17 A 14/2026

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobce: město Loket, IČO: 00259489 se sídlem Loket, T. G. Masaryka 1/69 zastoupen advokátkou JUDr. Janou Wenigovou se sídlem Karlovy Vary, Jateční 2121/6 proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj se sídlem Praha 1, Staroměstské náměstí 6 o žalobě proti rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj ze dne 28. 1. 2026, č. j. MMR- 70213/2025-26, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Opatřením poskytovatele dotace ze dne 29. 9. 2025 nebyla žalobci podle § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (dále jen „rozpočtová pravidla“), vyplacena část dotace ve výši 404 140,43 Kč, tj. 10 % z poskytnuté podpory na veřejnou zakázku s označením „HRAD LOKET – Rekonstrukce střechy“. Důvodem nevyplacení části dotace byl závěr poskytovatele dotace (žalovaného), že se žalobce dopustil porušení § 99 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), ve spojení se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 tohoto zákona. Konkrétně žalobce v průběhu zadávacího řízení změnil zadávací podmínky tak, že zmírnil požadavek na prokázání technické kvalifikace, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek.

2. Proti rozhodnutí poskytovatele dotace podal žalobce námitky, o kterých bylo ministryní pro místní rozvoj (dále jen „ministryně“) rozhodnuto v záhlaví uvedeným rozhodnutím tak, že opatření poskytovatele dotace je oprávněné a námitky žalobce nejsou důvodné. Předmětná částka tak nebyla žalobci vyplacena s konečnou platností.

3. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.

II. Obsah žaloby

4. Žalobce v podané žalobě předně namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Tvrdil, že ministryně v napadeném rozhodnutí neuvedla, jak mohla provedená změna zadávací dokumentace rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, a tedy že vyžadovala prodloužení lhůty k podávání nabídek podle § 99 odst. 2 věty druhé ZZVZ. Napadené rozhodnutí se nezabývá podstatou změny zadávací dokumentace.

5. Dále žalobce odkázal na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) ze dne 29. 4. 2025, č. j. ÚOHS-15887/2025/510. Tvrdil, že v daném případě došlo k vysvětlení nevhodně zvoleného pojmu kolaudace pro stavby dle § 98 ZZVZ, které nevyžadovalo prodloužení lhůty k podání nabídek, nikoliv ke změně zadávacích podmínek dle § 99 ZZVZ. Ne každá změna zadávacích podmínek vyžaduje prodloužení lhůty k podávání nabídek, důležité je, zda změna ovlivní možnost nebo náročnost přípravy nabídek. Ministryně neověřila, zda předmětné upřesnění mohlo ovlivnit potenciální dodavatele obdobných staveb při podání nabídky.

6. Žalobce spatřoval nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí rovněž v provedení korekce (finanční opravě) ve výši 10 % dotace. Dle žalobce není z napadeného rozhodnutí patrné, o jakou dobu měl žalobce prodloužit zadávací lhůtu. Výše korekce přitom závisí právě na délce neprodloužení lhůty. Žalobce již v námitce uvedl, že neměla být použita sazba 10 %.

7. K věcnému posouzení žalobce uvedl, že v zadávací dokumentaci stanovil kritérium technické kvalifikace, konkrétně měli uchazeči prokázat zkušenosti s opravami střech památek. Původní znění zadávací dokumentace vyžadovalo doložení „minimálně 1 osvědčení o stavebních pracích spočívajících v provedení rekonstrukce střechy památkově chráněného objektu (předané a zkolaudované), v minimálním finančním objemu ve výši 11 mil. Kč bez DPH“. Tímto měl žalobce na mysli doložení referenčních zakázek, které byly dokončené a předané k užívání a pouze v závorce žalobce uvedl předané a zkolaudované.

8. Protože uchazeč (společnost BOLID M s.r.o.), který jako jediný podal nabídku, upozornil žalobce na zavádějící nepřesnost v zadávací dokumentaci, žalobce přistoupil k vysvětlení textu v odpovídajícím smyslu. Žalobce vyšel z § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ, který vyžaduje doložení realizace stavebních prací, nikoliv správní akt o užívání. Podmínku „zkolaudování“ referenční stavby žalobce označil za nepřesnou a nadbytečnou, neboť řada stavebních úprav nepodléhá kolaudaci a kolaudační rozhodnutí není právním aktem v dispozici dodavatele, a vysvětlil znění předmětného kritéria. Dle žalobce předmětným vysvětlením nedošlo k rozšíření okruhu účastníků, kteří by se mohli do výběrového řízení přihlásit. Jiný potenciální uchazeč nepodal dotaz, nezúčastnil se prohlídky místa plnění a nepodal námitku proti postupu zadavatele. Žalobce trval na tom, že nikde nebyla požadována kolaudace jako pojem dle stavebního zákona, jednalo se pouze o laické (nepřesné) uvedení termínu umožňující užívání.

