15 Co 401/2024

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Slavíkové a soudkyň Mgr. Adély Kaftanové a Mgr. Olgy Lenochové ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozen Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: název , IČO sídlem adresa za niž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částka Kč s příslušenstvím a omluvu, o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. července 2024, č. j. 48 Jméno žalobce B /2024-97

I. Rozsudek soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Shora v záhlaví specifikovaným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od , datum, do zaplacení, ( výrok I.), žalobu na uložení povinnosti žalované písemně se žalobci omluvit doporučeným, datovaným, oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem tohoto znění: „Omluva panu , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce A, : Česká republika, jednající , název, , se Vám omlouvá za Vaše nezákonné a ve veřejném prostoru medializované , podezřelý výraz, pro údajný , podezřelý výraz, , které bylo zahájeno usnesením , právnická osoba, , oddělení obecné kriminality Územního odboru , adresa, ze dne , datum, , pokračovalo podáním obžaloby ze strany Okresního státního zastupitelství v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , jehož státní zástupce (, tituly před jménem, , právnická osoba, ) zcela zanedbal povinnost dozírat na zákonnost přípravného řízení, poté pokračovalo odsuzujícím rozsudkem Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a bylo skončeno teprve usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kterým bylo rozhodnuto o zrušení tohoto rozsudku a o postoupení věci. Přijměte prosím omluvu za tento nezákonný postup , právnická osoba, , oddělení obecné kriminality Územního odboru , adresa, , dále Okresního státního zastupitelství v , adresa, a také Okresního soudu v , adresa, , kterým Vám byla způsobena těžko odčinitelná nemajetková újma a veřejně poškozena Vaše pověst, a kterým bylo porušeno zejména Vaše základní právo nebýt trestně stíhán jinak nežli z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, zaručené každému článkem 8 Listiny základních práv a svobod, a základní právo na ochranu osobnosti, zaručené článkem 10 Listiny základních práv a svobod.“ ( výrok II.) a žaloba na uložení povinnosti žalované veřejně se žalobci omluvit a po dobu dvou měsíců, počínaje třetím dnem od právní moci rozsudku, zveřejnit na svojí webové stránce www.justice.cz tuto omluvu: „Omluva panu , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce A, : , název, , se omlouvá panu , jméno FO, za jeho nezákonné a ve veřejném prostoru medializované , podezřelý výraz, pro údajný , podezřelý výraz, , které bylo zahájeno usnesením , právnická osoba, , oddělení obecné kriminality Územního odboru , adresa, ze dne , datum, , pokračovalo podáním obžaloby ze strany Okresního státního zastupitelství v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , jehož státní zástupce (, tituly před jménem, , právnická osoba, ) zcela zanedbal povinnost dozírat na zákonnost přípravného řízení, poté pokračovalo odsuzujícím rozsudkem Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a bylo skončeno teprve usnesením Krajského soudu v , město, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kterým bylo rozhodnuto o zrušení tohoto rozsudku a o postoupení věci. , název, vyslovuje panu , jméno FO, veřejnou omluvu za tento nezákonný postup , právnická osoba, , oddělení obecné kriminality Územního odboru , adresa, , dále Okresního státního zastupitelství v , adresa, a také Okresního soudu v , adresa, , kterým byla panu , jméno FO, způsobena těžko odčinitelná nemajetková újma a veřejně poškozena jeho pověst, a kterým bylo porušeno zejména jeho základní právo nebýt trestně stíhán jinak nežli z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, zaručené každému článkem 8 Listiny základních práv a svobod, a základní právo na ochranu osobnosti, zaručené článkem 10 Listiny základních práv a svobod.“, ( výrok III.). Výrokem IV. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Uvedeným způsobem soud prvního stupně rozhodl o nároku žalobce na poskytnutí omluvy výše uvedeného znění a zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jako odškodnění za nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím vydaným v , podezřelý výraz, vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Řízení bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne , datum, o zahájení , podezřelý výraz, pro , podezřelý výraz, odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Po podání obžaloby byl žalobce odsouzen rozsudkem Okresního soudu v , adresa, k trestu odnětí svobody na 2 léta s podmíněným odkladem na 2 léta, usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc postoupena , právnická osoba, Středočeského kraje k případnému posouzení věci jako přestupku; téhož dne usnesení nabylo právní moci. Podle skutkových tvrzení týkajících se zásahů do osobnostní sféry byl žalobce , podezřelý výraz, , který nespáchal, byla poškozena pověst žalobce a narušeny vztahy s rodinou, přáteli a známými a tyto se nepodařilo obnovit, dne , datum, manželka žalobce se podrobila zákroku a byla jí diagnostikována rakovina, poté procházela náročnou onkologickou léčbu, žalobce o ní pečoval, současně musel řešit , podezřelý výraz, čímž celkově došlo ke zhoršení jeho , podezřelý výraz, , věc byla rovněž medializována. Žalovanou poskytnutou omluvu žalobce nepovažuje za dostatečnou, podrobnější omluvu požaduje i zveřejnit. Nárok u žalované byl předběžně uplatněn dne , datum, , do podání žaloby žalovaná žalobcův nárok neprojednala.

3. Žalovaná ve stanovisku ze dne , datum, konstatovala nezákonné rozhodnutí, žalobci se omluvila, nárok na peněžité odškodnění nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím a požadavek na omluvu v podobě žalobcova znění důvodným neshledala.

4. Ve skutkové rovině soud prvního stupně vyšel z účastníky nesporovaný skutečností (vyjádřeno pod bodem 4 odůvodnění) a z výsledků provedeného dokazování (vyjádřeno pod bodem 5 odůvodnění rozhodnutí).

5. Na zjištěné soud prvního stupně aplikoval příslušná ustanovení zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) , konkrétně ustanovení § 1, § 5 písm. a), § 8 odst. 1, § 14 odst. 3, § 15 odst. 2, § 31a odst. 1 a 2.

6. Soud prvního stupně se primárně zabýval splněním předpokladů vzniku odpovědnosti státu ve smyslu citovaného zákona, pro které je třeba naplnění tří kumulativních podmínek, jejichž existence musí být v soudním řízení bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozenému (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), jedná se konkrétně o 1. existenci nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2. vznik škody a 3. příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody.

7. V poměrech dané věci , podezřelý výraz, žalobce neskončilo pravomocným odsouzením a usnesení o zahájení , podezřelý výraz, odst. 1 tr. řádu tak je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk; podmínka existence odpovědnostního je titulu naplněna. K otázce, zda nezákonným rozhodnutím došlo k porušení konkrétních práv žalobce a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy, soud prvního stupně uzavřel, že do osobnostní sféry žalobce bylo zasaženo v míře poměrně malé, a to i pokud jde o obecné dopady , podezřelý výraz, . Prokázání zásahu do osobnostních sfér žalobce vyplynulo ze závěrů o skutkovém stavu. Skutečnost, že manželka žalobce onemocněla právě v době , podezřelý výraz, žalobce, nelze žalované přičítat, připustit lze toliko, že žalobce musel řešit současně obě stresové situace K zásadnějším dopadům do zdraví žalobce nedošlo, když některými základními , podezřelý výraz, trpěl již před , podezřelý výraz, (nadváha, vysoký krevní tlak a cukrovka). Soud prvního stupně rovněž neshledal žádný výrazný zásah do rodinných vztahů žalobcovy rodiny. Pokud žalobce zmiňoval určité výčitky od dětí a manželky, dotazy sousedů a známých, soud prvního stupně poukázal na skutečnost, že není osobou bezúhonnou, pro kterou by předmětné , podezřelý výraz, bylo první takovou skutečností, když v minulosti byl žalobce odsouzen pro závažnou trestnou činnost k vysokému trestu odnětí svobody. Skutečnost, že došlo k zahlazení odsouzení v roce 2022, soud prvního stupně hodnotil pomocí komentářové literatury, podle které zahlazení odsouzení je nadále fikcí, která má odsouzeným po určité době zajistit, aby se mohli opět začlenit do společnosti a informace o jejich předchozím odsouzení nebyla snadno veřejně dostupná. Je však možné k předchozímu odsouzení přihlédnout z hlediska celkového hodnocení osoby žalobce a uvedené promítnout i v úvaze o odpovídající formě zadostiučinění. V poměrech dané věci nelze rovněž odhlédnout od toho, že ani odvolací soud v , podezřelý výraz, neměl pochybnosti o tom, že se skutek stal a že bylo lze předpokládat, že je v rozporu s právem, když byla věc postoupena do přestupkového řízení. Za nepřípadné označil námitky ex post zpochybňující provedený test na pozitivitu nákazou covid-19 či formu, kterou zvolila hygienická stanice při nařízení karantény. Žalobce netvrdil, že by využil dostupné opravné prostředky proti pokynu hygienické stanice, v rámci něhož mohl brojit i proti pozitivnímu výsledku testu; soud prvního stupně zdůraznil, že v kompenzačním řízení neposuzuje ani to, zda se skutek stal ani vinu žalobce ani neposuzuje důvodnost, opodstatněnost či věcnou správnost úkonů orgánů činných v , podezřelý výraz, , včetně podané žaloby. Zproštění obžaloby nezpůsobuje, s výjimkou fikce, nezákonnost usnesení o zahájení , podezřelý výraz, , nezákonnost žádného jiného postupu či úkonů v , podezřelý výraz, . Poukaz žalobce na dopady, k nimž mělo dojít až po skončením , podezřelý výraz, , či které i poté přetrvávaly nelze při úvaze o vzniklé škodě zohlednit, neboť v souladu s konstantní judikaturou, platí, že trvání negativního zásahu v osobnosti žalobce se nutně ohraničuje maximálně dobou trvání posuzovaného řízení (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). V soudem posuzovaném sporu bylo prokázáno, že věc žalobce medializována byla, je však zjevné, že , podezřelý výraz, žalobce bylo pro média zajímavé hlavně proto, že se dostal do interakce s bývalým soudcem , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož , podezřelý výraz, byla v této souvislosti probírána a připomínána. Dle úvahy soudu prvního stupně lze pochybovat o tom, že by, jinak případu žalobce byla věnována nějaká větší mediální pozornost. Nadto zejména článek publikovaný na webu Ekonomického deníku vyznívá pro žalobce spíše příznivě, neboť je v něm jeho věc líčena jako bagatelní či absurdní, je vyjádřena pochybnost, zda taková věc má být projednávána před soudem a je naznačena její zajímavost právě pro propojení s osobou bývalého soudce , jméno FO, . V článku jsou uváděny skutečnosti zpochybňující vinu žalobce s poukazem právě na otázku možnosti dávat telefonický pokyn ke karanténě. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce touto formou medializace zvlášť neutrpěl, neboť sympatie médií byly spíše na jeho straně a nikoliv na straně orgánů činných v , podezřelý výraz, .

8. Na takto vystavěném půdorysu vytrpěné újmy soud prvního stupně posuzoval, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí a omluva poskytnutá žalovanou, nebo zda žalobci náleží širší a veřejná omlouva a/nebo zadostiučinění v penězích. Při stanovení formy či výše zadostiučinění přitom vycházel především z povahy , podezřelý výraz, , z délky , podezřelý výraz, a následků způsobených , podezřelý výraz, v osobnostní sféře poškozeného, když přihlédl i k okolnostem, za nichž k majetkově újmě došlo. Soud prvního stupně zdůraznil, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva na místě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

9. K uvedeným kritériím soud prvního stupně uvedl následujícín: délka , podezřelý výraz, cca 8 měsíců je délkou zcela přiměřenou s ohledem na povahu obvinění i na to, že věc probíhala na dvou stupních soudní soustavy. Věc probíhala s největším urychlením, což přispělo k tomu, že k zásahům do života žalobce došlo jen ve zcela minimálním rozsahu. , podezřelý výraz, patří do skupiny trestných činů proti životu a zdraví. Žalobce byl stíhán za uvedený , podezřelý výraz, ve formě , podezřelý výraz, , a to proto, že se jej měl dopustit v době, kdy byl v zemi vyhlášen nouzový stav. Žalobci hrozil trest na 2-8 let, nemusel se obávat trestu nepodmíněného, a to i s ohledem na svou , podezřelý výraz, , kdy se dopustil zcela odlišné trestné činnosti; ani sám žalobce netvrdil, že by se obával nepodmíněného trestu, i kdyby se žalobce obával nepodmíněného trestu, trvala tato nejistota pouze přibližně 4 měsíce, neboť mu nepravomocně byl právě podmíněný trest odnětí svobody uložen „toliko“ za přečiny stanovící , podezřelý výraz, až na 2 roky, peněžitý trest či propadnutí věci. Za situace, kdy byl v minulosti žalobce trestně stíhán za závažnou drogovou trestnou činnost a odsouzen k dlouholetému trestu odnětí svobody, který převážně i vykonal, je třeba přihlédnout k tomu, že již obecnou zkušenost s , podezřelý výraz, má a újma samotným , podezřelý výraz, způsobená tak není shodná jako újma, kterou by pociťovala osoba bez jakékoliv zkušenosti s orgány činnými v , podezřelý výraz, . Přihlédnout je přitom třeba i k tomu, jak byla rozporuplná nálada ve společnosti v době proticovidových opatření a je možné, že část žalobcova okolí mohla ho odsuzovat za to, že šíří covidovou nákazu a svým jednáním se tak vládním opatřením vzepřel.

10. Pokud se jedná o výši zadostiučinění, soud prvního stupně vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR …67/2016, když dal i účastníkům na srozuměnou, že mohou případy ke srovnání navrhnout a sám veden zásadou předvídatelnosti soudního rozhodování při jednání dne , datum, účastníkům sdělil, s jakým případem bude případ žalobce srovnávat. Žalobce i žalovaná ponechali výběr srovnávací judikatury na soudu, ten přitom vycházel z rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, . V dané věci šlo o podezření z , podezřelý výraz, ublížení na zdraví podle § 144 odst. 1 tr. zákoníku v souběhu s , podezřelý výraz, a , podezřelý výraz, , kdy , podezřelý výraz, trvalo 8 měsíců, tamní žalobce byl ohrožen trestem odnětí svobody v sazbě až 4 roky s možným navýšením o jednu třetinu, z dopadů bylo prokázáno snížení pracovní výkonnosti, která byla ze strany zaměstnavatele řešena pohovory, výtkami, tamní žalobce přestal mít čas na rodinu a společné trávení času, fakticky chátral, hubnul, špatně spal a měl problémy psychické. Nad rámec konstatování nezákonného rozhodnutí bylo přiznáno , částka, , v porovnávaném případě šlo o osobu bezúhonnou. Soud prvního stupně uzavřel, že za dané situace by nebylo v souladu s obecně přijímanou představou spravedlnosti, pokud by žalobci, který již byl soudně trestán za závažnou trestnou činnost a pobýval řadu let ve výkonu trestu odnětí svobody, mělo být poskytnuto odškodnění v peněžité podobě. Za spravedlivé a odpovídající zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou vydáním nezákonného rozhodnutí vůči žalobci shledal za odůvodněné poskytnutí omluvy žalovanou a konstatování vydání nezákonného rozhodnutí. Požadované relutární satisfakce proto v celém rozsahu zamítl.

11. Pokud jde o požadovanou omluvu, prvostupňový soud dodal, že žalobce může být s požadavkem na omluvu úspěšný jen v případě, že její text svým obsahem odpovídá okolnostem posuzované věci a je přiměřený. Žalobce se však domáhal i omluvy za to, že státní zástupce zcela zanedbal povinnost dozírat na zákonnost přípravného řízení, žalovaná se měla omluvit i za nezákonný postup Okresního státního zastupitelství v , adresa, a Okresního soudu v , adresa, , jakož i za porušení práva nebýt trestně stíhán jinak nežli z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Takto formulované znění omluvy požadované žalobcem je s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti posuzovaného řízení, s ohledem na to, co bylo prokázáno, a i s ohledem na právní konstrukci odpovědnostního titulu zcela nepřiměřené. V řízení nebylo prokázáno, že by státní zástupce porušil povinnosti stanovené mu v souvislosti s dozorem nad přípravným řízením. Pokud v tomto směru soud žalobci adresoval procesní poučení a výzvu podle § 118a odst. 3 o.s.ř., žalobce žádné důkazy neoznačil. Nezákonný postup nelze spatřovat ani v tom, že ve věci byla podána obžaloba, případně ve vydání nepravomocného rozsudku Okresního soudu v , adresa, . Nezákonný postup nelze spatřovat v tom, že byl žalobce stíhán pro podezření z , podezřelý výraz, . Ze skutečnosti, že odvolací , podezřelý výraz, dospěl k závěru, že je na místě věc postoupit do přestupkového řízení, rovněž nelze dovozovat, že žalobce byl trestně stíhán jinak nežli z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.

12. Soud prvního stupně dále zdůraznil, že doplňovat jakékoli údaje či jinak omluvu modifikovat, soudu, který je vázán žalobním petitem, nepřísluší. Jinak řečeno, je-li požadovaná forma zadostiučinění (omluva) objektivně s ohledem na okolnosti posuzované věci nepřiměřená, nelze ji poškozenému přiznat a je třeba ji zamítnout již jen z důvodu její přílišné šíře (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, či z recentní judikatury ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ).

13. Soud prvního stupně shledal požadovanou omluvu jako neodpovídající prokázanému skutkovému stavu věci, jakož i právní konstrukci, kdy nezákonnost usnesení o zahájení , podezřelý výraz, je založena na právní fikce, požadavek na zaslání požadovaného textu omluvy proto rovněž zamítl , když shodný osud sdílí i požadavek na její uveřejnění.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 5 režijních paušálů po , částka, podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za vyjádření ze dne , datum, k žalobě, vyjádření ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, a za přípravu a účast při jednání dne , datum, (podle § 1 odst. 3 písm. a/, b/ a c/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), tedy celkem v částce , částka, .

15. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání z důvodů obsažených v ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř. a § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř.. Odvolatel soudu prvního stupně vytýkal nadbytečně věnovanou pozornost tomu, zda v jednací síni nejsou mezi veřejností přítomni navrhovaní svědci. Nesprávný je závěr o tom, že , podezřelý výraz, žalobce původně „nebylo nezákonné“, což je závěr rozporný s judikaturou Ústavního soudu (srovnej nález Ústavního soudu II ÚS 580/08 (úvaha, na které rozhodnutí soudu prvního stupně není založeno). Odvolatel odkázal na obvyklé a časté (veřejné) omluvy žalované nezákonně trestně stíhaným osobám (a to i těm, které nejsou veřejně činné či veřejně známé), které cituje z webových stránek , název, , rekapituloval. V důsledku nesprávného a ryze formalistického právního posouzení věci soudem prvního stupně se žalobci nedostalo vůbec žádné (ani osobní ani veřejné) omluvy, ačkoliv o jeho nezákonném , podezřelý výraz, informovaly sdělovací prostředky veřejnost. Tzv. „omluva žalované“ žalobci v rámci předběžného projednání nároku neodpovídá žalobou požadovanému znění, je strohá a zcela nedostatečná a relativizována připojenými (nesouhlas s nimi) komentáři žalované, čímž zcela pozbývá účinků omluvy (srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ); o řádnou omluvu, a tedy ani o přiměřené zadostiučinění podle § 31a zákona nejde a jít nemůže.

16. Soud prvního stupně rovněž zjevně nesprávně posoudil základní pravidla pro odškodňování nemajetkové újmy v případech nezákonného , podezřelý výraz, , tak jak je vymezil Nejvyšší soud, například v rozsudku sp. zn. , spisová značka, . Žalobce si především nepřivodil , podezřelý výraz, sám, neboť SMS zpráva z hygienické stanice není správním rozhodnutím, které by kohokoliv k čemukoliv zavazovalo, zpráva pouze signalizovala pozitivní výsledek testů, nikoliv propuknutí , podezřelý výraz, . Žalobce svoji cestu v osobním automobilu z , adresa, absolvoval sám, nemohl nakazit ani ohrozit nikoho dalšího, zahájení , podezřelý výraz, bylo záměrné a zlovolné s cílem žalobce poškodit pro jeho osobní přátelské kontakty s tehdy trestně stíhaným , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce nespojoval vznik , podezřelý výraz, své manželky s jeho nezákonným , podezřelý výraz, , za situace, kdy tato okolnost nastala souběžně s jeho , podezřelý výraz, , výrazně se zhoršil jeho psychický stav i stav jeho manželky, což se odrazilo či mělo potenciál se odrazit v prognóze a postupu její léčby. Zdůraznil, že byl obviněn a posléze obžalován, nikoliv pro méně závažný , podezřelý výraz, ), nýbrž pro , podezřelý výraz, ) šíření nakažlivé lidské , podezřelý výraz, odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku pro tento , podezřelý výraz, (zločin) byl i odsouzen uložením podmíněně odloženého nikoliv však bagatelního trestu.

17. Nezákonné trestní stíhání žalobce trvalo déle než 8 měsíců; v této souvislosti žalobce poukázal na závěry vyjádřené v nálezu Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 3271/20 hodnotící zásahy do jeho osobní cti a dobré pověsti již samotným zahájením trestního stíhání. Soudem prvního stupně učiněné „srovnání“ případu žalobce s jiným „obdobným případem“ je zcela nepřípadné. V této souvislosti poukázal sám žalobce na rozhodující praxi Městského soudu v Praze, například ve věci č. j. , spisová značka, , či , spisová značka, .

18. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Soud prvního stupně se zabýval konkrétními okolnostmi žalobcova , podezřelý výraz, , na což trefně navazuje závěr, že orgány činné v , podezřelý výraz, postupovaly v mezích své pravomoci, což nelze vyvrátit ani skutečností, že došlo k žalobcovu zproštění, respektive že trestní soud rozhodl o postoupení věci do přestupkového řízení. Žalovaná zdůraznila, že při sdělení obvinění a podání obžaloby není vyžadován takový stupeň pravděpodobnosti či jistoty spáchání , podezřelý výraz, , jaký je třeba pro vynesení odsuzujícího rozsudku. Státní zástupce byl při podání obžaloby důvodně přesvědčen, že skutek se stal a obviněný jej spáchal, přičemž při podání obžaloby se rovněž přihlíží k tomu, že důkazy shromážděné v přípravném řízení nemusí poskytovat zcela nezpochybnitelnou jistotu o vině obviněného. Orgány činné v , podezřelý výraz, postupovaly v mezích své pravomoci a dle principů zakotvených v trestním řádu, nikoliv nezákonně. Odkaz žalobce na nález Ústavního soudu, který je již překonaný, není přiléhavý. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu naopak podporuje správnost závěrů soudu prvního stupně; v této souvislosti žalovaná poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, (doplnit. Pokud se jedná o formu a výši zadostiučinění, poukázala žalovaná rovněž na judikaturu Nejvyššího soudu, například sp. zn. , spisová značka, jejíž závěry citovala. Soud prvního stupně podrobně rozebral veškeré faktory ovlivňující způsob zadostiučinění, včetně užití srovnávacího diktatury. Nad rámec srovnávacího rozhodnutí, které použil soud prvního stupně, předložila žalovaná další rozhodnutí, z nichž je možno učinit závěr, že zadostiučinění poskytnuté žalovanou žalobci je zcela adekvátn íkonkrétním okolnostem případu. Jedná se o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, : zaměstnankyně , podezřelý výraz, odst 1) TZ, sazba: až 1 rok, délka , podezřelý výraz, : 1 rok, zásahy do osobní sféry, celkem zadostiučinění: konstatování porušení práva, OSPH 2 rozsudek č.j. , spisová značka, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : , podezřelý výraz, . 1 TZ a , podezřelý výraz, odst. 1 odst. 2 písm. c), sazba: až 3 roky, délka trestního stíhání: 11 měsíců, na prvním stupni byl odsouzen, zásahy do osobní a rodinné sféry žalobce, celkem zadostiučinění: konstatování porušení práva, OSPH 2 rozsudek č.j. , spisová značka, ; žalobcem předložená srovnávací rozhodnutí jsou naprosto nepřiléhavá.

19. Odvolací soud přezkoumal dle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

20. Výše popsané skutkové zjištění soudu prvního stupně o průběhu namítaného řízení představuje dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci.

21. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále též jako ″OdpŠk″), nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

22. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud v návaznosti na judikaturu vycházející rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , právnická osoba, 6/90, uveřejněného pod číslem 35/1991 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [podle něhož se v případech, kdy , podezřelý výraz, bylo zastaveno nebo došlo ke zproštění obžaloby, se nárok na náhradu škody způsobené zahájením a vedením , podezřelý výraz, se proto posuzuje podle § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk] dospěl k závěru, že usnesení o zahájení , podezřelý výraz, je třeba považovat za nezákonné i v případě, kdy , podezřelý výraz, skončí postoupením věci do přestupkového řízení, přičemž výsledek přestupkového řízení není z hlediska splnění podmínek odpovědnosti státu za újmu způsobenou uvedeným , podezřelý výraz, rozhodný. Skutečnost, že se žalobce dopustil jednání, pro které byl následně trestně stíhán, lze však zohlednit jako okolnost provázející zahájení , podezřelý výraz, , která může mít vliv na stanovení formy či výše přiměřeného zadostiučinění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za něž je považováno rozhodnutí, jímž se , podezřelý výraz, zahajuje.

23. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

24. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněného pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou , podezřelý výraz, , které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy , podezřelý výraz, , též z délky , podezřelý výraz, , a především dopadů , podezřelý výraz, do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat.

25. Samotné , podezřelý výraz, způsobuje zpravidla újmy, které by se souhrnně daly označit za morální poškození osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení jejího soukromého, rodinného, popřípadě i jiného života. Ve vztahu nemajetkové újmě vzniklé v důsledku nezákonného rozhodnutí je na žalobci, aby tvrdil a v případě procesní potřeby pokazoval, že mu v důsledku nezákonného rozhodnutí újma vznikla (srov. 3. právní věta Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné pod R 58/2011, dále jen „Stanovisko“).

26. Podle závěrů vyjádřených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněném pod číslem 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jako „rozsudek R 67/2016“), musí výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 OdpŠk na náhradě nemajetkové újmy způsobené , podezřelý výraz, , které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu. V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná částka. V konečném důsledku tedy musí výše soudem přiznaného zadostiučinění odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích (poměřovaných zejména s ohledem na uvedená kritéria) shodují. Významnější odchylka je v tomto směru možná jen tehdy, bude-li též soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

27. Vedle toho je třeba podle § 31a odst. 2 OdpŠk při stanovení formy a výše zadostiučinění přihlédnout k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Těmi budou zejména okolnosti vydání usnesení o zahájení , podezřelý výraz, , projevující se například ve zjištění, že , podezřelý výraz, bylo proti poškozenému zahájeno zjevně bezdůvodně nebo dokonce s cílem jej poškodit, ale také okolnosti zahájení , podezřelý výraz, předcházející, popřípadě , podezřelý výraz, poškozeného provázející, vedoucí k závěru o podílu poškozeného na tom, že proti němu bylo , podezřelý výraz, zahájeno, popřípadě, že proti němu bylo ve vedení , podezřelý výraz, pokračováno, aniž by bylo možné současně dovodit, že si , podezřelý výraz, zavinil sám. V této souvislosti je třeba rovněž zohlednit důvody, pro které k zastavení , podezřelý výraz, , nebo zproštění obžaloby došlo. Přitom je třeba vycházet z toho, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat.

