16 CO 301/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Milanem Chmelíčkem a soudkyň Mgr. Jitky Stibralové a Mgr. Zdeňky Burdové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky částka s příslušenstvím (výrok I.) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení částka (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě domluvy a vzájemně odsouhlasené nabídky prostřednictvím e-mailu poskytl žalovanému propagaci jeho produktu v anonymizováno rok na internetové televizi anonymizováno v pořadu„ anonymizováno“, za což byla mezi účastníky ujednaná hodnota marketingového plnění ve výši částka bez DPH, vyúčtovaná fakturou se splatností datum. Soud žalobu zamítl s odůvodněním, že žalobce ani po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., kterého se mu od soudu dostalo u jednání dne datum, neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně toho, že mezi účastníky byla v roce rok jakýmkoli způsobem uzavřena smlouva, na jejímž základě by žalobce poskytl žalovanému sjednané plnění, za které by byl oprávněn žalovanému účtovat částku částka. Z provedeného dokazování (tj. předložené emailové komunikace) považoval soud prvního stupně za prokázané pouze to, že mezi účastníky byla v roce rok ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. sjednána spolupráce spočívající v tom, že žalovaný dodá žalobci do pořadu anonymizováno 10 lahví plných a 10 lahví prázdných vína anonymizováno. Soud prvního stupně dodal, že závěr o smluvním závazku žalovaného ve výši částka nebylo možné dovodit tím spíše, že z e-mailů žalovaného (konkrétně z e-mailu žalovaného z datum) vyplývalo, že žalovaný trval na písemné formě případné smlouvy. Žalobce však uzavření písemné smlouvy netvrdil. Uzavření smlouvy, plnění žalobce žalovanému a cenu plnění částka nelze dle soudu prvního stupně dovodit ani z faktury znějící na částku částka s DPH se splatností dne datum, která však byla žalovanému doručena až dne datum (tj. téměř cca rok a půl po její tvrzené splatnosti).

3. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítl, že závěr soudu prvního stupně o neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního je nesprávný a skutková zjištění soudu jsou neúplná. Soud prvního stupně postupoval nesprávně, když neprovedl důkaz označený již v žalobě (anonymizována tři slova), který byl sice předložen až u druhého jednání dne datum (tj. po lhůtě stanovené soudem), to však provedení důkazu nebránilo. Žalobce dále namítl, že od počátku tvrdil uzavření smlouvy prostřednictvím emailu a ústně; necítí se být povinen pro úspěch ve sporu tvrdit a prokazovat písemnou formu smlouvy, i když je tato forma označena v emailové komunikaci žalovaného za nutnou. Jde totiž o bezvýznamný dodatek žalovaného, který nebyl splněn ani u dohody o dodání 20 ks lahví vína, a přesto žalovaný tyto lahve žalobci poskytl. příjmení žalovaného spočívající v námitce nedostatku formy je tak v rozporu s dobrými mravy.

4. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Uvedl, že žalobce po poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nedoplnil žalobní tvrzení ani důkazní návrhy; důkazní návrhy učinil až po uplynutí koncentrační lhůty, přičemž ani tyto důkazy neprokazují nárok uplatněný žalobou.

5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání shledal nedůvodným.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal plnění částka s příslušenstvím, přičemž závazek v návrhu skutkově vymezil tak, že na základě domluvy a vzájemně odsouhlasené nabídky prostřednictvím e-mailu poskytl žalovanému propagaci jeho produktu v pořadu„ anonymizováno“, která probíhala v anonymizováno rok na internetové televizi anonymizováno.. Na základě vzájemné domluvy byla schválena hodnota marketingového plnění ve výši částka bez DPH. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že mezi účastníky nedošlo žádným způsobem k dohodě o propagaci v pořadu anonymizováno za finanční plnění částka. Jedinou dohodu, kterou žalovaný připustil, je ústní dohoda z léta rok o tom, že žalovaný dodá 10 ks lahví vína anonymizováno za uvedení odkazu v anonymizována dvě slova. U jednání dne datum provedl soud prvního stupně předložené důkazy a dal žalobci poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit rozhodná žalobní tvrzení ohledně jednajících osob a obsahu dohody a označit důkazy k jejich prokázání. Pro doplnění tvrzení a označení důkazů stanovil lhůtu 20 dnů od jednání. Soud zároveň výslovně poučil žalobce o tom, že nevyhovění výzvě bude znamenat neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního a neúspěch ve sporu. Zároveň bylo účastníkům dáno poučení o koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř. Zástupce žalobce u jednání uvedl, že tvrzení a důkazy uvede v soudem stanovené lhůtě. K tomu nedošlo. Při druhém jednání dne datum žalobce označil a předložil další důkazy, které soud neprovedl s odůvodněním, že byly označeny a předloženy po uplynutí koncentrační lhůty, a u důkazu, který žalobce označil za anonymizováno, uvedl, že je navíc v anglickém jazyce.

7. S ohledem na žalobní tvrzení, že smlouva, popř. část jejího obsahu, byla uzavřena ústně (viz žalobní tvrzení„ na základě vzájemné domluvy byla schválena hodnota marketingového plnění ve výši částka bez DPH“), soud prvního stupně správně a vyčerpávajícím způsobem poučil žalobce u prvního jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti tvrdit obsah smlouvy i jednající osoby a označit k tomu důkazy a poučil i o následcích nesplnění výzvy. Soud prvního stupně poskytl dostatečnou dvacetidenní lhůtu k doplnění tvrzení a důkazních návrhů; uplynutím této lhůty, která byla lhůtou poskytnutou jak dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., tak dle § 118b o. s. ř., nastaly dne datum účinky koncentrace řízení.

