14 CO 309/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudců Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o odpůrčí žalobě o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že se zamítá žaloba na určení, že darovací smlouva ze dne datum uzavřená mezi anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení jako převodci a jméno příjmení jako nabyvatelem, o převodu vlastnického práva k podílu ½ na nemovitostech žalovaného jméno příjmení, a to bytové jednotce číslo nacházející se v budově adresa, postavené na parcele č. parc. číslo, zapsané u anonymizována dvě slova pro anonymizováno část Prahy, k. ú. část obce, územní celek, na list vlastnictví, spoluvlastnickému podílu číslo na společných částech budovy adresa, postavené na parcele č. parc. číslo, zapsané u anonymizována dvě slova pro anonymizováno územní celek, stát. instituce, k. ú. část obce, územní celek, na list vlastnictví, spoluvlastnickému podílu číslo na stavební parcele č. parc. číslo, zapsané u anonymizována dvě slova pro anonymizováno územní celek, stát. instituce, k. ú. část obce, územní celek, na list vlastnictví, je vůči žalobci neúčinná.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení před soudem I. stupně, náklady předcházejících odvolacích řízení a dovolacího řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky.

III. Žalobce je povine zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky.

1. Napadeným rozsudkem určil soud I. stupně, že darovací smlouva ze dne datum uzavřená mezi anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení jako převodci a jméno příjmení jako nabyvatelem, o převodu vlastnického práva k podílu ½ na nemovitostech žalovaného jméno příjmení, a to bytové jednotce číslo nacházející se v budově adresa, postavené na parcele č. parc. číslo, zapsané u anonymizována dvě slova pro anonymizováno část Prahy, k.ú. část obce, územní celek, na list vlastnictví, spoluvlastnickému podílu číslo na společných částech budovy adresa, postavené na parcele č. parc. číslo, zapsané u anonymizována dvě slova pro anonymizováno územní celek, stát. instituce, k. ú. část obce, územní celek, na list vlastnictví, spoluvlastnickému podílu číslo na stavební parcele č. parc. číslo, zapsané u anonymizována dvě slova pro anonymizováno územní celek, stát. instituce, k. ú. část obce, územní celek, na list vlastnictví, je vůči žalobci neúčinná (výrok I.) a uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce (výrok II.).

2. Ve věci, v níž původně na straně žalované vystupovali dva žalovaní, a to jméno příjmení a jméno příjmení, bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který žalobě vyhověl.

3. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen.

4. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo odmítnuto dovolání žalované 1) jméno příjmení. Ve vztahu k žalovanému 2) jméno příjmení byl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

5. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku I., pokud jím bylo rozhodnuto ve vztahu k žalovanému 2), zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud zavázal soud I. stupně postupovat v souladu s rozhodnutím dovolacího soudu tak, že poučí účastníky podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti tvrdit a označit důkazy k prokázání kvality a intenzity skutečných vzájemných vztahů dlužníka a žalovaného.