28. Vznik nemajetkové újmy způsobené výkonem veřejné moci zpravidla nelze dokazovat (jde o stav mysli poškozené osoby). V řízení se tak obvykle zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody, aby se dotčená osoba mohla cítit poškozenou, tedy zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčenou ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dochází tak pro účely stanovení zadostiučinění k faktické objektivizaci újmy, neboť dosažení skutečného zjištění, jakou míru újmy konkrétní poškozený vytrpěl, možné není.

29. Z odůvodnění odvoláními napadeného rozhodnutí je zřejmé, že soud prvního stupně ve vztahu k žalobcem uplatněnému nároku na zadostiučinění újmy, spočívající v narušení jeho psychiky, zdraví, a rodinného života, dospěl k závěru, který je v souladu s citovanými závěry soudní praxe, tj. že je na žalobci, aby vznik tvrzené újmy v příčinné souvislosti s nezákonným vedením , podezřelý výraz, tvrdil a prokázal. Soud prvního stupně pak - rovněž v souladu se závěry rozsudku , číslo, , z nějž plynou základní východiska pro stanovení přiměřeného zadostiučinění za újmy způsobené , podezřelý výraz, , objektivizoval intenzitu zjištěné újmy vzniklé žalobci v důsledku , podezřelý výraz, , formou srovnání se skutkově obdobným případem s projednávanou věcí. Lze se přitom ztotožnit s námitkou žalované, že případy, na které žalobce (až) v odvolání poukázal jsou zcela nepřiléhavá. Ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, byl v posuzované , podezřelý výraz, příslušný v prvním stupni krajský soud a poškození byli stíháni dokonce vazebně (525, 962, 907 dnů atd.). V případě tamějších žalobců se jednalo o osoby bez , podezřelý výraz, minulosti a s prokázanými , podezřelý výraz, a ekonomickými dopady, nad to , podezřelý výraz, zde probíhalo mnohem déle než u nynějšího žalobce. V případě druhého srovnávacího rozhodnutí sp. zn , spisová značka, se rovněž , podezřelý výraz, promítlo do , podezřelý výraz, žalobce, který byl i zde omezen na osobní svobodě, a v profesní sféře a dobré pověsti. Proběhla zde domovní prohlídka a odposlechy byly zvlášť označeny za nezákonné. , podezřelý výraz, tamějšího žalobce trvalo na rozdíl od nynějšího několik let. Případy, na které žalovaná (ve vyjádření k odvolání) poukázala naopak závěr soudu prvního stupně zcela podporují, když citovaná rozhodnutí vykazují vysokou míru shody ve všech sledovaných kritériích. Pokud žalobce zvláštní okolnosti daného případu spatřuje v mediálních výstupech, na které sám poukázal, odvolací soud se zcela zotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že tyto v poměrech zjištěného skutkového stavu nebyly schopny zvýšit intenzitu zásahu do práv žalobce; v tomto směru lze na odůvodnění jeho rozhodnutí zcela odkázat.

30. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil odvoláním žalobce napadený rozsudek soudu prvního stupně; jeho věcná správnost je důsledkem závěru, že adekvátní formou zadostiučinění nemajetkové újmy žalobce vzniklé v důsledku , podezřelý výraz, je konstatování porušení práva a žalovanou poskytnutá omluva.

31. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalované bylo proti žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Přiznaná částka představuje 3× paušální náhradu hotových výdajů po , částka, dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. spojených s úkony: sepis vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu a příprava na tuto účast.