9. Dle žalobce z podnětu uchazeče nelze dovozovat, že se původní formulací cítil diskriminován (viz napadené rozhodnutí). Žádost o vysvětlení podle § 98 ZZVZ je běžným nástrojem komunikace mezi zadavatelem a uchazečem, který slouží k vyjasnění sporných, neúplných či nejednoznačných informací v zadávací dokumentaci. Neznamená to, že by byl dodavatel fakticky odrazen nebo nemohl podat nabídku. Jedná se naopak o projevení zájmu o účast.

10. Žalobce tedy pouze zpřesnil použitý pojem kolaudace. Nezměnil však požadovaný předmět plnění či typ referenčních zakázek. Potenciálním dodavatelům byla po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek známa povaha poptávané reference. Nebylo proto zapotřebí prodloužit lhůtu k podání nabídek. Obdobný případ představuje rozhodnutí ÚOHS ze dne 24. 9. 2021, č. j. ÚOHS-S0108/2021/VZ-32655/2021/500/AI.

11. Žalobce tvrdil, že porušení zásady transparentnosti nelze zakládat jen na tom, že postupem zadavatele vznikla čistě hypotetická možnost rozšíření okruhu uchazečů s nutností prodloužení zadávací lhůty. Vnější pozorovatel musí mít alespoň v obecné rovině důvody se domnívat, že proces výběru nebyl férový a řádný (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 172/2018, sp. zn. 7 Afs 31/2012 a sp. zn. 8 Afs 50/2011). Žádné takové okolnosti v dané věci dány nebyly. Žalobce postupoval transparentně a vysvětlení zveřejnil na profilu zadavatele. Žádný subjekt nebyl diskriminován ani zvýhodněn. Žalovaný tak ex post provedl formalistický výklad bez ohledu na faktický průběh soutěže.

III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě a související podání

12. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě odkázal na napadené rozhodnutí a navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl. Dle žalovaného žalobcův postup nepředstavoval vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 ZZVZ, nýbrž její změnu podle § 99 ZZVZ. Žalobce totiž reálně změnil zadávací podmínky na nové kritérium technické kvalifikace.

13. Za nejpodstatnější považoval žalovaný dotaz dodavatele BOLID M s.r.o., na jehož základě došlo k úpravě zadávací dokumentace. Zde dodavatel uvedl, že pokud bude žalobce trvat na podmínce předložení zkolaudovaných staveb, má jeho dotaz být považován za námitku proti zadávacím podmínkám. Sám dodavatel se tedy cítil původním požadavkem natolik diskriminován, že proti němu hodlal podat námitky. Nelze proto tvrdit, že původní znění zadávacích podmínek nemohlo ani v teoretické rovině odradit potenciální dodavatele od účasti v zadávacím řízení. Možné rozšíření okruhu účastníků zadávacího řízení bylo naopak v napadeném rozhodnutí přezkoumatelně odůvodněno. Jestliže žalobce není schopen prokázat opak, musí to jít k jeho tíži.

14. Změna zadávacích podmínek provedená žalobcem byla novou informací, která byla zásadní pro tvorbu nabídek potenciálních dodavatelů, jelikož představovala zmírnění podmínky prokazování kvalifikace, a to takovým způsobem, že došlo ke snížení nároků zadavatele na dodavatele předmětného plnění, což nepochybně rozšířilo okruh potenciálních dodavatelů. Žalobce byl proto povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou původní délku. Důkazem je samotná nabídka dodavatele BOLID M s.r.o., která by bez dané změny nebyla možná.

15. Napadené rozhodnutí přezkoumatelně vymezilo jednotlivé sazby finančních oprav, které se týkají neprodloužení lhůty pro podání nabídek v případě změn zadávacích podmínek. Podle bodu 4 sazebníku finančních oprav odpovídá pochybení žalobce sazba finanční opravy ve výši 10 %. Od finanční opravy není možné upustit či její sazbu snížit.

