řízení.
8. Co se týká náhrady škody v částce [částka] - odměna a hotové výdaje [anonymizováno] správce, pak odvolací soud ve shodě se soudem nalézacím musí pouze zopakovat, že v řízení o náhradu škody proti státu nelze přezkoumávat správnost postupu v řízení, pokud toto řízení vyústilo ve vydání rozhodnutí. Ačkoliv nesprávný úřední postup není v zákoně jednoznačně definován, vychází právní teorie i soudní praxe z toho, že jde o porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Ústavním soudem byl tento závěr aprobován např. v usnesení ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 329/04). Nejvyšší soud již dříve zdůraznil, že i shromažďování podkladů pro rozhodnutí, hodnocení zjištěných skutečností a jejich právní posouzení je činností přímo směřující k vydání rozhodnutí, případné nesprávnosti v tomto směru se projeví právě v obsahu rozhodnutí a z hlediska odpovědnosti státu mohou být zvažovány jedině podle ustanovení zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný v časopisu Soudní judikatura, sešit [číslo], a usnesení sp. zn. [spisová značka], z něhož je citováno). Jelikož rozhodnutí o odměně [anonymizováno] správce nikdy zrušeno ani změněno nebylo, nelze se domáhat odškodnění z titulu nesprávného úředního postupu, neboť to by de facto znamenalo přezkum pravomocného rozhodnutí, který může být proveden pouze v daném řízení, nikoli však v řízení odškodňovacím.
9. Co se týká náhrady škody v částce [částka] představující dosavadní náhradu nákladů za právní zastupování advokátem v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], pak nutno konstatovat, že o nákladech řízení (náklady na právní zastoupení ve sporu jsou jejich součástí) může být rozhodnuto pouze ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobce vůči [anonymizováno] správci svůj samostatný nárok na náhradu škody uplatňuje, nikoli v řízení tomto, a rozhodně nelze dovodit, že by stát odpovídal za náklady, které žalobce vynaložil v jiném řízení na své právní zastoupení.
10. Ze shora uvedených důvodů lze uzavřít, že žádný z nároků žalobce, které v tomto řízení (po částečném zpětvzetí žaloby) uplatnil, nebyl uplatněn po právu, a žaloba tudíž není důvodná. Nalézací soud postupoval zcela správně, pokud ji jako nedůvodnou zamítl, a odvolací soud proto rozsudek v napadeném rozsahu jako věcně správný potvrdil za použití ust. § 219 o. s. ř. včetně rovněž správného akcesoricky navazujícího výroku o nákladech řízení.
11. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn skutečností, že plně úspěšné žalované v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, když její obecné vyjádření spojené s omluvou neúčasti u jednání odvolacího soudu nelze považovat za úkon, k němuž by náležela náhrada hotových výdajů. Bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 v návaznosti na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.