16 CO 375/2021

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Jachury a soudkyň Mgr. Jitky Stibralové a Mgr. Zdeňky Burdové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1) jméno jméno, datum narození bytem adresa anonymizováno) právnická osoba, IČO sídlem adresa oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím, o vzájemném návrhu částka s příslušenstvím, k odvolání žalobce a obou žalovaných proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že prvý žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení 8,05% ročně z této částky od datum do zaplacení a částku částka s úrokem z prodlení 8,05% ročně z této částky od datum do zaplacení a druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení 8,05% ročně z této částky od datum do zaplacení a částku částka s úrokem z prodlení 8,05% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve výroku III. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že prvý žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení 8,05% ročně z této částky od datum do zaplacení a částku částka s úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení a druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení 8,05% ročně z této částky od datum do zaplacení a částku částka s úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Ve výroku IV. se rozsudek soudu I. stupně potvrzuje.

IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci náklady řízení o žalobě i o vzájemném návrhu vzniklé před soudy všech stupňů ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce, a to každý ze žalovaných v rozsahu jedné poloviny.

V. Žalovaní jsou povinni nahradit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku, a to každý ze žalovaných v rozsahu jedné poloviny.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení do částky částka s příslušenstvím a částka s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím a částky částka s příslušenstvím (výrok II.), uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím a částku částka s příslušenstvím (výrok III.), zamítl vzájemný návrh žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím (výrok IV.), uložil žalovaným povinnost nahradit žalobci náklady řízení o žalobě ve výši částka (výrok V.), uložil žalovaným povinnost nahradit žalobci náklady řízení o vzájemném návrhu žalovaného ve výši částka (výrok VI.), uložil žalovaným povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši, která měla být specifikována v samostatném usnesení (výrok VII.,), a žalobci uložil povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši, která měla být specifikována v samostatném usnesení (výrok VIII.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě v jejím konečném znění, kterou se žalobce po žalovaných domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku ve vlastnictví žalobce parc. číslo v k. ú. část obce, ve výši částka s příslušenstvím za dobu do datum do datum a ve výši částka s příslušenstvím za dobu od datum do datum, s odůvodněním, že žalovaní užívají pozemek bez právního důvodu tím, že stavba v jejich spoluvlastnictví (tj. prodejna adresa, k. ú. část obce) se nachází na pozemku žalobce. Soud I. stupně rozhodl i o vzájemném návrhu žalovaných, kterým se žalovaní po žalobci domáhali vydání bezdůvodného obohacení v konečné výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o bezdůvodné obohacení žalobce vyčíslené za dobu od anonymizováno rok do anonymizováno rok vzniklé tím, že žalobce užívá bez právního důvodu majetek žalovaných, a to garáže, které jsou součástí prodejny anonymizováno a které se nacházejí na pozemcích parc. číslo v k. ú. část obce. Žalovaní vycházejí z toho, že garáže a prodejna anonymizováno jsou z hlediska stavebnětechnického jednou stavbou o třech podlažích, kdy v prvním podzemním podlaží jsou garáže, v prvním nadzemním podlaží je prodejna potravin a ve druhém nadzemním podlaží je zázemí prodejny, přičemž garáže i prodejna jsou propojeny stavebnětechnicky i funkčně, a i když garáže (resp. garážová anonymizováno a manipulační prostor) nejsou v současné době fakticky užívány pro účely prodejny, takové užívání garáží objektivně možné je. Žalovaní tedy mají za to, že pokud prvý žalovaný a právní předchůdce druhého žalovaného nabyli v roce rok v rámci dražby příklepem prodejnu, pak spolu s ní nutně nabyli i garáže jako její součást. Žalovaní započítali svoji pohledávku vůči žalobci z titulu bezdůvodného obohacení žalobce proti pohledávce žalobce z titulu bezdůvodného obohacení žalovaných v rozsahu částka, ve kterém se pohledávky kryly, a ve zbylé části, tj. částka s příslušenstvím, se domáhali plnění vzájemným návrhem. Soud I. stupně uzavřel, že garáže nejsou součástí prodejny anonymizováno, a proto je vzájemný návrh žalovaných nedůvodný. Dále uzavřel, že je dán nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení žalovaných, neboť užívají pozemek žalobce bez právního důvodu, ovšem zároveň za rozhodné označil zjištění, že pozemek užívá i samotný žalobce tím, že pronajímá garážová anonymizováno, a v bodě 86 odůvodnění rozsudku popsal soud prvního stupně způsob, jak určil podíly žalobce a žalovaných na užívání pozemku parc. číslo se závěrem, že poměr užívání pozemku žalobcem a žalovanými je 43,1%: 56,9%, a přiznal žalobci plnění ve výši 56,9% z částky částka, tj. částka (za dobu od datum do datum) a 56,9% z částky částka, tj. částka (za dobu od datum do datum). Soud prvního stupně přiznal vedle jistiny i úrok z prodlení 8,05% ročně, přičemž počátky prodlení u jednotlivých dílčích nároků (tj. datum a datum, resp. datum) opřel o předžalobní výzvy a dny jejich doručení. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně tak, že samostatným výrokem V. rozhodl o nákladech řízení o obou spojených žalobách žalobce (tj. žalobách o zaplacení částka a částka) dle § 142 odst. 2 o. s. ř., vycházeje z částečného úspěchu (56,91%) a neúspěchu žalobce (43,09%), a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v rozsahu 13,82%, tj. ve výši částka. Dále soud prvního stupně rozhodl samostatně o náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu a vycházeje z úplného úspěchu žalobce v této části řízení přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka. Soud prvního stupně dále rozhodl dvěma výroky VII. a VIII. o tom, že žalobci i žalovaní nahradí státu náklady řízení ve výši určené v samostatném usnesení, které však již nebylo vydáno.

3. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Napadl zamítavý výrok II. a domáhal se, aby bylo žalobci přiznáno plnění v žalované výši, tedy částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení a částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení, tedy aby nad rámec toho, co bylo žalobci přiznáno výrokem III. rozsudku soudu prvního stupně, bylo žalobci ještě přiznáno plnění až do výše, kterou žádal včetně žalovaného příslušenství. Zároveň se domáhal změny závislého nákladového výroku V. Žalobce zrekapituloval vývoj předmětu řízení, uvedl důvody jeho rozšíření i částečného omezení, shrnul, že konečným návrhem se domáhal částka a částka, a že v tomto rozsahu mělo být žalobci vyhověno včetně příslušenství. Za nesprávné označil krácení vydání bezdůvodného obohacení na 56,9%, trval na tom, že žalovaní nejsou v užívání celého pozemku nijak a nikým omezeni, a to ani žalobcem, který vlastní garáže umístěné pod prodejnou. Uvedl, že postup soudu, který vlastně na garáže a na velkoprodejnu nahlížel jako na obytný dům, rozdělený na jednotky, kdy ke každé jednotce náleží podíl na společných částech budovy a na pozemku, není správný a nelze na věc pohlížet touto optikou.

4. Proti rozsudku podali odvolání i žalovaní. Napadli zamítavý výrok IV. o vzájemném návrhu a vyhovující výrok III. s odůvodněním, že soud učinil nesprávné skutkové i právní závěry. Žalovaní trvali na tom, že garáže jsou součástí věci hlavní, kterou je prodejna anonymizováno, žalobce jsou tudíž jejich spoluvlastníky a jako takoví mají pohledávku vůči žalobci z titulu bezdůvodného obohacení žalobce za užívání garáží. Argumentovali – stejně jako před soudem prvního stupně – stavebnětechnickou jednotou stavby s odkazem na znalecké posudky z oboru stavebnictví, trvali na tom, že jiný závěr, nežli ten, že garáže jsou součástí prodejny, není ani pojmově možný, neboť stavba prodejny (adresa) musí být – stejně jako každá jiná stavba – spojena se zemí pevným základem, což závěr, že garáže nejsou součástí prodejny, popírá. Vytkli soudu prvního stupně, že se nevypořádal s touto otázkou a že se výslovně nevyjádřil k tomu, kdo co vlastní.

5. Městský soud v Praze již jednou rozhodl rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve kterém označil za rozhodný a postačující důkaz privatizační projekt, ve kterém je výslovně vyjádřeno, co předmětem privatizace je (budova velkoprodejny anonymizováno a movité zásoby) a co předmětem privatizace není (pozemek a garáže, o kterých se v projektu uvádí, že jsou pod prodejnou a jsou součástí bytového domu) a na jeho základě učinil odvolací soud závěr, že příklepem budovy adresa v dražbě prováděné v roce rok na základě ustanovení pr. předpisu se dražitelé (tj. prvý žalovaný a právní předchůdce druhého žalovaného) nestali a ani nemohli stát i vlastníky garáží. Odvolací soud nepovažoval pro rozhodnutí v dané věci za rozhodné, zda jsou garáže součástí věci jiné či zda jsou samostatnou věcí a nezabýval se tudíž ani stavebnětechnickou stránkou věci. Důvodným shledal nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení žalovaných za užívání pozemku parc. číslo o výměře výměra v k. ú. část obce, dobu od datum do datum ve výši částka s úrokem z prodlení 8,05% ročně od datum do zaplacení a za dobu od datum do datum ve výši částka s úrokem z prodlení 8,05% ročně od datum do zaplacení, a za nedůvodný označil vzájemný návrh žalovaných ve výši částka s příslušenstvím.

6. Dovolací soud svým rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací v převážné části rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že odvolací soud pochybil, pokud se nezabýval povahou garáží jako součásti věci. Zákon o velké privatizaci neupravoval speciální pravidla o tom, co je součástí věci a jaký je její právní režim, a tudíž i zde platí regule občanského zákoníku o součásti věci a její povaze. Teprve po ozřejmění toho, zda je předmětná garáž samostatnou věcí či zda představuje součást prodejny anonymizováno, nebo dokonce věci jiné (např. obytného domu), lze rozhodnout o tom, zda v procesu privatizace mohla garáž následovat osud věci hlavní a přejít spolu s prodejnou anonymizováno na žalované.