16. Pojem kolaudace je dle žalovaného jasně definován ve stavebním zákoně. Kolaudace je spjata s kolaudačním řízením, tedy se schválením hotové stavby, což je odborníkům dobře známo. Použití tohoto pojmu klade na stavby zcela konkrétní nároky. Potenciálním uchazečům původně nemohlo být jasné, že se daným požadavkem myslí pouze předložení dokončených a předaných prací. Následnou úpravou formulace tak byly změněny zadávací podmínky. Ostatně též dodavatel BOLID M s.r.o. chápal pojem kolaudace ve smyslu stavebního zákona.

17. Rozhodnutí ÚOHS, na něž odkazoval žalobce, nedoléhají na nynější případ.

18. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že veřejná zakázka se týkala stavby podléhající kolaudačnímu režimu. Požadavek na doložení zkolaudovaných staveb byl tedy logický, neboť měl ověřit zkušenosti dodavatele s realizací podobných staveb. Následné vysvětlení na této skutečnosti nic nezměnilo, jelikož předmět veřejné zakázky zůstal stejný. Okruh dodavatelů tak nemohl být rozšířen, protože dodavatelé museli být nadále schopni realizovat stavbu podléhající kolaudačnímu režimu. Žalobce v této souvislosti odkázal na stavební povolení a návrh smlouvy o dílo, které se týkají předmětné zakázky.

19. Je na žalovaném, aby prokázal, že změnou zadávacích podmínek mohlo dojít k rozšíření okruhu dodavatelů. Žalovaný musí unést důkazní břemeno, že postup žalobce mohl mít dopad na hospodářskou soutěž. Bez doložení relevantních skutečností nelze dovodit porušení zákona. V napadeném rozhodnutí přitom není identifikována žádná skupina dodavatelů, která by měla být změnou zadávacích podmínek dotčena. Nejsou v něm uvedena žádná skutková zjištění o trhu ani důkazy o tom, že by se nějaký dodavatel neúčastnil zadávacího řízení kvůli původnímu znění zadávacích podmínek.

20. Objektivní posouzení dopadu podmínky na hospodářskou soutěž nemůže být nahrazeno subjektivním názorem jednoho dodavatele, který avizoval možné podání námitek. Daný dodavatel podal dotaz, nikoliv žádost o změnu. Požadoval pouze správnou formulaci zadávacích podmínek. Podmínka se totiž dala vykládat úžeji, než žalobce zamýšlel. Žalobce pouze vysvětlil, jak podmínku celou dobu chápal. Materiálně zůstala požadovaná kvalifikace stejná. Byl zachován typ referencí, jejich rozsah i požadovaná odbornost. Došlo tedy jen k upřesnění nejednoznačné formulace a k odstranění nepřesnosti.

21. Žalobce uzavřel, že žalovaný aplikoval příslušnou sazbu finanční opravy bez bližší individualizace konkrétního případu a bez zřejmého vztahu k intenzitě tvrzeného porušení.

IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

22. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

23. Soud v souladu s § 51 s. ř. s. rozhodl ve věci bez jednání, jelikož účastníci s tímto postupem neprojevili nesouhlas. Nadto pro posouzení věci považoval soud za rozhodné pouze listiny obsažené ve správním spisu předloženém žalovaným.

24. Při posouzení věci vyšel soud z následující právní úpravy: - Podle § 98 odst. 1 ZZVZ zadavatel může zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele. - Podle § 98 odst. 5 ZZVZ pokud by spolu s vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel provedl i změnu zadávacích podmínek, postupuje podle § 99. - Podle § 99 odst. 1 ZZVZ zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna. - Podle § 99 odst. 2 ZZVZ pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

