16 Ad 34/2024

Rubrum

č. j. 16 Ad 34/2024 - 67 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobkyně: I. K. bytem X zastoupena advokátem JUDr. Pavlem Kiršnerem sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 9. 2024, č. j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 11. 9. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 146,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení Shodu s prvopisem potvrzuje R. T. 2 ze dne 29. 10. 2020, č. j. X, kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod. Žalovaná vycházela ze závěrů posudkové služby. Dle posudku lékaře prvé instance IPZS ze dne 7. 5. 2024 byla konstatována míra poklesu pracovní schopnosti 15 % při zařazení do položky 4a kap. VI přílohy k vyhlášky č. 359/2009 Sb. a navýšeno bylo dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 5, celkově tedy 20 % a nebyla konstatována invalidita. Dle posudku lékaře námitkového oddělení IPZS ze dne 28. 8. 2024 byla konstatována míra poklesu pracovní schopnosti 15 % při zařazení do položky 4a kap. VI přílohy vyhlášky a to beze změny dle § 3 či 4 citované vyhlášky a nebyla konstatována invalidita. Dle opravného posudku lékaře námitkového oddělení IPZS ze dne 28. 8. 2024 byla konstatována míra poklesu pracovní schopnosti 15 % při zařazení do položky 4a kapitoly VI vyhlášky.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Podle § 39 odst. 1 ZDP: „Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.“ 4. Podle § 39 odst. 2 ZDP: „Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 5. Podle § 39 odst. 3 ZDP: „Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.“ 6. Podle § 39 odst. 4 ZDP: „Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.“ 7. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.

8. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně si soud vyžádal u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze (dále jen „Posudková komise“) odborný Shodu s prvopisem potvrzuje R. T. 3 lékařský posudek. Posudková komise v posudku ze dne 13. 8. 2025 shledala, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., přičemž se jednalo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. Pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stanoven nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %.

9. V daném případě posudková komise zasedající v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře z oboru psychiatrie jednoznačně vymezila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně. Při vypracování posudku vycházela komise ze soudního spisu, spisu sociálního zabezpečení zdravotnické dokumentace praktického lékaře.

10. Podle komise se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, přičemž rozhodující příčinou byla epilepsie. Komise konstatovala, že stran epilepsie (s anamnézou pozorovaných záchvatů od 3 let věku) již sice nebyla ani podávána medikace potlačující záchvaty, nicméně zjištěn byl kognitivní deficit a to se zhoršenou adaptabilitou, takového rázu, že bylo možno konstatovat dostatečné naplnění posudkových kritérií položky 4b kapitoly. VI s konstatováním míry poklesu pracovní schopnosti 35%, když dle vyšetření klinického psychologa ze dne 21. 6. 2024 již byla právě vedle sociální naivity a neobratnosti při kognitivním deficitu (označeném vedle další dokumentace také jako lehká mentální retardace) zdůrazněna zhoršená adaptabilita (v preambuli této položky pak je uveden mezi posudkovými hledisky i neuropsychický deficit), a to i při zohlednění recentního období přechodu do kalendářního věku dospělosti, byť další alterace uvedená v položce 4b kapitoly VI u posuzované nebyla zjištěna a nebylo možno konstatovat míru poklesu pracovní schopnosti na horní mezi položky. Dále případně zařazení do položky 8b kapitoly V by nevedlo ke konstatování vyšší míry poklesu pracovní schopnosti u posuzované bez posudkově dále významného psychiatrického postupu, a i v případě, že by bylo hodnoceno při poukazu na anamnézu epileptických záchvatů v prvé řadě ke kognitivnímu deficitu (při posudkovém rozlišování tíže kognitivního deficitu až ve smyslu mentální retardace v rámci postižení vrozeném či ve vymezeném období postnatálním, oproti afekcím v pozdějším věku) pak by nebylo možno hodnotit přes položku 1b kapitoly V přílohy vyhlášky. Platnost posudku komise stanovila do 8/2028 vzhledem k nízkému věku a dosud referovanému klinickému postupu, ke zhodnocení dalšího vývoje. Posuzovaná byla schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti podle § 5 vyhl. č. 359/2009 Sb. Komise konstatovala, že pro posuzovanou jsou nevhodné psychicky náročné práce. Komise shledala míru poklesu pracovní schopnosti o 35 % při zařazení do položky 4b kap. VI, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a byla zjištěna invalidita 1. stupně s datem vzniku invalidity l.st. dne 21. 6. 2024.

11. Posudek obsahuje veškeré náležitosti, soud jej považuje za úplný a řádně odůvodněný. O správnosti a úplnosti stanovené klinické diagnózy onemocnění žalobkyně, jako i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně není žádných pochyb. Soud proto z posudku posudkové komise vypracovaného v soudním řízení při rozhodování vyšel. Komisí byly zohledněny i doložené lékařské nálezy. Pokud dle posudku byla žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní, je žalobou napadené rozhodnutí dotčeno vadou nezákonnosti, resp. nesprávně zjištěného skutkového stavu, proto jej soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil. Shodu s prvopisem potvrzuje R. T. 4 12. V novém rozhodnutí je žalovaná povinna vydat nové rozhodnutí o námitkách žalobkyně, ve kterém se bude řídit právním názorem soudu, resp. závěry posudkové komise (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně byla ve věci samé úspěšná, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právního zastoupení - 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12. 2024 po 1 000 Kč (tj. převzetí zastoupení, podání žaloby, neboť odměna advokáta je určena tarifní hodnotou 5 000 Kč, tedy 1 000 Kč za úkon (§ 9 odst. 2 advokátního tarifu - ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění se považuje za tarifní hodnotu částka 5 000 Kč). K tomu rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení č. j. 6 Ads 209/2019 - 62 ze dne 10. 11. 2020 uvedl : Zvláštní tarifní hodnota pro věci sociálního zabezpečení dle § 9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), obecně neporušuje zásadu rovnosti (čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ve spojení s právem podnikat a právem získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny. Dále soud přiznal 2x režijní paušál po 300 Kč, včetně DPH.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokud svým významem kasační stížnost podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost (§ 104a odst. 1 s. ř. s.). V Praze dne 24. 11. 2025 Mgr. Kamil Tojner, v. r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje R. T.