13 Co 34/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Mrázkové a soudců JUDr. Čestmíra Slaného a JUDr. Pavla Vlacha ve věci žalobkyně: právnická osoba., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: právnická osoba., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 77 863,50 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně a odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13. října 2025, č.j. 38C 361/2024-197,

I. Rozsudek soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 41 563,50 Kč spolu s 14,75% úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.); žalobu o zaplacení 36 300 Kč spolu s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 77 963,50 Kč od datum do datum a s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 36 300 Kč od datum do zaplacení zamítl (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Na základě nesporných tvrzení účastníků a skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že společnost právnická osoba. (objednatel), za kterou jednal tituly před jménem adresa, a žalovaná (zhotovitel) uzavřely smlouvu o dílo, podle níž měla žalovaná vypracovat pro společnost právnická osoba. návrhy interiéru některých místností bytu na adrese adresa; cena díla byla sjednána v cenové nabídce ze dne datum ve výši 128 700 Kč bez DPH; společnost právnická osoba. uhradila žalované zálohu ve výši 77 863,50 Kč; návrhy interiéru za zhotovitele vypracovával tituly před jménem jméno FO. tituly před jménem jméno FO sdělil na začátku spolupráce, že bude nastupovat do výkonu trestu, ale neví přesný termín, proto se společnost právnická osoba. a žalovaná dohodly, že návrhy interiéru budou hotovy do dne nástupu tituly před jménem jméno FO do výkonu trestu. tituly před jménem jméno FO sdělil žalované termín nástupu do vězení (datum) a jelikož bylo zjevné, že se do tohoto data návrhy nestihnou, tak se společnost právnická osoba. a žalovaná dohodly, že návrhy budou zpracovány co nejdříve po termínu nástupu do vězení, přičemž žalovaná měla komunikovat s partnerkou tituly před jménem jméno FO - jméno FO a žalované byly ze strany tituly před jménem jméno FO sděleny kontaktní údaje na jméno FO. Společnost právnická osoba. vyzvala žalovanou dopisem z datum k dodání plnění v dodatečné lhůtě 8 dnů. Ke dni odeslání tohoto dopisu byly zpracovány a schváleny návrhy dětského pokoje pro staršího syna a pro dceru, návrh hlavní ložnice byl zpracován, avšak byl připomínkován, jiné místnosti zpracovány nebyly. Poté dopisem ze dne datum společnost právnická osoba. informovala o marném uplynutí lhůty k plnění a o odstoupení od smlouvy a vyzvala žalovanou k vrácení částky 77 863,50 Kč. Pohledávka společnosti právnická osoba. za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

3. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 2586 a násl., § 1978 a § 2991 o. z. a dospěl k závěru, že smluvními stranami nebylo určeno konkrétní datum, do kterého měla žalovaná coby zhotovitel celé dílo odevzdat a termín pro zpracování byl nejprve navázán na den nástupu tituly před jménem jméno FO do vězení a podle další dohody, že to bude co nejdříve po dni nástupu tituly před jménem jméno FO do výkonu trestu. Poněvadž termín dodání díla nebyl stanoven konkrétním datem ani vázán na konkrétní okamžik, soud prvního stupně dovodil, že je namístě aplikovat § 2590 odst. 2 o. z. a za přiměřenou dobu pro dodání díla, spočívajícího v návrzích interiéru osmi místností bytu, považoval dobu 6ti měsíců vycházeje z toho, že jednu místnost lze zpracovat přibližně za 2 týdny, čemuž odpovídají i emaily se zpracovanými návrhy tituly před jménem jméno FO ze datum., datum. a datum, přičemž přihlédl k tomu, že se jedná o kreativní činnost a bylo třeba provést „přípravné práce“ (zanést půdorys zpracovávaného bytu do systému, sdělit vizi atd.) a žalovaná tudíž měla plnit nejpozději do datum. Pokud pak společnost právnická osoba. stanovila žalované dopisem z datum dodatečnou osmidenní lhůtu k plnění, považoval ji za přiměřenou již s ohledem na to, že smlouva o dílo byla uzavřena v prosinci 2021 a dovodil, že marným uplynutím této lhůty došlo k odstoupení společnosti právnická osoba. od smlouvy podle § 1978 odst. 2 o. z. Odstoupením od smlouvy došlo ke zrušení závazku podle § 2004 odst. 1 o. z. a žalovaná tak byla povinna vrátit společnosti právnická osoba. jako bezdůvodné obohacení to, oč obdržené finanční plnění od společnosti právnická osoba. přesahovalo plnění, které žalovaná pro ni již provedla. Žalovanou bylo částečně plněno zasláním schválených návrhů interiéru dětského pokoje pro staršího syna a dětského pokoje pro dceru a tyto hotové návrhy bylo možné -na rozdíl od návrhu hlavní ložnice- právní předchůdkyní žalobkyně využít. Pokud se týká hodnoty tohoto díla (dvou dětských pokojů), vyšel z cenové nabídky, tj. 2 x 15 000 Kč + 21% DPH. Žalobě proto vyhověl co do částky 41 563,50 Kč (zaplacená záloha 77 863,50 Kč - cena oddělitelného plnění 36 300 Kč) včetně úroku z prodlení od datum do zaplacení (§ 1970 o. z. a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.) a co do částky 36 300 Kč (cena díla za dva zpracované dětské pokoje) s úrokem z prodlení oč převyšoval to, na co žalobkyni vzniklo právo, žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když oba účastníci byli úspěšní přibližně ve stejném poměru.

4. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalobkyně i žalovaná.

5. Žalobkyně směřovala své odvolání do zamítavého výroku o věci samé (II.) a souvisejícího výroku o nákladech řízení (III.) a odkázala v něm na svá dosavadní podání a přednesy ve věci s tím, že některé ze svých odvolacích důvodů a argumentů patrně rozvede a doplní v následném podání. Namítala, že soud prvního stupně v některých položkách, které prokazovaly celý nárok žalobkyně, neprovedl důležité důkazy, ačkoli je v průběhu řízení řádně navrhla a zdůvodnila, že nesprávně hodnotil některé provedené důkazy, resp. z nich vyvodil nesprávné závěry. Navrhla proto, aby byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změněn tak, že žalobě bude vyhověno v plném rozsahu a aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení.

6. V následném doplnění odvolání žalobkyně uvedla, že souhlasí se závěrem soudu v tom směru, že ze strany objednatele právnická osoba. došlo k řádnému a oprávněnému odstoupení od smlouvy, neboť žalovaná se dostala do prodlení se splněním díla, avšak nesouhlasí již s jeho závěrem, že plnění, které žalovaná do doby odstoupení od smlouvy poskytla, bylo pro objednatele využitelné a že se jednalo o řádné plnění smlouvy. Návrhy, které žalovaná společnosti právnická osoba. postupně a se zpožděním oproti původním předpokladům zaslala, se týkaly pouze malé části díla a dodávky pro společnost právnická osoba. byly nepoužitelné. Zopakovala, že objednatel právnická osoba. měl zájem vytvořit jednotný grafický a designový návrh interiéru bytu, který by odpovídal jeho představám a zadání a působil navenek jednotně. Společnost právnická osoba. musela následně (po odstoupení od smlouvy) objednat dodání designového řešení bytu a místnosti u jiného subjektu a za tyto práce (opětovně) zaplatila zhotoviteli právnická osoba jméno FO 158 400 Kč. Soud prvního stupně nevedl podrobnější dokazování k hodnotě části prací a dodávky, které žalovaná objednateli dodala a své rozhodnutí založil spíše na volné úvaze soudu. Žalovaná navíc v řízení neuplatnila žádnou námitku započtení své event. protipohledávky vůči ní, když námitku započtení ani není možné vůči žalobkyni uplatnit, neboť ta je subjektem odlišným od původního objednatele/věřitele. Závěrem zopakovala svůj odvolací návrh.

7. Žalovaná brojila svým odvoláním proti vyhovujícímu výroku o věci samé (I.) a závislému výroku o nákladech řízení (III.). Po shrnutí skutkového stavu namítala, že soud prvního stupně si konstruuje „dohodu o termínu“, která neodpovídá dokazování a přestože konkrétní datum sjednáno nebylo, dovodil „přiměřenou dobu“ 6 měsíců a určil fiktivní lhůtu do datum, což je v rozporu s výpovědí svědka tituly před jménem jméno FO, který opakovaně uvedl, že fixní termín sjednán nebyl; zjištěné okolnosti podporují její tvrzení, že práce byly pozastaveny na základě sdělení ze strany tituly před jménem jméno FO, jež žalovaná akceptovala a vztah tak byl fakticky ukončen jinak než tvrzeným odstoupením v květnu 2024. Soud prvního stupně sice správně dovodil, že termín plnění sjednán nebyl, ale jeho závěr o přiměřené době 6 měsíců pro provedení díla je zcela spekulativní, vycházející z jeho představy, že jednu místnost lze zpracovat za cca 2 týdny, neopírá o žádné odborné zjištění a jedná se o libovolné určení a nikoliv a aplikaci § 2590 o. z. Věřitel právnická osoba. po dobu téměř 2 let odstoupení neuplatnil a smluvní vztah fakticky toleroval; pozdní „oživení“ údajného prodlení a následné odstoupení je v rozporu se zásadou poctivosti a není v souladu s účelem § 1978 o. z. Dále uvedla, že se soud nevypořádal s jejím argumentem, že po návratu tituly před jménem jméno FO z výkonu trestu jí sdělil, že nemá zájem v další spolupráci pokračovat, což žalovaná akceptovala a smluvní vztah tak byl fakticky ukončen na základě dohody, resp. akceptace ukončení ze strany objednatele; již před postoupením pohledávky upozornila právnická osoba. na svůj postoj, že dílo bylo zhotoveno a záloha zúčtována a že odmítá požadavek „vrácení plnění“. Soud neprovedl řadu navržených důkazů (printscreeny komunikace, výpisy hovorů, půdorysem bytu atd.), což odůvodnil jednak koncentrací řízení a jednak jejich nadbytečností, ačkoliv směřovaly k prokázání jejích klíčových tvrzení (o nedostatku součinnosti na straně objednatele, způsobu komunikace ohledně postupu prací, v jaké fázi bylo dílo fakticky k určenému datu a že objednatel jí dal najevo zájem na pokračování prací). Závěr soudu, že hodnota provedeného plnění se rovná pouze součtu dvou položek z cenové nabídky neodpovídá skutkovému stavu (je pominuta práce na ložnici a nad rámec - tj. půdorys celého bytu a za situace, kdy existuje spor o rozsah a hodnotu již vykonaných prací, bylo na místě přibrat znalce k ocenění provedeného díla, což soud neučinil a právní závěr o bezdůvodném obohacení je proto předčasný a nesprávný. Ačkoliv od počátku zdůrazňuje, že žádná pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení/vrácení zálohy neexistuje, soud se zabýval aktivní legitimací žalobkyně pouze formalisticky a protože měla být žaloba zamítnuta zcela, je podle ní nesprávné i rozhodnutí o nákladech řízení. Navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žaloba bude zamítnuta zcela, příp. aby byl zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Následně se žalobkyně ještě vyjádřila k odvolání žalované a poukázala na to, že žalovaná dílo neprovedla a nepředala objednateli sni ve sjednaném termínu do nástupu tituly před jménem jméno FO do výkonu trestu ani v termínu přiměřeném jeho povaze. Pokud žalovaná v odvolání kritizuje výklad soudu prvního stupně týkající se přiměřené doby plnění, neuvádí, jakou dobu by jako odborník v oboru za přiměřenou považovala. Vyjádřila nesouhlas s tvrzením žalované a se závěry soudu prvního stupně, že části díla zpracované žalovanou (návrh 2 pokojů) byly pro společnost právnická osoba. použitelné a že za ně měla zaplatit cenu, kterou soud vypočetl. Tvrdí-li žalovaná, že „poskytnutá záloha byla spotřebována na provedení práce“ a že „záloha byla zúčtována proti provedenému plnění“, jsou tato tvrzení jednak nepřípustnými novotami a jednak nejsou pravdivá.

