17 A 23/2026

Rubrum

17 A 23/2026 -42 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci navrhovatele: J. Š. bytem X. proti odpůrci: Základní škola X se sídlem X o návrhu na vydání předběžného opatření takto:

Výrok

I. Návrh se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se svým návrhem ze dne 9. 4. 2026 domáhal vydání předběžného opatření, konkrétně žádal, aby soud uložil odpůrci povinnost umožnit jeho nezletilým dětem „okamžitou docházku do původní třídy, do které byly zařazeny před jejich přeřazením, a to až do pravomocného rozhodnutí ve věci“.

2. V podaném návrhu uvedl, že rozhodnutím ředitele odpůrce byly jeho děti přeřazeny do jiné třídy. Navrhovatel s tímto postupem nesouhlasil a měl za to, že postup školy je nezákonný, nepřezkoumatelný a v rozporu se zájmem dětí. Postupem odpůrce dle navrhovatele dochází k zásahu do práv dětí na vzdělání, k narušení jejich sociálního prostředí a k psychické zátěži. Tvrdil, že hrozí vznik nenahraditelné újmy dětí a zhoršení jejich vzdělávacích výsledků.

3. Soud se předtím, než se zabýval návrhem samotným, musel vypořádat s otázkou, zda se jedná o návrh přípustný.

4. Při své úvaze soud vyšel z následně uvedené právní úpravy:  Podle § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat. Shodu s prvopisem potvrzuje M. S. 2 17 A 23/2026  Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle zákona nepřípustný.

5. Z výše uvedeného § 38 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že návrh na vydání předběžného opatření je procesním institutem, jehož existence je neoddělitelně spjata s řízením ve věci samé. Účelem předběžného opatření totiž je dočasně upravit poměry účastníků řízení právě ve vztahu k tomuto řízení. Základní podmínkou vydání předběžného opatření tak je vedení řízení, tedy současné, případně předchozí podání návrhu na zahájení řízení. V soudním řízení správním totiž nelze [na rozdíl od občanského soudního řízení (§ 74 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád)] nařídit předběžné opatření před zahájením řízení. Návrh na nařízení předběžného opatření tak je nutno podat pouze společně s návrhem na zahájení řízení nebo v jeho průběhu. Samostatně podaný návrh na nařízení předběžného opatření, tzn. návrh podaný mimo rámec probíhajícího řízení, je nutno považovat podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. za návrh nepřípustný a jako takový musí být odmítnut.

6. V projednávaném případě žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření, a to aniž by dříve nebo nejpozději spolu s ním podal návrh na zahájení řízení. Podání předchozího návrhu ve věci samé nevyplývá ani z podaného návrhu, ani z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 14. 4. 2026, č. j. 15 Nc 101/2026-36, kterým byla věc postoupena zdejšímu soudu. Za uvedené situace soudu nezbylo než návrh podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 38 odst. 1 s. ř. s. odmítnout.

7. Bez ohledu na výše uvedené se soud dále zabýval otázkou, zda by návrh na vydání předběžného opatření nemohl být považován za návrh ve věci samé. Podaný návrh má nejblíže k žalobě na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl s. ř. s. spočívajícím v přeřazení nezletilých dětí navrhovatele do jiné třídy. Soud však dospěl k závěru, že ani takový postup by nevedl k věcnému projednání návrhu, a to ze dvou důvodů:

8. Předně má soud za to, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem by byla podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. podána osobou zjevně neoprávněnou. Podle § 82 s. ř. s. totiž aktivní legitimace k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem svědčí pouze tomu, kdo tvrdí, že byl na svých veřejných subjektivních právech přímo zkrácen nezákonným zásahem správního orgánu. V projednávaném případě však navrhovatelem napadený postup odpůrce, tj. předmětné základní školy, směřoval výlučně vůči nezletilým dětem navrhovatele. Pouze nezletilé děti navrhovatele totiž byly přeřazeny do jiné třídy. Postupem odpůrce však nebylo nikterak zasaženo do práv samotného navrhovatele, což navrhovatel ani v podaném návrhu netvrdil. Dotčení na právech nezletilých dětí pak nelze zaměňovat s dotčením na právech navrhovatele.

9. Dále má soud za to, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem by byla podle § 84 odst. 1 s. ř. s. podána opožděně. Podle uvedeného ustanovení lze žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podat do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Z podkladů, které navrhovatel přiložil k podané žalobě, vyplývá, že ředitel odpůrce zaslal dne 21. 1. 2026 navrhovateli e-mail, ve kterém ho informoval o přeřazení nezletilých dětí. Na uvedený e-mail téhož dne výslovně reagoval právní zástupce žalobce (viz e-mail ze dne 21. 1. 2026). Navrhovatel se tak dne 21. 1. 2026 dozvěděl o úmyslu odpůrce přeřadit děti do jiné třídy, k zásahu odpůrce pak fakticky došlo dne 1. 2. 2026. Žalobce však žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 7 podal dne 9. 4. 2026, tj. po uplynutí dvouměsíční lhůty. Pro úplnost soud doplňuje, že v daném případě považoval zásah za jednorázový s trvajícími účinky. Odpůrce, respektive jeho ředitel rozhodl o přeřazení dětí Shodu s prvopisem potvrzuje M. S. 3 17 A 23/2026 [ve smyslu § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona], čímž došlo k jednorázovému zásahu, a toliko přetrvávají jeho následky.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 21. května 2026 Milan Tauber v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.