7. Účastníci setrvali v dalším odvolacím řízení na svých stanoviscích. Žalobce zdůraznil, že vjezd do garáže a výjezd z ní je pouze jeden, a to na pozemku žalobce parc. číslo. Vjezd je možný pouze na kartu, kterou mají jen nájemci anonymizována dvě slova. Garáž přesahuje půdorys prodejny, nachází se nejen pod prodejnou, ale mimo jiné i pod obytnými domy, se kterými je propojena schodištěm a výtahem. anonymizována dvě slova je cca anonymizováno, vertikální oddělení části garáže nacházející se na půdorysu prodejny od zbylé části garáže není možné. Monolitické stavební provedení je pouze stavebnětechnické řešení nestabilního podloží v dané lokalitě, nemění nic na původním záměru vybudovat tři stavební celky: obytné domy, garáž a prodejnu.

8. Žalovaní trvali na tom, že prodejna a část hromadné garáže nacházející se pod prodejnou na jejím půdorysu vertikálně oddělená od zbylé části garáže dilatační spárou tvoří jednu věc. Prodejna a část garáže jsou spojeny fyzicky i funkčně, přičemž funkční spojení spočívá v tom, že garáž představuje základy prodejny, bez kterých nemůže prodejna existovat, neboť tyto základy drží prodejnu a spojují ji se zemí pevným základem. Jiné řešení, než že jde o jedinou věc, není ani možné, neboť vlastnický režim nemovitostí v země neumožňuje, aby na témže pozemku stály dvě nad sebou umístěné stavby; jinak vyjádřeno, horizontální vlastnické dělení staveb není možné, nejde-li o případ bytového vlastnictví, neboť stavba, je-li nemovitostí, musí být spojena se zemí pevným základem. Garáže tedy nemohou být samostatnou věcí, pokud stojí na stejném pozemku jako prodejna anonymizováno a jsou jejími základy. Kolaudační rozhodnutí vymezují jen provozní (hospodářské) využití garáží, obytných domů a prodejny, nikoli jejich funkční souvislost. ulice bytový dům by byl ztrátou části garáže poškozen pouze hospodářky, zatímco prodejna anonymizováno je na garážích jako svém prvém podlaží závislá existenčně. K dotazu odvolacího soudu, na základě čeho žalovaní považují prodejnu za věc hlavní a garáž za její součást a z jakého důvodu to není naopak, uvedli, že vycházejí z toho, že primárním účelem výstavby bylo vybudovat budovu potravin a druhotným účelem bylo využití prvního podlaží stavby jako garáže. Nadzemní – prodejní - část stavby má tedy dle žalovaných primární význam a podzemní – garážová – část má význam druhotný. Garáž je„ jen“ první podlaží stavby prodejny. Tomu dle žalovaných odpovídá i stav zápisu v katastru nemovitostí, kde je zapsána prodejna potravin; garáž zapsána není, neboť podlaží stavby není předmětem samostatného zápisu do katastru nemovitostí. Skutečnost, že prodejna byla kolaudována v roce rok a garáž v roce rok, tedy že základ stavby byl kolaudován o dva roky později než zbylá část stavby, není dle žalovaných rozhodná a nemění nic na závěru, že garáž představuje základy stavby prodejny. Žalovaní potvrdili, že garáž dosud nepoužívali. Pod půdorysem prodejny se nachází cca 111 anonymizována dvě slova, tato jsou reálně vertikálně oddělitelná od ostatních anonymizována dvě slova a jejich budoucí užívání žalovanými je možné.

9. Odvolací soud podruhé přezkoumal dle § 212 a §212a o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu předmětu řízení, který dosud není v právní moci, vázán právním názorem dovolacího soudu, že principiální předběžnou otázkou rozhodnou pro rozhodnutí ve věci je, zda garáž je součástí prodejny anonymizováno. Tuto otázku řešil již soud prvního stupně, v souvislosti s ní provedl dokazování a učinil právní závěr, že garáž není součástí prodejny. Odvolací soud považuje tento právní závěr za správný, neboť odpovídá skutkovým zjištěním soudu prvního stupně nejen o stavebnětechnickém stavu prodejny a garáže, ale i ostatním okolnostem případu, zejména zjištěním o jejich výstavbě, kolaudaci a způsobu užívání a též o právní dispozici s nimi.