8. Žalobce namítl, že soud prvního stupně měl a mohl u druhého jednání dne datum provést důkaz nabídkou anonymizována dvě slova, neboť ta byla jako důkaz označena již v žalobě a žalobce ji u jednání dne datum předložil. Žalobce skutečně u jednání dne datum předložil čtrnáctistránkový materiál v anglickém jazyce označený anonymizována dvě slova prepared dor anonymizována dvě slova, který je ve spise založen na č.l. 43 – 56 a který lze považovat za anonymizováno spolupráce, zejména s ohledem na č.l. 50 anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova anonymizováno (potenciální návrh spolupráce) s údaji o předmětu plnění včetně ceny. Lze též souhlasit s tím, že nabídka spolupráce byla jako důkaz označena již v žalobě, tedy včas. Jeho provedení u jednání dne datum tedy nebránilo to, že by nebyl označen včas z hlediska koncentrace řízení.

9. Dle § 129 odst. 1 o. s. ř. se důkaz listinou provede tak, že ji nebo její část při jednání předseda senátu přečte nebo sdělí její obsah, případně předloží účastníkům k nahlédnutí, je-li to postačující.

10. I když je nabídka spolupráce důkaz, který byl včas označen, nejde o důkaz, který byl včas předložen. S ohledem na rozsah a cizojazyčnost textu neměl soud prvního stupně, kterému byl důkaz předložen až u druhého jednání, možnost jakékoli přípravy, tedy neměl možnost se předem s textem seznámit a posoudit, zda textu dostatečně porozuměl, případně zjistit stanovisko žalovaného k otázce cizojazyčnosti textu a zvážit vhodný a postačující způsob provedení důkazu z hlediska § 129 odst. 1 o. s. ř. Procesní právní úprava neukládá účastníkům povinnost předkládat bez dalšího důkazy v českém předkladu a soudní praxe dovodila, že provedení důkazu přečtením listiny předložené v cizím jazyce za situace, kdy jde o listinu, o jejímž obsahu není pochyb a které lze provést v souladu s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř. i bez přeložení do češtiny, je postup v souladu se zásadou hospodárnosti řízení. Takový postup soudu však nesmí odporovat právu účastníka jednat v mateřštině podle § 18 odst. 1 věty druhé o. s. ř. Pokud by tedy účastník, který tento důkaz nepředložil, s takovým postupem nesouhlasil, je nutné předložit i český překlad (srov. např. rozsudek NS sp. zn. spisová značka).

11. Je zřejmé, že soud prvního stupně u jednání dne datum vyhodnotil předloženou listinu (i bez stanoviska žalovaného) tak, že z ní nelze činit závěry bez českého překladu. Takový závěr je plně na úvaze soudu prvního stupně. Jinak vyjádřeno, soudu prvního stupně nelze vytýkat, že nečinil skutkové závěry z anglicky psané listiny daného rozsahu a obsahu. Z uvedeného vyplývá, že k otázce potřeby českého překladu soud nepotřeboval znát stanovisko žalovaného a že u jednání dne datum nebylo možné provést dokazování listinou některým ze způsobů dle § 129 o. s. ř.

12. Postup soudu prvního stupně, který vyhodnotil dne datum procesní situaci tak, že důkaz zamítl, tedy ho neprovedl, a ve věci rozhodl, nehodnotí odvolací soud jako nesprávný. Předložený důkaz je totiž stále„ jen“ nabídkou (viz anonymizována tři slova, tedy potenciální návrh spolupráce), tedy předmět plnění i cena v něm uvedená zůstává stále jen obsahem nabídky, a ani tento důkaz – pokud by byl proveden – by sám ani spolu s ostatními včas označenými důkazy soudem provedenými u prvního jednání datum (tj. e-mailová komunikace na č.l. 17 – 21) nic nezměnil na závěru soudu prvního stupně, že žalobce u jednání dne datum neprokázal dvoustrannou dohodu (domluvu) stran o závazku tohoto obsahu. Zároveň nutno dodat, že neprovedení důkazu nemění též nic na tom, že žalobce ve lhůtě poskytnuté soudem dle 118a odst. 1 a 3, § 118b o. s. ř. nedoplnil rozhodná tvrzení o jednajících osobách. Lze shrnout, že procesní rozhodnutí soudu prvního stupně neprovádět u jednání dne datum důkaz čtrnáctistránkovým materiálem v anglickém jazyce a neodročovat jednání za účelem poskytnutí času žalobci zajistit a předložit český překlad listiny nemá vliv na věcnou správnost zamítavého rozhodnutí ve věci samé z důvodu neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

13. S ohledem na výše uvedené odvolací soud postupoval dle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil včetně závislého nákladového výroku.

14. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal úspěšnému žalovanému. Náklady odvolacího řízení tvoří náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta za dva úkony právní služby (tj. sepis vyjádření k odvolání ze dne datum, účast u jednání dne datum) určená z tarifní hodnoty zjištěné samostatně pro každý úkon dle kurzu stanoveného anonymizována tři slova k tomu dni, v němž byl konkrétní úkon právní služby proveden (§8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s rozsudkem NS sp. zn. spisová značka). Ke dni datum činil kurz částka = částka (tarifní hodnota je částka) a ke dni datum byl kurz částka = 24, částka (tarifní hodnota je částka); v obou případech tak odměna činí 9 300 spisová značka Náklady řízení dále tvoří dvě paušální náhrady po částka (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH, to vše v celkové výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za podmínek a z důvodů stanovených v § 237 o. s. ř., tedy jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Jen proti výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné.