15 CO 53/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jiřiny Jislové a soudkyň Mgr. Aleny Jedličkové a JUDr. Zoji Dvořákové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa adrese pro doručování adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa anonymizováno žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o částka s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně a žalované anonymizováno rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Odvolací řízení o odvolání žalované se zastavuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem osud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% od datum do zaplacení (výrok I.). Ohledně částky částka s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II.). Žalobkyni pak uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Konkrétně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím jako náhrady újmy na zdraví – odškodnění bolesti, částky částka s příslušenstvím jako náhrady újmy na zdraví – odškodnění ztížení společenského uplatnění, částky částka s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy, částky částka jako náhrady škody – nákladů obhajoby a částky částka s příslušenstvím jako náhrady škody – ušlého zisku, to vše v souvislosti s vedením řízení o uložení ústavního ochranného anonymizováno. Řízení bylo původně vedeno pod sp. zn. spisová značka na zaplacení částek částka s příslušenstvím, částka s příslušenstvím a částka s příslušenstvím byly usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, vyloučeny k samostatnému řízení. Řízení o těchto nárocích je nyní vedeno pod sp. zn. spisová značka, o zbytku předmětu řízení sp. zn. spisová značka již bylo pravomocně rozhodnuto.

3. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne datum byly vůči ní anonymizována dvě slova (dále jen„ anonymizováno část obce“) zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření z anonymizována dvě slova role v řízení dle § 345 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že před orgány činnými v trestním řízení v době od 21. 4. do datum údajně křivě nařkla R. příjmení, že ji dlouhodobě pronásleduje a pravděpodobně se dne datum pokusil vloupat do bytu žalobkyně. Předmětná trestní věc byla odložena usnesením anonymizováno část obce ze dne datum, a to na základě závěrů znaleckého posudku z oboru anonymizováno, podle něhož měla žalobkyně v dané době trpět anonymizováno s anonymizováno a její rozpoznávací a ovládací schopnosti měly být vymizelé. Stížnost žalobkyně byla zamítnuta usnesením Obvodního státního zastupitelství pro část Prahy (dále jen„ anonymizováno obec a číslo“) ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, kdy anonymizováno obec a číslo v závěru usnesení uvedlo, že na žalobkyni bude podán návrh na uložení ochranného anonymizováno. Návrh na uložení ochranného anonymizováno ústavní formou byl podán k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 (dále jen„ příjmení obec a číslo“) dne datum a řízení bylo vedeno pod sp. zn. spisová značka. Usnesením příjmení obec a číslo ze dne datum bylo žalobkyni uloženo ochranné anonymizována dvě slova ambulantní formou. Ke stížnosti žalobkyně bylo toto usnesení zrušeno usnesením Městského soudu v Praze (dále jen„ MS obec“) ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a věc byla vrácena příjmení obec a číslo k novému projednání a rozhodnutí. Dalším usnesením příjmení obec a číslo ze dne datum bylo žalobkyni opětovně uloženo ochranné anonymizována dvě slova ambulantní formou. Ke stížnosti žalobkyně ve věci opět rozhodoval MS obec, který usnesením ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, návrh na uložení ochranného anonymizováno zamítl, a to pro neprokázanou společenskou nebezpečnost žalobkyně. Ačkoli bylo od počátku zřejmé, že podmínky pro uložení ochranného anonymizováno nejsou ve věci dány a státní zastupitelství nemělo návrh na zahájení předmětného řízení nikdy podat, bylo žalobkyni dvakrát nepravomocně uloženo ochranné anonymizováno v ambulantní formě a teprve následně byl návrh zhruba po dvou letech zamítnut pro nesplnění jedné ze tří zákonných podmínek pro uložení ochranného anonymizováno. Pro řízení nebyly splněny zákonné podmínky, a to spáchání činu jinak trestného, nepříčetnost v době spáchání skutku a společenská nebezpečnost. Soud i státní zastupitelství se zákonností řízení opakovaně odmítaly zabývat. Osvobozující usnesení MS obec se sice nevyjadřuje k nestandardní podobě znaleckých posudků a jejich odtrženým, nevysvětleným závěrům s údajnou, lékařským zprávám protiřečící diagnózou, ale vyjadřuje se k tomu, že údajná společenská nebezpečnost nikdy nebyla prokázána, k ústavnímu právu činit podání k institucím a tomu, že soud neprováděl šetření důkazů, kterým nebyla věnována dostatečná pozornost během přípravného řízení.