10. Z listin týkajících se výstavby vyplývá, že budova adresa a stavba garáží byly součástí tzv. stavby anonymizováno 1, která představovala I. etapu přestavby západní části obec a číslo – část obce. Stavba anonymizováno 1 byla povolena jedním rozhodnutím (ze dne datum), přičemž výstavba probíhala postupně a jednotlivé části výstavby byly kolaudovány postupně jako tzv. ucelené části stavby anonymizováno 1. Kolaudačním rozhodnutím datum byl kolaudován bytový dům A. Kolaudačním rozhodnutím ze dne datum byla kolaudována velkoprodejna, vymezená v rozhodnutí tak, že obsahuje v prvním nadzemním podlaží prodejní prostory lahůdek a samoobsluhy atd., druhé nadzemní podlaží je spojeno s první ocelovým dvouramenným schodištěm a obsahuje šatny atd. Vstup do objektu je z pasáže pod obytným domem 80A nebo z krytého prostoru zásobování v anonymizována dvě slova. Konstrukci tvoří montovaný skelet, vodorovnou konstrukci nad prostorem samoobsluhy tvoří ocelová příhradová konstrukce osazená na železobetonových sloupech. Opláštění objektu je provedeno pláštěm anonymizováno. Kolaudačním rozhodnutím z datum byla kolaudována„ spodní stavba domu A“ (objekt číslo) s popisem: monolitická část objektu zaujímá anonymizováno podloží pod obytným objektem A. Z východní strany k tomuto monolitu přiléhá montovaný železobetonový skelet velkoprodejny, pod kterou jsou v suterénu tohoto skeletu umístěna krytá anonymizováno pro 110 automobilů a anonymizována dvě slova pro jiný menší druh vozidel. Dále jsou zde umístěna WC. Provozně souvisí s dispozicí v monolitické části a jsou součástí tohoto objektu. Objekt číslo dále provozně souvisí s objektem číslo. příjmení rozhodnutím byl kolaudován i objekt číslo jako jednopodlažní podzemní objekt v severní části domu„ B“ provozně napojený na objekt číslo a obsahující krytá anonymizováno pro 40 vozů a strojovnu vzduchotechniky. V rozhodnutí o kolaudaci velkoprodejny (rok) je jako budoucí uživatel uveden státní podnik anonymizováno obec, s. p. V rozhodnutí o kolaudaci garáží (rok) je jako budoucí uživatel uvedeno anonymizována dvě slova.

11. Odvolací soud předně uvádí, že argumentace žalovaných o primárním účelu výstavby prodejny a druhotném účelu výstavby garáží nemá oporu v provedeném dokazování. V listinných důkazech týkajících se výstavby a kolaudace prodejny, garáže a bytového domu 80A jsou bytový dům, garáž a prodejna označeny jako tzv. ucelené části stavby anonymizováno 1 (tj. komplexní bytové výstavby) a každá ze tří částí tohoto komplexu měla od počátku svůj smysl a význam. Prodejna byla zjevně budována proto, aby obyvatelé nové žižkovské bytové zástavby měli kde nakupovat anonymizováno, a hromadná garáž byla budována proto, aby měli kde parkovat svá auta. Záměr investora byl realizován konkrétním stavebnětechnickým řešením zahrnujícím všechny tři celky. Pro závěr o primárním a druhotném významu výstavby prodejny a garáže tedy není důvod.

12. Dále pak není zcela zřejmé, proč by – vycházeje z argumentace žalovaných – mělo být první podlaží tvořící základ stavby„ jen“ součástí věci a která jiná podlaží a proč (jen) právě ta by měla tvořit věc hlavní. Součást věci bývá relativně samostatný komponent, který s věcí hlavní vytváří funkční celek (např. kolo či technický průkaz jsou součástí auta či dálkový ovladač je součástí televize). Není tedy zřejmé, proč by (má-li jít o jedinou věc) i první podlaží spolu s ostatními netvořilo věc hlavní.

13. Žalovaní založili svoji argumentaci o jediné věci na tom, že garáž a prodejna tvoří jeden stavebnětechnický celek (železobetonový monolit) o třech podlažích, kdy garáž je prvním podlažím. Nutno připustit, že v daném případě je skutečně dáno fyzické (faktické) spojení stavebních objektů, a to jednak garáže a bytového domu a dále garáže a prodejny. Toto specifické faktické spojení je dáno způsobem výstavby celého komplexu (anonymizováno 1). Stavebnětechnické propojení prodejny a části garáže je patrné z kolaudačního rozhodnutí z datum o kolaudaci objektu číslo s popisem: monolitická část objektu zaujímá anonymizováno podloží pod obytným objektem A. Z východní strany k tomuto monolitu přiléhá montovaný železobetonový skelet velkoprodejny, pod kterou jsou v suterénu tohoto skeletu umístěna krytá anonymizováno pro 110 automobilů a anonymizována dvě slova pro jiný menší druh vozidel. Dále jsou zde umístěna WC. Provozně souvisí s dispozicí v monolitické části a jsou součástí tohoto objektu. Základem argumentace žalovaných je: společný skelet = jedna věc. anonymizována dvě slova i anonymizováno již řešila různé případy fyzického spojení stavebních objektů, přičemž rozhodnutí soudu vždy záviselo na konkrétních často značně specifických okolnostech případu. Specifikem daného případu je, že stavba prodejny a stavba části garáže má společný prvek, kterým je železobetonový skelet. Tento stavebnětechnický prvek však není jediný rozhodný pro specifikaci věci v právním slova smyslu. Se žalovanými lze souhlasit v tom, že jediné rozhodné není ani vymezení prodejny v kolaudačním rozhodnutí ze dne datum. Přesto tak, jak byla prodejna specifikována v kolaudačním rozhodnutí, představuje od počátku své existence samostatnou ucelenou autonomní jednotku ve smyslu technickém, právním, funkčním i provozním. Ve shodě s kolaudačním vymezením byla samostatným předmětem právních vztahů, zejména předmětem privatizace, zástavou při poskytnutí úvěru žalovaným či vkladem do obchodní společnosti. Fakticky existovala a sloužila ke svému účelu bez potřeby garáže. Závěru o tom, že takto vymezená je se zemí spojena pevným základem, nic nebrání. Jak konkrétně stavebnětechnicky je toto spojení se zemí řešeno (že se tak děje prostřednictvím podzemní části jednoho skeletu) není z hlediska právní kvalifikace stavby prodejny coby nemovitosti ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák. rozhodné. Žalovaní při své argumentaci zcela vylučují právní existenci dvou staveb nad sebou. Odvolací soud se s tímto kategorickým obecným závěrem neztotožňuje. Obecně nepovažuje za vyloučenou existenci např. stavby podzemní a stavby nadzemní, na témže pozemku, vše s odlišným právním režimem a způsobem užívání.

14. Žalovaní kladli důkaz na technickou (fyzickou) stránku věci a neoddělitelnost nadzemní a podzemní části skeletu. S ohledem na okolnosti případu (zejména dosavadní samostatnou právní a provozní existenci prodejny a garáže) jde o nedůvodné až účelové přeceňování vlivu stavebnětechnické stránky na právní poměry. Pro srovnání lze uvést, že v době před datum nebyly stavby součástí pozemku a v některých případech jí nejsou ani v době od datum, a přesto jde o stavby s pozemkem technicky (fyzicky) neoddělitelně spojené. Šlo sice o právní pravidlo výslovně zakotvené v ustanovení § 120 odst. 2 obč. zák., jako takové je však i výslovným dokladem toho, že pevné fyzické spojení nemusí vždy nutně znamenat i spojení právní.

15. Odvolací soud tedy dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že garáž není součástí prodejny, a zároveň dodává, že stavbu prodejny a stavbu hromadné garáže nepovažuje ani za jedinou (hlavní) věc. Závěr, zda garáž je samostatnou (podzemní) stavbou v občanskoprávním slova smyslu či zda je součástí nějaké hlavní věci, není pro rozhodnutí v této věci rozhodné.

16. Odvolací soud dodává, že pokud v původním zrušeném rozsudku označil za rozhodný a postačující privatizační projekt, pak tak učinil nikoli proto, že by obecná právní úprava součásti věci neměla platit i v právním režimu velké privatizace, ale proto, že pokud by skutečně byla garáž součástí prodejny či pokud by prodejna a garáž tvořily jedinou věc hlavní, pak by s ohledem na okolnosti případu neobstála privatizace majetku provedená v roce rok jako celek, tedy s právními důsledky i pro prodejnu. Jinak vyjádřeno, vzhledem k tomu, že v daném případě šlo o privatizaci státního majetku dle privatizačního projektu, ve kterém byl předmět privatizace vymezen jednak výslovně pozitivně tak, že předmětem privatizace je prodejna a movité zásoby, a zároveň výslovně negativně tak, že předmětem privatizace není garáž a pozemek, čemuž odpovídala i cena privatizovaného majetku, která byla určena dle ceny prodejny, nikoli též garáže, pak by dle názoru odvolacího soudu neobstál závěr učiněný všemu výše uvedenému navzdory, totiž že privatizací přešlo všechno (tj. prodejna a garáž), ale naopak závěr, že nepřešlo nic.

17. Závěr o tom, že garáž není součástí prodejny anonymizováno, učinil Městský soud v Praze již v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve věci, ve které se žalovaní domáhali určení vlastnického práva žalovaných ke garážím coby samostatné věci; předběžná otázka řešená v daném řízení je otázka vlastnického práva žalovaných ke garážím jako součásti stavby prodejny adresa v k. ú. část obce.

18. Odvolací soud tedy vyšel ze zjištění, že žalovaní nejsou vlastníky garáží, dále vyšel z nesporné skutečnosti, že žalovaní jsou vlastníci prodejny (stavby adresa) získané v roce rok příklepem v dražbě dle ustanovení pr. předpisu, situované na pozemku parc. číslo (jejich vlastnické právo k prodejně nebylo nikým zpochybněno), a vyšel též z nesporné skutečnosti, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. číslo plocha a nádvoří, v k. ú. část obce. U tohoto pozemku byla v době do roku rok evidována v katastru nemovitostí výměra výměra a od rok je na základě nového geometrického plánu vypracovaného v roce rok z iniciativy žalobce nově evidována výměra výměra.

19. Závěr soudu prvního stupně o nedůvodnosti vzájemného návrhu žalovaných je tedy správný. Pokud jde o nárok žalobce, ten byl co do základu nesporný. Nesporný byl i závěr znalce jméno o výši obvyklého nájemného anonymizováno spisová značka. Žalobce tak s ohledem na výměru výměra žádal vydání bezdůvodného obohacení částka ročně. Žalovaní jednak zpochybnili výměru výměra, když namítli, že jde o výsledek nového geometrického plánu vyhotoveného z iniciativy žalobce, bez vědomí a součinnosti žalovaných, a dále navrhli zohlednit skutečnost, že pozemek užívají nejen žalovaní, ale i žalobce (pronajímá garáže nacházející se na daném pozemku). Soud prvního stupně ve shodě se stanoviskem žalobce vyšel z výměry výměra a tudíž z částky anonymizována dvě slova spisová značka, a ve shodě se stanoviskem žalovaných„ rozdělil bezdůvodné obohacení“ mezi žalované a žalobce jako uživatele pozemku parc. číslo to tak, že postupem uvedeným v bodě 86 odůvodnění určil poměr užívání pozemku žalobcem (43,1%) a žalovanými (56,9%) a žalobci přiznal plnění v rozsahu 56,9%.

20. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že z důvodu užívání pozemku nejen žalovanými, ale i samotným žalobcem, je na místě plnění žalovaných z titulu bezdůvodného obohacení poměrně krátit. Výše bezdůvodného obohacení žalovaných totiž nijak nezávisí na tom, zda má nějaký užitek z pozemku i někdo jiný, třeba i samotný vlastník pozemku. Obdobně tomu může být např. v situaci, kdy vlastník pozemku je omezen na vlastnickém právu tím, že přes pozemek vede kanalizační stoka či telekomunikační kabely ve vlastnictví třetí osoby. Výše bezdůvodného obohacení by v případě užívání pozemku vlastníkem stoky či kabelů bez právního důvodu nebyla ovlivněna (snížena) tím, že vlastník pozemku má na pozemku rodinný dům a sám pozemek užívá k bydlení. Žalobci tudíž náleží plnění v nekrácené výši.

21. Pokud jde o námitky žalovaných proti výměře pozemku parc. číslo v rozsahu výměra, odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně, že pro účely tohoto řízení a vyčíslení bezdůvodného obohacení postačuje zjištění učiněné z geometrického plánu znalce jméno příjmení číslo rok z datum, že dosavadní výměra pozemku výměra se po novém zaměření pozemku mění na výměra. Námitky žalovaných, že geometrický plán byl vyhotoven z iniciativy žalobce, bez vědomí a součinnosti žalovaných, nejsou rozhodné. Návrh žalovaných provést v rámci tohoto řízení„ revizi“ geometrického plánu a výměry pozemku parc. číslo plocha a nádvoří, resp. zaměření budovy adresa, již přesahuje rámec tohoto řízení, navíc význam by nebyl nijak zásadní, neboť lze předpokládat, že pokud by výsledkem nebylo potvrzení výměry výměra, pak by se výsledek pravděpodobně lišil pouze v jednotkách m2, což není v daném řízení rozhodné. Navíc žalovaným nic nebránilo v tom, aby – je-li to pro ně natolik zásadní – sami učinili kroky k odbornému prověření zaměření budovy, resp. výměry zastavěnosti dotčeného pozemku, a výsledek předestřeli soudu a žalobci k porovnání. Závěrem odvolací soud připomíná, že původní dlouhodobě evidovaná výměra pozemku parc. číslo v katastru nemovitosti byla výměra, tj. o 12 m2 větší, přičemž tuto původní výměrů žalovaní nezpochybňovali, naopak pohledávku žalobce v původní vyčíslené výši částka (odvozenou od výměry výměra) použili bez výhrad k započtení (viz vzájemný návrh žalovaných z datum, č. l. 29).

22. Předmět řízení se v průběhu řízení měnil. Ze spisu vyplývá, že jde o společné řízení dvou věcí, kdy první věc byla vedena pod sp. zn. spisová značka a týkala bezdůvodného obohacení za dobu od datum do datum ve výši částka, a druhá věc byla vedena pod sp. zn. spisová značka a týkala se bezdůvodného obohacení za dobu od datum do datum ve výši částka. Z důvodu korekce výměry pozemku parc. číslo v průběhu řízení z výměry výměra na výměra omezil žalobce žalovanou částku částka na částku částka a důsledkem bylo zpětvzetí žaloby do částky částka. Z částky částka nakonec požadoval částku částka, kterou specifikoval konečným způsobem při jednání dne datum (viz tabulka níže), tedy žádal o částka méně, přičemž žalobu vzal výslovně zpět jen do částky částka; důsledkem je částečné zastavení řízení v rozsahu částky částka a (nepožadovaná) částka částka, která zůstala předmětem řízení a byla zamítnuta. ulice specifikace nároku žalobce dle upřesnění žalobce dne datum je tedy následující: Období; 1597m2; Celkem datum – datum; částka; částka datum – datum; částka; částka datum – datum; částka; datum – datum; částka; datum – datum; částka; Celkem; částka; částka Odvolací soud k výše uvedenému dodává, že žalobce při vyčíslení svého nároku učinil početní chybu, když při výpočtu výše bezdůvodného obohacení za dobu od datum do datum vyšel mylně z toho, že jde o šestiměsíční (půlroční) období, zatímco fakticky jde o období sedmi měsíců; jinak vyjádřeno, žalobce se domáhal bezdůvodného obohacení ve výši, která odpovídá období o jeden měsíc kratšímu. Tento omyl pramení ze znaleckého posudku Ing. jméno a následně byl převzat žalobcem i soudem prvního stupně.