25. Soud o podané žalobě uvážil následovně:

26. Předně má soud za to, že skutkové okolnosti projednávaného případu nejsou mezi účastníky řízení sporné: - Žalobce na svém profilu zadavatele uveřejnil veřejnou zakázku s názvem „HRAD LOKET – Rekonstrukce střechy“. Předmětem této zakázky byly stavební práce spojené s provedením stavebních úprav krovů a střech hradu Loket. V zadávací dokumentaci žalobce stanovil kritérium technické kvalifikace v podobě tzv. referenčních zakázek. Konkrétně žalobce požadoval doložení „minimálně 1 osvědčení o stavebních pracích spočívajících v provedení rekonstrukce střechy památkově chráněného objektu (předané a zkolaudované), v minimálním finančním objemu ve výši 11 mil. Kč bez DPH“. Tento požadavek se týkal jak dodavatelského subjektu jako takového, tak fyzických osob, které by se na plnění zakázky případně podílely. Předmětný požadavek tak byl v zadávacích podmínkách obsažen opakovaně (viz body 11.3.1 a 11.3.2 zadávací dokumentace). - Dne 12. 12. 2023 obdržel žalobce od společnosti BOLID M s.r.o. žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Společnost BOLID M s.r.o. se domnívala, že „kvalifikační požadavek by měl být upraven, měl by být vypuštěný požadavek na dokládání osvědčení ze staveb, které byly zkolaudovány a měly by být akceptovány osvědčení o pracích, které byly řádně provedeny a předány.“ Současně společnost BOLID M s.r.o. upozornila, že pokud bude žalobce trvat na původních podmínkách, má být podání chápáno jako námitka proti zadávací dokumentaci. - Dne 13. 12. 2023 žalobce na profilu zadavatele uveřejnil „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“, v němž uvedl, že „připouští prokázání technických kvalifikačních kritérií prostřednictvím realizovaných staveb, které byly řádně provedeny, tzn. dokončeny a předány objednateli referenční zakázky k užívání.“. Současně upravil znění technické kvalifikace tak, že požadoval doložit „minimálně 1 osvědčení o stavebních pracích spočívajících v provedení rekonstrukce střechy památkově chráněného objektu (dokončeny a předány objednateli referenční zakázky k užívání), v minimálním finančním objemu ve výši 11 mil. Kč bez DPH“. Obdobným způsobem byly upraveny i body související (viz body 11.3.1 a 11.3.2).

27. Podstata sporu mezi účastníky řízení spočívá v posouzení, zda úprava zadávací dokumentace provedená žalobcem představuje vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 ZZVZ, nebo změnu zadávací dokumentace podle § 99 ZZVZ, a zda případně šlo o takovou změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh účastníků zadávacího řízení podle § 99 odst. 2 věty druhé ZZVZ.

28. Soud se předně zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti, přičemž dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, proč ministryně rozhodla tak, jak rozhodla, z jakých podkladů vycházela, podle jaké právní normy rozhodla, jakými úvahami se přitom řídila, a proč považovala námitky žalobce za liché nebo nedůvodné.

29. Z napadeného rozhodnutí lze jednoznačně seznat, jak žalobcem provedená změna mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení. V této souvislosti je nutno zohlednit, že napadené rozhodnutí bezprostředně navazuje na opatření poskytovatele dotace, přičemž z hlediska soudního přezkumu tvoří tato dvě rozhodnutí jeden celek. V opatření poskytovatele dotace žalovaný podrobně rozvedl své úvahy o možném rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů (viz zejména stranu 6). Na tyto úvahy ministryně v napadeném rozhodnutí navázala, přičemž svou argumentaci soustředila zejména na způsob, jakým společnost BOLID M s.r.o. vnímala původní požadavek na doložení reference. Z jejích zjištění vyplývá, že uvedená společnost považovala tento požadavek za překážku své účasti v zadávacím řízení a byla připravena brojit proti zadávacím podmínkám prostřednictvím námitek. Právě z tohoto vnímání původní zadávací podmínky ministryně dovodila, že následná úprava zadávací dokumentace odstranila překážku účasti společnosti BOLID M s.r.o. v zadávacím řízení, a tím umožnila její účast, resp. obecně rozšířila okruh potenciálních účastníků zadávacího řízení. Na základě shora uvedeného má soud za to, že správní orgány ve svých rozhodnutích dostatečně vysvětlily, jakým způsobem mohla provedená změna vést k rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení. Odůvodnění ministryně je sice stručnější, nicméně ve spojení s argumentací obsaženou v opatření poskytovatele dotace tvoří ucelený a srozumitelný celek, který splňuje požadavky přezkoumatelnosti.

