14 CO 379/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o úpravu užívání věci patřící do společného jmění, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II mění jen tak, že náklady řízení činí částka, jinak se potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení částka k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně určil, že jednotku číslo byt, podrobně specifikovanou ve výroku rozhodnutí, která je v zaniklém a nevypořádaném společném jmění žalobkyně a žalovaného, je nadále oprávněna užívat, brát z ní užitky, udržovat ji, hospodařit s ní a spravovat ji, žalobkyně (výrok I), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka (výrok II).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně s odkazem na ustanovení pr. předpisu“), domáhala anonymizováno rozhodnutí o správě části zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění (dále též„ anonymizováno“) účastníků. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci mají v zaniklém a dosud nevypořádaném anonymizováno mimo jiného i nemovitosti v obec, kde bydlí žalobkyně s dětmi účastníků, čtyři byty, garáž a finanční prostředky. Tvrdila, že se všemi čtyřmi byty, s garáží i s veškerými finančními prostředky hospodaří žalovaný a žalobkyně je z hospodaření s nemovitými věcmi účastníků zcela vyloučena.

3. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jenž nabyl právní moci dne datum. Za trvání manželství se účastníkům narodil syn jméno, datum narození, jméno, datum narození, a jméno, datum narození. V zaniklém a nevypořádaném anonymizováno účastníků se nachází: byt číslo dále rodinný dům obec, adresa, pozemek parc. č. st. 695, zastavěná plocha a nádvoří, a pozemek parc. číslo zahrada, vše v k. ú. obec, územní celek, okres okres, zapsané na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj; byt číslo v budově adresa (bytový dům) na pozemku parc. číslo spolu s ideálním spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy, a na pozemcích parc. číslo vše v k. ú. část obce, územní celek, okres anonymizována dvě slova. obec, zapsané na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí vedeném anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. příjmení; byt číslo v budově adresa (bytový dům) na pozemku parc. číslo spolu s ideálním spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy, a na pozemcích parc. číslo vše v k. ú. část obce, územní celek, okres anonymizována dvě slova. obec, zapsané na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí vedeném anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. anonymizováno a byt číslo v budově adresa (bytový dům) na pozemku parc. číslo spolu s ideálním spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy, v k. ú. část obce, územní celek, okres anonymizována dvě slova. obec, zapsané na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí vedeném anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. anonymizováno. Ve vlastnictví žalobkyně se na základě kupní smlouvy ze dne datum nachází ideální spoluvlastnický podíl ke garáži číslo o velikosti číslo, parc. číslo v k. ú. část obce, územní celek, okres anonymizována dvě slova. obec, listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí vedeném anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. anonymizováno (dále jen„ garáž číslo“). Žalobkyně s dětmi účastníků obývá rodinný dům v obec, zatímco se zbývajícími nemovitostmi disponuje výlučně žalovaný či rodiče žalovaného, kterým je přenechal k užívání. Byt číslo je pronajímán. Žalovaný bez vědomí (a souhlasu) žalobkyně s nájemcem bytu číslo domluvil, aby nájemné a další platby poukazoval žalovanému. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby žalovaný nájemné z bytu číslo umožnil pobírat jí, což žalovaný odmítl. Žalobkyně odvolala svůj souhlas se stávajícím způsobem užívání bytové jednotky číslo včetně garážového stání, jež dosud bezplatně užívá otec žalovaného. Žalobkyně má čistý měsíční příjem ve výši částka. Za období od září do anonymizováno roku rok žalovaný z bankovního účtu nacházejícího se v anonymizováno účastníků vybral částku v celkové výši částka, z toho částka zaslal na účet svého otce, částka na účet své partnerky a dále zaslal na bankovní účet do zahraničí částku částka. Žalobkyně si po odchodu žalovaného ze společné domácnosti v roce rok, kdy zůstala bez prostředků a žalovaný jí nic nehradil ani na výživu jejich dětí, zajistila finanční prostředky v přibližné výši částka vyčerpáním stavebního spoření a dále jako vydlužitel uzavřela smlouvu o zápůjčce částka a o zřízení zástavního práva zástavnímu věřiteli ke garáži číslo. Žalovaný hradí na základě rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kterým byl změněn rozsudek téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, výživné na syna jméno ve výši částka měsíčně, na syna jméno částka měsíčně a na syna jméno částka měsíčně. Výživné zletilému jméno poukazuje na jeho účet, výživné na zbylé dva syny žalovaný hradí k rukám žalobkyně.