23. Odvolací soud, vycházeje z konečného návrhu žalobce na zaplacení částek částka (za dobu od datum do datum) a částka (za dobu od datum do datum), považoval nároky žalobce v tomto rozsahu za důvodné. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně přiznal žalobci z částky částka pouze částku částka a ve zbytku částka žalobu zamítl, změnil odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobci přiznal i částku částka. Soud prvního stupně dále přiznal žalobci z částky částka pouze částku částka a ve zbytku žalobu zamítl, a proto odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobci přiznal i částku částka.

24. Žalobce se domáhal plnění po obou žalovaných společně a nerozdílně. Spoluvlastnictví budovy anonymizováno však nezakládá solidaritu obou žalovaných. V daném případě jde o dílčí společný závazek s dělitelným plněním a tento hmotněprávní závěr odvolacího soudu se odrazil ve změně rozsudku soudu prvního stupně spočívající v tom, že odvolací soud rozdělil dluh mezi oba žalované dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, tedy rovným dílem, a to s ohledem na §511 odst. anonymizováno (v souvislosti s nárokem na vydání bezdůvodného obohacení vzniklým v době do datum) a § 1871 o. z. (v souvislosti s nárokem za dobu od datum). Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že rozdělení plnění mezi oba žalované je výsledek hmotněprávního posouzení věci soudem, a pokud se žalobce v žalobě domáhal plnění solidárního, pak jde pouze o nesprávnou hmotněprávní kvalifikaci účastníka, která není vadou žaloby ani důvodem zamítnutí žaloby (např. NS sp. zn. spisová značka).

25. Žalobce se domáhal i úroku z prodlení. Odvolací soud zopakoval dokazování výzvami k plnění a podacími lístky. Z předžalobní výzvy ze dne datum zjistil, že žalobce vyzval oba žalované k plnění částky částka (za dobu od datum do datum) do 7 dnů od doručení výzvy, a z podacího lístku zjistil, že výzva byla podána na poště v pondělí datum. Při aplikaci § 573 o. z. dospěl odvolací soud k závěru, že výzva byla žalovaným doručena ve čtvrtek datum a sedmidenní lhůta k plnění uplynula ve čtvrtek datum; žalovaní se tak ocitli v prodlení od datum. Právě od tohoto data proto přiznal odvolací soud žalobci úrok z prodlení z jistiny částka. Vzhledem k tomu, že odvolací soud přiznal žalobci dále jistinu částka, i z této jistiny náleží žalobci úrok z prodlení od datum do zaplacení.

26. Odvolací soud dále zopakoval dokazování předžalobní výzvou ze dne datum, ze které zjistil, že žalobce vyzval oba žalované k plnění původně žalované částky částka (za dobu od datum do datum) do 7 dnů od doručení výzvy, a z podacího lístku zjistil, že výzva byla podána na poště dne datum. Při aplikaci § 573 o. z. dospěl odvolací soud k závěru, že výzva byla žalovaným doručena datum a sedmidenní lhůta k plnění uplynula ve středu datum; žalovaní se tak ocitli v prodlení ve čtvrtek datum. Právě od tohoto data proto přiznal odvolací soud žalobci úrok z prodlení z jistiny částka. Vzhledem k tomu, že odvolací soud přiznal žalobci dále jistinu částka, i z této jistiny náleží žalobci úrok z prodlení od datum do zaplacení.

27. Odvolací soud proto postupoval zčásti dle § 220 o. s. ř. a zčásti dle § 219 a napadený rozsudek k odvolání žalobce i žalovaných zčásti potvrdil a zčásti změnil.

28. Odvolací soud postupoval dle § 224 odst. 2 o. s. ř. a jediným výrokem (nikoli dvěma) rozhodl o nákladech řízení o obou spojených žalobách a o vzájemném návrhu před soudy obou stupňů. Náhrada nákladů řízení náleží žalobci, který byl v řízení jen nepatrně neúspěšný ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř., přičemž neúspěch představuje částečné zamítnutí žaloby do částky částka a části příslušenství a dále částečné zastavení řízení do částek částka a částka z důvodu částečného zpětvzetí žaloby po přepočtu žalované částky z důvodu aktualizace výměry pozemku parc. číslo v průběhu řízení. Odvolací soud dodává, že ve smyslu § 150 o. s. ř. odvolací soud při určení tarifní hodnoty vycházel z výše plnění, která byla žalobci fakticky přiznána, bez zahrnutí toho, co mu„ nepatrně“ přiznáno nebylo, což považuje v dané věci za spravedlivé řešení při vypořádání otázky nákladů řízení. Zároveň odvolací soud postupoval při určení výše náhrady nákladů dle § 8 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na zákonné spojení žaloby o zaplacení částka a vzájemného návrhu žalovaných ke společnému projednání, kdy vzájemný návrh na zaplacení částka byl podán dne datum a rozšířen na částku částka dne datum (změna vzájemného návrhu byla soudem připuštěna dne datum) a dle ustanovení pr. předpisu, s ohledem na spojení dvou žalob (tj. věcí sp. zn. spisová značka a spisová značka) ke společnému řízení dne datum rozhodnutí usnesením č. j. číslo jednací. Na základě § 8 odst. anonymizováno vyhlášky se při spojení žaloby o zaplacení a vzájemného návrhu o zaplacení bude za tarifní hodnotu považována hodnota věci, která je nejvyšší. Na základě § 12 odst. anonymizováno vyhlášky se při spojení dvou žalob rozhodnutím soudu určí tarifní hodnota součtem tarifních hodnot spojených věcí.