30. Soud neshledal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí ani v části týkající se výše uložené finanční opravy. Ministryně vyšla z přílohy č. 1 Obecných pravidel pro žadatele a příjemce, vydání 3 (Finanční opravy za nedodržení postupu stanoveného v ZZVZ a v MPZ), kapitoly 2 Pravidla pro uplatňování finančních oprav pro zadávací/výběrová řízení, bodu 4, který stanoví finanční opravu ve výši 10 % mimo jiné pro případ, kdy nebyla prodloužena lhůta pro podání nabídek navzdory takové změně zadávacích podmínek, jejíž povaha to vyžadovala. Zároveň ministryně zdůraznila podstatu zjištěného pochybení, jímž bylo porušení § 99 odst. 2 ZZVZ spočívající ve změně zadávacích podmínek bez odpovídajícího prodloužení lhůty pro podání nabídek. Z napadeného rozhodnutí je tak zřejmé, proč ministryně považovala právě tuto sazbu finanční opravy za přiléhavou a proč neshledala prostor pro uložení opravy nižší. Odůvodnění napadeného rozhodnutí tedy není nepřezkoumatelné.

31. Na výše uvedeném závěru nic nemění argumentace žalobce, podle které žalovaný přesně nevymezil, o jakou dobu měla být lhůta pro podání nabídek prodloužena. Argumentace žalobce v tomto případě přehlíží, že v posuzované věci nebyla aplikována část bodu 4 sazebníku vztahující se k procentnímu zkrácení minimální lhůty, nýbrž alternativa, která dopadá na situace, kdy zadavatel lhůtu pro podání nabídek neprodloužil vůbec, ačkoli to povaha změny zadávacích podmínek vyžadovala. Pro určení sazby finanční opravy tak v tomto případě nebylo rozhodné, o kolik měla být lhůta prodloužena, nýbrž skutečnost, že prodloužena nebyla. Ostatně i na tuto skutečnost ministryně žalobce v napadeném rozhodnutí upozornila (viz str. 8 předposlední odstavec).

32. Pro úplnost soud uvádí, že napadené rozhodnutí rovněž obsahuje úvahu ministryně, proč je výše finanční opravy považována za přiměřenou (viz str. 9).

33. Soud se ztotožnil se závěry správních orgánů, že se v projednávaném případě jednalo o změnu zadávací dokumentace podle § 99 ZZVZ. Požadavek žalobce na doložení referenčních stavebních prací spočívajících v rekonstrukci střechy památkově chráněného objektu jako „předaných a zkolaudovaných“ nelze vyložit jinak než, že se reference musela vztahovat ke stavebním pracím podléhajícím kolaudaci. Výrazy uvedené v závorce v tomto případě upřesňovaly charakter požadovaných referenčních prací, respektive blíže vymezovaly jejich povahu. Jiný výklad nedává smysl.

34. Pojem kolaudace je přitom ustáleným pojmem stavebního práva, který nevzbuzuje pochybnosti (a to ani u laiků) o svém obsahu. Kolaudaci zpravidla vyžadují stavebně a technicky složitější stavby, u nichž je třeba ověřit jejich způsobilost k jejich užívání. Jestliže tedy žalobce požadoval referenci pro stavební práce „zkolaudované“, dal tím jednoznačně najevo, že se má jednat o stavební práce vyžadující kolaudaci, tedy o složitější druh prací. Tomu pak rovněž odpovídá i skutečnost, že součástí zadávací dokumentace bylo v projednávaném případě i stavební povolení ze dne 11. 1. 2023, č. j. 2405/2022/OV-3, ve kterém stavební úřad jednoznačně stanovil podmínku, že „[s]tavba může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu (ust. § 122 stavebního zákona)“.

35. Soud připomíná, že dle § 36 odst. 3 ZZVZ je za obsah a správnost zadávací dokumentace odpovědný zadavatel, který je povinen formulovat zadávací podmínky určitě, přesně a srozumitelně. Použil-li žalobce v zadávací dokumentaci ustálený pojem stavebního práva, bylo namístě vycházet z jeho obvyklého významu, nikoli z následného tvrzení žalobce, co jím mělo být míněno. Případná nepřesnost či nejednoznačnost zadávací dokumentace jde výlučně k tíži žalobce jako zadavatele veřejné zakázky.

