14 CO 186/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa za účasti vedlejší účastnice: jméno příjmení, datum narození bytem adresa. jméno příjmení bytem adresa o vyklizení bytu; k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Ve vztahu mezi vedlejší účastnicí a žalobkyní žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost vyklidit byt o velikosti 3 + 1, nacházející se v budově adresa, stojící na pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, obec Praha, a vyklizený jej předat žalobkyni ve lhůtě do 3 měsíců od právní moci rozsudku (výrok I.). Soud I. stupně uložil dále žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka (výrok II.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala vyklizení předmětného bytu, ke kterému má právo hospodaření s majetkem státu. Nájemní vztah založený nájemní smlouvou z datum skončil na základě výpovědi, kterou žalobkyně dne datum žalované zaslala. Žalovaná výpověď převzala, byt však nevyklidila, nadále jej užívá.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Nesporovala, že předmětný byt užívá. Namítala, že objekt nikdy nebyl kolaudován k bydlení, proto nelze vyžadovat platby za nájem bytu.

4. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování a na základě shodných tvrzení stran zjistil, že datum byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou, na jejímž základě žalovaná užívala byt číslo. Podlaží, velikost anonymizováno, ul. ulice a číslo, PSČ obec a číslo – část obce. Výpovědí ze dne datum žalobkyně nájem bytu vypověděla s výpovědní dobou tři měsíce a s datem ukončení nájmu k datum. Výpovědní důvod žalobkyně specifikovala potřebou ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. c) o. z. Ve výpovědi byla žalovaná poučena dle § 2290 o. z. o právu vznést proti výpovědi námitky a o právu podat do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi k soudu návrh na přezkum, zda je výpověď oprávněná. Žalovaná si výpověď převzala dne datum. Žalovaná uplatnila u žalobkyně námitku, že sporný byt není bytem a jeho pronájmem se žalobkyně dopouští neoprávněného obohacení. Žalobkyně v reakci na námitku setrvala na výpovědi z nájmu bytu. Návrh na přezkoumání výpovědi soudem žalovaná ve lhůtě 2 měsíců od doručení výpovědi nepodala.

5. Jde-li o právní stránku věci, soud I. stupně aplikoval § číslo, § 2290 a § 2291 o. z. a shledal žalobu důvodnou. Žalobkyně má právo hospodařit s objektem, ve kterém se bytová jednotka nachází, jakožto s majetkem státu. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalovaná byt užívala. Dne datum byla žalované doručena výpověď z nájmu bytu, a to z důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. c) o. z. Výpověď žalobkyně učinila v předepsané formě, žalovaná byla ve výpovědi řádně poučena dle § 2286 odst. 1 a 2 o. z. Návrh na přezkum oprávněnosti výpovědi žalovaná nepodala. Nájemní vztah proto skončil uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty dne datum a žalovaná byt užívá bez právního důvodu.

6. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v řízení úspěšné žalobkyni jejich náhradu, která sestává ze soudního poplatku za žalobu a ze tří paušálních náhrad nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

7. Proti rozsudku soudu I. stupně podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Odvolání podáním ze dne datum doplňovala. Žalovaná vytýkala soudu I. stupně, že se nezabýval její obranou. Za současné právní úpravy je možné pronajmout nebytový prostor pro účely bydlení, avšak musí být vhodný k potřebám bydlení. Veškeré nezbytné opravy a úpravy realizovala v bytě sama žalovaná, žalobkyně učinila toliko protiplísňová opatření v interiéru a opravila komín. Spolu se žalovanou v bytě bydlí její dcera s dvěma dětmi, nezletilou dcerou a zletilým synem, který se připravuje na strojvůdcovské zkoušky. Podmínka využití bytu pro potřeby zaměstnanců železniční dráhy je proto nadále splněna. Žalovaná žádala, aby odvolací soud věc spravedlivě projednal.

8. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání souhlasila se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně. Žalovaná netvrdila ani nedoložila, že by v dvouměsíční lhůtě podala žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi dle § 2290 o. z., což jediné by mohlo mít vliv na výsledek řízení. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil.

9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř., včetně správnosti postupu v řízení předcházejícím jeho vydání, a v souladu s § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování dopisem stavebního odboru Úřadu městské části obec a číslo ze dne datum.

10. Z dopisu stavebního odboru Úřadu městské části obec a číslo ze dne datum odvolací soud zjistil, že na základě oznámení ze dne datum byla provedena kontrolní prohlídka stavby na pozemku parc. číslo v katastrální uzemí. Jedná se o objekt, který je součástí areálu anonymizováno část obce, obec a číslo a který byl postaven cca počátkem minulého století jako součást železničního anonymizováno. Jedná se o strážní domek, který je v ochranném pásmu anonymizováno vzdálený pouze 8 metrů od železničního svršku. Věcně příslušným ve věci podnětu je proto drážní úřad.

11. Po provedeném dokazování odvolací soud uzavřel, že odvolání žalované není důvodné.

12. Žalobkyni svědčí ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zák. č. 77/2002 Sb., o právnická osoba dráhy, státní organizaci anonymizována dvě slova a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, k budově adresa, stojící na pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, obec Praha, právo hospodaření s majetkem státu.

13. Jak zjistil již soud I. stupně, k bytové jednotce v této budově svědčilo žalované nájemní právo. Nájemní vztah však skončil k datum na základě výpovědi doručené žalované dne datum. Nájem z bytu žalobkyně vypověděla z výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. c) o. z. Ve výpovědi byla žalobkyně poučena o právu podat žalobu dle § 2290 o. z. Přezkoumání oprávněnosti výpovědi se však žalovaná žalobou nedomáhala. Naplněním výpovědního důvodu se může soud zabývat toliko v řízení dle § 2290 o. z., jak správně uvedl soud I. stupně (srov. v tomto směru rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Vzhledem k tomu, že výpověď obsahovala dle zjištění soudu I. stupně všechny zákonné náležitosti, není neplatná ani zdánlivá. V tomto směru ostatně ani žalovaná ničeho nenamítala.

14. Odvolací soud přisvědčuje soudu I. stupně rovněž v závěru, že tvrzení žalované o nevyhovujících podmínkách k bydlení, o neoprávněnosti nájemného či investicích, které žalovaná do bytu učinila, nemůže na těchto závěrech ničeho změnit.

15. Odvolací soud se proto ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že žalovaná užívá předmětný byt bez právního důvodu.

16. Netvrdí-li žalovaná, že by splnila svou povinnost ve smyslu § 2292 o. z., tedy že by předmětný byt vyklidila a vyklizený žalobkyni odevzdala, pak je rozhodnutí soudu I. stupně, jímž žalované uložil povinnost tento byt vyklidit a vyklizený žalobkyni odevzdat, zcela správné (§ 1040 odst. 1 o. z.).

17. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení, na jehož odůvodnění odvolací soud pro stručnost odkazuje.

18. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. ve vztahu žalobkyně a vedlejší účastnice za použití argumentu a contrario a ve vztahu k žalované přiznal v odvolacím řízení zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši určené podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. částka za každý ze 2 úkonů uvedených v § 1 odst. 3 této vyhlášky (vyjádření k odvolání, 1x účast na jednání před dovolacím soudem).

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.