29. Žalobci náleží náhrada soudních poplatků za žaloby ve výši částka, částka, částka, a soudní poplatek za odvolání částka, tj. celkem částka. Dále žalobci náleží náhrada nákladů právního zastoupení, tj. odměna advokáta, režijní paušály 300 spisová značka dle ustanovení pr. předpisu, náhrada dle ustanovení pr. předpisu a 21% DPH. Výše odměny advokáta za úkony právní služby závisí na tom, zda byl úkon činěn v době před spojením věcí či po jejich spojení, od čehož se odvíjí tarifní hodnota. Odvolací soud dodává, že pokud se písemný úkon právní služby činěný žalobce výslovně týkal pouze konkrétně označené části předmětu řízení, pak odvolací soud určil tarifní hodnotu dle obsahu úkonu. spisová značka úkon; tarifní hodnota; Odměna/ /náhrada Žaloba o zaplacení částka podaná datum (včetně změn žaloby); anonymizována čtyři slova Převzetí a příprava (PM: datum, č.l. 5); anonymizována čtyři slova Účast u jednání datum, které bylo odročeno bez projednání věci (za účelem seznámení žalobce se vzájemným návrhem žalovaných o částka podaným datum); anonymizována dvě slova (§14/2 AT); anonymizována dvě slova Vyjádření z datum; anonymizována tři slova (§8/3 AT); anonymizována dvě slova Podání z datum (vyjádření k věci a k dodatku číslo ZP); anonymizována tři slova (§8/3 AT); anonymizována dvě slova Účast u jednání datum, které bylo odročeno bez projednání věci; anonymizována tři slova (§8/3, §14/2 AT); anonymizována dvě slova Účast u jednání datum, které bylo odročeno bez projednání věci; anonymizována tři slova (§8/3 AT, § číslo); anonymizována dvě slova spisová značka úkon; tarifní hodnota; odměna Žaloba o zaplacení částka podaná datum včetně dalších změn (návrh na rozšíření o částka, částečné zpětvzetí o částka); anonymizováno 272 552; anonymizována dvě slova Převzetí a příprava (PM datum, č.l.5); anonymizováno 272 552; anonymizována dvě slova Úkony po datum (po spojení žalob spisová značka a spisová značka a připuštění změny vzájemného návrhu na částka, č.l. 186); §8/3, §12/3 AT úkon; tarifní hodnota; odměna Podání z datum (vyjádření k vzájemnému návrhu); anonymizováno 5 slov Účast u jednání datum; anonymizována tři slova (tj. anonymizováno 272 anonymizována tři slova); anonymizována dvě slova Podání z datum (otázky znalci a vyjádření k věci); anonymizováno 5 slov Vyjádření datum ke znaleckému posudku; anonymizováno 5 slov Souhlas z datum s vypracováním odborného vyjádření a formulace otázek na odborného poradce datum; anonymizováno 5 slov Účast u jednání datum v délce nad 2hod; anonymizována tři slova; 2x anonymizována dvě slova Účast u místního šetření datum; anonymizováno 5 slov Účast u jednání datum v délce nad 2hod; anonymizována tři slova; 2x anonymizována dvě slova Odvolání proti zamítavému výroku II. rozsudku; 1 269 059; anonymizována dvě slova Vyjádření k odvolání žalovaných (tj. k odvolání proti výroku III., IV.); anonymizována tři slova (tj. 8 anonymizováno 096+1 294 220); anonymizována dvě slova Účast u odvolacího jednání datum; anonymizováno 5 slov Vyjádření žalobce k dovolání žalovaných; anonymizováno 5 slov Účast u odvolacího jednání dne datum; anonymizováno 5 slov Na základě výše uvedeného náleží žalobci odměna advokáta za 21 úkonů právní služby ve výši částka, režijní paušál 21x částka, dále náhrada dle ustanovení pr. předpisu ve výši částka a 21% DPH. Celkové náklady řízení žalobce činí částka. Za úkony, které nejsou v tabulce uvedené, odvolací soud odměnu nepřiznal, neboť je považoval za neúčelné (nadbytečné, činěné v iniciativy účastníka, bez významu pro průběh řízení a rozhodnutí věci). Odvolací soud dále nepřiznal – i s ohledem na aplikaci § 142 odst. 3 o. s. ř. – samostatnou odměnu za úkony žalobce„ upřesňující“ žalovanou částku (návrh na rozšíření žaloby, částečné zpětvzetí). Vzhledem k tomu, že žalovaní mají postavení samostatných účastníků, rozložil mezi ně odvolací soud povinnost nahradit žalobci náklady řízení způsobem, který kopíruje rozsah jejich hmotněprávní povinnosti.

30. V daném řízení platil stát náklady znaleckého posouzení a odborného posouzení v celkové výši částka. Náhrada těchto nákladů byla uložena neúspěšným žalovaným ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., každému v rozsahu jedné poloviny. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za podmínek a z důvodů stanovených v § 237 o. s. ř., tedy jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Jen proti výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné.