14 CO 323/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové anonymizováno věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa za níž jedná anonymizováno 7 slov sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: Mgr. jméno příjmení, soudní exekutor Exekutorský úřad Praha 7 sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se anonymizováno výroku I mění tak, že se žaloba o zaplacení částka s úrokem z prodlení anonymizováno výši 8,5% ročně z této částky od datum do zaplacení zamítá. II. anonymizováno vztahu mezi žalobkyní a žalovanou žádná z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení anonymizováno výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku, výrokem II žalobu zamítl co do zákonného úroku z prodlení anonymizováno výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, výrokem III žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka. Tvrdila, že v exekučním řízení vedeném vedlejším účastníkem jako soudním exekutorem anonymizováno věci žalobkyně jako oprávněné a právnická osoba, s.r.o. jako povinné o vyklizení nemovitých věcí uhradila vedlejšímu účastníkovi zálohu na náklady exekuce anonymizováno výši částka. V příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, vedlejší účastník výrokem I určil náklady exekuce v celkové výši částka (včetně DPH), z čehož jeho odměna činila částka bez DPH, náhrada hotových výdajů částka a DPH částka, s tím, že na úhradu části nákladů anonymizováno výši částka použil zálohu zaplacenou žalobkyní, výrokem II uložil povinné uhradit náklady žalobkyně v celkové výši částka, z čehož spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce, kterou měla povinná uhradit, odpovídala výši záloh zaplacených žalobkyní vedlejšímu účastníkovi, tj. částce částka. K námitkám povinné Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, změnil příkaz k úhradě nákladů exekuce tak, že náhradu hotových výdajů exekuce určil částkou částka bez DPH, daň z přidané hodnoty (z částky odpovídající odměně exekutora, která zůstala nezměněna, a z nově stanovené výše hotových výdajů exekuce) stanovil částkou částka Okresní soud tak ponížil náhradu nákladů exekuce o částku částka s tím, že vedlejší účastník vynaložil nepřiměřenou částku na skladné. Dle okresního soudu celková částka hotových výdajů činí částka bez DPH, včetně DPH částka.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud I. stupně z předložených listin zjistil, že žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody u žalované dne datum Soudní exekutor Mgr. jméno příjmení byl na základě návrhu žalobkyně jako oprávněné usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, pověřen provedením exekuce k vymožení povinnosti povinné vyklidit stavby v katastrálním území a obci obec, okres okres (stavba bez č.p./č.e. na pozemku parc. číslo). Žalobkyně složila zálohu na náklady exekuce anonymizováno výši částka. Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, vedlejší účastník výrokem I určil náklady exekuce částkou částka (odměna částka, náhrada hotových výdajů částka, DPH částka), výrokem II uložil povinné uhradit náklady žalobkyně anonymizováno výši částka (spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce částka, náhrada nákladů žalobkyně za právní zastoupení anonymizováno výši částka). Okresní soud Praha – západ usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, příkaz k úhradě nákladů exekuce změnil anonymizováno výroku I tak, že odměna soudního exekutora činí částka, náhrada hotových výdajů činí částka, celkem náhrada nákladů exekuce (včetně DPH) činí částka, anonymizováno výroku II jej změnil tak, že spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce činí částka, náhrada nákladů oprávněné za právní zastoupení činí částka a celkem náklady exekuce činí částka, anonymizováno výroku III jej změnil tak, že ze zálohy oprávněné, která byla zaplacena anonymizováno výši částka, bylo na náklady exekuce účelně spotřebováno částka Okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že vedlejší účastník provedl vyklizení nebytových prostor anonymizováno dnech 7. 9., 8. 9., 9. 9., 12. 9. a datum, a to včetně převozu a následného vyskladňování zabavených movitých věcí do skladu, resp. jejich odvozu k likvidaci na skládku. Náklady na skladování zabavených věcí vedlejší účastník určil částkou částka (při jednotkové ceně 260 spisová značka za uskladnění na ploše 96 m2 po dobu 7 měsíců). Náklady na skladné byly okresním soudem shledány neúčelné a nepřiměřeně vysoké, přičemž účelně vynaložené náklady na skladné činí částka (při jednotkové ceně částka m2 za uskladnění na ploše 96 m2 po dobu 7 měsíců). ulice účastník tak účtoval náklady na uskladnění o částku částka (částka + DPH anonymizováno výši částka) vyšší, než odpovídalo účelně vynaloženým nákladům na uskladnění.

5. Soud I. stupně odcitoval znění § 1 odst. 1, § 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a 3, § 13 odst. 1 věta první zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) a následně věc právně posoudil dle naposledy citovaného zákonného ustanovení. Dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu vedlejšího účastníka, který nepostupoval s potřebnou odbornou péčí, neboť neúčelně spotřeboval žalobkyní složenou zálohu na nepřiměřeně vysoké skladné v rozsahu částka, kterou je povinen žalobkyni vrátit. Na tomto základě soud I. stupně žalobě vyhověl, neboť žalovaná podle § 3 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá za činnost soudního exekutora jako úřední osoby, které byl svěřen výkon veřejné moci.

6. K prodlení žalované došlo dnem následujícím po uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému uplatnění nároku u příslušného úřadu. Žalobkyně nárok uplatnila datum, posledním dnem šestiměsíční lhůty anonymizováno vyřízení nároku byl den datum. Žalovaná je tedy v prodlení od datum.

7. Soud I. stupně tedy žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení z přiznané částky od datum do zaplacení a žalobu zamítl, pokud jde o požadavek na jejich zaplacení za dobu od datum do datum.

8. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 3 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení anonymizováno výši částka sestávající ze zaplaceného soudního poplatku anonymizováno výši částka, odměny za anonymizováno advokátem anonymizováno výši částka na každý ze dvou úkonů právní služby a paušální náhrady hotových výdajů anonymizováno výši částka na každý z těchto úkonů právní služby a náhrady za daň z přidané hodnoty anonymizováno výši částka.

9. Proti výrokům I a III tohoto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Namítala, že projednávanou věc je třeba posoudit anonymizováno smyslu § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. s tím, že zde není nezákonné rozhodnutí. Exekuční soud totiž změnil na základě řádného opravného prostředku nepravomocné rozhodnutí vedlejšího účastníka a v rámci odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že je na jednání mezi vedlejším účastníkem a oprávněnou, jak vzniklý rozdíl vypořádají. Žalobkyni tvrzená škoda nevznikla v souvislosti se zákonem č. 82/1998 Sb., ale je nutné ji posuzovat dle ustanovení občanského zákoníku o vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná odpovídá pouze za tu činnost soudních exekutorů, která vyplývá ze zákona č. 82/1998 Sb., kdy nebylo postupováno v souladu s právním řádem a kdy soudní exekutor při provádění exekuce porušil své povinnosti. Žalovaná, při vědomí toho, že nemůže přezkoumávat závěry exekučního soudu, uvedla, že exekuční soud učinil závěr o výši hotových výdajů soudního exekutora na základě dokazování o cenách pronájmu skladovacích prostor v čase a místě obvyklých s tím, že vedlejší účastník nepostupoval účelně, pokud si na uskladnění věcí nenajmul některý ze skladů z nabídky na realitním trhu. Exekuční soud odmítl i služby, které byly s úschovou movitých věcí spojeny, a označil je za nepotřebné. Přitom však nenařídil jednání a účastníkům nedal možnost se k dokazování vyjádřit. Úvahy exekučního soudu o účelném postupu při vyklízení výrobního areálu nejsou v reálných podmínkách uskutečnitelné a jsou dokonce v rozporu s právním řádem. Před otevřením vyklizovaných budov a ani po jejich první prohlídce nebylo jasné, jaký bude objem uschovávaných věcí a jakou plochu skladu zaberou. Proto i žalobkyně coby oprávněná skládala zálohu na vyklizení v postupně hrazených dílčích částkách tak, jak postupovaly vyklizovací práce a jak byla záloha spotřebovávána. Postup nakládání s movitými věcmi při vyklízení nemovitostí upravuje § 341 odst. 3 a § 342 o.s.ř. Tato ustanovení ukládají soudnímu exekutorovi povinnost dát věci do úschovy vhodnému schovateli, přičemž soudní exekutor nese odpovědnost za tyto uschované věci. ulice účastník si nepronajímal sklad, nýbrž v souladu se zákonem využil služeb schovatele. Žalobkyně coby oprávněná byla seznámena s jednotkovou cenou úschovy, souhlasila s ní. Byla-li by služba o žalovanou částku předražená, nepochybně by ji žalobkyně rozporovala. Dle žalované z pouhého odůvodnění rozhodnutí exekučního soudu není možné učinit závěr o chybnosti postupu vedlejšího účastníka. I sám exekuční soud uvedl, že je na jednání mezi vedlejším účastníkem a oprávněnou, jak vzniklý rozdíl mezi sebou vypořádají. Žalovaná uzavřela, že ze strany vedlejšího účastníka nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání a existence nesprávného úředního postupu není dána. Navrhla, aby odvolací soud změnil výrok I napadeného rozsudku tak, že žalobu zamítne.