6. Soud I. stupně zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobcem a anonymizováno jméno příjmení byla uzavřena dne datum smlouva o půjčce peněz, kterou žalobce půjčil anonymizována dvě slova částka se splatností datum na účet žalobce s možností s dřívější splatnosti půjčky nebo možností automatického prodloužení splatnosti o 2 roky v případě, že některá ze smluvních stran neoznámí nejpozději 30 dnů před termínem splatnosti, že trvá na zaplacení celé dlužné částky. anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení byli k datum spoluvlastníky v SJM bytové jednotky číslo v domě adresa, k.ú. část obce, územní celek. Ke dni datum byli evidováni žalovaní jméno příjmení a jméno příjmení jako spoluvlastníci každý jednou id. ½ předmětné bytové jednotky na základě smlouvy darovací ze dne datum. anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení si půjčili na koupi předmětné bytové jednotky dle smlouvy o úvěru ze dne datum a datum od právnická osoba částka. Žalovaní uzavřeli dne datum s anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení dohodu o úhradě pohledávek z hypotečního úvěru, kdy žalovaní se zavázali počínaje prosincem rok hradit splátky částka měsíčně právnická osoba s tím že budoucí dárci (příjmení) uhradili na úvěr částka. Žalovaní jsou manželé od datum. Původní žalovaná jméno příjmení hradila anonymizováno jméno příjmení na úhradu hypotéky datum částku částka, datum částku částka a datum částku částka. Dále hradila splátky úvěru na účet anonymizováno jméno příjmení vedený v právnická osoba, část splátek uhradil žalovaný. Darovací smlouvou ze dne datum darovali manželé příjmení každému ze žalovaných ½ předmětného bytu. Obdarovaní vzali na vědomí, že na darované nemovitosti vázne zástavní právo ve prospěch právnická osoba z hypotečního úvěru dárců. Žalovaní uzavřeli datum s právnická osoba dohodu o převzetí povinností ze zástavní smlouvy, která zajišťuje pohledávku ze smlouvy o úvěru z datum a anonymizována dvě slova téhož dne souhlasila s převodem vlastnického práva k předmětné bytové jednotce. Mezi žalobcem a anonymizováno jméno příjmení a právnická osoba byl sepsán notářský zápis datum u notářky JUDr. jméno příjmení, kterým žalobce a anonymizováno jméno příjmení uzavřeli dohodu o změně smlouvy o půjčce, žalobce a právnická osoba uzavřeli dohodu o přistoupení k závazku, kde žalobce a anonymizováno jméno příjmení prohlásili, že datum byla mezi nimi uzavřena smlouva o půjčce, kterou žalobce zapůjčil anonymizována dvě slova částka, což přestavovalo částka, anonymizována dvě slova se zavázal vrátit tyto prostředky do datum se 7% úrokem ročně. Dodatkem číslo si prodloužili termín splatnosti do datum, dluh stále trvá, účastníci notářského zápisu dále sjednali, že půjčené prostředky vrátí anonymizována dvě slova žalobci do datum v korunách převodem na účet žalobce spolu s úrokem částka, pokud dojde k prodlení se splacením, stávají se úroky součástí jistiny a dlužník je povinen platit zákonné úroky z prodlení z celé částky částka. Dlužník uznal svůj závazek vůči žalobci, vystavil na řad žalobce vlastní směnku splatnou datum. jméno příjmení žádal žalobce dopisem ze dne datum o splátkový kalendář s tím, že se notářským zápisem zavázal k úhradě dluhu částka, nebyl dosud schopen závazek splatit a od února 2014 by splácel závazek po částka měsíčně vždy k anonymizováno dni v měsíci od datum do datum, od datum pak po částka měsíčně do zaplacení. Dopisem ze dne datum žádal o odklad zahájení splátek. Žalobce se exekučně domáhá splnění dluhu v exekučním řízení zahájeném datum a vedeným soudním exekutorem JUDr. jméno příjmení pod sp. zn. spisová značka. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že dcera anonymizována dvě slova pracovala pro svého otce, měla podíl ve firmách svého otce a pracovala pro něj jako firemní právník. Je tak zcela vyloučeno, aby nevěděla, jaké byly majetkové poměry jejího otce za situace, kdy znala finanční poměry celé firmy. Žalovaný musel být prostřednictvím své manželky obeznámen s majetkovými poměry anonymizována dvě slova. Vztahy anonymizována dvě slova se žalovaným byly přátelské, oba se účastnili rodinných oslav a dovolených v země. Pokud žalovaný přijal dar, jehož předmětem je byt k zajištění jeho bytové situace, tak přece nemůže tvrdit, že svého tchána vůbec nezná. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že považoval vztah k anonymizována dvě slova, otci jeho manželky, za napjatý už od počátku, kdy se poznali, vycítil, že by si anonymizována dvě slova představoval jako partnera pro svoji dceru někoho jiného. Mezi žalovaným a anonymizováno. Kovalem docházelo i k větším konfliktům, což se po narození dcery žalovaného zlepšilo. Když se řešila otázka bydlení pro žalované, požadoval žalovaný, že bude byt ze strany anonymizována dvě slova převeden nejen na původní žalovanou, ale na oba žalované, a to s ohledem na skutečnost, že oba žalovaní spláceli hypotéku cca částka měsíčně. Žalovaný popřel, že by on nebo jeho manželka věděli o existenci dluhů manželů příjmení, tvrdil, že informace o dluzích jeho manželce rodiče nesdělili. Pro něj i pro jeho ženu byly soudní spory velkým překvapením. Z výpovědi jméno příjmení, původní žalované, bylo zjištěno, že vztahy žalovaného a jejího otce příjmení. anonymizováno byly od počátku dost chladné, její manžel sice na nějaké rodinné oslavy chodil, ale podle původní žalované se neměli v lásce. Po narození dcery, tj. po datum, se částečně vztahy zlepšily, i přesto byly stále mezi nimi nějaké hádky. K době, kdy docházelo k převodu vlastnických práv k předmětnému bytu, žalobkyně uvedla, že vůbec nevěděla o výši půjčky mezi žalobcem a anonymizováno. Kovalem, ani o tom, že půjčka není ještě splacená. Připustila však, že připravovala nějakou smluvní dokumentaci k převodu bytu. Uvedla, že je spoluvlastníkem bytu číslo její rodiče stále bydlí v bytě číslo který se nachází o patro výš. Popřela, že by se pravidelně oba účastnili rodinných oslav. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo prokázáno, že je kamarádkou jméno příjmení. Uvedla, že od anonymizováno. příjmení má informace o vztahu jejího manžela a otce, který je problematický. Její otec se chová despoticky. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo prokázáno, že je kamarádkou jméno příjmení. Potvrdila, že otec původní žalované je prudší povahy. Žalovaný nebyl dle názoru otce příjmení. příjmení vhodným partnerem pro anonymizováno. příjmení, podle toho se k žalovanému choval. Z výpovědi svědka jméno příjmení, švagra žalovaného a syna dlužníka, zjistil soud I. stupně, že vztahy jeho otce a žalovaného nebyly vřelé. Nějakým způsobem spolu komunikovali, ale vzhledem k povaze otce byly v komunikaci, a to i se svědkem, občas problémy. Svatba žalovaného a původní žalované proběhla bez účasti svědka a jeho rodičů, nebyli pozváni.