4. V důsledku tohoto řízení vznikla žalobkyni nemajetková újma a újma na zdraví. Nemajetkovou újmu žalobkyně odůvodnila tím, že v průběhu řízení musela absolvovat několik znaleckých vyšetření z oboru anonymizováno, které jsou však vzhledem k povaze řízení a nepravdivé kolegialitě odporující lékařské etice předmětem trestního oznámení. Šikanující jednání státních zástupkyň anonymizováno obec a číslo, znemožňování obhajoby a cílená snaha dostat žalobkyni do ústavu, aby nebyla dále řešena trestná činnost zúčastněných činitelů orgánů činných v trestním řízení, a neřešitelnost situace žalobkyni na konci zimy rok dohnaly až k rozhodnutí o sebevraždě z nutnosti, pokud by nezákonně vedené řízení vůči její osobě pokračovalo nařízením přezkumného znaleckého posudku z oboru anonymizováno ústavní formou, jak bylo požadováno anonymizováno obec a číslo. Žalobkyně zažívala enormní anonymizováno i reálnou hrozbu dalšího vyhýbavě nepravdivého znaleckého posudku, nasazení účelně nesprávné a poškozující medikace, bezbrannosti vůči zainteresovaným osobám a nejistoty z toho, zda a kdy by takové zařízení pod soudně nařízenou léčbou mohla opustit. Ve velmi těžkém období trestního řízení, vedle dále probíhajícího obtěžování ze strany pachatele nebezpečného pronásledování, zažívala žalobkyně enormní anonymizováno až po stresovou paralýzu, kdy nebyla pod tlakem schopna cokoli, kromě nejnutnějšího, dělat. Způsobený anonymizováno byl znásobený reálnou, byť ne doslovnou ztrátou základních práv před orgány činnými v trestním řízení, psychiatrizací její osoby a de facto nemožnou obhajobou. Došlo k její degradaci jako lidské bytosti a občana, který by nikdy nikoho vědomě nepoškodil. Navíc se dlouho snažila vyjít pachateli vstříc a situaci s ním vyřešit v soukromí. Nebezpečné pronásledování jí velmi ublížilo, ale nesrovnatelně větší zásah do jejího života mělo vadné trestní řízení, psychiatrizace a řízení o uložení ochranné ústavní léčby, posléze i řízení o omezení svéprávnosti. Celkově žalobkyně touto tématikou, nestandardním řízením vzbuzujícím v okolí divnost a nepochopení, u ní pak marnost a otázky ohledně vlastního bezpečí, přišla téměř o všechny důležité lidi ve svém životě. Ze života jí díky tomu odešli přátelé. Výrazně se jí narušily vztahy s rodinou až tak, že rodinu v podstatě nemá a jsou v minimálním, spíše formálním kontaktu. Přišla o reputaci člověka, který je slušný, pracovitý, má dobré pracovní renomé a lidé si jej váží. obec toho se konfrontuje s velkým poškozením své osobnosti a osobního života a sekundárně vzniklými problémy. Sociální izolaci doprovázelo i zhoršené zdraví. Výrazně poškozující byly dopady na její práci, kariéru a finanční situaci. Žalobkyně pracuje jako OSVČ, její projekty vyžadují velké množství tvůrčí aktivity, seznamování se s novými informacemi a trendy v oboru (společenská odpovědnost firem), a proto zůstaly projekty z velké části rozpracovány a žalobkyně dosud nemá kapacitu se jim dále věnovat. Stav se zlepšuje velmi pozvolna, i díky konfrontaci s existenčními problémy. Žalobkyně vystudovala sociologii a sociální antropologii na Fakultě sociálních studií v obec. Již v průběhu vysoké školy pracovala jako OSVČ, pokud by nedošlo k posuzovanému řízení vedla by svou poradenskou a realizační firmu, spravovala vzdělávací neziskovou organizaci, učila jógu a věnovala se profesně také kultuře a umění.

5. Nárok na odškodnění újmy na zdraví žalobkyně odůvodnila tím, že se u ní v důsledku trestné činnosti rozvinula posttraumatická stresová anonymizováno a anonymizována dvě slova obtíže. Po setkání s MUDr. příjmení ztratila důvěru v psychiatry, posléze ji získala díky MUDr. anonymizováno, který byl za statečnost oceněn anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, a současné lékařce MUDr. příjmení. Dosud dochází a nadále bude docházet do anonymizováno ambulance. Dlouho kvůli zvládání anonymizováno zátěže docházela také na psychoterapii. Vedené trestní řízení žalobkyni výrazně zhoršilo celkový anonymizováno stav, kdy se jí začátkem trestního řízení v důsledku stresu reaktivovala chronická mononukleóza, s doručením návrhu na uložení ochranné ústavní léčby a průběhem soudu se pak v důsledku enormního stresu a vyčerpání reaktivovala permanentně. Jedná se o stav s velkým vyčerpáním, slabostí, teplotami, potřebou neustálého spánku a bolestmi. Tato nemoc je současnou medicínou prakticky neléčitelná, jediný imunologický lék na EB virus není účinný. Během celého soudního řízení ji trápila nespavost způsobená stresem, trpěla traumatizujícími vzpomínkami ve spojitosti s probíhajícím řízením. V této době se jí také velmi zhoršilo trávení, od nemožnosti téměř nic jíst (celiakie, trávicí enzymy pro mléčné výrobky a sacharidy, histaminová intolerance) po krvácení ze střev. Díky histaminové intoleranci, která zahrnuje vedle potravin také reakce na chemické látky a tím i většinu léčiv a doprovází ji přiotrávené stavy, se vyvaruje užívání léků. Žije na přísné dietě, po vyloučení intolerantních potravin může jíst v podstatě jen čerstvě připravené dietní jídlo, ovoce, zeleninu, semínka, oříšky. Dále řeší velké bolesti kostní dřeně, také aktivované stresem, přetížením a narušením spánku. Během soudního procesu i ve znaleckých posudcích byl ze žalobkyně dělán hypochondr, který si nemoci i anonymizováno omezení pro přítomnost na veřejných zasedáních vymýšlí. Častým předmětem zájmu státních zástupkyň z anonymizováno obec a číslo byla silná psychofarmaka, která na základě posudku MUDr. příjmení prosazovaly. Prvotní újma na zdraví žalobkyni vznikla ze stresu ze stalkingu, kdy se jí začal somatizovat anonymizováno a snižovat pracovní výkonnost, mimo jiné i kvůli obtěžování, narušení spánku a spánkové deprivaci. Po vloupání a započetí úkonů trestního řízení až po nezákonně vedené soudní řízení o uložení ochranné léčby, jeho nestandardní podobu a přetrvávající poškozující stalking její anonymizováno a anonymizována dvě slova vygradovaly. Žalobkyni bylo navrženo vzhledem k jejímu zdravotnímu anonymizováno zažádat o invalidní důchod; vzhledem k přerušení plateb sociálního pojištění z důvodu nedostatečného výdělku však nesplnila základní kritérium. Žalobkyně se od r. rok de facto nachází ve anonymizováno pracovní neschopnosti, s minimálními občasnými výdělky. Limitována je na trhu práce i kariérně a exekučním obstavením účtů. Podle závěrů MUDr. příjmení žalobkyně trpí mj. vnitřními pocity bezmocnosti, bezvýchodnosti, pocity ztráty životní spokojenosti provázené úzkostmi, nadměrnými obavami z budoucnosti vhledem k zážitku traumatizace státními orgány. Následkem psychických a psychosomatických obtíží docházelo ke značnému až úplnému snížení schopnosti pracovní činnosti žalobkyně, celkovému anonymizováno jejího sociálního zázemí i oblasti vztahů (rodina, přátele, partnerství), v některých momentech vedoucí až k sociální izolaci. Žalobkyně nadále potřebuje anonymizováno a psychoterapeutickou péči.

6. Žalovaná nároky žalobkyně neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně podáními došlými ve dnech 5. a datum, upřesněnými podáními došlými ve dnech 5. 5. a datum uplatnila požadavek na zaplacení částky částka jako náhrady nemajetkové újmy. Žádost byla vyřízena stanoviskem ze dne datum a požadavku na poskytnutí zadostiučinění nebylo ani z části vyhověno. Po rekapitulaci předmětných trestních řízení (obdobně jako žalobkyně) žalovaná uvedla, že nedošlo ani k vydání nezákonného rozhodnutí, ani k nesprávnému úřednímu postupu Policie České republiky, anonymizováno obec a číslo a příjmení obec a číslo. Ochranné anonymizováno nebylo ani z části vykonáno. Neexistuje tak odpovědnostní titul ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy žalovaná vznesla též námitku promlčení. Uvedla, že usnesení MS obec ze dne datum bylo posledním úkonem v předmětné věci. Toto usnesení bylo doručeno žalobkyni dne datum a právnímu zástupci žalobkyně dne datum. Vůči žalobkyni tedy usnesení nabylo právní moci nejpozději dne datum. Z webové stránky webová adresa žalovaná zjistila, že žaloba je sice datována ke dni datum, ale řízení před zdejším soudem započalo až dne datum. Z toho žalovaná dovozovala, že žaloba byla podána až po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty dle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. (včetně stavění jejího běhu dle § 35 téhož zákona), a nárok je tedy promlčen.

7. Soud prvního stupně na podkladě provedených důkazů, zejména obsahu spisu stát. instituce, anonymizováno část obce, číslo jednací, spisu Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. spisová značka, výslechu svědků a znaleckého posudku anonymizována tři slova, který si soud vyžádal k posouzení anonymizována dvě slova žalobkyně, popisu, kvalifikaci a bodovému hodnocení případné újmy vzniklé na jejím zdraví, dospěl ke skutkovým zjištěním, která podrobně popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku pod body 13. až 29., na něž odvolací soud v podrobnostech odkazuje a jen stručně shrnuje nejpodstatnější skutková zjištění.