36. Jestliže žalobce následně upravil zadávací dokumentaci tak, že namísto stavebních prací „předaných a zkolaudovaných“ nově požadoval stavební práce „dokončené a předané objednateli referenční zakázky k užívání“, došlo tím ke změně zadávací dokumentace podle § 99 ZZVZ. Tato úprava totiž nově připustila i reference ke stavebním pracím, které kolaudaci nevyžadovaly. Tím se současně podle § 99 odst. 2 ZZVZ rozšířil okruh stavebních prací, jimiž bylo možné splnění technické kvalifikace prokázat. Zatímco podle původního znění zadávací dokumentace mohli dodavatelé předkládat pouze reference ke stavebním pracím předaným a zkolaudovaným, po provedené změně bylo nově možné uplatnit i reference ke stavebním pracím, které kolaudaci nevyžadovaly. Takových zakázek, a tedy i dodavatelů schopných kvalifikaci tímto způsobem prokázat, je nepochybně více. Nešlo proto o pouhé vysvětlení zadávací dokumentace, nýbrž o změnu jejího obsahu, která nadto mohla mít přímý dopad na okruh dodavatelů způsobilých účastnit se zadávacího řízení. Žalobce byl tedy povinen prodloužit lhůtu k podání nabídek o celou její dobu.

37. Správnost závěru soudu, že následná úprava zadávací dokumentace nepředstavovala pouhé vysvětlení, nýbrž změnu jejího obsahu, potvrzuje i postup společnosti BOLID M s.r.o. Uvedená společnost proti původnímu požadavku na „zkolaudované“ stavební práce výslovně brojila a domáhala se jeho úpravy. Tím sama dala najevo, že původní znění zadávací dokumentace chápala jako požadavek vztahující se ke stavebním pracím podléhajícím kolaudaci.

38. Námitku žalobce, podle které měla ministryně ověřit, že změna zadávací dokumentace měla vliv na potenciální dodavatele, neshledal soud oprávněnou. Podle § 99 odst. 2 ZZVZ je rozhodné, zda změna zadávací dokumentace mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení. ZZVZ tedy spojuje relevantní právní následek již se samotnou možností takového rozšíření, nikoli až se zjištěním, že se tento účinek fakticky projevil vůči konkrétním dodavatelům. Za této situace správní orgány nebyly povinny provádět další ověřování tvrzeného dopadu změny zadávací dokumentace na potenciální dodavatele.

39. Soud neshledal důvodnou námitku žalobce, že všichni dodavatelé měli po celou dobu zadávacího řízení stejné podmínky. Pro posouzení věci není rozhodné, zda byly podmínky zadávacího řízení vůči všem dodavatelům formálně stejné, nýbrž zda změna zadávací dokumentace mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení. Rovnost podmínek mezi dodavateli, kteří se zadávacího řízení účastnili nebo se jej mohli účastnit, sama o sobě nevylučuje, že změna zadávací dokumentace mohla otevřít účast i dalším potenciálním dodavatelům.

40. Na výše uvedených závěrech nic nemění ani tvrzení žalobce, že žádný potenciální dodavatel nepodal dotaz, nezúčastnil se prohlídky místa plnění a proti postupu zadavatele nebyly podány námitky. Tyto skutečnosti totiž samy o sobě nevypovídají o tom, zda změna zadávací dokumentace mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, neboť rozhodná je již samotná potenciální možnost takového rozšíření (viz výše).

41. Odkaz žalobce na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24. 9. 2021, č. j. ÚOHS-S0108/2021/VZ-32655/2021/500/AI, nepovažuje soud za relevantní, a to s ohledem na odlišné skutkové okolnosti. V případě projednávaném ÚOHS na rozdíl od posuzované věci nebyla dovozována změna zadávacích podmínek způsobilá ovlivnit okruh možných účastníků, zatímco v projednávaném případě je významná právě skutečnost, že provedené upřesnění mohlo rozšířit okruh dodavatelů, kteří byli schopni požadovanou kvalifikaci splnit.

42. K tvrzení žalobce, že „porušení zásady transparentnosti nelze zakládat jen na tom, že postupem zadavatele vznikla čistě hypotetická možnost rozšíření okruhu uchazečů s nutností prodloužení zadávací lhůty“ a k tvrzením souvisejícím soud uvádí, že v projednávaném případě nebylo žalobci správními orgány vyčítáno porušení zásady transparentnosti. Uvedená tvrzení (včetně odkazů na související rozhodnutí Nejvyššího správního soudu) tak soud považuje za mimoběžná.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

43. Soud tudíž neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

44. Ve druhém výroku soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 23. července 2026 Milan Tauber v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.