14 Co 175/2008

Plný text

Soudní rozhodnutí - 14Co 175/2008 Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Úvod Základní informace o obsahu veřejného portálu Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů ministerstva spravedlnosti ČR Vyhledávání Vyhledávání soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Popis obsahu databáze Databáze Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů je veřejná a údaje v ní uložené lze použít zdarma s odkazem na zdroj Popis pokročilého vyhledávání Návod k zadávání složitějších dotazů, určený pro pokročilé uživatele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rozhodnutí Ústavního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Ústavního soudu ČR Nejčastější dotazy Nejčastějši kladené dotazy a odpovědi na tyto dotazy www.justice.cz Detail rozhodnutí Spisová značka: 14Co 175/2008 Právní věta: Lhůta uvedená v ustanovení § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. je lhůtou propadnou (prekluzivní). Soud: Městský soud v Praze ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2008:

14. CO.175.2008.1 Datum rozhodnutí: 20.06.2008 Forma rozhodnutí: Rozsudek Heslo: Nájem Kategorie rozhodnutí: A 14 Co 175/2008 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudců JUDr. Ivy Suneghové a Mgr. René Fischera právní věci žalobce: M. S. , bytem B. 733/21, P-2, zast. advokátkou, proti žalovanému: I. V. S. , bytem S. 1756/34, P-1, zast. advokátkou, o určení neplatnosti jednostranného zvýšení nájemného , k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3.12.2007 č. j. 23 C 106/2007 – 24, t a k t o : I. Rozsudek soudu I. stupně se p o t v r z u j e . II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 6.307,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na určení neplatnosti jednostranného zvýšení nájemného ohledně bytové jednotky č. 8 umístěné ve 4. patře domu na adrese B. 733/21, P-2-V., provedené vůči žalobci oznámením o jednostranném zvýšení nájemného datovaným 11.9.2006 (výrok I.) a uložil žalobci povinnost uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 12.971,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Po provedeném dokazování vzal za zjištěné, že žalobce je nájemcem bytové jednotky č. 8 ve čtvrtém patře domu na adrese B. 733/21, P-2. Dne 3.10.2006 bylo žalobci doručeno písemné oznámení nové výše nájemného s podpisem I. V. S.. Žalobce s novou výší nájemného nesouhlasil a reklamoval zvýšení nájemného dne 21.11.2006 doporučeným dopisem zaslaným na adresu správce I. S. Žalobce následně podal proti I. S. žalobu na určení neplatnosti zvýšení nájemného, kterou vzal zpět a řízení bylo Obvodním soudem pro Prahu 2 usnesením ze dne 6.4.2007 zastaveno. Následně podal tutéž žalobu proti paní S. v květnu 2007, řízení v této věci bylo rovněž zastaveno a poté žalobce podal tuto žalobu dne 9.8.2007 opět proti I. S. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žaloba byla podána po lhůtě stanovené v § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. Dle tohoto ustanovení je nájemce oprávněn podat žalobu k soudu, pokud nesouhlasí s jednostranným zvýšením nájemného, ve lhůtě tří kalendářních měsíců od doručení oznámení pronajímatele o jednostranném zvýšení nájemného. V daném případě lhůta uplynula dnem 31.1.2007. Skutečnost, že žalobce podal žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 2, kterou později vzal zpět, nemá právní účinky na zachování takové zákonné lhůty. Vzhledem k promeškání lhůty žalobcem nebylo možno žalobu věcně projednat a soud proto žalobu zamítl. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení sestávající z nákladů právního zastoupení. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Soudu I. stupně v něm vytýkal, že nevzal v úvahu skutečnost, že žalobce podal žalobu soudu ve lhůtě a zpětvzetí učinil po doporučení ze strany soudu. Aby žalobce doložil svou vůli pokračovat v již započatém sporu, prokazatelně podal návrh na zpětvzetí žaloby ve stejný den, ve který podal i žalobu následnou. Soud se nevypořádal ani s tím, že oznámení o zvýšení nájemného neobsahuje zákonem stanovené náležitosti a nemůže tudíž způsobit zamýšlené účinky. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, případně, aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Žalovaný ve svém písemném vyjádření navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté neshledal odvolání žalobce důvodným. Soud I. stupně zjistil dostatečně skutkový stav a věc následně správně právně posoudil, pokud jde o běh lhůty dle ust. § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. a otázku včasnosti podané žaloby. Dle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 107/2006 Sb. jednostranné zvýšení nájemného pronajímatelem lze uplatnit v období, které začíná dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a končí dnem 31.12.2010. Dle odst. 6 citovaného ustanovení povinnost platit zvýšené nájemné vzniká dnem, který je uveden v oznámení o zvýšení nájemného, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po uplynutí 3 kalendářních měsíců od jeho doručení nájemci. V této lhůtě je nájemce oprávněn podat žalobu k soudu na určení neplatnosti zvýšení nájemného. Zákon v některých případech stanoví lhůtu pro uplatnění určitých práv s tím, že právo, které nebylo uplatněno ve lhůtě, zaniká. Jde o tzv. prekluzi. Nezáleží na tom, z jakého důvodu nebylo právo včas uplatněno, zda se tak stalo z neznalosti, úmyslně, nebo pro nezaviněnou překážku. Má-li právo zaniknout prekluzí, musí to být v právním předpise stanoveno. Zpravidla se používá dovětek „jinak právo zanikne“, ale skutečnost, že jde o lhůtu propadnou (prekluzívní), lze vyjádřit i slovně jinak. Např. ust. § 13 odst. 2 zák. č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích ve znění pozdějších předpisů, dle něhož oprávněný subjekt mohl své právo uplatnit u příslušného orgánu v určité lhůtě, bylo v soudní praxi vyloženo rovněž jako ustanovení, které výslovně stanoví, že právo zanikne, nebylo-li v zákonem stanovené lhůtě uplatněno. Rovněž např. lhůty stanovené § 64 zák. č. 65/1965 Sb., zákoník práce, nyní ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, pro uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru u soudu, jsou lhůtami prekluzívními, i když v těchto ustanoveních není výslovně uvedeno „jinak právo zanikne“. Jazykovým a logickým výkladem ust. § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. lze rovněž dospět k závěru, že lhůta uvedená v ustanovení § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. je lhůtou propadnou (prekluzívní). Potřebný úkon pro uplatnění práva je třeba učinit nejpozději poslední den lhůty, žaloba musí být u soudu podána, nestačí předat ji poslední den lhůty poště k doručení. K zániku práva prekluzí pak soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť prekludované právo zaniká ex lege. Chce-li tedy nájemce dosáhnout toho, aby nenastaly právní účinky vyplývající z jednostranného zvýšení nájemného, musí podat u soudu žalobu na určení neplatnosti zvýšení nájemného, a to nejpozději ve lhůtě stanovené v § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. Nepodal-li nájemce takovou žalobu, vznikla mu uplynutím v citovaném ustanovení uvedené lhůty povinnost platit zvýšené nájemné a soud se tedy již nemůže zabývat posouzením otázky platnosti zvýšení nájemného. Soud I. stupně správně dovodil, že lhůta pro podání žaloby žalobci uplynula dnem 31.1.2007 a jestliže podal žalobu až dne 9.8.2007, nebylo možné přezkoumávat platnost zvýšení nájemného a žalobu bylo nutno zamítnout. Nelze souhlasit s námitkou odvolatele, že řádně pokračoval v započatém sporu, když podal žalobu o určení neplatnosti zvýšení nájemného ve lhůtě a řízení o ní bylo pro zpětvzetí zastaveno, a ve stejný den, kdy učinil zpětvzetí v původním řízení, podal žalobu novou a lhůta tak byla zachována. Pro běh lhůty uvedené v § 3 odst. 6 zák. č. 107/2006 Sb. nemá právní význam, uplatní-li nájemce neplatnost zvýšení nájemného žalobou a bylo-li pravomocným rozhodnutím soudu řízení zastaveno (případně byla žaloba odmítnuta). V první řadě odvolatel přehlíží, že uplatnil-li účastník u soudu svůj nárok a v zahájeném řízení řádně pokračoval, po dobu řízení neběží promlčecí lhůta, nikoli však lhůta prekluzívní a navíc nelze hovořit o řádném pokračování v řízení, jestliže bylo zastaveno řízení žalobou zahájené. Z uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí soudu I. stupně je věcně správné, proto postupoval dle § 219 o.s.ř. a rozsudek soudu I. stupně potvrdil včetně správného akcesorického výroku o nákladech řízení. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle §224 odst.1 a §142 odst.1 o.s.ř., kdy žalovanému vznikly v odvolacím řízení náklady za právní zastoupení advokátem ve výši paušální odměny 5.000,- Kč, k níž náleží jeden režijní paušál 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996Sb. a částka odpovídající 19% dani z přidané hodnoty 1.007,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v I. stupni. V Praze dne 20. června 2008 JUDr. Jana Š r é d l o v á , v.r. předsedkyně senátu