4. Soud I. stupně věc po právní stránce posoudil podle § 713 odst. 1 o. z., § 728 a § 736 o. z. Návrh žalovaného na zastavení řízení soud I. stupně neshledal důvodným. Uzavřel, že v souladu s § 736 větou druhou o. z. lze na zaniklé a dosud nevypořádané anonymizováno přiměřeně aplikovat § 728 o. z. Soud I. stupně konstatoval, že jsou naplněny obě podmínky anonymizováno rozhodnutí o správě anonymizováno podle § 728 o. z. Účastníci neuzavřeli dohodu o správě toho, co je součástí anonymizováno, když žalobkyně opakovaně žalovanému oznamovala, že si činí nárok na nájemné z bytu číslo nesouhlasí s tím, aby toto nájemné pobíral žalovaný. Mezi účastníky nebylo podle soudu I. stupně sporu o tom, že jeden byt obývá sám žalovaný se svou přítelkyní, jeden obývá matka žalovaného, další otec žalovaného a poslední z bytů, tj. byt, o němž je řízení vedeno, je pronajímán a nájemné je poukazováno žalovanému. Soud I. stupně seznal, že žalobkyně má sice k dispozici shora specifikovaný rodinný dům, nicméně jedná se toliko o jednu pětinu nemovitostí náležejících do nevypořádaného anonymizováno účastníků. Žalovaný tedy sám různými způsoby užívá či bere požitky ze zbývajících čtyř pětin anonymizováno, žalovaný proto podle soudu I. stupně jednal při správě anonymizováno, respektive jeho části, způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem žalobkyně, rodiny nebo rodinné domácnosti. Soud I. stupně s odkazem na judikaturu vztahující se k tzv. potencialitě příjmů daného rodiče odmítl tvrzení žalovaného, že díky pobíranému nájemnému může přispívat na děti účastníků výživným v aktuální výši, tedy, že by správa bytu číslo vyznačující se pobíráním nájemného ze strany žalovaného bezpodmínečně sloužila zájmům rodiny. Soud přihlédl k tomu, že žalovaný má možnost pronajímat (a mít příjem minimálně ve výši částka) z dalšího bytu v obec, který obývá jeho otec. Dle názoru soudu I. stupně výživné na nezletilé syny účastníků žalobkyni nijak nekompenzuje a nemá kompenzovat právo žalobkyně užívat součásti nevypořádaného anonymizováno. Soud I. stupně při hodnocení, zda žalovaný jednal při správě anonymizováno, respektive jeho části, způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem žalobkyně, rodiny nebo rodinné domácnosti, přihlédl mimo jiné k postoji žalovaného, který v řízení uvedl, že důvodem, proč sdělil nájemci předmětného bytu, aby nájemné zasílal žalovanému místo žalobkyni, bylo, že žalobkyně zažádala o rozvod. Takové jednání žalovaného soud I. stupně hodnotil jako účelový krok učiněný ve snaze potrestat žalobkyni jejím vyloučením z dispozice s věcí, k níž jí též náleží vlastnické právo, a omezit tím její prostředky. Soud I. stupně uzavřel, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá podle § 728 o. z. rozhodnutí, jakým způsobem bude část společného jmění spravována, je tudíž důvodná. Uvedený závěr odůvodnil tím, že žalovaný spravuje byt číslo ve zřejmém rozporu se zájmem žalobkyně, resp. rodiny a zjevně nerespektuje vlastnické právo žalobkyně. Soud I. stupně proto považoval za spravedlivé, aby poté, co byt číslo dlouhodobě svévolně spravoval a pobíral z něj plody žalovaný způsobem, jenž žalobkyni ze správy bytu zcela vyloučil, byl stávající nepoměr mezi účastníky narovnán. Soud I. stupně dále vyložil, že přírůstky a výnosy z majetku, který byl ve společném jmění manželů v okamžiku jeho zániku, vzniklé v období od zániku společného jmění do jeho vypořádání, již sice striktně vzato součást společného jmění netvoří, protože po zániku společného jmění nelze nadále jeho masu rozšiřovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), nicméně právní režim těchto přírůstků a výnosů se řídí (stejně jako majetek v doposud nevypořádaném společném jmění) přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o společném jmění manželů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Soud I. stupně proto rozhodl i o oprávnění žalobkyně předmětný byt pronajmout (§ 713 o. z.) a doplnil, že oprávnění žalobkyně se vztahuje i na vzniklé přírůstky v podobě nájemného.

5. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.”) tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka.

6. Rozsudek soudu I. stupně napadl včasným a přípustným odvoláním žalovaný. Žalovaný setrval na svém návrhu na zastavení řízení s tím, že § 728 o. z. upravuje vztahy mezi manžely (nikoli mezi bývalými manžely), rovněž hovoří o správě společného jmění manželů (nikoli zaniklého společného jmění). Žalovaný dále namítl, že žalobkyně nikterak nerozporovala, jakým způsobem je s byty ve anonymizováno nakládáno. Dle žalovaného soud I. stupně též nesprávně zhodnotil, že výše výživného nemusí být v důsledku změny správy předmětného bytu vůbec změněna. Tento závěr podle žalovaného není ničím podložen. Žalovaný odkázal na rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, v němž opatrovnický soud při rozhodování o výživném vycházel z toho, že otec sám užívá jeden byt v anonymizováno účastníků, svým rodičům umožnil užívat dva jiné byty v anonymizováno, další byt pronajímá za částka měsíčně a nájemné si ponechává. Též citoval z protokolu o řízení před odvolacím soudem v opatrovnickém řízení (jednání před Krajským soudem v Praze ze dne datum rozhodnutí ve věci sp. zn. číslo jednací), z něhož se podává, že odvolací soud účastníky poučil, že anonymizováno účely stanovení výživného bude vycházet z příjmů otce minimálně ve výši částka měsíčně, a to s ohledem na rozsah užívání majetku ve společném jmění žalovaným. Žalovaný soudu I. stupně vytkl, že neúplně zjistil skutkový stav týkající se majetkových poměrů žalobkyně, tj. nereflektoval, že žalobkyně měla získat v roce rok částku částka a v roce rok částku částka. Žalovaný zcela nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyně byla ponechána bez prostředků a že žalovaný nehradil na jejich společné děti výživné. Na výživném nemá žádný dluh. Žalovaný se dále bránil hodnocení soudu I. stupně, že na možnost výkonu vlastnického práva žalobkyně k věcem v anonymizováno účastníků nemá vliv to, bydlela-li žalobkyně po určitou dobu u svého přítele a že se rozhodla rodinný dům, v hodnotě rovnající se zbylým nemovitým věcem náležejícím do anonymizováno účastníků, po tuto dobu nepronajímat. Hodnota nemovité věci výlučně užívané žalobkyní podle žalovaného dosahuje anonymizována tři slova Kč, zatímco byt, který užívá žalovaný má hodnotu 7 anonymizováno Kč a byt, který užívá jeho otec, má hodnotu 5,5 milionu Kč. Podle žalovaného je naopak zásadním, že žalobkyně odmítala disponovat s nemovitostí nepoměrně větší a hodnotnější a nyní se domáhá správy nepoměrně menšího bytu. Žalovaný se neztotožnil ani se způsobem, jímž soud I. stupně stanovil náklady řízení, které přikázal žalovanému k úhradě. Konkrétně by právní zástupkyni žalobkyně neměla náležet odměna za písemná podání ze dne datum, datum, datum a datum, jimiž žalobkyně doplňovala žalobní tvrzení nebo opakovala tvrzení, která uvedla v rámci jednání soudu, popř. tak učinit mohla. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu I. stupně tak, že se žaloba zamítá a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí.

7. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání souhlasila se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně. Předně zopakovala argumentaci týkající se návrhu žalovaného na zastavení řízení, považuje jej za nedůvodný, jelikož podle § 736 o. z. dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se anonymizováno ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. K tomu žalobkyně odkázala na komentářovou literaturu (C. H. Beck OZII, 2. anonymizováno rok, příjmení in Králíčková/Hrušáková/Westphalová a kol., strana 300 a násl.: § 736 o. z.), podle níž přiměřené užití úpravy o anonymizováno platí i anonymizováno případné řešení vzájemných rozporů mezi manžely (resp. bývalými manžely) a jsou-li vztahy mezi nimi konfliktní, pak lze rozhodnout o tom, že i v tomto mezidobí bude předmětnou věc užívat jen jeden z nich. Žalobkyně shrnula, že opačný názor by vedl k odnětí ochrany slabší straně a tento argument vztáhla na projednávanou věc tak, že uvedla výčet jednání, kterým podle ní žalovaný zneužil silnějšího postavení na úkor výkonu vlastnického práva žalobkyní a na úkor společných dětí účastníků. Žalobkyně je přesvědčena, že je dána výjimečnost situace a je spravedlivé, aby jejímu návrhu bylo vyhověno, neboť žalovanému do vypořádání společného jmění zůstanou k užívání tři byty v obec a garáž, včetně milionových úspor. Námitce žalovaného, že nemá smysl vést současně řízení o úpravu užívání věci a řízení o vypořádání společného jmění, žalobkyně oponovala tím, že předmětem projednávané věci je spor o užívání věci náležející do společného jmění účastníků, neřeší se však vlastnické právo k věcem po vypořádání společného jmění. K otázce vyživovací povinnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný počínaje datum snížil platby výživného anonymizováno všechny děti na polovic a současně zahájil řízení o snížení výživného. Není pravdou, že by opatrovnický soud žalovanému výživné stanovil, jelikož ve skutečnosti mezi účastníky byla uzavřena dohoda o výživném, která byla následně schválena opatrovnickým soudem. Žalobkyně vyjádřila podezření, že žalovaný spotřebovává úspory náležející do nevypořádaného společného jmění účastníků, protože není zaměstnán, není registrován jako anonymizováno, nepobírá anonymizována dvě slova, nepobírá žádný z důchodů vyplácených anonymizováno. Ohledně výtky žalovaného, že soud I. stupně v napadeném rozhodnutí nezohlednil, že žalobkyně v roce rok zrušila stavební spoření a vzala si zápůjčku od třetí osoby, žalobkyně navrhla, že může poskytnout k důkazu výpisy ze svého účtu, třebaže podle ní otázka majetkových poměrů žalobkyně překračuje rámec projednávané věci. Pokud žalovaný namítal, že hodnota nemovité věci užívané žalobkyní je vyšší než hodnota ostatních nemovitostí, bránila se tím, že cena jednotlivých nevypořádaných nemovitých věcí je podstatná anonymizováno řízení o vypořádání společného jmění účastníků, nikoli anonymizováno řízení v projednávané věci. K otázce nákladů řízení žalobkyně uvedla, že jí měly být přiznány náklady řízení z tarifní hodnoty uvedené v § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”). Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o. s. ř., včetně správnosti postupu v řízení předcházejícím jeho anonymizováno, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není opodstatněné.

9. Podle § 687 odst. 1 o. z. mají manželé rovné povinnosti a rovná práva.

10. Podle § 713 odst. 1 o. z. součástí společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.

11. Podle § 728 o. z. jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

12. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se anonymizováno ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

13. Žalovaný předně namítal, že § 728 o. z. upravuje vztahy mezi manžely (nikoli mezi bývalými manžely), rovněž hovoří o správě společného jmění manželů (nikoli zaniklého společného jmění), proto soud I. stupně neměl o správě věci v anonymizováno účastníků rozhodovat a řízení měl zastavit.