7. Soud I. stupně aplikoval ustanovení § 42a odst. 1, 2, § 116 obč. zák. (v souladu s přechodnými ustanoveními uvedenými v § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Vycházel zejména z odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

8. Dle § 42a odst. 1 obč. zák. věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný, anebo byl-li již uspokojen.

9. Dle § 42a odst. 2 obč. zák. odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami je mu blízkými (§ 116, § 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.

10. Soud I. stupně vycházel z předchozích správných a dovolacím soudem nezpochybněných závěrů odvolacího soudu zejména o existenci vymahatelné pohledávky dlužníka vůči žalobci, o nemajetnosti dlužníka a z toho plynoucího úmyslu dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem žalobce jako věřitele.

11. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žalovaný není k dlužníkovi osobou blízkou podle § 116 věta za středníkem obč. zák. V řízení se žalobci nepodařilo prokázat, že by kvalita a intenzita skutečných vzájemných vztahů dlužníka a žalovaného byla taková, že by újma vzniklá jedné z těchto osob byla druhou z nich důvodně pociťována jako její vlastní újma. Nebylo ani prokázáno, že by tento stav byl dán u obou osob navzájem. Tyto skutečnosti vyplynuly jak z provedených výslechů žalovaného a svědků příjmení. anonymizováno, D. příjmení, J. příjmení tak i z listinných důkazů. Naopak bylo prokázáno, že se nejednalo o přátelský příbuzenský vztah, občas byly mezi nimi i konflikty, a to i v době odporovatelného právního úkonu.

12. V řízení bylo prokázáno, že původní 1. žalovaná, dcera dlužníka, byla informována o majetkových poměrech svého otce, měla informace o jeho podnikatelských aktivitách a aktivně mu poskytovala právní služby (zajišťovala pro něj prodej nemovitosti). Vzhledem k tomu, že žalovaní jsou manželé (od datum), ve vzájemné komunikaci neměli problémy, v době odporovatelného právního úkonu (tj. datum) vedli společnou domácnost a žili ve stejném domě jako manželé příjmení, neuvěřil soud I. stupně výpovědi žalovaného, že by o majetkových poměrech dlužníka vůbec nevěděl. 13. příjmení žalovaného o splácení hypotéčního úvěru ve prospěch právnická osoba je irelevantní. Jednalo o dobrovolnou vzájemnou dohodu mezi dárci a obdarovanými, kdy na darovaných nemovitostech vázlo zástavní právo ve prospěch právnická osoba Tento vztah mezi dlužníkem, bankou a žalovanými se nedotýkají práva žalobce uspokojit svojí pohledávku z celého majetku, který přešel odporovatelným právním úkonem na žalované.

14. I kdyby žalovaný o dluzích svého tchána nevěděl, při náležité obezřetnosti by se minimálně při realizaci darovací smlouvy o majetkové situaci anonymizováno dověděl. Jeho tvrzení, že považoval majetkovou situaci anonymizováno za nadstandartní a neměl tušení o dluzích a exekucích, je nevěrohodné. Žalovaný o majetkové situaci minimálně vědět mohl.

15. Soud I. stupně žalobě vyhověl.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

17. Uvedený rozsudek napadl včasným odvoláním žalovaný. Namítal následující. Žalovaný není osobou blízkou ve vztahu k jeho tchánovi anonymizována dvě slova. Vztahy mezi nimi byly vždy napjaté. Rodiče manželky žalovaného nebyli na svatbě žalovaného a jeho manželky dne datum, ani na následné oslavě. Žalovaný se nikdy neúčastnil společné dovolené v země na jachtě tchána. Udržovali jen formální vztahy. Co se žalovaný přistěhoval k manželce do předmětného bytu a následně uzavřeli sňatek, vždy hradili hypoteční úvěr na byt z vlastních zdrojů (viz dohoda o úhradě pohledávek z hypotečního úvěru z datum). Žalovaný tak neměl za to, že byt je darem, ale fakticky si byt od tchána koupil. Ke dni datum byl zůstatek hypotečního úvěru částka. Tuto částku žalovaný splácel až do roku 2021. Soud I. stupně nesprávně aplikoval § 42a obč. zák., když uzavřel, že žalovaný by při náležité obezřetnosti„ mohl vědět“ o úmyslu zkrátit věřitele. Pokud žalovaný není ve vztahu k tchánovi osobou blízkou,„ musel“ by mu být úmysl zkrátit věřitele znám. Žalobce, ač poučen soudem I. stupně dle § 118a odst. 3 o.s.ř. nepředložil žádné nové důkazy o tom, že žalovanému musel být úmysl tchána zkrátit věřitele znám. Přitom žalovanému tento úmysl znám nebyl. Veškeré okolnosti případu musí být posuzovány k okamžiku uzavření darovací smlouvy. -) Nikdy nebylo vedeno dokazování o konkrétních právních službách poskytovaných manželkou žalovanému jejímu otci. Navíc má jako advokát povinnost mlčenlivosti, tedy o těchto záležitostech by před žalovaným ani mluvit nesměla. -) Manželka žalovaného byla jen v období let rok a rok (mimo rozhodné období) členkou dozorčí rady rodinné právnická osoba a.s. -) ulice roku rok byla manželka žalovaného ve vysokém stupni těhotenství, byla na rizikovém těhotenství, nepracovala, tedy neměla povědomost o podnikání jejího otce. Dcera se narodila datum. -) V roce rok nebyla žádná společnost tchána žalovaného v insolvenci ani vůči nim nebylo vedeno exekuční řízení. První exekuční řízení bylo vyvoláno žalobcem v roce 2014. -) Notářský zápis, exekuční titul, je ze dne datum, tedy na konci roku rok ani neexistoval. Žalovaný tak nemohl vědět o žalobci jako věřiteli tchána. -) Směnka zajišťující dluh byla vystavena dlužníkem až v roce rok, tedy dva roky po uzavření darovací smlouvy. Žalovaný nikdy s tchánem (dlužníkem) žádné finanční záležitosti neřešil, o jeho podnikatelskou činnost se nezajímal, o podnikatelských aktivitách tchána nehovořil ani se svou manželkou a ani jeho manželka neměla povědomí o možném trvání dluhu tchána vůči žalobci v roce rok. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

18. Žalobce odkázal ze svá podání v průběhu celého řízení a požadoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

19. Odvolací soud přezkoumal napadeným rozsudek dle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k následujícím závěrům.

20. Předně je třeba uvést, že dlužník anonymizováno jméno příjmení uzavřením darovací smlouvy ze dne z datum zkrátil uspokojení žalobcovy pohledávky (§ 42a odst. 1 obč. zák.). V dopisu ze dne datum výslovně potvrdil existenci dluhu vůči žalobci částka s příslušenstvím a svou žádostí o splátkový kalendář potvrdil svou neschopnost dluh splácet. Zprávou anonymizována dvě slova ze dne datum (k dotazu soudu I. stupně o evidenci vlastnictví dlužníka ke dni datum), která byla k důkazu provedena odvolacím soudem, bylo prokázáno;, že dlužník ke dni datum nevlastnil žádný nemovitý majetek. Dlužník se darovací smlouvou zbavoval majetku, který by, byť částečně, mohl uspokojit pohledávku žalobce a tím ohrožoval její reálnou vymahatelnost. Tento závěr byl vysloven již v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a Nejvyšší soud jej v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, nijak nezpochybnil.

21. Odporovaný právní úkon byl učiněn ve třech letech (§ 42a odst. 2 obč. zák.). Žaloba byla podána dne datum, darovací smlouva byla uzavřena dne datum.

22. Současně je třeba uvést, že vůči původní žalované jméno příjmení bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, že darovací smlouva ze dne datum je ve vztahu k vlastnictví ideální ½ předmětného bytu, která je ve vlastnictví původní žalované jméno příjmení, vůči žalobci neúčinná. Tento závěr byl odůvodněn tím, že tato žalovaná byla jako osoba dlužníkovi blízká (dcera) informována o majetkových poměrech dlužníka, poskytovala mu právní služby, byla informována o jeho podnikatelských aktivitách, byla akcionářkou jeho společností, zprostředkovávala pro dlužníka prodej nemovitostí, tedy byla informována o ekonomické situaci dlužníka a při náležité pečlivosti mohla poznat úmysl dlužníka zkrátit věřitele. Dovolání podané touto žalovanou bylo odmítnuto výrokem II. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

23. Ohledně žalovaného jméno příjmení z pohledu § 42a odst. 2 obč. zák.

24. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, který se opírá o řádně zjištěný skutkový stav, že žalovaný nebyl ve vztahu k dlužníkovi anonymizována dvě slova osobou blízkou ve smyslu § 116 věta za středníkem obč. zák. Na závěry soudu I. stupně lze plně odkázat.

25. Pak dle § 42a odst. 2 obč. zák. musí být prokázáno, že žalovanému musel být znám úmysl dlužníka zkrátit věřitele. Nepostačuje tedy to, jak nesprávně uzavřel soud I. stupně, že žalovaný při náležité obezřetnosti minimálně mohl vědět o tomto úmyslu (Tento předpoklad platí jen u osob blízkých, u původní žalované jméno příjmení, nikoliv u žalovaného). Uvedený rozbor byl proveden již v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

26. Žalobce poučen dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. při jednání soudu I. stupně dne datum žádná nová tvrzení a nové důkazy ohledně vědomosti žalovaného o úmyslu dlužníka zkrátit žalobce jako věřitele neuvedl. V podání ze dne datum zopakoval svá dosavadní tvrzení a shrnul dosavadní důkazní situaci. Dovodil, že žalovaný musel znát poměry rodiny, jejíž byl součástí, a tedy mu musel být znám úmysl dlužníka zkrátit věřitele (žalobce).