8. Dne datum byly Policií ČR, anonymizováno část obce zahájeny úkony trestního ve věci podezření z anonymizována dvě slova role v řízení dle § 345 odst. 1 trestního zákoníku, který mohla spáchat žalobkyně tím, že v době od datum do datum nařkla a obvinila poškozeného a oznamovatele v jedné osobě, R. příjmení, na anonymizováno část obce z nebezpečného pronásledování a dobývání do bytu. Usnesením stát. instituce, anonymizováno část obce, ze dne datum, byla uvedená trestní věc odložena dle § 159a odst. 1 trestního řádu, neboť ve věci nejde o podezření z anonymizováno a není na místě věc vyřídit jinak. Policejní orgán tak rozhodl s odkazem na posudek zpracovaný MUDr. příjmení, znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví anonymizováno, dle kterého byly v inkriminované době schopnosti žalobkyně rozpoznat vzhledem k vyšetřovanému skutku protiprávnost svého jednání a schopnosti toto jednání dále ovládat zcela vymizelé v důsledku anonymizováno s anonymizováno. Znalkyně ve svém posudku současně uvedla, že pobyt žalobkyně na svobodě je v současné době z psychiatrického hlediska pro společnost nebezpečný, a doporučovala uložení ochranného anonymizováno psychiatrického formou ústavní. anonymizováno tomuto usnesení podala žalobkyně stížnost, která byla usnesením anonymizováno obec a číslo ze dne datum zamítnuta. V závěru odůvodnění tohoto usnesení bylo uvedeno, že po právní moci bude podán k příjmení obec a číslo návrh na uložení ochranného anonymizováno žalobkyni. Podáním doručeným příjmení obec a číslo dne datum navrhlo anonymizováno obec a číslo s odkazem na výsledek předchozího trestního řízení a zpracovaný znalecký posudek MUDr. příjmení a její doporučení, aby bylo žalobkyni uloženo ochranné anonymizována dvě slova ústavní formou. Po bezvýsledné komunikaci se žalobkyní ustanovil soud žalobkyni dne datum obhájce Mgr. příjmení. Soud činil průběžně procesní úkony směřující k rozhodnutí věci (průběžně nařizoval veřejné zasedání, k němuž se žalobkyně opakovaně omluvila ze zdravotních důvodů, předvolal znalkyni příjmení příjmení, rozhodl o nákladech Mgr. příjmení, bylo rozhodováno o odvolání žalobkyně anonymizováno tomuto usnesení). Při veřejném zasedání dne datum byl vyslechnut znalec příjmení příjmení, navržený žalovanou, který měl být protiváhou k posudku MUDr. příjmení. Tento znalec po podrobném vyšetření žalobkyně dospěl k obdobným závěrům jako MUDr. příjmení s tím rozdílem, že za postačující považoval ambulantní anonymizováno žalobkyně. Při tomto jednání bylo vydáno usnesení, kterým bylo žalobkyni uloženo ochranné anonymizováno ambulantní formou. anonymizováno tomuto usnesení podala žalobkyně ihned po vyhlášení stížnost, dne datum podalo stížnost i OSZ. Městský soud v Praze usnesením ze dne datum zrušil usnesení, kterým bylo žalobkyni uloženo ochranné anonymizováno a soudu prvního stupně uložil, aby znovu ve věci jednal a rozhodl. Odvolací soud neměl pochybnosti o tom, že žalobkyně trpí anonymizována dvě slova – anonymizováno s anonymizováno, že se v tomto anonymizováno dopustila činu jinak trestného, že je pravděpodobné, že bude takové jednání opakovat, a že jsou tedy splněny podmínky pro uložení ochranného anonymizováno. Soudu prvého stupně pak odvolací soud uložil doplnit dokazování ve vztahu k formě ochranného anonymizováno. Žalobkyně dne datum informovala soud prvního stupně o tom, že navázala spolupráci s anonymizováno MUDr. anonymizováno. Ve zprávě připojené k tomuto sdělení, MUDr. anonymizováno konstatoval, že u žalobkyně neshledal žádné známky anonymizováno s anonymizováno, i když není seznámen se spisem a všemi okolnostmi řízení. Naopak zjistil evidentní známky anonymizována dvě slova anonymizováno, která aktuálně proběhla v období od dubna do července rok. Soud mimo veřejné zasedání vyslechl MUDr. ulice a MUDr. Leblovou. MUDr. anonymizováno setrval na závěrech uvedených v jeho zprávě s tím, že ani klinická psycholožka PhDr. příjmení u žalobkyně neshledala žádné známky psychoticismu. Doporučenou anonymizováno v psychoterapeutickém centru u Mgr. příjmení žalobkyně zahájila. Uvedl, že žalobkyně byla depresivní v době, kdy se rozcházela se svým bývalým přítelem, a spouštěcím momentem pro posttraumatickou stresovou poruchu byl okamžik jejího přepadení v bytě. Žalobkyně sice potřebuje anonymizováno, ale jinou, než je navrhováno, její pobyt na svobodě není nebezpečný. MUDr. příjmení se závěry MUDr. ulice zásadně nesouhlasila a setrvala na svých závěrech. Žalobkyně potřebuje anonymizována dvě slova, nikoliv psychoterapii, a potřebuje antipsychotika, nikoliv antidepresiva. Ambulantní léčba by byla možná, pokud by ji žalobkyně dodržovala, což dle názoru MUDr. příjmení vysoce pravděpodobně nebude. S ohledem na rozporné závěry slyšených lékařů soud přibral do řízení dalšího znalce, a to anonymizováno MUDr. ulice, kterému povolil přibrat si k vypracování posudku konzultanta- psychologa. Znalecký posudek zpracovaný MUDr. anonymizováno a PhDr. příjmení byl po opakovaných urgencích soudu předložen dne datum. Znalci dospěli k závěru, že žalobkyně trpí anonymizováno s anonymizováno. Základem i projevem její choroby je paranoidně-perzekuční bludná produkce, do níž může zahrnovat lidi, kteří jdou anonymizováno jejímu subjektivnímu názoru na věc. Pro anonymizováno je pak důležitá motivace pacienta k léčbě. Žalobkyně sama dobrovolně dochází na psychoterapie k Mgr. příjmení, docházela do ordinace k anonymizováno MUDr. příjmení, nyní má docházet k anonymizováno MUDr. příjmení. K léčbě u těchto terapeutů je pozitivně motivována, nařízení ochranné léčby anonymizováno by vnímala jako restrikci a zařadila by ji do svého paranoidně-perzekučního systému a je otázkou, zda by jí dodržovala. Tato léčba by byla kontraproduktivní, zatímco k uvedeným terapeutům je pozitivně motivována docházet. Znalci se proto domnívají, že uložení ochranné léčby anonymizováno v jakékoli formě by neplnilo svůj účel, a naopak by vedlo ke anonymizována dvě slova anonymizováno žalobkyně, proto ji nenavrhují. Tyto závěry znalci potvrdili i při výslechu při veřejném zasedání konaném dne datum. Soud vyslechl při tomto veřejném zasedání i Mgr. příjmení, s nímž žalobkyně v průběhu řízení navázala kontakt. Žalobkyně k němu byla odeslána MUDr. anonymizováno s diagnózou anonymizována dvě slova anonymizováno, z pohledu této diagnózy s ní Mgr. příjmení pracuje, přičemž z žádných kontaktů se žalobkyní a svých pozorování nenabyl dojmu, že by žalobkyně měla trpět anonymizováno s anonymizováno. Projednávaná věc na žalobkyni velmi silně doléhá, s diagnózou anonymizováno s anonymizováno nesouhlasí, cítí pocit křivdy, nespí, zhoršují se jí trávicí problémy. Při tomto veřejném zasedání bylo vyhlášeno usnesení, jímž bylo žalobkyni uloženo anonymizováno ochranné anonymizováno v ambulantní formě. K odvolání žalobkyně rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne datum tak, že usnesení soudu prvního stupně zrušil a znovu rozhodl tak, že návrh na uložení ochranného anonymizováno žalobkyně zamítl. Důvodem zamítnutí návrhu byla zejména absence prokázání nebezpečnosti pobytu žalobkyně na svobodě, kdy ani znalci příjmení příjmení a PhDr. příjmení nebylo ochranné anonymizováno navrhováno. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že by mělo být ponecháno na žalobkyni, aby si sama a dobrovolně zvolila anonymizováno vhodnou pro stabilizaci svého duševního anonymizováno, a že není namístě řešit anonymizována dvě slova choroby žalobkyně prostředky trestního práva. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne datum. Soud prvního stupně pak zaměřil dokazování na zjištění anonymizována dvě slova žalobkyně a zjištění dopadů posuzovaného řízení do její osobností sféry. K tomu provedl důkaz zprávami MUDr. příjmení, psychiatryně, k níž žalobkyně dlouhodobě dochází, vyslechl svědka příjmení jméno příjmení, který žalobkyni zastupoval v trestním řízení i navazujícím řízení o omezení svéprávnosti, dále vyslechl MUDr. příjmení a Mgr. příjmení. Z těchto důkazů zjistil, že u žalobkyně nebyly zjištěny žádné projevy, na jejichž základě by se dalo usuzovat, že trpí anonymizováno s anonymizováno. Žalobkyně je léčena pro posttraumatický syndrom, její potíže se projevovaly nejvýrazněji v souvislosti s probíhajícím trestním řízením a navazujícím řízením o omezení svéprávnost, gradovaly až do úvah o sebevraždě. Ustupovat začaly až poté, kdy byla tato řízení skončena. Žalobkyně má probíhajícími řízeními výrazně ovlivněnu celkovou životní spokojenost, životní stabilitu a úprava bude trvat delší dobu. Dosud i přes zlepšení nelze hovořit o návratu k normě, který asi není úplně možný. Po jakémkoli traumatickém zážitku se výrazně snižuje důvěra v sociální okolí, přetrvává zvýšená obavnost a vyšší náchylnost k obtížím ve stresu. Vzhledem k vyšší míře stresu, zhoršenému spánku měla žalobkyně sníženou pracovní výkonnost, obtížně byla schopná soustředit se na práci, případně práci shánět, minimálně o jednu pracovní příležitost též přišla. V popsaném tlaku bylo pro žalobkyni obtížné budovat si dlouhodobější partnerské vztahy, stabilnější vztah žalobkyně navázala až po částečném zlepšení obtíží. Pokud jde o rodinu a přátele, tak v době největší zátěže žalobkyně byli tito vtahováni do jejího stresu, kontakty byly omezenější a byl tam posun k sociální izolaci. Mgr. příjmení měl žalobkyni v péči v letech rok anonymizováno rok. V souvislosti s probíhajícím trestním řízením měla žalobkyně obtíže odpovídající anonymizována dvě slova, jednalo se o anonymizováno spánku, pozornosti až po ztrátu důvěry ve vztahy, instituce. Mluvila též o řadě somatických obtíží vznikajících jako reakce na anonymizováno, kterému byla vystavena. U žalobkyně se projevovala totální rezignace na životní perspektivu, neschopnost práce. Ještě výraznější nežli anonymizováno dopady byly dopady v ostatních oblastech. Žalobkyně měla pocit, že jí nikdo nevěří, stahovala se do sebe, byla velmi izolovaná, v práci diskvalifikovaná, ztrácela životní perspektivu. Žalobkyně navázala několik vztahů, ale když partneři zjistili, čím prochází, tak ze vztahu odešli. Žalobkyně byla ponořená do svého procesu a bylo těžké s ní být. Rodina žalobkyně se terapeutického procesu neúčastnila. Terapie se soustředila jen na přítomnost, kterou byla žalobkyně zahlcena. ulice svědka se žalobkyní skončila na jaře rok, kdy žalobkyně navázala intenzivnější spolupráci s MUDr. příjmení. Svědek příjmení příjmení vypověděl, že žalobkyně díky svému osobnostnímu nastavení snášela předmětné řízení ještě hůře než běžná osoba, která čelí trestnímu řízení. Po psychické stránce mělo řízení na žalobkyni dost devastující vliv, což bylo evidentní. Projevovala se u ní beznaděj, cítila bezpráví z toho, že je anonymizováno ní po tak dlouhou dobu vedeno řízení, které vůbec vedeno být nemá. příjmení cítila i z postupu policejního orgánu, na jehož chyby se zejména zpočátku snažili poukazovat. Ve anonymizováno beznaděje pak žalobkyně chtěla už i akceptovat, že jí bude uloženo ochranné anonymizováno ambulantní formou, jenom aby už se to nějakým způsobem vyřešilo. Její psychický stav se odrážel i na jejím zevnějšku, už o sebe asi tolik nedbala. Žalobkyně hodně zhubla a stěžovala si na celý soubor zdravotních potíží, které mohly mít do značné míry původ v psychice. Na začátku řízení žalobkyně ještě někde pracovala, ke konci už ale asi nepracovala a svým způsobem jen přežívala, předmětný spor se časem stal středobodem jejího života. V souvislosti s posuzovaným řízením žalobkyně svědkovi sdělovala, že okruh osob, které s ní udržují sociální vazbu, se tenčí, a to včetně její rodiny. Mluvila o rodičích nebo o matce, o bratrovi, říkala, že přátelé s ní nekomunikují a že už má asi jenom jednoho dva lidi. Mgr. příjmení žalobkyni zastupoval ještě v řízení o omezení svéprávnosti, které navazovalo na předmětné trestní řízení a bylo rovněž iniciováno anonymizováno obec a číslo. Toto řízení už bylo dle jeho mínění zcela nesmyslné a bylo daleko rychleji skončeno. Znalecký ústav Institut anonymizována dvě slova ve zdravotnictví ve svém posudku ze dne datum, uvedl, že žalobkyně trpěla ke dni datum anonymizována dvě slova anonymizováno s anonymizováno. Ze somatických onemocnění se jednalo o stav po prodělané infekční mononukleóze s reaktivacemi, celiakii, laktózovou a histaminovou intoleranci. Imunopatologie není prokázána – vyloučena atopie, imunodeficit, potravinové alergie IgE mediované. Tato onemocnění u žalobkyně trvala i v období po datum, ze zdravotnické dokumentace nevyplývá, že by došlo k významnému anonymizováno setrvalého anonymizována dvě slova a prokazatelnému vzniku nových onemocnění. Vliv probíhajícího trestního řízení na případnou aktivaci či anonymizováno přítomných onemocnění a poruch anonymizována dvě slova nelze přeceňovat a dávat do jednoznačné příčinné souvislosti. Uvedená onemocnění jsou obecného anonymizováno, takže za jedinou a rozhodující příčinu jejich vzniku či možného anonymizováno nelze považovat vedení předmětného řízení o uložení ochranného anonymizováno vůči žalobkyni. Uvedená onemocnění a anonymizována dvě slova anonymizováno jsou anonymizována dvě slova a jejich příčina vzniku je obecná. Žalobkyně je omezena v běžných životních, pracovních a společenských aktivitách, kde rozhodující příčinou dlouhodobého nepříznivého anonymizována dvě slova je anonymizováno onemocnění, anonymizováno s anonymizováno. V roce rok a rok mohlo odpovídat zdravotnímu postižení uvedenému v položce 3c, kapitola V vyhlášky 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, se snížením pracovní schopnosti v rozsahu 30- 45 %, a vést tak nejspíše ke stanovení invalidity prvního stupně.

9. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupě posuzoval po právní stránce dle § 5, 8, 14,15 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále je„ Zákon“). Konstatoval, že je dán odpovědnostní titul dle § 8 odst. 1 Zákona, a to analogicky jako v případě zahájeného trestního stíhání, které neskončilo odsuzujícím trestním rozsudkem, neboť i v případě žalobkyně bylo vůči ní zahájeno trestní řízení, které neskončilo rozhodnutím o uložení ochranného anonymizováno. Soud prvního stupně konstatoval, že v obou případech je„ z podnětu“ orgánu státu vedeno anonymizováno poškozenému trestní řízení, jehož průběh se může významně dotýkat práv a oprávněných zájmů poškozeného a způsobovat rozličnou majetkovou a nemajetkovou újmu a které může vést k zásadnímu negativnímu zásahu do osobnostní sféry poškozeného (uložení trestu či ochranného anonymizováno), a v obou případech je závěr takový, že tu důvody pro vedení takového řízení vůči poškozenému nebyly. Věc žalobkyně by tak měla být z hlediska odpovědnosti státu posuzována dle obdobných principů jako nezákonné trestní stíhání. Uzavřel proto, že s ohledem na výsledek řízení o uložení ochranného anonymizováno je ve věci dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí.

10. Pokud jde o újmu na zdraví, posuzoval tento nárok žalobkyně dle § 26 Zákona v spojení s § 444 odst. 1,2 zák. č. 40/1964 Sb., neboť k nezákonnému zahájení řízení o uložení ochranného anonymizováno došlo ještě před datum (§ 3079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb.). Vzal za prokázané, že žalobkyni žádná škoda na zdraví, a to ať již ve formě vytrpěné bolesti, anebo ve formě ztížení společenského uplatnění, nevznikla. Tento závěr učinil na základě ústavního znaleckého posudku, jehož závěry, stejně jako metody zpracování byly přesvědčivě obhájeny při provedeném výslechu zástupcem znaleckého ústavu. Bylo prokázáno, že žalobkyně trpěla jak v oblasti psychické, tak v oblasti anonymizována tři slova již před zahájením řízení o uložení ochranného anonymizováno, přičemž po zahájení tohoto řízení nedošlo k takové změně či anonymizována tři slova, které by bylo možné kvalifikovat a kvantifikovat jako škodu na zdraví. Existence anonymizována tři slova diagnostikované ze strany ošetřujících lékařů, resp. psychiatrů a psychologa, žalobkyně byla předmětným znaleckým posudkem vyvrácena. Z uvedených důvodů proto žalobu ohledně nároku na náhradu újmy na zdraví jako nedůvodnou zamítl.

11. Ve vztahu k požadavku žalobkyně na odškodnění nemajetkové újmy se soud prvního stupně nejprve zabýval námitkou promlčení tohoto nároku vznesenou žalovanou. Námitku promlčení posuzoval z hlediska § 31a odst. 1,2, § 32 odst. 3 a § 35 odst. 1 Zákona a dospěl k závěru, že nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčen není. Konstatoval, že usnesení MS obec, kterým byl návrh na nařízení ochranného anonymizováno zamítnut, bylo doručeno žalobkyni dne datum. Uvedeného dne se tedy žalobkyně dozvěděla, že je zde odpovědnostní titul, ze kterého může nárokovat náhradu nemajetkové újmy, a od tohoto dne běžela šestiměsíční promlčecí doba dle § 32 odst. 3 Zákona, jejíž konec připadl na den datum. Dne datum uplatnila žalobkyně nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované, v důsledku čehož došlo ke stavění běhu promlčecí doby dle § 35 odst. 1 Zákona, a to na dobu 6 měsíců, když žalovaná žádost vyřídila až stanoviskem ze dne datum, tj. do datum. V době zastavení jejího běhu zbývalo z promlčecí doby ještě 33 dnů, které počaly znovu běžet od datum. Konec promlčecí doby tak připadl na den datum, což byla jednak neděle, jednak státní svátek, a konec promlčecí doby se tedy posunul na pondělí datum. Žalobkyně podala nyní projednávanou žalobou v pátek datum, tedy ještě před uplynutím zákonné šestiměsíční lhůty.