14. Odvolací soud především považuje za nutné vyložit, že zastavení řízení anonymizováno neexistenci nároku podle hmotného práva nepřichází vůbec v úvahu, v takovém případě by soud musel věc projednat a žalobu zamítnout.

15. V projednávané věci zaniklo společné jmění žalobkyně a žalovaného rozvodem jejich manželství a není sporu o tom, že jejich anonymizováno není dosud vypořádáno. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že v souladu s § 736 věty druhé o. z. lze v projednávané věci přiměřeně aplikovat § 728 o. z. anonymizováno zaniklé, avšak dosud nevypořádané společné jmění manželů, nadále platí pravidla anonymizováno správu společného jmění manželů podle § 713 a následující o. z. Přiměřená aplikace ustanovení o společném jmění v sobě zahrnuje i aplikaci pravidel o ochraně tohoto jmění. Závěr o možnosti aplikace § 728 o. z. i na zaniklé a dosud nevypořádané anonymizováno vyslovil i Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka. 16. obec postavení manželů (zakotvené v § 687 odst. 1 o. z.) projevující se ve společné správě, může být modifikováno dohodou spoluvlastníků anebo rozhodnutím soudu o správě podle § 728 o. z. Žaloba na určení, jakým způsobem bude společné jmění spravováno, není podmíněna naléhavým právním zájmem zmíněným v § 80 o. s. ř., neboť jde o specifickou žalobu založenou přímo zákonem - ustanovením § 728 o. z. Zákon žaloby na určení připouští tam, kde mohou přinést svým deklaratorním a pojmově nevykonatelným výrokem řešení určité právní situace (sporu), bez něhož by soudní ochrana porušených práv či právních poměrů nemohla být účinná. Soud je oprávněn zasáhnout do pravidel správy společného jmění manželů a aktivně legitimován k podání žaloby je dotčený manžel. Podmínkou anonymizováno rozhodnutí je, že a) manžel při správě společného jmění jedná způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a b) manželé (zde bývalí manželé) neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění. Manžel, proti němuž je žaloba podávána, jedná při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti např. tehdy, když neefektivně nakládá se svými příjmy, které tvoří součást anonymizováno (např. bezúročné půjčky) nebo pokud v rámci běžné správy hospodaří s majetkem takovým způsobem, že znesnadňuje či vylučuje užívání této věci druhým manželem (srov. příjmení, jméno; § 728 (Správa v režimu založeném rozhodnutím soudu). In: příjmení, jméno, příjmení, jméno, příjmení, jméno a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, rok, s. 261, marg. číslo). Meritorní rozhodnutí soudu pak efektivně chrání zájmy obou účastníků a jeho účinky budou trvat, dokud nebudou změněny novým (jiným) rozhodnutím soudu nebo nahrazeny dohodou (smlouvou) rozvedených manželů a zaniknou vypořádáním společného jmění manželů.

17. Soud I. stupně správně vyšel z předpokladu, že předmětné nemovité věci jsou ve společném jmění účastníků, neboť takto je jejich právo k nemovitým věcem zapsáno v katastru nemovitostí (srov. § 980 o. z.), a ani žalovaný to nepopírá. Dále v řízení před soudem I. stupně vyšlo najevo, že tyto nemovité věci jsou předmětem soudního sporu o vypořádání společného jmění účastníků a že zaniklé anonymizováno dosud není vypořádáno, účastníci (rozvedení manželé) se na správě těchto věcí nedohodli. Žalovaný tvrdil, že žalobkyně nikterak nerozporovala, jakým způsobem je s byty ve anonymizováno nakládáno. Soud I. stupně nicméně zjistil, že mezi manžely dohoda o správě anonymizováno uzavřena nebyla, naopak, poté, co žalovaný v důsledku odloučení manželů bez vědomí (a souhlasu) žalobkyně s nájemcem bytu číslo domluvil, aby nájemné a další platby poukazoval žalovanému namísto žalobkyně, které do té doby bylo nájemné z bytu zasíláno, žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k nápravě. Žalobkyně rovněž odvolala svůj souhlas se stávajícím způsobem užívání bytové jednotky číslo včetně garážového stání, jež dosud bezplatně užívá otec žalovaného. Zákonem vymezené hmotněprávní předpoklady anonymizováno rozhodnutí soudu o tom, jakým způsobem bude společné jmění spravováno, proto byly splněny.

18. Tvrzení žalovaného o vázanosti výživného anonymizováno syny účastníků na příjem z bytu číslo ve společném jmění účastníků není relevantní ani způsobilé zvrátit právní posouzení věci soudem I. stupně, které odvolací soud považuje za správné. Výživné je určeno nezaopatřeným dětem účastníků, nelze je tedy považovat za příjem žalobkyně ani hodnotit v rámci rozhodování o správě anonymizováno. Pokud žalovaný namítá, že čistý příjem z nájmu bytu, který podle něj činí zhruba částka až částka měsíčně, byl rozhodným anonymizováno stanovení výše výživného anonymizováno všechny tři děti účastníků, pak odvolací soud uvádí, že sám žalovaný tvrdil a dokládal, že opatrovnický soud by vycházel anonymizováno účely stanovení výživného z příjmů otce minimálně ve výši částka měsíčně. Příjem z nájmu předmětného bytu tak tvoří necelou osminu z potencionálních příjmů žalovaného. Odvolací soud má (nehledě na shora popsanou nedůvodnost argumentace žalovaného ve vztahu ke správě anonymizováno) za to, že by taková část celkových příjmů žalovaného neměla zásadní vliv na stanovení výše výživného. Žalovaný může případně podat návrh na snížení výživného, dojde-li k podstatné změně okolností, např. v důsledku podstatné změny jeho příjmů. Nelze ani pominout, že žalovaný spravuje, jak zjistil soud I. stupně, další nemovitosti, z nichž by mu mohl plynout další příjem.

19. K námitce, že soud I. stupně nereflektoval částky, jež měla žalobkyně inkasovat před více než dvěma lety (v roce rok částku částka a v roce rok částku částka) odvolací soud uvádí, že soud I. stupně učinil skutková zjištění ohledně uvedených částek, byť uvedl, že je při svém rozhodování o správě předmětného bytu nezohlednil. Jak plyne z odůvodnění napadeného rozhodnutí (srov. bod 20 a 27 odůvodnění napadeného rozhodnutí), soud I. stupně při určení, kdo bude spravovat byt číslo vycházel především ze zjištění týkajících se nemovitých věcí náležejících do anonymizováno účastníků, nikoli úspor účastníků (nezohlednil ani větší část úspor ze anonymizováno, kterými disponuje pouze žalovaný).

20. Soud I. stupně se náležitě vypořádal i s námitkou žalovaného, že žalobkyně bydlela po určitou dobu po odloučení manželů u svého přítele a že se rozhodla shora specifikovaný rodinný dům po tuto dobu nepronajímat. Žalovaný taktéž další z bytů náležejících do anonymizováno, které spravuje, nepronajímá, nýbrž je bezplatně užívají jeho rodiče.

21. Pokud se jedná o výhradu ohledně hodnoty jednotlivých nemovitých věcí spravovaných účastníky, pak odvolací soud uvádí, že rodinný dům, který podle žalovaného dosahuje hodnoty zbylých nemovitých věcí náležících do anonymizováno účastníků, je užíván nejen žalobkyní, ale i dětmi účastníků. Žalobkyni, přestože má z domu užitek, z něj žádný příjem neplyne. Posouzení hodnoty rodinného domu a dalších nemovitých věcí náležejících účastníkům bude jistě řešeno v rámci vypořádání jejich anonymizováno, není však předmětem tohoto řízení. Každý z účastníků užívá jednu z nemovitých věcí v anonymizována dvě slova účely zajištění svých bytových potřeb, přičemž žalovaný navíc dosud disponuje dalšími dvěma byty, které bezplatně přenechává svým rodičům, a též bytem číslo z něhož má příjem v podobě nájemného. Odvolací soud proto souhlasí se soudem I. stupně, že žalovaný nerespektuje vlastnické právo žalobkyně k bytovým jednotkám, přestože náležejí do anonymizováno účastníků, čímž zamezuje realizaci práv žalobkyně uvedených v § 713 odst. 1 o. z. Lze tedy uzavřít, že žalovaný při správě společného jmění jednal způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, což lze usuzovat i z toho, že bez vědomí (a souhlasu) žalobkyně s nájemcem bytu číslo domluvil, aby nájemné a další platby poukazoval žalovanému namísto žalované. Proto odvolací soud shodně se soudem I. stupně považuje za spravedlivé, aby poté, co byt číslo dlouhodobě svévolně spravoval a pobíral z něj plody žalovaný způsobem, jenž žalobkyni ze správy bytu zcela vyloučil, byl narovnán nepoměr mezi účastníky. Režim správy zaniklého, ale nevypořádaného anonymizováno bývalých manželů modifikovaný napadeným rozhodnutím podle názoru odvolacího soudu naplňuje zásady rovného postavení obou bývalých manželů při zachování požadavku na co největší účast obou účastníků na správě společného jmění.