10. Žalovaná odvolacímu soudu předložila vyjádření vedlejšího účastníka, které jí adresoval a v němž vyložil postup při nakládání s movitými věcmi při vyklízení výrobního areálu s tím, že představy exekučního soudu nastíněné v usnesení ze dne datum nejsou v reálných podmínkách uskutečnitelné a jsou dokonce v rozporu s právním řádem. Dle vedlejšího účastníka žádná skutečná škoda žalobkyni nevznikla, neboť v exekučním řízení nebylo od jeho zahájení datum na náklady žalobkyně coby oprávněné ničeho vymoženo a pravděpodobnost vymožení byť jen snížené náhrady nákladů žalobkyně coby oprávněné anonymizováno výši částka je nulová.

11. Žalobkyně navrhla potvrzení napadené rozsudku jako věcně správného. Poukázala na ustanovení § 1 odst. 2, § 2 odst. 1, § 28, § 32 odst. 1, § 87 ex.ř. a § 159a odst. 3 o.s.ř. a z této právní úpravy dovodila, že jsou-li soudním exekutorem vynaloženy hotové výdaje nikoli účelně, nejedná se o náklady exekuce, na které by byl soudní exekutor oprávněn použít oprávněným složenou zálohu, neboť tu lze použít pouze na účelně vynaložené náklady. Pouze takto vynaložená část zálohy uhrazené oprávněným se oprávněnému nevrací. Opačný výklad by byl v rozporu s účelem a smyslem zákona. Obdržel-li tedy vedlejší účastník od žalobkyně zálohu na náklady exekuce a použil-li ji v rozporu se zákonem, porušil svou povinnost provést nucený výkon exekučního titulu podle exekučního řádu, neboť s částí zaplacené zálohy odpovídající žalované částce nakládal v rozporu se zákonem, přičemž tuto částku vůči žalobkyni jako oprávněné nijak nevypořádal. 12. ulice účastník při odvolacím jednání zdůraznil, že neporušil žádné ustanovení exekučního řádu, a navrhl, aby rozsudek soudu I. stupně byl anonymizováno vyhovujícím výroku změněn tak, že se žaloba zamítá.

13. Při odvolacím jednání dále žalobkyně uvedla, že nelze spekulovat, zda v dalším průběhu exekuce bude něco vymoženo či nikoli. Částku, která je předmětem žaloby, nikdy od povinné obdržet nemůže.

14. Žalobkyně a vedlejší účastník dále shodně uvedli, že exekuce stále probíhá, není skončena.

15. Odvolací soud z podnětu a v rozsahu podaného odvolání dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal rozsudek soudu I. stupně (tj. pouze výrok I a akcesorický nákladový výrok III) včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

16. V projednávané věci byla žaloba založena na skutkových tvrzeních, že žalobkyně v exekučním řízení vedeném vedlejším účastníkem coby oprávněná složila zálohy na náklady exekuce vyklizením nemovitých věcí anonymizováno výši částka, že příkaz k úhradě nákladů exekuce vedlejšího účastníka ze dne datum, v němž tento určil náklady exekuce částkou částka s tím, že na jejich úhradu byla anonymizováno výši částka použita žalobkyní složená záloha, a povinné uložil povinnost uhradit žalobkyni coby oprávněné částku částka, z čehož činí částka spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce, byl změněn usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne datum tak, že náklady exekuce byly určeny částkou částka, tedy o částku částka nižší než v příkazu k úhradě nákladů exekuce, s tím, že právě této výši odpovídá spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce a ze žalobkyní coby oprávněnou zaplacené zálohy anonymizováno výši částka bylo na náklady exekuce účelně spotřebováno částka. Žalobkyně tvrdila, že spotřeboval-li vedlejší účastník jí zaplacenou zálohu v rozsahu částky částka neúčelně, pokud zaplatil na uskladnění více, než měl a mohl, vznikla jí tím újma odpovídající uvedené částce, neboť tím se jí zmenšil její majetek. ulice účastník jednal nesprávně, nikoli s náležitou odbornou péčí, jeho jednání je nesprávným úředním postupem při výkonu státní správy dle § 4 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

17. Soud I. stupně o žalobě rozhodl postupem dle § 115a o.s.ř. bez jednání. V takovém případě se projednání věci v odvolacím řízení řídí systémem neúplné apelace (anonymizováno usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Proto odvolací soud nemůže přihlédnout k novému tvrzení, které žalobkyně uplatnila v rámci svého vyjádření k odvolání žalované, že vedlejší účastník žalovanou částku vůči žalobkyni nijak nevypořádal. 18. anonymizováno věci není mezi účastníky sporu o tom, že žalobkyně zaplatila v exekučním řízení zahájeném v roce 2016 na zálohách na náklady exekuce částku částka, že v rámci rozhodování o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce vedlejšího účastníka ze dne datum exekuční soud shledal, že vedlejším účastníkem vyúčtované náklady na skladování vyklizovaných movitých věcí nebyly co do jejich poloviny vynaloženy účelně a že účelně tak byly v exekuci vynaloženy soudním exekutorem náklady exekuce anonymizováno výši částka a že právě v této výši byla žalobkyní složená záloha spotřebována účelně.

19. Podle § 90 odst. 3 ex.ř. anonymizováno znění účinnost (srov. část druhou čl. IV bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, anonymizováno znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, anonymizováno znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte, má exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Spotřebovaná část zálohy se oprávněnému nevrací a stává se nákladem oprávněného (§ 87 odst. 2).

20. Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že oprávněným na náklady exekuce složená záloha podléhá vyúčtování. Budou-li náklady exekutora nižší než složená záloha, přeplatek zálohy se vrací oprávněnému. Náklady exekuce vymáhané na povinném anonymizováno prospěch exekutora budou sníženy o částku zaplacené zálohy a částka odpovídající záloze bude vymáhána anonymizováno oprávněného jako jeho náklady.

21. Uvedené se promítá do projednávané věci tak, že z pouhé skutečnosti, že žalobkyně coby oprávněná složila zálohu na náklady exekuce anonymizováno vyšší výši, než v jaké byla dle pravomocného rozhodnutí exekučního soudu účelně spotřebována na náklady exekuce, nelze ještě dovodit vznik škody na straně žalobkyně (obdobně jako nelze dovodit vznik škody na straně žalobce - povinného, který se nepokusil po exekutorovi vymoci plnění, které přijal na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, byla-li exekuce zastavena zaviněním oprávněného – anonymizováno rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, proti němuž směřující ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález). anonymizováno věci je třeba postupovat dle § 90 odst. 3 ex.ř. anonymizováno znění účinnost, které je nutné vykládat tak, že pouze účelně spotřebovaná část zálohy se oprávněnému nevrací a stává se nákladem oprávněného, z čehož a contrario plyne, že neúčelně spotřebovanou část zálohy je třeba zúčtovat a vrátit oprávněnému. Povinnost soudního exekutora vrátit plnění poskytnuté jako zálohu na náklady exekuce v nespotřebované, resp. v neúčelně spotřebované části, je povinností soukromoprávní (anonymizováno shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, či jeho rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález) a mezním okamžikem anonymizováno vyúčtování a vrácení takové části zálohy je skončení exekuce. V dané věci nebyla exekuce dle shodných tvrzení stran dosud skončena, vedlejšímu účastníkovi dosud nevznikla povinnost zálohu vyúčtovat a vrátit její nespotřebovanou část žalobkyni, v důsledku čehož žalobkyni dosud ani škoda vzniknout nemohla.

22. Nevznikla-li žalobkyni škoda, je zcela nadbytečné zabývat se otázkou, zda jsou splněny další zákonem č. 82/1998 Sb. vyžadované předpoklady vzniku odpovědnosti anonymizováno za škodu, a řešit, zda postup vedlejšího účastníka, který spotřeboval žalobkyní složenou zálohu na skladné anonymizováno vyšší výši, než v jaké dle exekučního soudu byly náklady na skladné vynaloženy účelně, je třeba po právní stránce posoudit dle § 7 zákona číslo Sb, či dle § 13 odst. 1 věta první citovaného zákona.

23. Odvolací soud proto postupoval dle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a rozsudek soudu I. stupně anonymizováno výroku I změnil tak, že žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím zamítl.

24. Vzhledem k částečné změně prvostupňového rozhodnutí rozhodoval odvolací soud anonymizováno smyslu § 224 odst. 1 a 2 o.s.ř. nejen o nákladech odvolacího řízení, ale též řízení před soudem I. stupně. Žalovaná, tedy i vedlejší účastník na její straně, byli v řízení zcela úspěšní, a proto mají dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení (v případě vedlejšího účastníka pouze řízení odvolacího, neboť se řízení před soudem I. stupně neúčastnil).

25. V řízení před soudem I. stupně žalované žádné náklady nevznikly, a proto odvolací soud rozhodl tak, že anonymizováno vztahu mezi žalobkyní a žalovanou žádná z nich nemá právo na náhradu nákladů této fáze řízení.

26. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, činí náklady žalované coby nezastoupeného účastníka částku částka sestávající ze 3 paušálních náhrad nákladů řízení po částka - § 151 odst. 3 o.s.ř., § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a), b) a c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady anonymizováno účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu – dále jen vyhláška č. 254/2015 Sb. (sepsání odvolání, příprava a účast na jednání odvolacího soudu konaném datum).

27. Náklady vedlejšího účastníka pak činí částku částka sestávající ze 2 paušálních náhrad nákladů řízení po částka - § 151 odst. 3 o.s.ř., § 1 odst. 1, odst. 3 písm. b) a c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (příprava a účast na jednání odvolacího soudu konaném datum).

28. O lhůtě k plnění náhrady nákladů řízení odvolací soud rozhodl dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.