27. Odvolací soud zopakoval důkaz výslechem jméno příjmení, dcery dlužníka jméno příjmení (nyní v pozici svědka). Zjistil takto, že před nastěhováním svědkyně a žalovaného do předmětného bytu v něm byl v nájmu zaměstnanec jedné z firem otce svědkyně (dlužníka) a posléze zde bydleli nějací dělníci. Svědkyně se žalovaným chtěli mít větší byt pro založení rodiny. Jelikož svědkyně byla uvedena jako spoludlužník hypotéky jejích rodičů váznoucí na předmětném bytu, další hypotéku by nedostala, na pořízení bytu neměli peníze. Proto se obrátili na rodiče svědkyně (manžele anonymizováno). Rodiče svědkyně souhlasili s jejich bydlením v bytu za podmínky placení hypotečních splátek, které tak začali hradit na podzim rok. Manželé příjmení uzavřeli manželství v anonymizováno rok, svědkyně otěhotněla. Svědkyně společně se svou matkou (manželkou dlužníka) přemlouvali otce svědkyně, aby byl byt darován svědkyni a žalovanému, každému jednou polovinou. Otec svědkyně s tím nesouhlasil, chtěl byt převést pouze na svědkyni jako na svou dceru, nakonec byl přemluven. Svědkyni vadilo, že jejího manžela (žalovaného) nemá její otec rád. Ale i její vztahy s tchánem (otcem manžela) byly napjaté, takže se to vyrovnalo. jméno svědkyně měla a má k rodičům normální vztah. Nynější vztahy žalovaného a otce svědkyně jsou neutrální. Vztahy mezi svědkyní a žalovaným jako jejím manželem jsou v pořádku. Baví se jako normální manželé, ale o práci nikoliv, a to již z důvodu zcela odlišných povolání. Manžel svědkyně (žalovaný) pracuje ve stavebnictví, svědkyně je právník. Žalovaný třeba věděl, že jde svědkyně pracovně k soudu, ale nikdy neznal podrobnosti případu. Společnost, ve které pracuje žalovaný, má svého advokáta. Jedenkrát jim radila ohledně sporu o tv poplatky.

28. Odvolací soud dodává, že svědkyně jméno příjmení působila při své svědecké výpovědi zcela klidným a vyrovnaným dojmem. Na dotazy soudu reagovala spontánně a věcně. Její výpověď hodnotí odvolací soud jako věrohodnou.

29. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že se podstatně změnil skutkový stav, zejména oproti předchozímu rozsudku odvolacího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Bylo prokázáno, a to již soudem I. stupně, že vztahy mezi žalovaným a jeho tchánem nebyly dobré. Dcera dlužníka měla známost se žalovaným přes nesouhlas dlužníka, rodiče manželky žalovaného nebyli pozváni ani na svatbu. Manželé příjmení chtěli pro založení rodiny větší byt, proto se dohodli s manželi příjmení (dlužník s manželkou), že se nastěhují do předmětného bytu a budou místo nich hradit hypotéku. To se také stalo od prosince rok (viz výslech svědkyně příjmení a doklady o platbách hypotečních splátek provedené k důkazu soudem I. stupně). Po uzavření manželství manželů příjmení a otěhotnění svědkyně příjmení byl dlužník přemlouván jí a manželkou k darování předmětného bytu dceři a žalovanému, každému jednou polovinou (viz darovací smlouva ze dne datum). Manželé příjmení nadále spláceli hypotéku až do jejího úplného splacení.

30. V době uzavření darovací smlouvy (datum) nebyla žádná společnost dlužníka v insolvenci ani v exekuci. Notářský zápis, který je exekučním titulem ve vztahu mezi dlužníkem a žalobcem jako věřitelem, byl sepsán datum, směnka byla vystavena datum, dlužník žádal o splátkový kalendář dopisem ze dne datum, exekuce byla zahájena datum. Tedy v době podpisu darovací smlouvy neexistovala žádná objektivní indicie, která by žalovanému mohla signalizovat zhoršenou finanční situaci dlužníka. Nelze přehlédnout ani hodnocení osobnosti dlužníka jméno příjmení svědky vyslechnutými soudem I. stupně. Šlo o osobnost despotickou a sebestřednou, kdy je obvyklé, že takové osobnosti se svému okolí nesvěřují s finančními problémy, aby jejich obraz úspěšného člověka nebyl narušen.

31. Vztahy mezi žalovaným a dlužníkem nebyly v době podpisu darovací smlouvy dobré. Jak vyplynulo z výslechu svědkyně jméno příjmení, tato loajálně vyvažovala vztahy v rodině, kdy se svými rodiči se bavila, nicméně svého manžela do rodinných záležitostí nijak nezasvěcovala. O pracovních záležitostech, již z důvodu rozdílných profesních zaměření manželů, se svým manželem nehovořila.

32. Z uvedeného tak vyplývá, že nebylo prokázáno, že žalovaný musel vědět o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele ve smyslu § 42a odst. 2 obč. zák. Naopak bylo prokázáno, že žalovaný nemohl rozpoznat úmysl dlužníka zkrátit věřitele, neboť z pohledu žalovaného byl předmětný byt, resp. jeho ideální jedna polovina, která je nyní předmětem řízení, žalovanému darována výhradně pro založení rodiny se svědkyní příjmení a tento dar byl vyvážen převážným splácením hypotéky na bytu váznoucí (z pohledu žalovaného se jednalo o faktickou koupi). V době uzavření darovací smlouvy žalovaný nemusel vědět o finančních problémech dlužníka, neexistovala žádná objektivní indicie toto signalizující. Nemusel o ní vědět ani od své manželky, dcery dlužníka, která vztahy se svým manželem nijak nezatěžovala svými vztahy k rodičům, když vztahy žalovaného k tchánovi byly vyhrocené.

33. Odvolací soud proto postupoval dle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a změnil napadený rozsudek tak, že žalobu zamítl. Ve smyslu § 42a odst. 2 obč. zák. nebylo prokázáno, že žalovanému musel být znám úmysl dlužníka zkrátit věřitele.

34. O nákladech řízení před soudem I. stupně, v předcházejících odvolacích řízeních a v dovolacím řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Tarifní hodnotou pro výpočet odměny advokáta je dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT) částka částka, tedy odměna za jeden úkon právní služby je částka (dle usnesení NS ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka má spor o neúčinnost právního úkonu charakter určovací žaloby).

35. Za období společného zastupování dvou žalovaných byla dle § 12 odst. 4 AT odměna krácena o 20%, tak odměna za jeden úkon je částka a režijní paušály byly přiznány v poloviční částce částka, když za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V této fázi řízení bylo provedeno 8 úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření z datum, účast na jednání datum od 9.00 hod do 10.13 hod., účast na jednání datum od 9.00 hod. do 10.15 hod., účast na jednání datum od číslo hod do číslo hod, odvolání ze dne datum, účast na jednání datum a podání dovolání ze dne datum. Odměna je částka (8x 2 000) a režijní paušály částka (8x 150), celkem částka.

36. Za fázi samostatného zastupování žalovaného (poté, kdy bylo řízení skončeno vůči žalované jméno příjmení) činila odměna za jeden úkon právní služby částka a režijní paušál částka za úkon. Bylo provedeno 14 úkonů právní služby (účast na jednání datum, datum, datum v délce překračující 2 hodiny, datum, datum, datum, datum a datum, vyjádření ze dne datum, datum, datum, datum, datum). Odměna je částka (14 x 2 500) a režijní paušály částka (13 x 300), celkem částka.

37. DPH z částky částka (17 200 + 38 900) je částka.

38. Byly zaplaceny soudní poplatky ve výši částka (částka za podané odvolání, částka za podané dovolání).

39. Celkové náklady řízení jsou částka (17 200 + 38 900 + 11 781 + 15 000).

40. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve prospěch procesně úspěšného žalovaného bylo provedeno 2,5 úkonu právní služby (odvolání, účast na jednání datum, účast na vyhlášení rozhodnutí dne datum), odměna je tak činí částka (2,5x číslo). S připočtením tří režijních paušálů částka a DPH částka jsou náklady odvolacího řízení částka. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v obec prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže Nejvyšší soud ČR posoudí dovolání jako přípustné. Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí (výjimky stanoví § 238 a § 238a o.s.ř.), jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.