22. Z důvodů shora uvedených odvolací soud považuje napadený rozsudek ve výroku I o věci samé za správný, proto jej podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

23. Soud I. stupně správně rozhodl podle zásady úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) o nákladech řízení. Odvolací soud nesouhlasí pouze se stanovenou výší nákladů. Úspěšné žalobkyni byla podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku částka a nákladů zastoupení advokátem určených podle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 1 AT z tarifní hodnoty ve výši částka, tj. částka za každý z následujících úkonů: i) za převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT); ii) za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT); iii) za písemné podání nebo návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) ze dne datum (žalobu); iv) za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne datum (repliku); v ) za účast na jednání soudu (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) dne datum; vi) za písemné podání ze dne datum; vii) za písemné podání ze dne datum; viii) za účast na jednání soudu dne datum; ix) za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne datum; x) za písemné podání ze dne datum; xi) za písemné podání nebo návrh ve věci ze dne datum; xii) za účast na jednání soudu dne datum, to vše včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po částka podle § 13 odst. 4 AT a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka, tj. ve výši částka Odvolací soud má za to, že některá z písemných podání učiněných žalobkyní nelze považovat za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 o. s. ř. Žalobkyni byla přiznána odměna celkem za 7 písemných podání (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), přičemž odvolací soud považuje za účelné pouze dvě z těchto podání, a to podání uvedené shora pod body iii) a iv). Ostatní písemná podání považuje odvolací soud za neúčelná, neboť žalobkyně jimi doplňovala svá žalobní tvrzení, případně se podání netýkala přímo projednávané věci či je žalobkyně učinila bezprostředně před nebo po jednání, ač tak mohla učinit v průběhu jednání. Celkové náklady řízení tak tvoří soudní poplatek ve výši částka a 7 úkonů po částka, 7 režijních paušálů (odměna včetně režijních paušálů v celkové výši částka) a podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náhrada za DPH z odměny právní zástupkyně, a to ve výši částka. Celkové náklady řízení před soudem I. stupně činí částka Odvolací soud tedy přisvědčil žalovanému ohledně neúčelnosti některých úkonů žalobkyně, za které jí byla soudem I. stupně soudem přiznána náhrada nákladů řízení, a napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve výroku o nákladech řízení co do výše nákladů řízení změnil, jinak jej i v tomto výroku jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

24. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla i v odvolacím řízení úspěch, má proto vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů, které jí v tomto stadiu řízení vznikly. Jsou tvořeny odměnou advokátky za dva úkony právní služby (účast u odvolacího jednání a písemné vyjádření k odvolání) podle § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu, tj. 2 × částka (§ 9 odst. 1AT), dále dvěma paušálními náhradami po částka (§ 13 odst. 3 AT) a náhradou za 21% DPH ve výši částka (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.), tj. celkem částka O lhůtě splatnosti a platebním místě odvolací soud rozhodl podle § 160 odst. 1 a §149 odst. 1 o. s. ř. Proti výroku I tohoto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Proti výrokům II a III tohoto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.).