12. Při posouzení toho, zda žalobkyni vznikla nemajetková újma, vyšel soud prvního stupně z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, zejména z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka či nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3193/10. Po zhodnocení jednotlivých kritérií, které je třeba dle citované judikatury při posuzování nemajetkové újmy a formy a výše zadostiučinění zohlednit, dospěl soud prvního stupně k závěru, že vůči žalobkyni bylo vedeno řízení o uložení ochranného anonymizováno, v němž jí hrozilo omezení osobní svobody umístěním do anonymizováno ústavu, popř. minimálně nutností navštěvovat ambulantní zařízení, a to na předem neomezenou dobu. Reálně se uvažovalo o ochranném anonymizováno ústavním. Uložení ochranného anonymizováno pro anonymizováno diagnózu pak způsobuje výraznější společenské odsouzení než např. odsouzení pro majetkovou trestnou činnost. Tyto okolnosti, soud prvního stupně posoudil jako okolnosti zvyšující intenzitu nemajetkové újmy. Ohledně délky trestního řízení soud prvního stupně uzavřel, že toto bylo zahájeno podáním návrhu dne datum a skončilo dne datum doručením rozhodnutí Městského soudu v Praze žalobkyni. Trvalo tak celkem 1 rok a 8 měsíců. V jeho průběhu nebyly zjištěny žádné průtahy, bylo v něm třeba vypracovat znalecký posudek, byla slyšena řada svědků a znalců. Žalobkyně k jeho délce přispěla tím, že se z veřejných zasedání opakovaně omluvila a tato pak musela být odročena. Dle soudu prvního stupně celkovou délku posuzovaného řízení nelze považovat za extrémně dlouhou, a proto toto kritérium nelze považovat za kritérium zvyšující intenzitu nemajetkové újmy. V řízení nebylo prokázáno, že trestní řízení bylo vůči žalobkyni zahájeno a dále vedeno svévolně, či dokonce šikanózně, byť je o tom žalobkyně přesvědčena. Je nepochybné, že žalobkyně se dopustila činu jinak trestného, státní zastupitelství řízení zahájilo na základě znaleckého posudku, který žalobkyni označoval za osobu trpící anonymizována dvě slova s anonymizováno a její pobyt na svobodě považoval znalec za nebezpečný, a proto bylo navrhováno uložení ústavního ochranného anonymizováno. Pokud jde o dopady trestního řízení do osobnostní sféry žalobkyně, konstatoval soud prvního stupně, že bylo prokázáno, že žalobkyně jak před zahájením řízení, tak v jeho průběhu, trpěla jednak anonymizována dvě slova – anonymizováno s anonymizováno, jednak celou řadou somatických zdravotních obtíží. Poukázal na to, že i když nevzal za prokázané, že by u žalobkyně došlo k takové změně či anonymizována dvě slova anonymizováno, které by bylo možné označit za újmu na zdraví, vzal za prokázané, že žalobkyně jako nemocný člověk (zejména psychicky) snášela trestní řízení hůře a úkorněji než člověk zdravý. Vzal za prokázané, že předmětné řízení se pro žalobkyni stalo středobodem jejího života. Trpěla pocity beznaděje, nespravedlnosti, bezpráví, měla obavy z uložení ústavního anonymizováno. To u ní vyvolávalo anonymizováno, napětí, zhoršil se jí spánek, zhubla a subjektivně vnímala anonymizováno svých somatických obtíží. Žalobkyně ztrácela životní perspektivu, objevovaly se u ní i depresivní stavy, kdy dokonce mluvila o sebevraždě. Projevovalo se to i na jejím zevnějšku, kdy o sebe přestala pečovat a působila celkově zdecimovaně. Pro soustředění se na své trestní řízení si těžko budovala nějaký stabilnější partnerský vztah. Za prokázané vzal soud též dotčení rodinných vztahů a vztahů s přáteli, kdy zde byly tendence k sociální izolaci, nikoliv však pro skutečnost, že je anonymizováno žalobkyni vedeno předmětné trestní řízení, ale z důvodu anonymizováno, rozpoložení, v jakém se žalobkyně v průběhu řízení nacházela. To obdobně platí i pro sféru pracovní, kdy nebylo prokázáno, že by žalobkyni přímo uškodilo, že je anonymizováno ní vedeno předmětné řízení, z důvodu svého rozpoložení však měla sníženou pracovní výkonnost, těžko se soustředila na práci, těžko si práci sháněla a dostala se i do finančních problémů. Soud prvního stupně současně zohlednil, že předmětné trestní řízení nebylo jedinou příčinou uvedených zásahů do osobní a osobnostní sféry žalobkyně. jméno žalobkyně tyto zásahy a z nich plynoucí újmu spojovala též s domnělou trestnou činností (zejména stalkingem) vůči své osobě a řízením o omezení svéprávnosti, které na řízení o uložení ochranného anonymizováno navazovalo. Na základě všech výše uvedených skutečností soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyni vznikla výrazná nemajetková újma, která však jen částečně souvisí s předmětným trestním řízením.

13. Při stanovení výše a formy odškodnění nenašel soud prvního stupně žádný případ odškodňování nemajetkové újmy vzniklé ze stejného důvodu, který by mohl s věcí žalobkyně porovnat, a proto věc žalobkyně porovnal s případy odškodňování nemajetkových újem způsobených trestním stíháním. Shledal, že případ žalobkyně se nejvíce blíží věci projednávané u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. spisová značka. V porovnávané věci však byly u poškozeného zjištěny vážnější následky v oblasti pracovní i anonymizováno, vážnější byly též zásahy do osobní a profesní pověsti, řízení žalobkyně oproti tomu trvalo násobně déle. Uzavřel, že újmu vzniklou žalobkyni je nutno nahradit v penězích, když pouhé konstatování porušení práva není s ohledem na zjištěný rozsah a závažnost újmy dostatečné. Na základě provedeného porovnání a zvážení uvedených rozdílů v porovnávaných věcech za adekvátní považoval náhradu nemajetkové újmy ve výši zhruba částka. Skutečnost, že předmětné trestní řízení nebylo jedinou příčinou vzniku nemajetkové újmy, když tuto žalobkyně spojovala též domnělou trestnou činností (zejména stalkingem) vůči své osobě a řízením o omezení svéprávnosti, zohlednil snížením uvažované náhrady na polovinu a za přiměřenou všem okolnostem daného případu shledal odškodnění ve výši částka. V tomto rozsahu žalobě vyhověl a ve zbytku jí zamítl.

14. Žalobkyni přiznal i požadované příslušenství a rozhodl o náhradě nákladů řízení s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. Shledal, že žalovaná měla v řízení větší úspěch ve věci, a proto jí náleží 1/3 nákladů, které jí v tomto řízení vznikly, tj. částka částka.

15. V řízení vznikly i náklady státu za znalecký posudek, které by rovněž měla hradit žalobkyně, avšak tato byla v řízení osvobozena od soudních poplatků, a proto soud prvního stupně státu dle § 148 odst. 1 o. s ř. tyto náklady nepřiznal. 16. anonymizováno tomuto rozsudku podala včasné odvolání jak žalobkyně tak i žalovaná.

17. Odvolání žalobkyně směřovalo do zamítavého výroku II. a navazujícího výroku III. o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně vytýkala soudu prvního stupně, že rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového anonymizováno věci, když neprovedl všechny důkazy, které k prokázání svých tvrzení navrhovala. Navíc provedené důkazy nesprávně vyhodnotil a vyvodil z nich závěry, s nimiž žalobkyně nesouhlasí a považuje je za nesprávné. Především nesouhlasila se závěry soudu prvního stupně ohledně zákonnosti trestního řízení vedeného vůči žalobkyni. Měla za to, že Obvodním státním zastupitelstvím pro část Prahy Obvodním soudem pro Prahu 6 byla vůči žalobkyni porušena zásada legality, kdy někoho lze stíhat pro anonymizována dvě slova pouze ze zákonných důvodů a zákonem stanoveným způsobem. Tím, že soud prvního stupně nehodnotí žalobkyní navržené důkazy, zejména znaleckým posudkem znalce mechanoskopa Ing. jméno příjmení ze dne datum, důkazu o nejasné identifikaci pachatele a nenaplnitelnosti podmínek spáchání trestného činu anonymizováno role v řízení, hodnocení nestandardního nakládání se spisem anonymizováno část obce a příjmení, došlo ke zkreslení zjištění skutkového anonymizováno věci. Žalobkyně dále namítala nepřezkoumatelnost znaleckých posudků anonymizována dvě slova žalobkyně, zejména posudků MUDr. příjmení, MUDr. ulice a PhDr. anonymizováno a anonymizováno Tyto znalecké posudky se jeví vstřícné vůči orgánům činným v trestním řízení, než fakticky věrohodné a právně akceptovatelné. Poukazovala rovněž na zásadní rozpornost stanovených diagnóz žalobkyně. V neposlední řadě nesouhlasila ani s výší soudem prvního stupně stanoveného odškodnění, které považovala za zcela neadekvátní k prokázaným zásahům trestního řízení do osobnostní sféry žalobkyně. Z výše uvedených důvodů proto žádala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a III. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

18. Odvolání žalobkyně směřovalo do vyhovujícího výroku I. rozsudku soudu prvního stupně. Žalovaná měla za to, že není dána příčinná souvislost mezi trestním řízením a tvrzeným vznikem újmy na straně žalobkyně. Trestní řízení nemohlo mít vliv na psychický stav žalobkyně, jestliže psychickými a somatickými potížemi trpěla již předtím. Pokud by odvolací soud shledal existenci příčinné souvislosti, napadla žalovaná formu a výši přiznaného zadostiučinění, když s ohledem na nízkou mírů prokázanosti rozsahu nemajetkové újmy považovala za postačující formu odškodnění konstatování porušení práva. Žalovaná proto žádala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil v napadeném výroku I. tak, že i v tomto rozsahu bude žaloba zamítnuta.

19. Žalovaná následně podáním ze dne datum vzala své odvolání v plném rozsahu zpět. Odvolací soud proto postupoval dle § 207 odst. 2 o. s. ř. a řízení o odvolání žalované zastavil.

20. Odvolacímu soudu byla těsně před nařízeným jednání dne datum doručena omluva žalobkyně s žádostí o odročení tohoto jednání s tím, že se o jednání od svého právního zástupce nedopatřením dozvěděla až předchozího dne ve večerních hodinách a nebyla schopna na tuto zprávu rychle reagovat. S ohledem na závažnost věci trvala na své osobní přítomnosti u jednání, a proto žádala o jeho odročení. Odvolací soud neshledal tuto omluvu důvodnou, ani včasnou. Žalobkyně je v řízení zastoupena advokátem, jemuž také bylo doručováno předvolání k jednání, které převzal dne datum. Právní zástupce, potažmo žalobkyně měli dostatečný časový prostor k tomu, aby se na jednání odvolacího soudu, které bylo nařízeno na datum řádně připravili Odvolací soud proto požadavku žalobkyně na odročení jednání nevyhověl. Přihlédl k tomu, že žalobkyně nebyla ve svých právech nikterak zkrácena, neboť v řízení byla právně zastoupena advokátem a její práva tak byla v řízení dostatečně chráněna.

21. Odvolací soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, napadený rozsudek soudu prvního stupně přezkoumal dle § 212, § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

22. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro řádné zjištění skutkového anonymizováno věci. Jednotlivé důkazy hodnotil jak samostatně, tak i v jejich vzájemném kontextu a vyvodil z nich správná skutková zjištění. Pokud žalobkyně namítala, že soud prvního stupně neprovedl a následně ani nehodnotil důkazy, na něž výslovně odkázala ve svém odvolání, dospěl odvolací soud k závěru, že se jedná o důkazy, které měly být hodnoceny v rámci posuzovaného trestního řízení a mohly mít vliv na jeho průběh. V rámci odškodňovacího řízení však již hodnoceny být nemohou, neboť soud není oprávněn posuzovat správnost posuzovaného řízení a jeho výsledku a sám činit závěry o tom, jaké měly či neměly být v posuzovaném řízení provedeny důkazy, jak měly být hodnoceny a jak na jejich základě mělo být rozhodnuto. Průběh posuzovaného řízení pak lze v odškodňovacím řízení posoudit jen z hlediska hodnocení zákonných kritérií při posouzení vzniku nemajetkové újmy. To platí i pro důkazy znaleckými posudky, přezkoumání, jejichž správnosti se žalobkyně rovněž domáhá v rámci odškodňovacího řízení.

23. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že soud prvního stupně provedl řádně, na jeho základě správně úplně zjistil skutkový stav věci, z něhož odvolací soud následně vycházel ve svém rozhodnutí, aniž dokazování jakkoli doplňoval. Odvolací soud proto pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí v tomto směru odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku soudu prvního stupně.

24. Odvolací soud se ztotožnil i s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Proto i v tomto směru odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

25. Odvolací soud podotýká, že soud prvního stupně věnoval projednávané věci značnou pozornost, pečlivě provedl dokazování, své závěry pak pečlivě, srozumitelně a přesvědčivým způsobem odůvodnil. Z tohoto pohledu pak napadenému rozsudku nelze ničeho vytknout.

26. Odvolací soud proto z výše uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), včetně navazujícího výroku o náhradě nákladů řízení, v němž rovněž neshledal žádné pochybení.

27. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela neúspěšná. Žalovaná byla rovněž částečně neúspěšná, když zpětvzetím svého odvolání zavinila, že odvolací řízení o jejím odvolání muselo být zastaveno. V poměru úspěchu a neúspěchu k celku projednávané věci však je její neúspěch zanedbatelný. Odvolací soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalované, která nebyla v odvolacím řízení právně zastoupena náleží dle § 1 odst. 3 písm. a),c) vyhl. č. 254/2015 Sb. paušální náhrada hotových výdajů po částka za dva úkony právní služby (odvolání, účast u jednání dne datum). anonymizováno tomuto rozsudku lze do dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR za splnění podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. a § 238 odst. 1 o. s. ř., a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (Obvodní soud pro Prahu 2). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dovolací soud.