9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a důvodným neshledal ani odvolání žalobkyně ani odvolání žalované.

10. V souzené věci se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 77 963,50 Kč spolu s úrokem z prodlení s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně - společností právnická osoba., IČO IČO, jakožto objednatelem a žalovanou coby zhotovitelem byla uzavřena smlouva na zhotovení studie interiéru na adrese adresa, za sjednanou cenu 128 700 Kč, z níž právní předchůdkyně žalobkyně zaplatila ve dvou splátkách 50% zálohu ve výši 77 863,50 Kč. Protože žalovaná sjednané dílo nedodala řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně poté, co žalovaná nevyužila ani dodatečnou lhůtu ke splnění svých povinností, od smlouvy odstoupila a dopisem z datum žalovanou vyzvala k vrácení složené zálohy, avšak bezvýsledně a následně tuto svoji pohledávku postoupila smlouvou ze dne datum na žalobkyni.

11. Soud prvního stupně vycházel z postačujících skutkových podkladů, správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení a proto z něj vycházel i odvolací soud. Věc posoudil rovněž správně i po stránce právní.

12. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník upravuje v rámci právní úpravy smlouvy o dílo i případy odstoupení od takové smlouvy (§ 2001). Při odstoupení od smlouvy právní důvod plnění odpadá, neboť závazek se zrušuje od počátku. V případě odstoupení od smlouvy o dílo tak zanikají i povinnosti zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí dílo a objednatele dílo převzít a zaplatit jeho cenu (§ 2586 odst. 1); naopak ohledně plnění již poskytnutých jsou strany povinny se mezi sebou zásadně vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení. V souladu s tím soud prvního stupně správně uzavřel, že odstoupením od smlouvy došlo ke zrušení závazku podle § 2004 odst. 1 o. z. a žalovaná tak byla povinna vrátit společnosti právnická osoba. jako bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1,2 o. z.) to, oč obdržené finanční plnění od společnosti právnická osoba. přesahovalo plnění, které žalovaná pro ni již provedla. Za situace, kdy žalovaná částečně plnila zasláním schválených návrhů interiérů dětských pokojů pro staršího syna a pro dceru, soud prvního stupně nepochybil, když -vycházeje zejména z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO- dospěl k závěru, že tyto dva hotové návrhy interiéru dětských pokojů bylo možné právní předchůdkyní žalobkyně využít a nepochybil ani, když stran ocenění prospěchu, kterého se žalované coby zhotoviteli dostalo, vycházel z cenové nabídky, podle níž cena za návrh interiéru dětského pokoje činila 15 000 Kč + 21% DPH, tj. celkem 36 300 Kč. Argumentace žalované, že soud prvního stupně pominul práce na ložnici a půdorys celého bytu, je nepřípadná, neboť jak vyšlo v řízení najevo, návrh hlavní ložnice byl značně připomínkován, nebyl objednatelem schválen, tudíž jej nelze považovat za hotový a využitelný pro právní předchůdkyni žalobkyně a půdorys celého bytu byl vyhotoven nad rámec ujednání stran. Přibrání znalce k ocenění provedené části díla ani jeden z účastníků nenavrhoval a s ohledem na rozsah zjišťovaného bezdůvodného obohacení se tento důkaz jeví odvolacímu soudu jako neúčelný, a to již jen pro náklady, které by si takový důkaz vyžádal. Neprovedl-li soud prvního stupně některé z důkazů navržených žalobkyní i žalovanou, pak v bodě 22. odůvodnění rozsudku dostatečně a přesvědčivě vyložil, o které důkazy se jednalo a proč je neprovedl. Soud prvního stupně tudíž důvodně žalobě vyhověl ohledně částky 41 563,50 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně a ve zbytku žalobu zamítl.

13. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen jak ve výrocích o věci samé, tak v akcesorickém výroku o nákladech řízení.

14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy úspěch i neúspěch každého z obou účastníků byl i v této fázi řízení takřka stejný. Proti tomuto rozsudku n e n í dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].